Nová Ves u Chrastavy

Clam-Gallasovský pivovar v Nové Vsi u Chrastavy v roce 1906

V Nové Vsi bychom možná průmyslový pivovar nečekali, ale stával tu, a s velmi dlouhou tradicí. Anton Ressel uvádí, že již roku 1613, za Kateřiny z Redernu, která seděla na Nové Vsi jako na svém vdovském sídle, tu uvařili první várku. Máme za to, že tento pivovar se nacházel spíše v areálu panského dvora, z něhož do současnosti zbylo jenom obvodové zdivo někdejších stájí. Pivovar na snímku, pořízeném v době kolem roku 1906, získal svou podobu mezí lety 1885-1905. Uvádí se, že jej v roce 1834 založil Eduard Clam-Gallas. Roku 1901 získal parní pohon, jak o tom svědčí tovární komín za objektem chladného hospodářství. V popředí vidíme sladovnu se stojatým hvozdem. Roku 1905 měl 12 zaměstnanců a vystavoval kolem 10 tisíc hl. Dovařili tu roku 1949, z budov nezůstalo nic.
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015)

Nová Ves, zemědělská obec na Jeřici 

Z Chrastavy poutní cesta pokračuje severovýchodním směrem proti toku řeky Jeřice do Nové Vsi (Neundorf). Zemědělská a dřevařská obec byla založena ve 14. století. Její uspořádání je typickým strassendorfem, tedy dlouhá osada, kde domy jsou postaveny podél silnice a řeky v jedné řadě. O rozkvět obce se postarala zejména Kateřina z Redernů, která Neundorf v roce 1595 koupila. Nechala tu postavit pivovar (1613) a o čtyři roky později i kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dokonce 1 veřejné lázně, aby se lidé měli kde hygienicky umýt... V Nové Vsi stál velký ovčín, tři zdejší mlýny poháněla voda z Jeřice, do místních pil se po vodě plavilo dřevo z jizerského podhůří. V 19. století tu vznikla řada továren — přádelen bavlny. Redernovský zámeček i se statkem v 80. letech 20. století vyhořely. Životodárná voda v řece způsobovala ale novoveským často příkoří v podobě povodní. Tání sněhu v Jizerských horách, ale hlavně voda z letních přívalových dešťů. Největší škody způsobily v obci povodně v srpnu 1897, 1958 a pak ty nedávné — v srpnu 2010. Při staré poutní cestě, vinoucí se poli souběžně s obcí, se dochovala řada božích muk a křížů.

zdroj: kalendář Po poutních cestách za hejnickým zázrakem, 2025, autor Ivan Vydra

Moštárna v Nové Vsi

(archiv M.Gergelčík)