Historie Frýdlantska

16.09.2022
archiv Josef Kutílek
archiv Josef Kutílek

Historie Frýdlantska

Počátek osidlování frýdlantska sahá až do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci se stali lovci a rybáři ze sousední Lužice. Naším městem vedla zemská obchodní stezka, díky které místní postavili strážní věž Indicu, která určovala směr, později k ní byl přistavěn hrad.
První zmínka o hradu je z roku 1278. V tomto roce koupil panství Rudolf z Biebersteinu. Rozvoj celého města začíná až ve 14. století, kdy rod Biebersteinů pozvedává osadu na město.
Město přežilo několik zhoubných požárů....

 Nejhorší z nich byl v roce 1634. Oheň se rozšířil a zničil 246 domů.
Radnici bohužel neminul a zničil cenné listiny o dějinách města. Během třicetileté války, při nájezdu Švédů, bylo zapáleno 20 domů v Zámecké ulici, jediným důvodem bylo, aby vojsko vidělo na cestu k zámku a mělo světlo k útoku. Rok 1705 přinesl smůlu radnici, uhodil do ní blesk a zapálil tak její největší věž. Při požáru shořela střecha, hodiny a schody. Byly zničeny oba zvony zavěšené ve věži.
*Zajímavost* - 17.1.1797 vypukl požár v domě číslo 5, v dnešní ulici Svatopluka Čecha. Zatímco se Tereza Lankischová s dcerou bavila na rozlučce se svobodou tkalce Josefa Zimmermana, v jejím domě vzplály třísky, které nechala ležet blízko sporáku. Zjistila to, až když šla zkontrolovat svého stonajícího manžela. Místo toho, aby oheň uhasila, běžela zpátky na rozlučku pro dceru. Ta však tancovala a tak se k ní Tereza připojila a rázem zapomněla na hořící dům. Její manžel Antonín se zachránil, její tříletý syn Václav bohužel takové štěstí neměl.
Byl vyhozen ze své spací komory oknem a po dvou dnech zemřel na následky popálenin a zranění, které utržil během pádu. Silný vítr oheň rozšířil do ulic města a v plamenech zůstalo 73 domů. Radnice lehla popelem také. Terezie byla odsouzena za nedbalost k třicetidenním veřejným pracím v řetězech a její rodina byla vykázána z města. Podle dochovaných informací se následně usadili na Grabštejně.

(autor příspěvku Enjoy Frýdlant)

Frýdlant kolem roku 1800.
Frýdlant kolem roku 1800.
zdroj: https://www.europa1900.eu
zdroj: https://www.europa1900.eu

Frýdlantsko - ptačí kraj

V Čechách jsou kraje různé, překrásné i úplně zanedbané. Všichni vědí, že Frýdlantsko patří spíše mezi ty druhé. Kdysi jsem však četl, že skutečná krása místa se pozná podle ptaků. Jsou zkrátka krásné ty kraje, které jsou milovány ptáky. Ti zde ve velkém počtu žijí, vroucně zpívají, posedávají v keřích a poletují nad poli. Vracejí se sem a snad, i když o tom lidé asi nevědí, někde v lukách i umírají.

když býval Frýdlant v Čechách okresním městem (archiv Ladislav Hanslik)
když býval Frýdlant v Čechách okresním městem (archiv Ladislav Hanslik)

Frýdlantsko je skutečný ptačí kraj - nejkrásnější široko daleko. Jak moc odlišný od ostatních částí Libereckého okresu, ke kterému byl v šadesátých letech vcelku neprávem přičleněn. Zatímco v Liberci, obklíčeném dokola horami, mám vžďy pocit jakéhosi sladkého uvěznění, ve Frýdlantě jsem vždy volný, svobodný jako nejposlednější vrabec. Mohu se s ptáky vznést nad město, okolní luka, a doletět nikým nerušen až do dalekých polských rovin, do severních moří. Nekončicí let. Jem pro ty, kdo pochopili krásu Frýdlantska, krásu ptačího kraje.

