Vrch Hvězda nesoucí krásnou rozhlednu Štěpanka leží ve Vilemovské hornatině strmě stoupající nad údolim řeky Jizery. Výškou 958 m n.m. se řadí k dalším třem kopcům = dominantám Přichovického hřebene, Na jihovýchodě je Bílá skála 964 m n. m., na východě Hromovka 916 m n.m na severovýchodě Kapradník 910 m n.m. Vrch Hvězda je zahrnut do KRNAPu = III....
Stavbu rozhledny na 787 m vysokém stejnojmenném postranním vrcholu kopce Krásný v maxovském hřebeni Jizerských hor iniciovala a zaplatila lučanská sekce Německého horského spolku DGJI. Původní rozhledna byla dřevěná a její stavba byla dokončená v roce 1889. Dřevěnou vyhlídkovou věž však provázela smůla. Při jejím plánovaném slavnostním otevření 28....
Vzhled vyhlídkové věže na Kopanině se také díky jejímu cihlovému tělu blíží industriální kráse komínové architektury. Těžko říci, jestli byly litinové prvky, špičatá okénka a pálené cihly na stavbu této jediné ryze české vyhlídkové věže v jizerském podhůří použity spíše v duchu tehdejší módy, nebo kvůli konkurenci mezi touto rozhlednou a Štěpánkou....
Rozhledna Petřín v Jablonci nad Nisou je součástí restaurace, která byla postavena v roce 1906 na stejnojmnenném návrší. V roce 2000 byl celý objekt opraven a nově otevřen. Vyhlídková věž je vysoká 20 metrů a vede na ni 91 schodů. Je odtud nádherný výhled na Jablonec nad Nisou a na okolní Jizerské hory.
Rozhledna se nachází v...
Slovanka je považována za nejstarší železnou rozhlednu v Čechách. Za léta její existence na její vrchol vystoupaly tisíce návštěvníků, a přestože jí v minulosti hrozila demolice, podařilo se tuto jedinečnou památku zachránit.
Po mnoha desetiletích vyrostla na Novoveském vrchu, v nadmořské výšce 676 m, další rozhledna na Jablonecku. Nová dominanta stojí na jinak nepříliš výrazném Novoveském hřbetu, který odděluje Lučany nad Nisou a Novou Ves od roku 2006.
Ocelodřevěná rozhledna byla postavena v roce 2020 na Světlém vrchu nad obcí Albrechtice v Jizerských horách. Postavena byla k 350. výročí založení obce. Rozhledna má na výšku 21 m a na vyhlídkovou plošinu vede kovové točité schodiště.
Historie vyhlídky a chaty na ČERNÉ STUDNICI.
...............................
Černá studnice (německy Schwarzbrunnberg) je se svými 872 m n. m. nejvyšším vrcholem Černostudničního hřebene Jizerských hor. Tato hora na rozvodí Baltského a Severního moře je dominantou krajiny kolem Jablonce nad Nisou, od kterého je vzdálena necelých 5 km...
Rozhledna na Zlaté stezce Českým rájem, na trase z Kozákova na Malou Skálu a na Frýdštejn, je otevřena od 11. listopadu 2023. Svým tvarem připomíná raketu.
Součástí areálu rozhledny je i altán s lavičkami. Rozhledna stála 17 milionů korun. Na výšku měří 25 metrů (vyhlídková plošina je o tři metry níže) a vede na ní 121 schodů.
Z...
V pohledu na rozhlednu na Tanvaldském Špičáku se na pozadí historie odráží naše V plné drátů, bezdrátů a aut. Seděl jsem na skalce před chatou se starou ročenkou Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory z roku 1910 a prohlížel sí obrázek na předsádce; je na něm vysoká štíhlá věž stojící na kamenitém pahrbku. Okolo luční holo, nikde...
Rozhledny a vyhlídky v Jizerských horách nabízejí jedinečné výhledy na malebnou krajinu tohoto regionu, který se pyšní přírodními krásami i bohatou historií. Tyto vyhlídkové věže a plošiny, rozeseté po hřebenech hor, umožňují návštěvníkům pozorovat nejen samotné Jizerské hory, ale i okolní oblasti v celé jejich kráse. Ať už hledáte snadno dostupnou vyhlídku pro rodinný výlet nebo jste nadšenci pro delší túry, rozhledny v Jizerských horách nabízejí něco pro každého.
