Dolní Maxov-Josef Riedel, sklárna

Sklářskou huť postavil Josef Riedel starší v roce 1878. Projekt vypracoval technický ředitel skláren Wilhelm Riedel, jeho syn z prvního manželství. Stavbu, stejně jako další zakázky Josefa Riedela, provedl polubenský stavitel Stephan Umann. Budova v blízkosti pozdější železniční stanice Antonínov v roce 2007 již delší dobu chátrá.

autor příspěvku Jiří Peterka

Huť Marie je místo pro společenské akce, sportovní vyžití, relaxaci a posezení nad šálkem kávy.

S obdivem vzhlížíme k dlouholeté tradici sklářství v Jizerských horách. Hrdě se hlásíme k dědictví, které vzniklo díky umění a píli našich předků. Ke kráse, která na své znovuobjevení čekala desítky let. Seznamte se s Marií. Je okouzlující, sebevědomá a hrdá na svůj region. Region, který toho může tolik nabídnout.

Přijměte pozvání do místa, které po letech chátrání zase ožívá. Místa pro společenské akce, sportovní vyžití, relaxaci a posezení nad šálkem kávy. Místa, kde můžete místo sklářů právě vy utvářet novou tradici tohoto krásného kraje. Vítejte v Huti Marie!

Huť Marie 1904 – nový život opuštěné sklářské hutě v Josefově Dole

Huť Marie vznikla v roce 1904, kdy firma Karl Riedel nechala v blízkosti kostela v Josefově Dole vybudovat moderní sklárnu pro výrobu tyčového skla. Budova se strmou sedlovou střechou s hřebenovými větráky a vysokými okny, postavená podle plánů smržovského stavitele Josefa Appelta, se stala jak architekturou, tak významem jednou z dominant obce. Po rozpadu Jablonex a.s., která se za socialismu stala jejím vlastníkem, ale objekt špatně hledal nové funkční využití (nějakou dobu dokonce sloužil jako nelegální výrobna cigaret) a začal chátrat.

V roce 2019 vstoupila do Josefova Dolu společnost Canicula Invest, s.r.o., vlastněná manželi Zdeňkem a Renatou Kubátovými. Těm se podařilo získat tři brownfieldy v centru obce (kromě Hutě Marie ještě jednu sklářskou huť a objekt bývalé pily), a tak započali s revitalizací těchto areálů. Záměrem bylo nejen vrátit objektu jeho majestátnost, ale vdechnout mu i nový život, aby se stal jedním ze společensko-kulturních a sportovně-relaxačních center mikroregionu Tanvaldsko. Značně zchátralý objekt byl na základě studie Ing. arch. Davida Krause z ateliéru Architektura s.r.o. postupně zbaven veškerých přístaveb a přílepků a vrátil se do půdorysu, jaký platil v době jeho vzniku. Většinu původních konstrukcí se povedlo opravit a zpevnit, u nových konstrukcí byla snaha citlivě je začlenit do původního objektu.

Velký důraz byl kladen na recyklaci materiálů – od použití recyklátů ze stavebních sutí, očištěného stavebního kamene a cihel z bouraných konstrukcí na opravu zachovaných stavebních prvků až po materiály použité při finálních úpravách. Dlažební kostky v areálu jsou kostky zde vytěžené, zásypy jsou z odkrytých deponií sklářského písku, skleněné kameny v gabionovém plotu jsou nasbírané z výkopů pro systém vrtů tepelného čerpadla, čedičová dlažba v café baru je původní dlažba od sklářských pecí. Okna v hlavním sále jsou replikami původních oken. S ohledem na současné tepelně-technické a funkční potřeby jsou použita ocelová okna s přerušeným tepelným mostem s izolačním dvojsklem, a to vše při zachování původního industriálního vzhledu oken typu Crittall s originální profilací.

Snaha zachránit co nejvíce stávajících prvků byla finančně náročnější, pro majitele objektu ale byly důležité jak aspekty uměleckohistorické (zachování industriální stavby z dějin jizerskohorského sklářství), tak ekologické, protože konverze objektu je s ohledem na původně vynaloženou energii a materiál ekologičtější. Snaha využít co nejvíce původního materiálu, od traverz po zmíněnou čedičovou dlažbu či cihly, tak byla důležitá i z tohoto důvodu.Objekt byl pro svůj nový účel zkolaudován v červenci 2022, v září 2022 byl zahájen provoz. Huť dnes nabízí univerzální velký sál o ploše cca 600 m2, který okouzluje prostorem otevřeným do původního krovu s výškou hřebene téměř 20 metrů. Sál je koncipován jako multifunkční, aby mohl reagovat na různé potřeby návštěvníků. Běžně tak slouží sportovcům či dětem, zároveň je ale možné jej využít pro kulturní akce i společenské a soukromé aktivity.

