Sychrovský viadukt
Sychrovský viadukt
Sychrovský viadukt jsem navštívil před pěti lety a v mých tipech už je. Dnes tedy z trochu jiného pohledu. Sychrovský viadukt je patrový kamenný železniční viadukt nacházející se poblíž obce Sychrov na Pardubicko-liberecké dráze.
Překonává široké údolí Mohelky. Sychrovský viadukt vybudovali bratři Kleinové a Vojtěch Lanna starší v letech 1857–1859 v dobách, kdy České země byly součástí Rakousko-Uherska. Most byl vystavěn jako součást Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, která sloužila pro export a import zboží. Účelem dráhy bylo spojit tehdejší pevnosti Hradec Králové a Josefov s městem Olomouc. Most byl tedy využíván k hospodářským také však strategickým účelům. Však také o 7 let později, kdy do Čech i na Moravu během prusko-rakouské války vpadly pruské jednotky, hrála nově postavená železnice důležitou roli při přesunech vojenských útvarů.Most se nachází 132. kilometru na trati přímo ve stanici Sychrov. Na mostě je umístěna poslední výhybka železniční stanice Sychrov. Oblouky jsou uspořádány ve dvou řadách, kdy řada půlkruhových oblouků je vystavěna nad šesti níže položenými oblouky, které ovšem nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené.
Orientace mostu je od jihovýchodu k severozápadu.Kamenný viadukt je 32 m vysoký, 11 m široký a jeho osm oblouků dosahuje rozpětí 9,5 m. Poloměr zakřivení půdorysu (mostovky) je 386 m. Řada půlkruhových oblouků celkově měří 120 m.
Informace o poloze a přístupnosti:
V malebném podhůří nedaleko sychrovského zámeckého areálu, se otevírá další dechberoucí pohled. Sychrovský viadukt, který v letech 1857 až 1859 vybudovali proslulí stavitelé bratři Kleinové a Vojtěch Lanna starší, se po svém dokončení stal hrdým symbolem Pardubicko-liberecké neboli Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Tato obdivuhodná dvoupatrová stavba orientovaná od jihovýchodu k severozápadu budí svou majestátností úctu i po více než sto padesáti letech.
Most elegantně překlenuje široké údolí říčky Mohelky a nachází se přímo ve 132. kilometru na trati, kde je na něm umístěna dokonce i poslední výhybka železniční stanice Sychrov. Jeho pevné spodní patro tvoří šestice níže položených stlačených oblouků, které nesou dalších osm ladných, polokruhově zaklenutých oblouků o rozpětí 9,5 metru. S úctyhodnou maximální výškou 32 metrů, šířkou 11 metrů a délkou samotné řady oblouků 120 metrů, zasazených do oblouku o poloměru 386 metrů, představuje Sychrovský viadukt skutečné mistrovské dílo tehdejšího stavitelství. Ačkoliv druhá polovina padesátých let minulého století přinesla rekonstrukci, při které bohužel zmizely typické kruhové otvory mezi oblouky i malebné cimbuří, most si svou vznešenost zachoval.
Železnice však neměla jen hospodářský význam pro export zboží a spojení pevností Hradec Králové, Josefov a Olomouc – o pouhých sedm let později, během prusko-rakouské války, sehrála klíčovou strategickou roli při rychlých přesunech vojenských útvarů.
Za sychrovskou stanicí navíc na vlaky čeká další monument – 635 metrů dlouhý tunel, jehož ražba v komplikovaných geologických podmínkách trvala celé dva roky. Práci na něm tehdy obstarávali takzvaní "barabové". Tito námezdní dělníci ze severoitalských oblastí habsburské monarchie přinesli do Jizerských hor neocenitelné zkušenosti z budování náročných alpských tunelů. Proslulí svou výdrží, odvahou i skvělými schopnostmi se stali mistry svého oboru, bez nichž by se železniční mapa Evropy tvořila jen těžko.