Vrch Hvězda nesoucí rozhlednu Štěpánka leží ve Vilémovské hornatině v nadmořské výšce 958 m n. m. Vrch je zahrnut do KRNAPu, CHKO Jizerské hory a Ptačí oblasti Krkonoše.
Historie a výstavba: Věž byla postavena ve dvou stupních – dolní tvoří 9 metrů vysoký základ ze žulových kvádrů, horní část je z pískovce a cihel se zastřešením z měděného plechu. Celková výška činí 24 metrů. Jméno dostala po rakouském arcivévodovi Štěpánovi od zakladatele knížete Kamila Rohana.
Pohnuté osudy: Dne 20. května 1888 byla věž poškozena opilými mladíky, přičemž došlo ke zřícení části a úmrtí jednoho z nich. Později ji získala obec Příchovice a smlouvou z roku 1890 ji předala Německému horskému spolku k obnově. Pod vedením předsedy Riedla a dle plánů profesora Brausewettera byla věž dostavěna a slavnostně otevřena 14. srpna 1892.
Novodobé opravy: Po druhoválečném využívání armádou byla opravena a znovuotevřena v roce 1958. Další rekonstrukce proběhly v letech 1990–1991, 2009 (výměna měděné střechy), 2012 a naposledy v roce 2013 obcí Kořenov.
Kamenná rozhledna vysoká 21 metrů stojí na vrcholu Krásný (787 m n. m.) v maxovském hřebeni Jizerských hor.
Předchůdkyně: První dřevěnou rozhlednu otevřela 4. srpna 1889 lučanská sekce Horského spolku, avšak kvůli špatnému počasí a nedostatku financí na údržbu postupně chátrala. V roce 1892 byla vedle ní postavená chata, která stojí dodnes.
Kamenná věž: V roce 1910 bylo rozhodnuto o stavbě nové věže podle projektu architekta Roberta Hemmricha. Základní kámen byl položen 16. července 1911 a slavnostní otevření proběhlo 16. června 1912. Na ochoz ve výšce 18,5 metru vede 96 schodů. V červenci 2015 byla prohlášena kulturní památkou.
Záchrana a vlastnictví: Od roku 2008 byla rozhledna uzavřena kvůli majetkovým sporům a zablokovaným cestám. V roce 2010 si ji pronajalo město Lučany nad Nisou, které ji po veřejné sbírce otevřelo a v roce 2014 v dražbě odkoupilo za 2,5 milionu korun.
Na výrazném kuželovitém vrchu nad Tanvaldem (831 m n. m.) stála zabezpečená vyhlídka již od roku 1889.
Zrod stavby: Po vyhoření místní pivní boudy v roce 1905 odkoupila pozemky albrechtičko-mariánskohorská sekce Německého horského spolku (DGJI) a iniciovala stavbu kamenné věže. Projekt připravil architekt Robert Hemmrich a stavbu realizoval Wilhelm Scholze.
Jubilejní věž: Věž byla pojmenována Jubilejní věž císaře Franze Josefa na počest 60 let panování císaře. Slavnostní otevření pro veřejnost proběhlo 4. července 1909.
Současnost: Věž vysoká 18 metrů byla v roce 1910 doplněna chatou, jejíž rozsáhlé rozšíření v letech 1929–1930 věž téměř pohltilo. Dnes je Špičák významným centrem zimních i letních sportů.
Se svými 872 m n. m. je nejvyšším vrcholem Černostudničního hřebene a dominantou Jablonce nad Nisou.
Výstavba: Po nespokojenosti s libereckým spolkem založili jablonečtí turističtí patrioti vlastní Horský spolek, který prosadil stavbu reprezentativní rozhledny podle návrhu Roberta Hemmricha. Stavbu realizoval stavitel Corazza v letech 1904–1905 za použití masivních žulových kvádrů vážících až tři tuny. Slavnostně otevřena byla 14. srpna 1905 za účasti šesti tisíc lidí.
Parametry a výhledy: Věž je vysoká 26 metrů, na vrchol vede 91 schodů a nabízí kruhový výhled do čtyř ochozů na Jizerské hory, Krkonoše (Sněžku), Ještěd, Ralsko či Trosky.
Zázemí: K rozhledně byla postupně přistavěna turistická chata, jejíž kapacita dosáhla roku 1930 až 600 míst.
Slovanka na návrší Seibthübel je považována za nejstarší železnou rozhlednu v Čechách.