 (zdroj: Marek Řeháček - Frýdlant - Ohlédnutí, 1996)

archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek

Tento korespondenční lístek - předchůdce pohlednic - zobrazuje frýdlantský hrad a zámek od jihovýchodu. Jeden z nejstarších českých hradů ze začátku 13. století proměnili jeho majitelé během téměř 600 let a za pomoci slovutných evropských stavitelů v zámek, který je dnes chloubou severních Čech. Poslední novorenesanční úpravy byly dokončeny až v roce 1870. (odesl. 1889) Dnešní frýdlantské nám. T. G. Masaryka, tehdy ještě Tržní náměstí či prostě tržiště. Dominuje radnice z roku 1896, vpravo je severovýchodní fronta domů. "Rozjařený pozdrav" připomíná i staletou historii zdejšího pivovarnictví. Pivo se vařilo nejen ve vrchnostenském pivovaru, ale i v domech právovárečných měšťanů. (odesl. 1913)

Frýdlant (pohlednice z roku 1914)

Malíř Anton Donath zobrazil slavnostní hostinu, kterou na radnici uspořádali konšelé na počest ruské, pruské a rakouské armády. Ty osvobodily 2. září 1813 město Frýdlant, obsazené od 2. srpna toho roku napoleonskými vojsky generála Umińskiego. Tři vojáci s červenými čapkami v horní řadě jsou "kozáci", vlevo od nich v tmavých čapkách dva Kalmyci. Obraz, představený veřejnosti 4. září 1814, je dnes v Městském muzeu v radnici.

zdroj:Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009

Šťastné Frýdlantsko

Kraj, kdysi známý pod slavným jménem Vévodství frýdlantské, se po čtyřech staletích pomalu propadá do zapomnění. Kdysi jej před hrůzami třicetileté vá chránila Valdštejnova moc a odtud proto pochází i starý název Friedlandia felix, šťastné Frýdlantsko. Dnes ten kraj chrání z jihu hradba Jizerských hor a z východy severu a západu jej obklopuje cizí země: dlouhá staletí německá, od roku 1945 polská. Většina lidí si pod názvem Frýdlantsko představuje jen mírný kraj pahorka tin, lesů, polí, rybníků a starých stromořadí, který se pod jménem Frýdlantský výběžek vykliňuje zpod severních úbočí hor a vybíhá daleko k severu, kde se zvoln noří do rovin okolní Horní Lužice. Frýdlantské panství, staletí jednotně řízené, ale sahalo kdysi až na hřebeny Jizerských hor. Mezi jejich nejvyšší horo a místem, kde řeka Smědá, pramenící na hřebenových vrchovištích, opouští na nejzazším severu Frýdlantska Čechy, je výškový rozdíl 916 m! Frýdlantsko je s Jizer skými horami úzce spojeno. Je proto společně uvedeno i na turistické mapě 1 : 50 000 Klubu českých turistů pod číslem 20/21. Je to jediný případ v této celorepu likové edici, kdy jedné mapě byla přidělena dvě čísla.

Frýdlantsko je starý kraj. Frýdlantský hrad, odkud šlechtické rody tomuto území vládly, stál na strmé skále nad řekou Smědou již v době, kdy na místě dnešníh: Liberce byly jen lesy. Tehdy, před osmi sty roky, žili v této zemi převážně Slované. V průběhu věků jim lidé dávali různá jména: Lužičtí Srbové, Vendové, Milčani. Žili při řekách a v údolích a němečtí kolonisté začali proto později po svém příchodu do Českého království osídlovat spíš půdu na úpatí hor. Němců ale přibýval: a Milčanů ubývalo; dnes po starých obyvatelích zůstala ve frýdlantské zemi jen slovanská jména jejich dávných osad a vesnic.

Až do 30. června 1960 bylo celé Frýdlantsko samostatným okresem, jedním z nejmenších v Čechách, a staroslavné město Frýdlant bylo jeho hlavou. O den p zději to staré historické území, patřící kdysi do jediného panství, pohltil sousední liberecký okres; jen horská samota Jizerka, kde před staletími dala frýdlantsk" šlechta hledat safíry, připadla okresu jabloneckému. Frýdlantsko tehdy ještě více zchudlo, ztichlo a uzavřelo se do sebe. Dnes je to téměř zapomenutý kraj.

