Václavice
Václavice / Wetzwalde
Pozvánka na zaječí hon roku 1950. Kostelu sv. Jakuba Většího, který zachytil fotograf společně s JZD zbývalo posledních 26 let. Honům se v padesátých letech obecně dařilo. (autor příspěvku Pavel Štok)
Autodoprava Antona Thiela ve Václavicích
Fotografie
z počátku třicátých let je patrně aranžovaná. Nechal si ji pořídit
Anton z rozvětveného rodu Thielů, sedláků usedlých ve Václavicích po
staletí a držících dědičně také zdejší rychtu. Anton Thiel hospodařil na
velkém statku zachyceném v pozadí a podle nápisu na plachtě prvého z
nákladních automobilů řítících se po silnicí z osady Pekařka vlastnil
také speditérskou firmu. Za zmínku stojí, že právě z tohoto hospodářství
vzniklo v březnu roku 1949 jedno z prvních jednotných zemědělských
družstev v Československu. Povšimněte si válcové stavby v pozadí. Určitě
nešlo o větrný mlýn, jak by se snad mohlo zdát. O jejím účelu se
dohadujeme: archaický typ silážní věže, sýpka nebo snad vodojem?
Podobné, avšak menší stavby bychom nalezli také v Dolním Vítkově a v
Liberci-Krásné Studánce.
Poradí někdo ? Areál slouží zemědělství
i dnes. Jen po starém domě s hrázděným patrem v popředí není ani
památky, hospodářská stavba vlevo od věže už také nestojí.
zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích, 2014
Na katastru Václavic, na státní hranici u cesty do Lázní Opolno stával hostinec Keilschenke. V budově býval i celní úřad. Objekt dnes již bohužel nestojí. Dochoval se jen pomístní název U celnice a jedna betonová zídka hraniční závory Ippen z konce 30. let. Sama ta zídka je vcelku unikát. Pohlednici jsem nedávno koupil, chyběla mi ve sbírce.
autor příspěvku Jaroslav Beneš
Kostel a hřbitov ve Václavicích
(archiv Marek Prchlík)Římskokatolický kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích
stával na hezkém místě nad silnicí, viditelný již na dálku, a tvořil tak přirozenou dominantu obce. Po II. světové válce nebyl moc využíván ani opravován, až zchátral natolik, že byl roku 1976 rozbořen.
Václavický kostel svatého Jakuba apoštola je znám již roku 1326. Ve 14. století platili zdejší obyvatelé papežský desátek ve výši 6 grošů. Starý václavický kostel byl v nejstarších dobách s největší pravděpodobností dřevěný, z hrubých osekaných trámů, léty rozpraskaných a vyschlých, vypadal asi jako větší stodola. Později byl zvětšován a zvelebován. Byl nejdůležitější stavbou ve vsi, jelikož se tu prováděly křty, svatby, pohřby a bohoslužby.Za třicetileté války byla obec hodně poničená a kostel prý byl zcela zničen.
Později byla na místě zničeného kostela postavena nouzová stavba.Až roku 1787 začala stavba nového kostela. Ten však po druhé světové válce zchátral a byl zbořen, takže se dochoval již pouze na fotografiích a obrazech. Místo, kde václavický kostel stával, dnes zarůstá náletovými dřevinami a travou. Vše z kostela bylo odvezeno, zničeno nebo ukradeno.
(zdroj: Wikipedia)
Čas adventu tráví řada lidí se svou rodinou, přáteli nebo třeba se sousedy. Takovou tradici letos zavedli i obyvatelé Václavic u Hrádku nad Nisou. Nazvali ji Adventní okénka. Postupně tak jako v adventním kalendáři navštěvují jednotlivé rodiny a vzájemně se hostí. Do jednoho z okének jsme nahlédli i my.
"To bude dětský punč. A ještě pak musíme ohřát polévku. Máme soljanku, to je taková s kyselými okurkami, to je asi to, co člověka překvapí, že tam je," představila Markéta Mézlová své pohoštění.
Jak to probíhá
Tradice adventních okének je letos ve Václavicích u Hrádku nad Nisou poprvé. Sousedé se každý večer vydají k jednomu z domů, kde společně tráví čas.
"Sedmnáctého listopadu jsme se dohodli, že tuhle akci budeme pořádat. Pak se to docela ujalo, a tak jsme vyplnili, dá se říct, všechna okna," popsala obyvatelka Václavic Iva Červená. Úkolem kadého účastníka je připravit pro sousedy pohoštění. Každý dům musí mít taky v okně viditelně napsané číslo.
Adventní okénka ve Václavicích - během adventu se sousedé každý setkávají u jiného okna|foto:Kateřina Hartmanová, Český rozhlas">Jedno z václavických adventních okének a co nabízí|foto:Kateřina Hartmanová, Český rozhlas">Jedno z adventních okének ve Václavicích z pohledu hostitele|foto:Kateřina Hartmanová, Český rozhlas">Hustá polévka soljanka s kousky okurky, i to čekalo na návštěvníky jednoho z adventních okének ve Václavicích|foto:Kateřina Hartmanová, Český rozhlas">Adventní sousedské setkávání ve Václavicích|foto:Kateřina Hartmanová, Český rozhlas">Punč a polévka pro návštěvníky adventního okénka, nový zvyk ve Václavicích|foto:Kateřina Hartmanová, Český rozhlas">
"I my dospělí, očička v slzičky, protože jsme se dostali do dětských let, přišel Mikuláš s andělem, já byla jak malý dítě. Tohle je nejkrásnější strávený adventní čas, nikde se nemačkáme, potkáváme se s lidmi, které máme rádi, oni mají rádi nás," zavzpomínala Lenka Hrušková na zatím největší zážitek z adventního setkávání, který měla právě v čase mikulášských obchůzek, tedy 5. prosince.
Inspirace v Německu
"Vzniklo to tak, že jsem to slyšel od mého strýce v Německu. Ten bydlí kousek nad Augsburgem a tam mají tuhle tradici," prozradil Vlastimil Hegr z Václavic, kde se se sousedskými setkáními inspirovali.
Václavičtí se schází každý den od 17. do 19 .hodin. Kam mají dorazit, zjistí ve společném sdíleném kalendáři na internetu. Adventní okénka zakončí 24. prosince společným zpíváním u dřevěného betléma.
autoři: Kateřina Hartmanová , reČRoL