Historie: Postavily ji v roce 1887 společnými silami tři sekce německého horského spolku (jablonecká, janovská a hornokamenická) podle projektu vídeňské firmy Wagner. Slavnostně otevřena byla 14. srpna 1887.
Záchrana: Po roce 1945 věž chátrala, v 80. letech byla přístupná jen na vlastní nebezpečí a v roce 1994 hrozila její demolice. K obratu došlo v roce 1999, kdy ji získalo město Lučany nad Nisou a Občanské sdružení na záchranu Slovanky zajistilo peníze na celkovou obnovu. Znovuotevřena byla 5. července 2000.
Cihlová rozhledna (657 m n. m.) se nachází na pomezí Jizerských hor, Ještědského hřebene a Českého ráje.
Vznik: Postavil ji v roce 1894 turnovský odbor Klubu českých turistů (KČT) jako symbolickou strážní věž českého vlastenectví na jazykové hranici. Projekt 18 metrů vysoké cihlové věže vypracoval Ing. František Duba a slavnostně otevřena byla 3. června 1894.
Zajímavosti: Zpočátku nesla jméno dobrodruha a světoběžníka Čeňka Paclta. V roce 1936 byla zvýšena a zastřešena. Po roce 1990 připadla obci Frýdštejn, která ji roku 1999 zrekonstruovala. K výstupu se váže tradice půjčování klíčů v domku č. p. 258 v osadě Kopanina.
Zděná dvacetimetrová rozhledna v jižní části Jablonce je stavebně spjata s výletní restaurací.
Historie: Nechal ji postavit v roce 1906 soukromník Richard Fellinghauer pod názvem Zur Nickelkoppe (podle starého názvu kopce). V průběhu let nesla různé názvy (Öserwarte, Hohewarte) a po válce sloužila jako dětský domov či restaurace. Po roce 1989 chátrala, než ji v roce 1996 koupil Evžen Hejsek a v roce 2000 zrekonstruoval.
Současnost: V roce 2021 areál koupil restauratér Ivo Konečný, který jej kompletně obnovil (hotel, restaurace, bistro) a nechal postavit nové kovové schodiště se 100 schody. Pro veřejnost byla věž znovu otevřena v červnu 2023.
Kamenná rozhledna na vrcholu Maliníku (859 m n. m.) dosahuje výšky 23,5 metru a na plošinu ve výšce 20,5 metru vede 102 schodů.
Vývoj: První dřevěnou věž z roku 1888 zničila v listopadu 1906 prudká vichřice. Novou kamennou rozhlednu navrhl Stephan Arnold a postavil zednický mistr Wilhelm Scholze v roce 1907. Vedlejší vyhlášená chata shořela v roce 1933 a nová byla postavená roku 1934.
Revitalizace: Po období chátrání po roce 1989 koupila celý areál v roce 2013 společnost KISSES s.r.o., která prováděla celkovou revitalizaci včetně demolice nevhodných přístaveb a opravy věže.
Nejmladší "Hemmrichova kráska" stojí na zalesněné kótě 586 m n. m.
Předchůdkyně: Na hřebenu se vystřídaly dvě dřevěné věže – první z roku 1892 zničila vichřice a po úderu blesku v roce 1901 vyhořela; druhou dřevěnou věž od Roberta Hemmricha z roku 1908 sfoukla vichřice v roce 1921.
Současná věž: Po sbírkách a úsilí Alfreda Wünsche byla postavena současná 28 metrů vysoká žulová věž podle projektu Roberta Hemmricha. Základní kámen byl položen 8. května 1932 a slavnostní otevření proběhlo 21. srpna 1932. Po požáru staré chaty v roce 2003 byla v roce 2016 vybudována nová celokamenná Chata Proseč.
Romantický objekt na svahu Kovářova kamene (557 m n. m.) nechal postavit v letech 1900–1901 průmyslník baron Heinrich von Liebieg podle projektu norimberského architekta Josefa Schmitze.
Architektura: Areál připomíná středověký hrad s bránou, hradním mostem, nádvořím, střílnami a 25 metrů vysokou pětibokou věží zhotovenou podle hlásné strážní věže v Norimberku.
Využití: Po obdobích chátrání a necitlivých úprav prošla celkovou rekonstrukcí a dnes slouží jako hotel, wellness a restaurace.
Cihlová rozhledna stojí na Frýdlantské výšině (399 m n. m.).