Frýdlantsko bylo tehdy převážně zemědělským krajem; při vodních tocích, které představovaly kdysi jediný zdroj energie, vyrostly ale i továrny, většinou textilní. Poslední šlechtický rod Clam-Gallasů, roku 1848 již sice zbaven výkonné a částečně i hospodářské moci, ale stále ctěn a respektován, dosud sídlil na frýdlantském zámku. Oldřichovským tunelem si v hradbě Jizerských hor proklestila již v roce 1875 cestu železná dráha a spojila tak Čechy s frýdlantským krajem za horami. Jeho obyvatelé byli ale tehdy zvyklí se stýkat a obchodovat spíš se svými sousedy za tehdy velmi propustnou státní hranicí. To bylo dáno i historicky: sousední Lužice byla až do roku 1635 jednou ze zemí koruny české. Lidé si tady postavili i místní železniční trať, která přetínala Frýdlantský výběžek, z dolního Slezska na východě až do Žitavy v Horní Lužici na západě. Nebránila tomu ani jazyková bariéra: ve všech krajích tehdy žilo německy mluvící obyvatelstvo.

Poslední velká válka změnila všechno, téměř všechno, zůstaly jen staré pohlednice. Lidé museli po prohrané válce odejít a země zpustla. Nikdo již nezpevňoval říční břehy, takže jarní vody Smědé rvaly z úrodné říční nivy půdu a odnášely ji do lužických rovin; vznikala nová koryta, z těch starých se stávala slepá říční ramena a tůně, divoce zarostlá. Vesnice byly opuštěny, v příhraničních obcích nežil téměř nikdo. Do opuštěného kraje bylo možno se ale zamilovat: v rákosinách starých valdštejnských rybníků žili vzácní ptáci a v neregulovaných vodách Smědé pluli tajemní, mořským treskám podobní mníci. Pro přírodovědce i poutníka má Frýdlantsko velké kouzlo! Dobové pohlednice ale bohužel jen málokdy zobrazují přírodu a její krásy. Vždyť ten, kdo je vydával, chtěl na nich představit svůj hostinec nebo hotel; konšelé se zase pyšnili svým městem či vesnicí s jejich kostely, pomníky, hrázděnými domy, rozhlednami, pamětihodnostmi. S přírodou se tehdy ještě nepočítalo. Nezbývá tedy než se do odlehlého Frýdlantska vypravit a poznat ten zapomenutý kraj na vlastní oči.

(Zdroj: Miloslav Nevrlý - Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Frýdlant v roce 1903. (archiv J.Peterka)
Frýdlant v roce 1903. (archiv J.Peterka)
portrér rakouského vojáka (foto od  A. Hausmanna) (zdroj: https://www.ebay.com/)
portrér rakouského vojáka (foto od A. Hausmanna) (zdroj: https://www.ebay.com/)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Frýdlant v Čechách v roce 1903 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
Frýdlant v Čechách v roce 1903 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
Frýdlant v Čechách kolem roku 1900 (zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
Frýdlant v Čechách kolem roku 1900 (zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
Frýdlant v roce 1910 (zdroj: https://picclick.de/)
Frýdlant v roce 1910 (zdroj: https://picclick.de/)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek

Frýdlant 1912 – pohřeb starosty Antona J. Aignera

Bývalý starosta města Frýdlantu a člen mnoha místních spolků Anton J. Aigner zemřel po krátké nemoci ve čtvrtek 25. dubna ve věku 67 roků. Jeho pohřeb se konal 28. dubna od 15 hodin a začal ve vstupní hale radnice. Do rodinné hrobky na místním hřbitově, která doposud stojí, byl uložen podle evangelických zvyklostí. Do vstupní haly, která byla přeměněna v důstojné pietní místo, bylo tělo převezeno v sobotu dopoledne. Čestnou stráž stáli členové Střeleckého a Tělocvičného spolku společně s hasiči. Do odpoledních hodin byla hala neustále plná lidí, kteří se se starostou přišli rozloučit. Pohřbu se účastnil celý Frýdlant, ulice zaplnily tisíce i přespolních lidí. Smuteční průvod se začal formovat v podchodu radnice, místní spolky byly připraveny v okolních ulicích. Církevní úkony vykonal farář Bäuerle. (autor příspěvku Petr Krause)

archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv R.Jelínek
archiv R.Jelínek

