Zaniklé dřevěné rozhledny v okolí Liberce a Jablonce: Kam se poděly?

Když se dnes řekne Jizerské hory nebo Ještědsko-kozákovský hřbet, představíme si hned pevné žulové věže, moderní ocelové konstrukce nebo elegantní stavby z doby rozkvětu turistiky. Málokdo si ale uvědomuje, že začátky organizované turistiky v našem kraji měly vůni čerstvého dřeva, tesařských trámů a provizorních vyhlídek. Než vyrostly dnešní dominanty, musela celá řada předchůdců projít tvrdou zkouškou s nevyzpytatelným horským počasím – a mnohé z nich se do dnešních dnů nedochovaly.

Pojďme se vydat po stopách deseti pozoruhodných rozhleden a vyhlídek, které utvářely tvář kraje na přelomu 19. a 20. století.

1. Siegmundova výšina (Radčice / Stráž)

Koncem 19. století patřil nevysoký kopec nad křižovatkou silnic mezi Radčicemi, Stráží a Pavlovicemi místním rodákům – bratřím Sigmundovým, kteří ve Stráži vlastnili textilní továrnu. V roce 1890 zde nechali upravit odpočinkové místo a postavit třípatrovou trámovou rozhlednu vysokou asi 10 metrů. Cílem bylo nabídnout výhled na kateřinské údolí i kotlinu Nisy a ukázat krásy vzkvétajícího regionu. Po 1. světové válce však stavba zchátrala a k plánované náhradě za kamennou věž už nikdy nedošlo.

2. Humboldtova výšina (Ruprechtice)

První skutečnou rozhlednu nově založeného Německého horského spolku (DGJI) najdeme v Ruprechticích. Na tehdejší Humboldtshöhe vyrostla v roce 1887 skromná pětimetrová dřevěná věž od mistra Waglera. Když po patnácti letech zchátrala, uznal velkorysý kateřinský továrník a mecenáš Ignác Salomon potřebu nového díla. V roce 1905 vybudoval na vlastní náklady novou čtrnáctimetrovou věž na masivní kamenné podezdívce. Místo s úchvatným výhledem na Liberec sloužilo až do roku 1932, kdy musely být zbytky kvůli špatnému stavu definitivně odstraněny.

3. Staré ještědské rozhledny

Než na vrcholu Ještědu vyrostl dnešní ikonický hotel s vysílačem, museli si výletníci vystačit s dřevěnou historií. První trámovou rozhlednu snesl stolař Gustav Neumann již v roce 1876 z iniciativy továrníka Adolfa Hoffmanna. Výhledy odsud prý sahaly až k Pražskému hradu! Zničenou věž nahradila v roce 1889 nová, osmiboká konstrukce. Obrovský nápor turistů a drsné počasí si ale vyžádaly daň – v červnu 1903 byla stavba uzavřena a o pár měsíců později rozebrána na palivo pro slunovratovou vatru. Dřevěné věže posléze definitivně nahradil slavný starý hotel Ještěd, který bohužel v lednu 1963 vyhořel a stal se přímým předchůdcem dnešní architektonické dominanty od Karla Hubáčka.

4. Frýdlantská výšina

Na čedičovém vrcholu severně od Frýdlantu (dříve Resselberg) vybudoval místní okrašlovací spolek a otevřel 6. července 1890 dřevěnou opláštěnou rozhlednu vysokou 14 metrů. Místu se říkalo Dresslerova výšina na počest velkého dárce Antona Dresslera. Dřevo však náporu klimatu dlouho odolávat nemohlo, a tak musela být v roce 1905 stržena a hned rok nato nahrazena dodnes stojící pevnou cihlovou stavbou.

5. Smrk – nejvyšší bod s tesařskou historií

Na nejvyšším vrcholu české části Jizerských hor lidé po staletí postrádali volný rozhled. Změnilo se to v roce 1892, kdy tesaři postavili dřevěnou věž, kolem které brzy vyrostla i oblíbená turistická chata. Stavba sloužila neuvěřitelných téměř šedesát let, než se její poslední zbytky na konci 40. let zhroutily. Dnes na jejím místě stojí moderní futuristická kovová věž.

6. Bramberk

Krásný hřeben u Lučan nad Nisou ozdobila dřevěná rozhledna v srpnu 1889. Její otevírání provázela velká smůla na počasí a celá stavba se potýkala s nedostatkem financí na údržbu. Opotřebovaná dřevěná konstrukce musela nakonec uvolnit místo stabilní kamenné věži, kterou v roce 1912 navrhl Robert Hemmrich.

7. Královka (Königova výšina )

První pokus o vyhlídku na Königově výšině představovala jednoduchá skládanka ze tří kmenů (1887). O rok později už smržovský stavitel Appelt navrhl devatenáct metrů vysokou dřevěnou věž se třemi podlažími. Té však vystavil stopku 2. listopad 1906, kdy ji dočista sfoukla prudká vichřice. Rychle ji nahradila robustní kamenná stavba.

8. Prosečský hřeben

Hřeben mezi Jabloncem a Libercem byl doslova hřbitovem dřevěných rozhleden. První trámovou věž z roku 1892 poškodili vandalové a dorazil blesk. Druhý pokus z roku 1908 (opět od Roberta Hemmricha) měl podobu hradní hlásky, ale 21. srpna 1921 jej dočista rozštípala vichřice. Až po těchto trpkých zkušenostech sáhl spolek po masivní žule.

9. Javorník (Javornický sud)

Nad oblíbeným hostincem u Javornického sudu postavili hodkovičtí turisté v květnu 1924 osmnáct metrů vysokou dřevěnou rozhlednu pojmenovanou po M. Blaschkovi. I tahle vyhlídková kráska sdílela osud mnoha svých sester – koncem 40. let zanikla. Dobrou zprávou ale je, že tahle kapitola nekončí v minulosti: přímo z někdejšího vysílače na Javorníku totiž nyní vzniká zbrusu nová rozhledna, která vrátí výhledy na tuto stráň!

10. Císařský kámen

Modernější kapitolu zaniklých dřevěných staveb napsal Císařský kámen nad Vratislavicemi. V roce 2009 zde vyrostla šestipatrová celodřevěná rozhledna ze smrkového dřeva vysoká 20 metrů. Bez řádné impregnace však podlehla houbám a hmyzu, v roce 2017 musela být uzavřena a o rok později zcela rozebrána, aby ji nahradila pevnější ocelovo-dřevěná konstrukce.