V dalších částech objektu byl vybudován café bar, dva menší sály pro skupinová cvičení, společenské a pracovní akce, fitcentrum s lezeckou stěnou a wellness se dvěma saunami.Vše je doplněno o potřebné zázemí.Důraz byl kladen na udržitelnost, zejména na efektivitu provozování objektu – objekt je vytápěn tepelným čerpadlem země-voda o výkonu 98 kW s 16 vrty hlubokými 120m. Projekt snížení energetické náročnosti budovy byl realizován s finanční podporou od Evropské unie.Ačkoliv se řada aktivit teprve rozbíhá, huť, opět pojmenovaná Marie po Marii Riedlové-Hornové, za jejíhož vedení firmy byla postavena, se stala oblíbeným místem jak pro turisty, tak místní. Plní tak svůj komunitní potenciál a zvyšuje kvalitu života místních. Zároveň ale přispívá i k rozvoji sportovního a kulturního vyžití v kraji, v němž je dosud nedostatek aktivit pro dny, kdy počasí nepřeje venkovním sportům. Huť Marie se tak podílí na rozvoji obce i celého regionu.

Investor: Canicula Invest, s.r.o.
Projektant: Architektura s.r.o., Ing.arch David Kraus ve spolupracis Martinem Stykem
Realizační firma: LONTANA, s.r.o.

Josefův Důl a "Josefinka"

Osada Josefův Důl (Josefsthal) byla založena skláři v roce 1701v údolí řeky Kamenice. Pojmenována byla po synovi hraběte Maxmiliána Desfours Walderode Karlu Josefovi. První sklárna na soutoku Kamenice a Jedlové stávala už koncem 17. stoleti, známá pod názvem Zenknerova huť (podle jména sklářského mistra Ehase Zäncknera). Huti se příliš nedařilo a Zänckner se stále potýkal s problémy s vrchnosti. Huť převzali skláři z Falknova J.J.Kittel a J.L.Riedel. Právě tady se začala slavná a úspěšná cesta jizerskohorského sklářského krále Riedela. Z Josefova Dolu nechal Riedel také vybudovat dodnes používanou Jezdeckou cestu až ke své sklárně na Jizerce. Huť v Josefově Dolu dávala práci sklářům až do roku 1910, pak byla zbourána a na jejím mistě postavena nová. V obci ale pracovali i brusiči, mačkači knoflíků a korálků. Obec se rychle rozrůstala a postupně měla svou školu a v roce 1894 i železnici, vedoucí sem ze Smržovky. Té se říkalo "Josefinka". V roce 1908 byla v obci vybudována plynárna a o rok později byla povýšena na městys. Vše ukončila druhá světová válka. Němci byli vysídleni a zbyly po nich opuštěné sklárny a honosné vily. Dnes je Josefův Důl jedním z oblibených nástupních mist na letní i zimní výlety do Jizerských hor.

zdroj: kalendář Vyprávění o místech a lidech z Jizerských hor i jejich podhůří, 2023

Nejstarší josefodolskou huť, Zenknerovu, založenou roku 1687, měl zakladatel dynastie Riedelů, Johann Leopold Riedel, v nájmu od roku 1773. V roce 1909 ji už jako nevyhovující provoz koupila firma Karl Riedel a na jejím místě staví moderní sklárnu obdobné koncepce jako nedaleká huť Marie. Vyráběla rovněž především tyčové sklo. V roce 2006 sklárna ukončila provoz a kvůli zchátralému stavu a nevyhovující statice musela být zbourána strhnout. Byly zde v plánu apartmánové byty – buď na prodej, nebo na pronájem, obchody, restaurace nebo malý pivovar.

zdroj: https://poznejdomy.cz/domy/detail/113-karl-riedel-kamenicka-hut

Nový majitel ji přes předchozí záměr konverze na apartmánové bydlení nechal roku 2021 zbourat.