Jablonecký pivovar

01.10.2021

JABLONECKÝ PIVOVAR PO POŽÁRU 1905

Pivovar zaměstnával ředitele, 4 účetní, 5 agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a 20 bednářů, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře. V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště. V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen.

(color Fotočas)

zdroj:Wikipedia

Pivovarští koně v Jablonci nad Nisou v roce 1944  Každý správný pivovar musel mít také svoje pivovarské valachy. Že měli pořádnou sílu, vidíme z propagační fotografie povoznictví pivovaru a sladovny v Jablonci nad Nisou — Vrkoslavicích. Klasických dřevěných sudů, předchůdců pozdějších hliníkových a dnešních Keg sudů, mají na voze naloženou pěknou hromadu. Na fotografování jsou řádně připravení: vyhřebelcovaní, s naleštěnými postroji, zkrátka radost pohledět. Koňské povozy rozvážející pívo patřily až do poloviny 20. století k běžnému obrazu našich měst a venkova, stejně jako dřevěné pivní sudy. Jysi zhotovovaly pivovary ve vlastních bednárnách, jejichž součástí byly také požahovny, kde se pracovalo s horkou smolou sloužící k vysmolování vnitřních ploch sudů. Šlo o prácí namáhavou, nebezpečnou a taky zrovna nevoněla. Proto se od počátku 20. století zaváděly požahovny mechanické. A ještě o jedné věci pohlednice svědčí. Že se pivo pilo i za války, protože je z roku 1944.  (zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)
Pivovarští koně v Jablonci nad Nisou v roce 1944 Každý správný pivovar musel mít také svoje pivovarské valachy. Že měli pořádnou sílu, vidíme z propagační fotografie povoznictví pivovaru a sladovny v Jablonci nad Nisou — Vrkoslavicích. Klasických dřevěných sudů, předchůdců pozdějších hliníkových a dnešních Keg sudů, mají na voze naloženou pěknou hromadu. Na fotografování jsou řádně připravení: vyhřebelcovaní, s naleštěnými postroji, zkrátka radost pohledět. Koňské povozy rozvážející pívo patřily až do poloviny 20. století k běžnému obrazu našich měst a venkova, stejně jako dřevěné pivní sudy. Jysi zhotovovaly pivovary ve vlastních bednárnách, jejichž součástí byly také požahovny, kde se pracovalo s horkou smolou sloužící k vysmolování vnitřních ploch sudů. Šlo o prácí namáhavou, nebezpečnou a taky zrovna nevoněla. Proto se od počátku 20. století zaváděly požahovny mechanické. A ještě o jedné věci pohlednice svědčí. Že se pivo pilo i za války, protože je z roku 1944. (zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)

JABLONECKÝ PIVOVAR

(Color Fotočas)

......................................................

Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. V roce 1876 se v podniku vyrobilo 1 275 000 litrů piva. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hl piva ročně. Kapacita varny byla 3 várky po 100 hl denně. Dále tu byla sladovna, chladírna se dvěma chladícími boxy a zavlažovacím chladičem, sklep se skladištěm pro 18 000 hl piva, bednářství a kovářská dílna. Pivovar zaměstnával v té době ředitele, 4 účetní, 5 agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a 20 bednářů, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře. V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště. V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen. V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary. Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska.

První světová válka znamenala útlum výroby. V roce 1917 poklesl výstav jen na 16 000 hl. Po vzniku Československa začal podnik opět prosperovat, byl modernizován a v roce 1929 výstav překročil hranici 100 000 hl. Hospodářská krize a následně druhá světová válka zastavila rozvoj pivovaru. Přesto zůstal provoz po roce 1945 velmi moderní. Spolu s vratislavickým byl čtvrtý největší pivovarem v zemi (po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích). Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura. Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý.

Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa. Poptávka po jabloneckém pivu rostla, investice do technologie však nepřicházely. Postupem času stroje stárly, neustále však musely produkovat naplánované hektolitry piva. Pivovar se dostal několikrát na pokraj kolapsu. V roce 1981 se dokonce uvažovalo o ukončení výroby. Nakonec však bylo rozhodnuto o rekonstrukci. Novou nerezovou varnu dodal Strojobal Pacov. V roce 1986 došlo k modernizaci chlazení - byly dodány chladící věže a nové rozvody. Ležácký sklep se dočkal rozšíření o 6-7 000 hl. Pivovar byl uzavřen v roce 1991.

Zdroj: https://jablonecky.denik.cz/z-regionu/triatricet-let-v-jabloneckem-pivovaru-20140517.html?
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
Areál pivovaru před požárem v roce 1904. (archiv J.Peterka)
Areál pivovaru před požárem v roce 1904. (archiv J.Peterka)
Zde bydleli zamětnanci pivovaru. (archiv Zbyněk |Prokopič)
Zde bydleli zamětnanci pivovaru. (archiv Zbyněk |Prokopič)
Pivovar před požárem (archiv Ludmila Čechová)
Pivovar před požárem (archiv Ludmila Čechová)

Brauerei Jablonec
Pivovar – původní podoba – byl postaven na místě starého dřevěného domku v r. 1833–1835 – dlouhou dobu byl majitelem svob. pán Ludwig v. Oppenheimer.

