Vodní hrad Lipý

Hrad Lipý byl založen rodem Ronovců koncem 13. století v údolí řeky Ploučnice, která na svém středním toku vytváří celou řadu romantických meandrů a slepých ramen. První písemná zmínka pochází z roku 1277, kdy se po hradě píše Čeněk z Lipé. Osudy hradu jsou úzce spjaty s historií města, které pravděpodobně nechal vystavět nejslavnější z rodu Rohovců, Jindřich z Lipé. Jindřich z Lipé roku 1319 prodává zdejší slibně se rozvíjející panství svým příbuzným Berkům z Dubé, ti hrad drží až do husitských válek.

Roku 1426 byl hrad a město dobit vojsky Jana Roháče z Dubé. Lipá poté slouží husitským vojskům jako nejsevernější základna k jejich výpadům do Lužice. Správy hradu a města se ujímají husitští hejtmani. Na sklonku husitských válek hrad opanoval Zikmund Děčínský z Vartenberka, následně vypukl další konflikt, který vstoupil do dějin jako lužicko-vartenberská válka, během níž byl hrad s městem roku 1444 obsazen, tentokrát vojskem lužického Šestiměstí a poté předán Jindřichovi Berkovi z Dubé.

V 16. století byl hrad přestavěn na zámek. Roku 1502 dochází k dělení Berkovského majetku na čtyři díly. Město Lipá i hrad jsou rozděleny na čtvrtiny, část tohoto majetku postupně získává rod Vartenberků. V 16. století tedy na hradě sídlí dva rody, a tak tomu je až do roku 1591, kdy paní Kunhuta Berkovna skupuje druhou polovinu hradu. Posledním z Berků, který na hradě sídlil, byl pan Adam Berka, vnuk paní Kunhuty. Umírá roku 1607. Zámek v Lipé se nakrátko dostává do držení saského rodu Salhauzenů. Těm je však majetek roku 1620 zabaven pro účast na stavovském povstání.

Po bitvě na Bílé hoře zámek a město skupuje jako konfiskáty vojevůdce Albrecht z Valdštejna, ten přesouvá správu panství na Nový Zámek v nedalekých Zahrádkách. Hrad Lipý přestává být sídlem šlechty a pomalu chátrá, ale ještě roku 1778, při manévrech "bramborové války", zde poobědval císař Josef II. se svými generály Laudonem a Lascym, tím však slavná historie hradu Lipý končí.

V roce 1820 vypukl ve městě ničivý požár, který zachvátil i staré panské sídlo. V 19. století je chátrající areál hradu pronajímán a poté přestaven na továrnu, rafinérii cukru. Za německé okupace byla sice snaha hrad opravit a zpřístupnit, ale práce byly pro nedostatek peněz zastaveny. V únoru roku 1957 je hlavní zámecká budova z příkazu Národního výboru odstřelena. Celý areál poté řadu let pustne a upadá v zapomnění.

V roce 1992 je zahájen rozsáhlý archeologický průzkum, ten přinesl překvapující poznatky o počátcích osídlení České Lípy a stavebně historickém vývoji tohoto panského sídla. Současně probíhají práce na rehabilitaci celého areálu.

Dominantou hradu je mohutná hradba s renesančním oknem a dvě branské věže. Na nádvoří si návštěvníci mohou prohlédnout základy útočiště věže, takzvaného bergfritu, ten patří spolu se základy středověkého srubu a pece k nejstarší vývojové fázi hradu odkryté archeologickým průzkumem. Z hlavní zámecké budovy se zachovaly unikátní gotické sklepy druhé poloviny 14. století, které jsou nádhernou ukázkou stavebního umění dřívějších mistrů.

Od června roku 2003 je hrad přístupný široké veřejnosti. V současné době je pro návštěvníky připraven prohlídkový okruh, který umožňuje prohlídku nádvoří s prezentací pozůstatků hradní architektury, návštěvu unikátních hradních sklepení s drobnou ukázkou archeologických nálezů, jediné dochované stavby hradu Lipý - branské věže kde je instalována expozice připomínající život na hradě Lipý na přelomu 19. a 20. století. Prohlídka je s odborným výkladem průvodce.

V těsném sousedství se nachází Centrum textilního tisku, muzeální expozice, která nabízí návštěvníkům možnost seznámit se interaktivní formou s historií kartounkářství v České Lípě a možnostmi potiskování textilu.

Za pozornost bezesporu stojí také budova půvabného renesančního letohrádku, zvaného Červený dům, postavený Jiřím Jetřichem Berkou roku 1583 na místě bývalého předhradí a také nedaleký kostel Sv. Kříže, spojovaný s účastí parléřovské stavební huti.

Hrad Lipý se nalézá v historickém centru města a je součástí městské památkové zóny, nádvoří hradu slouží také jako scéna pod širým nebem pro kulturní akce.

Vstup do hradu v roce 1939. 

Tehdy ještě spíše průmyslový komplex. Ovšem i vzhledem k nedostatku bytů sloužící k bydlení, jak dosvědčují peřiny v okně vrchního patra úplně vlevo. Po průmyslové revoluci byl hradní areál obestavěn mnoha různými přístavky. Ostatně podoba hradu, jak je dneska známa je z doby, kdy byl zámkem, v 19. století využíván jako cukrovar. Podobu hradu dnes s jistotou není známá, jen předpokládané modelace. Ale rozhodně jsou odlišné od podoby zámeckých budov, jako na tomto snímku. Takže hradu říkáme hrad, byť je po několik století zámkem. 

autor příspěvku Českolipské obrázky

Hrad v realitě budování socialismu. Tak vypadal areál roku 1990. Býval to vodní hrad, protože součástí obranného systému byly vodní kanály a sama řeka Ploučnice s podmáčenými břehy. Mlýn vznikl sice hned vedle, ale bezpochyby později než hrad. Hrad vznikl pravděpodobně v polovině 13. století, tedy o nejméně 50 let dříve než město. I když jisté osídlení zde bylo a Hrnčířské předměstí je minimálně stejně staré. Hrad byl od 16. století přebudován na zámecký areál a vznikla právě tato brána na snímku navazující na ulici Zámeckou. Ovšem štít nad branou je vjezdovým štítem cukrovaru, který byl v zámeckém areálu v 19. století. 20. století bylo obdobím úpadku až zániku areálu, jehož zbytky začaly být zvelebovány až v 90. letech po změně společenských poměrů, kdy se výrazně zvýšila úcta k historickým objektům. Více obrázků i info