Líšný



Líšný je malebná obec v Libereckém kraji, rozdělená řekou Jizerou. Kdysi se zde nacházel železný hamr, později mlýn a přádelna, dnes je Líšný známý především jako klidná oblast s okolní přírodou. Důležitá je zdejší dopravní dostupnost – vede tudy silnice I/10 a železniční trať s pravidelnou linkou Liberec–Nová Paka.
Historie obce Líšný je dlouhá a bohatá.
Vesnice Líšný
se objevuje v písemné zmínce již k roku 1382 jako Lesczne. První chalupy
vyrostly pravděpodobně na pravém břehu Jizery, na jižním svahu,
při potůčku pramenícím pod výše položeným Sněhovem. Zřejmě již na konci
15. století se rozšířil tento i na osídlení vznikající na protilehlé
straně řeky. Domky na pravém břehu patřily od roku 1565 k panství
maloskalskému, vesnice rozrůstající se na břehu levém byla součástí
hruborohozeckého zboží. Farou ves patřila ke Bzí. V zimě a při jarním
tání byla cesta do kostela obtížná, nejednou zcela nemožná. Soused Jan
Vyhlídko se proto rozhodl postavit na svém pozemku v Závrší malou
kapličku. Na jaře 1777, tři roky před smrtí zakladatele, byla vysvěcena
ke cti Jana Nepomuckého. Bzovský farář nebo kaplan tady několikrát
do roka sloužili mši, nejslavnější o svatojanském květnovém svátku. Jan
Vyhlídko se ještě dočkal oslav půlstoletí od svatořečení Jana
Nepomuckého, patrona kněží, mlynářů a vorařů, ochránce před povodněmi,
utonutím a pomluvou, spolupatrona české země. Pobožnosti u kapličky byly
hojně navštěvovány a konaly se až do první světové války.
Podle
tradice býval v Líšném železný hamr a vápenná pec. Po zrušení hamru
využila správa panství náhon z Jizery a rybníček k provozu líšenského
mlýna. Upomínkou na staré železářské podnikání jsou občasné nálezy
strusky a pomístní jméno Hamry. Rybník byl zrušen v roce 1774, mlýn
o sto let později. Mlynář Bartoš přesídlil do Splzova a na místě mlýna
byla postavena přádelna.
Ani jediná z místních chalup neuživí svého
majitele a jeho rodinu a každý z hnich je nucen hledat vedlejší
zaměstnání (sklo, továrna, řemeslo, obchod). Rodí se zde žito, oves,
málo pšenice a ječmene, brambory, červené zelí, řepa vodnice, burkyně,
jetel, kolenec. Ovocnému stromoví věnují majitelé náležitou péči. Daří
se pěkné a hojně a dobře se zpeněží. Naše košařky je odnášejí
do Jablonce, rovněž maliny, borůvky, houby, také zeleninu v Turnově
nakupovanou.
Tak se ve dvacátých letech 20. století charakterizuje
život ve vsi líšenský kronikář. Líšný spolu s Libentinami byl v té době
již samostatnou obcí se 74 domy, z toho byli čtyři "fabrické", postavené
majitelem přádelny.
Dělníci v textilce u Menčíka vydělávali mezi
100 a 200 korunami týdně. Domácká sklářská práce při lampě u stolu,
rafinace benglí a návlek znamenaly přilepšení v rodinách textilních
dělníků, na něž se ale nemohli trvale spolehnout, neboť, jak píše
kronikář, výdělky sklářů jsou různé podle konjunktury, někdy velmi
dobré, někdy ubohé.
Menčíkova textilka byla znárodněna a v roce
1956 zrušena. Tovární objekty převzal národní podnik ŽBS a soustředil
sem zručné domácí sklářské dělníky a dělnice. Vyráběla se tady bižuterie
z mačkaných i vinutých perel, skleněné kameny, později také svítidla
a plastová bižuterie.
Zdroj: Jana Scheybalová, Josef V. Scheybal, Krajem skla a bižuterie, Nakladatelství Jakoubě, 1998
Pokud chcete vědět více střípků z historie naší obce, podívejte se do střípků z naší kroniky.
Povídání nyní doplníme ještě historickými fotografiemi a pohledy, které
se nám podařilo sehnat, objevit či jinak získat. Hledejte je v našem
fotoalbu. Současně Vás prosíme, pokud najdete doma starou fotografii
Líšného, starý pohled s naší obcí, byli bychom rádi, kdybyste nám ji
mohli zapůjčit, my ji během několika dnů nebo i hodin naskenujeme
a neporušenou vrátíme. Pokud ji již máte v elektronické podobě, můžete
nám ji zaslat na adresu obecni.urad@lisny.cz nebo webmaster@lisny.cz. Děkujeme za pomoc při seznámení s historií obce.
zdroj: https://www.lisny.cz/obec/aktuality/
Líšný se objevuje v písemné zmínce již k roku 1382. První chalupy vyrostly pravděpodobně na pravém břehu Jizery, na jižním svahu, při potůčku.
Domky na pravém břehu patřily od roku 1565 k panství maloskalskému, vesnice rozrůstající se na břehu levém byla součástí hruborohozeckého zboží.
Podle tradice býval v obci železný hamr a vápenná pec, v průběhu dalších let mlýn, na jehož místě ještě později vznikla přádelna.
Textilka byla v 50. letech minulého století socialistickým státem zrušena a areál přešel pod státní podnik ŽBS. Areál dostal své jméno, ale to by už byla velká nápověda. Zmíníme se, že se tu ale vyráběla i ikonická "céčka".
zdroj: https://jablonecky.denik.cz/galerie/jablonecko-hadanka-obec-cerven-2026.html?