Gallasův pomník

Frýdlant - pomník Eduarda Clam-Gallase. V současné době se nachází v oploceném pozemku školního statku. Měl připomenout osmdesáté narozeniny Eduarda Clam-Gallase. K tomuto výročí zde bylo vysázeno 80 dubů. (foto J.Kutílek)
Frýdlant - pomník Eduarda Clam-Gallase. V současné době se nachází v oploceném pozemku školního statku. Měl připomenout osmdesáté narozeniny Eduarda Clam-Gallase. K tomuto výročí zde bylo vysázeno 80 dubů. (foto J.Kutílek)
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek

Nejasnosti kolem tohoto pomníku mi pomohl objasnit pan Černý z frýdlantského městského muzea. Na konci roku 2007 jsem se zde po delší době objevil, poprvé po instalování nových expozic. Mimo jiné přišla řeč na původ, důvod a dobu vzniku Gallasova pomníku. Pan Černý sice odpověď na položenou otázku
neznal, ale coby sympatizant spolku Patron přislíbil účast při pátrání po podrobnostech. V momentě, kdy jsem se po shlédnutí nových expozic chystal muzeum opustit, mi pan Černý hlásí – vyhledáno! Na vysvětlenou: zalistoval na webových stránkách pana Güntera Krause z Frýdlantu, dalšího ze znalců hor a regionální historie. Zde je možno se dočíst, že pomník byl postaven na paměť Eduarda Clam-Gallase u příležitosti jeho 80. narozenin *). Při této příležitosti bylo v okolí vysázeno 80 dubů. Dnes se pomník s výklenkem bez desky a s rozsetými kameny v okolí nachází v oploceném areálu, ve kterém je ustájeno stádo ovcí. Cesta k pomníku je následující:
od parkoviště před frýdlantským hradem a zámkem jít směrem k zemědělské technické škole a dál cestou na Raspenavu. Vlevo u cesty nelze minout zmiňovaný výběh s ovcemi.
Ten se nachází mezi dvěma souběžnými cestami spojující silnici od parkoviště před frýdlantským hradem a zámkem zadem do Raspenavy (souběžně se zeleně značenou turistickou cestou Z 3963) a novoměstskou silnici z Frýdlantu v Čechách do Nového Města pod Smrkem. V případě, že ke Gallasovu pomníku chcete dojít oficiálním vchodem do výběhu, je nutno projít celým výběhem, na jehož protilehlém konci se nachází pomník. Nebo také můžete využít druhé odbočky vlevo směr novoměstská silnice, kde po pravé straně budete mít úbočí Supího vrchu a vlevo, na dohled od cesty za pletivovým plotem (ne nepřekonatelným) stojí Clam-Gallasův pomník. Je pouze na vás, kterou cestu si zvolíte. 

Pro Patron: Hynek Farský
*) Poznámka redakce: O tom, že se skutečně jedná o Clam-Gallasův pomník, se zatím nikde nenašel žádný písemný doklad. O tak významné události by se určitě objevila nějaká zpráva alespoň v místním tisku, což v té době byl Friedländer Wochenblatt. Takže to jsou stále jen nepodložené dohady.

Co se stalo před 210 lety? Přesněji 8. 4. 1814.


Došlo k prvnímu výročí odchodu Napoleonových vojsk z Frýdlantu konala mírová slavnost. Za dobu krátkého pobytu těchto vojsk ve Frýdlantu muselo město spolu s obyvateli zaplatit na kontribucích 8 883 zlatých. Kontribuce byla poplatkem vybíraným od území vítěznou armádou. Také tento termín může znamenat vybírání poplatku knížaty od svých území, především na financování vojenských a armádních záležitostí. Doslova se jedná o nucený příspěvek, tedy třeba i daň.

Foto: archiv Městského muzea Frýdlant

Město Frýdlant bylo vybráno, aby ve dnech od 14. do 25. července 1924

, sloužilo jako hlavní ubytovací prostor při vojenském cvičení liberecké posádky. Dne 14. července se očekával příchod 23 důstojníků, 26 rotmistrů, 750 mužů mužstva a 60 koní, kteří zde měli být ubytováni, aby se účastnili v okolí města velkého vojenského cvičení. Jednotka se skládala ze 44. pěšího pluku z Liberce, který byl doplněn 253. dělostřeleckým plukem. Ve Frýdlantu bylo ubytováno přibližně 500 mužů, dalších asi 250 našlo ubytování ve Větrově. Hned v pondělí 14. července uspořádala kapela pěšího pluku pro obyvatele města na náměstí koncert.

autor příspěvku Petr Krause

Frýdlant v roce 1901. (archiv J.Kutílek)
Frýdlant v roce 1901. (archiv J.Kutílek)

Frýdlant 1931 – stavba kina

Na 1. obrázku Friedrich Pohle, tvůrce kopule diváckého sálu, na 2. snímku část malířů.

