Kovárna (německy Bergschmiede) byla horská bouda v Krkonoších, která byla původně horskou kovárnou pro potřeby důlní činnosti. Stávala na jihozápadním svahu Sněžky v Obřím dole na cestě z Pece pod Sněžkou na Sněžku v nadmořské výšce 1035 m.
Historie komplexu sahá do 19 století.
aktualizováno • 24. 3. 2024 7:05
Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 1 387 m na Labské louce, necelý kilometr jihozápadně od hory Violík, na katastru města Špindlerův Mlýn, čili v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje. Hranice s městem Rokytnice nad Jizerou a...
musela být roku 2023 stržena kvůli statice poškozené dřevomorkou. Majitel nyní staví její repliku, která by měla být hotova v roce 2025. Stejně jako její předchůdkyně poskytne turistům ubytování.
Někomu se může zdát, že tu bouda stojí od nepaměti. Ve skutečnosti na tomto místě stávalo podobné stavení teprve v roce 1707. Horská zemědělská usedlost...
Kotel (německy Kesselkoppe) je výrazný vrchol ležící v nejvyšším českém pohoří Krkonoše. Nachází se v jejich západní části v okrese Semily v Libereckém kraji, jehož je nejvyšším vrcholem. Nadmořská výška 1435 m n. m. z něj činí 10. nejvyšší horu Česka. V minulosti byla nazývána též Krkonoš a Kokrháč.
Žádné přezkáče, kovové hrany na lyžích nebo superlehké hůlky přesně do rukou. "Prkna", na nichž první čeští lyžaři před více než 100 lety sjížděli krkonošské svahy, by si dnes na vrcholku kopce většina turistů bála připevnit na nohy, ukazuje náš další díl seriálu Stroj času.
Bývalá horská bouda na okraji Úpské jámy pod Sněžkou (1.395 m). Původně tu stávala Panská bouda z poloviny 17. století, jednoduché stavení s jednou světnicí a komorou, v níž byli ubytováni dělníci, stavějící na Sněžce kapli sv. Vavřince. Později Panská bouda zanikla a místo ní vystavěl v roce 1847 kupec Mittlohner z Velké Úpy Obří boudu, k níž byla...
byl krkonošský horský hotel a ubytovna, existující v letech 1929 až 2019. Stála na katastru městečka Janské Lázně, pod vrcholem Černé hory (1299 m n. m.) – jde o lokalitu tzv. Volských bud. Okolo místa, kde stála, prochází červená turistická trasa Výrovka – Janské Lázně, ze které zde odbočuje žlutě značená cesta do Černého Dolu.Stavba byla podle...
Historie Labské boudy začíná v roce 1830, kdy v těchto místech podnikavá žena zvaná die Blasse vystavěla malou budku z kamení, kůry a roští, v níž prodávala kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou rozšířili původní primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování návštěvníků. V letech 1878–1879...
Fotogalerie Renaty Hoffmanové
Špindlerův mlýn v létě. A co je na ní krom finanční stráže zajímavé? Domy v pozadí. Ano, jsme ve Špindlerově mlýně na začátku 30. let minulého století.
Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,3 m n. m. (dříve uváděný údaj 1602 m n. m nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka.Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavba je na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof LeopoldStavba kaple byla...
Tyto fotografie jsou ze sedmdesátých let minulého století , z Horních Míseček ... mantinely jsou vysoké skoro čtyři metry , jejich výšku po vyfrézování můžete vidět sami , tam , co se prodírá starý autobus , byla silnice široká tak šest metrů ... je to především následkem větru , který na Mísečkách tehdy foukal a určitě fouká i dnes...
Horská Bouda Růžohorky leží 1280 m.n.m. v krásném
prostředí Krkonoš v blízkosti přestupní stanice lanové dráhy na Sněžku.
Může se chlubit opravdu dlouhou historií, postavená byla již v
roce 1903, tenkrát se ale jmenovala Leischnerova bouda.
Pohlednice s tématikou krkonošských celních úřadů z časů c. k. monarchie i z republiky. Pohlednice z mé sbírky. Ještě chybí celní úřad ve Špindlerově Mlýně. Z tohoto celního úřadu mám sice fotografie, ale pohlednici jsem odsud nikdy neviděl.
(autor příspěvku Jaroslav Beneš)
Krkonoše 1944.Rodinné fotografie,které jsem dostal od tety. (archiv Václav Honzejk)
Květnové povstání v roce 1945 nebylo jen otázkou Prahy. Probíhalo prakticky na všech místech, která byla ještě okupována německou armádou. Na mnoha místech se do bojů za naši svobodu zapojili i příslušníci finanční stráže. A jedním z nich byl i Jaroslav Kousal.
Za války spolupracoval dozorce Kousal s partyzány a v květnu 1945 se aktivně a odvážně zapojil do povstání na Semilsku v obci Chuchelna. Jaroslav Kousal se vyznamenal ale již na podzim roku 1938, kdy jako dozorce finanční stráže bojoval se sudetoněmeckými teroristy na Vosecké boudě. Tato událost se dnes již vůbec nepřipomíná. Ani v knížce Historie Krkonošských bud, kterou vydal KRNAP, se o této události nic nedozvíme. Možná záměr?
Bylo už po Mnichovu, 2. října 1938. Dvoučlenná hlídka dozorců finanční stráže Aloise Tomana a Jaroslava Kousala byla u Vosecké boudy přepadena teroristy ze sudetoněmeckého freikorpsu. Henleinovské tlupě nestačil mnichovský triumf. Toužila po opožděném válečnickém úspěchu. Situace hlídky byla neradostná. Toman s Kousalem byli obklíčeni dvěma tlupami sudetoněmeckých teroristů v síle 18 až 20 ozbrojených mužů. Toman a Kousal se však nehodlali vzdát lacino. V krkonošské kleči se tak rozpoutala prudká přestřelka.
Dvojice mužů ve stejnokrojích finanční stráže předvedla brilantní obranu. Intenzivní a dobře mířenou střelbou kosili teroristy. Hraničáři uviděli padnout první dva henleinovce a uslyšeli výkřiky dalších zraněných. Teroristy postupně začal opouštět bojový elán a začali prchat za hranici. Po boji zjistily československé vyšetřovací orgány, že teroristé měli na svém kontě tři mrtvé a další raněné.
Zuřivost a pomstychtivost henleinovců po tomto vlastně zbytečném incidentu neznala mezí. Padlým instalovali na Vosecké boudě pamětní desku a gestapa pátralo po jménech dvojice statečných hraničářů. Ti však pomstě unikli. Naopak dozorce finanční stráže Jaroslav Kousal, který z přestřelky vyvázl jen s prostřeleným pláštěm uniformy, aktivně působil v domácím odboji a v závěru války i v partyzánském oddíle. Tím jsme však náš příběh již začínali.
autor příspěvku Jaroslav Beneš