Pivovar v Jablonci nad Nisou, označovaný v dobových pramenech jako Brauerei Jablonec, vznikl v letech 1833–1835 na místě starého dřevěného stavení. Šlo o období, kdy se město rychle rozvíjelo díky sklářství a rostoucí poptávce po kvalitním pivu. Pivovar tak zapadl do širšího trendu modernizace a industrializace regionu.
Dlouholetým majitelem byl svobodný pán Ludwig von Oppenheimer, příslušník významného rodu, který se angažoval v podnikání i společenském životě. Oppenheimerové patřili k rodinám, které v 19. století podporovaly rozvoj průmyslu v severních Čechách – a pivovar byl jedním z jejich viditelných projektů.

color Fotočas Mirek
text Copilot

Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. V roce 1876 se v podniku vyrobilo 1 275 000 litrů piva. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hl piva ročně. Kapacita varny byla 3 várky po 100 hl denně. Dále tu byla sladovna, chladírna se dvěma chladícími boxy a zavlažovacím chladičem, sklep se skladištěm pro 18 000 hl piva, bednářství a kovářská dílna.

Pivovar zaměstnával v té době ředitele, 4 účetní, 5 agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a 20 bednářů, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře. V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen.

V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko – Vratislavické a Jablonecké pivovary. Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. První světová válka znamenala útlum výroby. V roce 1917 poklesl výstav jen na 16 000 hl.

Po vzniku Československa začal podnik opět prosperovat, byl modernizován a v roce 1929 výstav překročil hranici 100 000 hl. Hospodářská krize a následně druhá světová válka zastavila rozvoj pivovaru. Přesto zůstal provoz po roce 1945 velmi moderní. Spolu s vratislavickým byl čtvrtý největší pivovarem v zemi (po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích). Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura.

Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko – Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý. Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa. Poptávka po jabloneckém pivu rostla, investice do technologie však nepřicházely. Postupem času stroje stárly, neustále však musely produkovat naplánované hektolitry piva. Pivovar se dostal několikrát na pokraj kolapsu.

V roce 1981 se dokonce uvažovalo o ukončení výroby. Nakonec však bylo rozhodnuto o rekonstrukci. Novou nerezovou varnu dodal Strojobal Pacov. V roce 1986 došlo k modernizaci chlazení – byly dodány chladící věže a nové rozvody. Ležácký sklep se dočkal rozšíření o 6-7 000 hl. Pivovar byl uzavřen v roce 1991.

Zdroj: https://www.pivovary.info/?p=107981

Požár jabloneckého pivovaru v roce 1905
V červnu roku 1905 zasáhla Jablonec nad Nisou tragická událost — ničivý požár zcela zdevastoval místní pivovar. Podle dobových zpráv vznikl požár neopatrnou manipulací jednoho z dělníků, což vedlo k rozsáhlému zničení areálu.
Pivovar byl v té době významným podnikem, který zaměstnával desítky lidí: od ředitele přes účetní, sládky, bednáře až po kočí a strojníky. V jeho okolí se nacházely i tři rybníky, založené mezi lety 1882–1889, které sloužily k těžbě ledu pro potřeby výroby piva.
Obnova a další osud pivovaru Navzdory rozsahu škod se město nevzdalo. Již v roce 1906 byl pivovar znovu postaven na původních základech a dokonce rozšířen. Později přešel do rukou svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a následně do společnosti vedené vídeňskými průmyslníky, včetně Johanna Medingera a barona Adolfa von Bachofena.
Tato událost je nejen připomínkou nebezpečí, které tehdejší průmyslové provozy představovaly, ale i svědectvím o houževnatosti místní komunity, která dokázala obnovit důležitý podnik v rekordním čase.

text Copilot
color Fotočas Mirek

ČUMILOVÉ..

Jablonecký pivovar ve Vrkoslavicích nehořel jen jednou v moderní historii, ale ten nejznámější velký požár byl:

rok 1905

Ten tehdy zničil značnou část areálu, ale pivovar byl už v roce 1906 znovu postaven a rozšířen.
----------------------------
Původní pivovar fungoval od 19. století
výroba byla ukončena až v roce 1991 !

color Fotočas
text Chat GPT

V rachotě aneb z vedra do chládku

foto 26.6.2026 Jan Mikulička

Ano, i já ještě trochu koupaliště pamatuju, a když už to nebylo koupaliště, chodil jsem tam s punčochou na tyčce rybičkám lovit mšice...
color Fotočas

Pivovarská ulice kolem roku 1905
Na snímku vidíme část tehdejší Bräuhaussgasse, dnešní Pivovarské ulice, v době její postupné výstavby. Domy v tomto úseku vznikaly mezi lety 1900–1910, kdy se celá čtvrť dynamicky rozrůstala směrem ke Střelecké ulici.
Fotografie zachycuje klidný úsek mezi někdejší Wustungergasse a Kreuzgasse, ještě před definitivním dotvořením městské zástavby.

color Fotočas
Share