(autor příspěvku Petr Krause)

1910 (archiv Jany Zahurancové)
1910 (archiv Jany Zahurancové)
Frýdlant v 30.letech (zdroj: https://www.ebay.com/)
Frýdlant v 30.letech (zdroj: https://www.ebay.com/)
Frýdlant v Čechách (60.léta)
Frýdlant v Čechách (60.léta)
Frýdlant 60.léta (archiv Jany Zahurancové)
Frýdlant 60.léta (archiv Jany Zahurancové)
odesláno 1960 (archiv Jany Zahurancové)
odesláno 1960 (archiv Jany Zahurancové)
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Frýdlant panorama rok 1899. (archiv Ivan Růžarovský)

 Frýdlant rok 1899. (archiv Ivan Růžarovský)
Frýdlant rok 1899. (archiv Ivan Růžarovský)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
foto R.Ginzel (archiv SM Liberec)
foto R.Ginzel (archiv SM Liberec)
 můj tatínek pracoval v té jídelně. (komentář a archiv Ivany Farské)
můj tatínek pracoval v té jídelně. (komentář a archiv Ivany Farské)
Frýdlant 1907 (archiv J.Peterka)
Frýdlant 1907 (archiv J.Peterka)
1942 (archiv Monča Jonášek )
1942 (archiv Monča Jonášek )
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek
Frýdlant v Čechách (60.léta)
Frýdlant v Čechách (60.léta)
archiv R.Jelínek
archiv R.Jelínek

Frýdlant 1924 – Živnostenská a průmyslová výstava okresu Frýdlant

Konala se v nově postavené třípatrové budově a dvoře Hampelovy obuvnické továrny ( dnes truhlářství Louda ). Před vchodem do areálu výstaviště v den zahájení 5. července 1924 stojí její iniciátoři: zprava majitel železářství Ressel, sedlářský mistr Rudolf Kirschner, starosta Eduard Schröder, truhlářský mistr Josef Endler a majitelé obuvnické továrny bratři Hampelové. Výstava trvala do 13. července a otevřeno bylo denně od 8 do 18 hodin, vstupné bylo 3,60 korun, permanentky za 10 korun. Návštěvnost poslední den byla přes 3 tisíce lidí.