Historie: Původní 14 metrů vysokou dřevěnou věž z roku 1890 (zvanou Dresslerova výšina) museli na jaře 1905 pro zchátralost strhnout. Nová rozhledna z červených cihel a žulových základů byla postavena podle projektu Rudolfa Hampla a otevřena v dubnu 1907.
Využití a obnova: V době komunismu sloužila jako televizní převaděč a radiomaják pro civilní letectví. Od roku 1982 po generální rekonstrukci svépomocí slouží opět turistům, v současnosti pod správou Klubu turistů Frýdlant.
Smrk je se svými 1124 m n. m. nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor a již od 19. století přitahoval davy turistů a lyžařů.
Historická tradice a první věž: Už v dávných časech objevili návštěvníci krásu tohoto místa – pobýval zde například i německý básník Theodor Körner, jehož návštěvu z 16. srpna 1809 připomíná pamětní kámen. Samotná historie rozhledny sahá do roku 1892, kdy byla na vrcholu slavnostně otevřena první celodřevěná věž. Její popularita byla obrovská, za rok na vrchol vystoupilo až osmnáct tisíc lidí a dělnické útočiště se postupně proměnilo v turistickou chatu s občerstvením. Tato dřevěná dominanta odolávala drsnému klimatu neuvěřitelných pět desítek let, avšak po druhé světové válce chata vyhořela a zchátralá rozhledna se v 50. letech definitivně zřítila.
Současná futuristická věž: Po dlouhých letech bez rozhledny se v roce 1992 zformovala Společnost pro výstavbu rozhledny na Smrku, která ve spolupráci s městem Nové Město pod Smrkem prosadila obnovu. V září 2003 byla na vrcholu otevřena nová, dvaadvacetimetrová kovová rozhledna s futuristickým vzhledem.
Parametry a výhledy: Věž disponuje třemi plošinami, přičemž první z nich slouží jako uzavřená místnost chránící před nepřízní počasí. K dalším dvěma plošinám vede točité schodiště o šestadevadesáti schodech. Konstrukce je navržena tak, aby odolala drsným horským podmínkám po dobu nejméně sta let. Z vrcholu se návštěvníkům otevírá jedinečný kruhový výhled do tří zemí – Česka, Polska a Německa.
Nisanka: Telekomunikační a zároveň turistická věž vysoká 35 metrů (ochoz ve výšce 24 m) stojí na Novoveském vrchu (676 m n. m.) od roku 2006.
Maják Járy Cimrmana (Příchovice): Dřevostavba vysoká 25,6 metru od architekta Martina Rainiše stojí na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš u muzea J. Cimrmana.
Rozhledna Špička (Malý Špičák): Kovová sedmimetrová rozhledna tvaru obráceného bobu s reflexním povrchem byla postavena v roce 2020 studiem Mjölk nedaleko bývalé bobové dráhy.
Světlý vrch (Albrechtice): Ocelodřevěná rozhledna vysoká 21 metrů byla postavena v roce 2020 k 350. výročí založení obce Albrechtice.
Rozhledna Hamštejn (Koberovy): Pětadvacetimetrová rozhledna připomínající tvarem raketu byla otevřena v listopadu 2023 na trase Zlaté stezky Českým rájem.
Císařský kámen: Vratislavická rozhledna na stejnojmenném vrchu (637 m n. m.). Původní smrková dřevěná věž z roku 2009 prohnila a byla nahrazena novou ocelovou rozhlednou s dřevěným opláštěním (výška 21 metrů) v roce 2018.
Rozhledna Heřmanice: Modřínová věž ve tvaru okurky vysoká 23,7 metru byla postavena v roce 2012 podle návrhu ateliéru Mjölk.
Jestěd a rozhledny Jizerských hor a Krkonoš v roce 1910 (časopis Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge, roč. 20, č. 1, mezi stranami 32 a 33)
Nahoře vlevo: rozhledna Tanvaldský Špičák u Tanvaldu (postavena v roce 1909)
Nahoře vpravo: rozhledna Bramberk, Lučany nad Nisou (existovala v této podobě v letech 1889–1911)
Uprostřed: Horský hotel na Ještědu (postaven v letech 1906 a 1907, vyhořel v roce 1963)
Dole vlevo: Rozhledna Slovanka (nejstarší železná rozhledna v Čechách, postavena roku 1887)
Dole vpravo: Rozhledna Štěpánka (jedna z nejstarších rozhleden v Čechách z roku 1847)
Dole: Královka