autor příspěvku Petr Krause

zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
archiv R.Jelínek
archiv R.Jelínek
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1926 (archiv Zdeňka Šimka)
1926 (archiv Zdeňka Šimka)
Frýdlant 1914 (archiv J.Peterka))
Frýdlant 1914 (archiv J.Peterka))
archiv Monča Jonášek
archiv Monča Jonášek
Frýdlant v Čechách v roce 1912 (zdroj: https://dfg-viewer.de )
Frýdlant v Čechách v roce 1912 (zdroj: https://dfg-viewer.de )
foto Wurbs (zdroj: Aukro)
foto Wurbs (zdroj: Aukro)
Frýdlant v Čechách - kasárny v roce 1940  (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
Frýdlant v Čechách - kasárny v roce 1940 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
v popředí fabrika Tiba-Slezan , dnes opuštěná a zchátralá (archiv J.Kutílek)
v popředí fabrika Tiba-Slezan , dnes opuštěná a zchátralá (archiv J.Kutílek)
stavba sídliště Totex (Bezručova ulice) 70. léta (archiv J.Kutílek)
stavba sídliště Totex (Bezručova ulice) 70. léta (archiv J.Kutílek)
Frýdlant (archiv Ladislava Šípa)
Frýdlant (archiv Ladislava Šípa)
pohled od bývalého lomu (archiv J.Kutílek)
pohled od bývalého lomu (archiv J.Kutílek)
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz
pohled od Novoměstské ulice - hezké panorama ještě bez paneláků..... (archiv J.Kutílek)
pohled od Novoměstské ulice - hezké panorama ještě bez paneláků..... (archiv J.Kutílek)
1941 (zdroj: https://www.akpool.de)
1941 (zdroj: https://www.akpool.de)
pohled od dnešního učiliště (archiv J.Kutílek)
pohled od dnešního učiliště (archiv J.Kutílek)
Frýdlant  kolem roku 1949 /zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
Frýdlant kolem roku 1949 /zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek
Frýdlant v Čechách v roce 1868 (zdroj:Historické fotografie)
Frýdlant v Čechách v roce 1868 (zdroj:Historické fotografie)
Frýdlant v Ćechách kolem roku 1925 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
Frýdlant v Ćechách kolem roku 1925 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
archiv Ladislav Hanslik
archiv Ladislav Hanslik
Stará hasičská zbrojnice ve Frýdlantě (archiv  Enjoy Frýdlant)
Stará hasičská zbrojnice ve Frýdlantě (archiv Enjoy Frýdlant)
Na archivní fotografii je bývalý sirotčinec Řecký domov, dnes stojí na tom samém místě luxusní hotel Antonie. (Monča Jonášek)
Na archivní fotografii je bývalý sirotčinec Řecký domov, dnes stojí na tom samém místě luxusní hotel Antonie. (Monča Jonášek)
Frýdlant -  Pohled od nového mostu proti proudu Smědé do dnešní Komenského ulice. Mezi ní a Nádražní ulicí, která stoupá vzhůru, je dům dnešního zubního ambulatoria, při pravém okraji je zachycena část domu Základní umělecké školy.  (zdroj: Miroslav Nevrlý,  Pavel D.  Vinklát  Album starých pohlednic Frýdlantsko,  2009)
Frýdlant - Pohled od nového mostu proti proudu Smědé do dnešní Komenského ulice. Mezi ní a Nádražní ulicí, která stoupá vzhůru, je dům dnešního zubního ambulatoria, při pravém okraji je zachycena část domu Základní umělecké školy. (zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)
Kdesi u Frýdlantu v Čechách  v roce 1905 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
Kdesi u Frýdlantu v Čechách v roce 1905 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
Zahradní ulice od parkoviště u pošty ulička směrem k lidlu (archiv Enjoy Frýdlant)
Zahradní ulice od parkoviště u pošty ulička směrem k lidlu (archiv Enjoy Frýdlant)
Před námi Lékárna U Orla 😉⚕️👍 Dříve jesličky (archiv Enjoy Frýdlant)
Před námi Lékárna U Orla 😉⚕️👍 Dříve jesličky (archiv Enjoy Frýdlant)
Prodejna Bati ve Frýdlantě 😱  Postavena byla za 1. republiky v ulici Kodešova čp.271 (archiv Enjoiy Frýdlant)
Prodejna Bati ve Frýdlantě 😱 Postavena byla za 1. republiky v ulici Kodešova čp.271 (archiv Enjoiy Frýdlant)
Ulice Míru (archiv Enjoy Frýdlant)
Ulice Míru (archiv Enjoy Frýdlant)
1898 (zdroj: https://www.ebay.com)
1898 (zdroj: https://www.ebay.com)
Frýdlant v Čechách v roce 1919  (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
Frýdlant v Čechách v roce 1919 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
Frýdlant v Čechách - náměstí (zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
Frýdlant v Čechách - náměstí (zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
 (archiv Emila Karkoše)
(archiv Emila Karkoše)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
pohlednice z roku 1930 (zdroj: https://www.ebay.com )
pohlednice z roku 1930 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Frýdlant v Čechách Průhled Husovou ulicí přes roh frýdlantského náměstí na děkanský kostel Nalezení sv. Kříže (archiv J.Peterka)
Frýdlant v Čechách Průhled Husovou ulicí přes roh frýdlantského náměstí na děkanský kostel Nalezení sv. Kříže (archiv J.Peterka)
Frýdlant v Čechách, přeprava parního kotle kolem dnes již neexistujícího Hotelu Schabestiel.(archiv Lukáš Suchomel)
Frýdlant v Čechách, přeprava parního kotle kolem dnes již neexistujícího Hotelu Schabestiel.(archiv Lukáš Suchomel)
něco z tý výstavby... Frýdlant. Dobový tisk. (archiv L.Hanslik)
něco z tý výstavby... Frýdlant. Dobový tisk. (archiv L.Hanslik)
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek
Frýdlant v Čechách - pohled do ulice Nádražní a Vrchlického (archiv J.Kutílek)
Frýdlant v Čechách - pohled do ulice Nádražní a Vrchlického (archiv J.Kutílek)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Vila Adalberta Plumerta (archiv J.Kutílek)
Vila Adalberta Plumerta (archiv J.Kutílek)
.Frýdlant v Čechách (zdroj: https://www.ebay.com )
.Frýdlant v Čechách (zdroj: https://www.ebay.com )
nynější restaurace Beseda (archiv J.Kutílek)
nynější restaurace Beseda (archiv J.Kutílek)
Frýdlant v Čechách v roce 1930 (zdroj: https://www.ebay.com )
Frýdlant v Čechách v roce 1930 (zdroj: https://www.ebay.com )
pohled směrem k dnešnímu zimnímu stadionu (archiv J.Kutílek)
pohled směrem k dnešnímu zimnímu stadionu (archiv J.Kutílek)
Frýdlant před rokem 1939, pohled z Křížového vrchu  (archiv Enjoy Frýdlant)
Frýdlant před rokem 1939, pohled z Křížového vrchu (archiv Enjoy Frýdlant)
Hotel Antonie 2012, tento pohled už se vám nenaskytne.... (archiv J.Kutílek)
Hotel Antonie 2012, tento pohled už se vám nenaskytne.... (archiv J.Kutílek)
Frýdlant v Čechách v roce 1950 (zdroj Historické fotografie)
Frýdlant v Čechách v roce 1950 (zdroj Historické fotografie)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Frýdlant v roce 1921 Za lávkou pro pěší přes Smědou stojí dodnes na rohu ulic Komenského a Tyršovy frýdlantská tělocvična, kdysi Turnhalle, z roku 1885; do Tyršovy ulice zasahuje její boční trakt se sálem kina, přistavěný až roku 1931. Vzhled budovy se poněkud proměnil, protože sokolovna jkino byly zasaženy a poškozeny ruskými bombami, které na město dopadly nedlouho po poledni 8. května 1945.  (zdroj: Miroslav Nevrlý,  Pavel D.  Vinklát  Album starých pohlednic Frýdlantsko,  2009)
Frýdlant v roce 1921 Za lávkou pro pěší přes Smědou stojí dodnes na rohu ulic Komenského a Tyršovy frýdlantská tělocvična, kdysi Turnhalle, z roku 1885; do Tyršovy ulice zasahuje její boční trakt se sálem kina, přistavěný až roku 1931. Vzhled budovy se poněkud proměnil, protože sokolovna jkino byly zasaženy a poškozeny ruskými bombami, které na město dopadly nedlouho po poledni 8. května 1945. (zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)
Restaurace Na rozcestí
Restaurace Na rozcestí
Frýdlant v Čechách  (archiv Jaroslav Hůlka )
Frýdlant v Čechách (archiv Jaroslav Hůlka )
Frýdlant - ulice Komenského čp. 790 pohled ulice Nádražní  (archiv Ladislava Šípa)
Frýdlant - ulice Komenského čp. 790 pohled ulice Nádražní (archiv Ladislava Šípa)
zdroj: https://i.ebayimg.com
zdroj: https://i.ebayimg.com
archiv Enjoy Frýdlant
archiv Enjoy Frýdlant
Frýdlant - budova staré elektrárny v Zahradní ulici.
Frýdlant - budova staré elektrárny v Zahradní ulici.
Kostelní ulička (archiv Enjoy Frýdlant)
Kostelní ulička (archiv Enjoy Frýdlant)
archiv Čech Lands
archiv Čech Lands
Frýdlant v Čechách v roce 1924
Frýdlant v Čechách v roce 1924
cesta na náměstí na rohu napravo drogérie ,nalevo národní výbor radnice. Náměstí napravo knihovna za drogérii do Mezibranská ulice k solné bráně kostel na rohu Svazarm (archiv Enjoy Frýdlant)
cesta na náměstí na rohu napravo drogérie ,nalevo národní výbor radnice. Náměstí napravo knihovna za drogérii do Mezibranská ulice k solné bráně kostel na rohu Svazarm (archiv Enjoy Frýdlant)
Neděle ráno, Špitálská kaple připravená na modlitbu. Rok neznámý. (archiv Enjoy Frýdlant)
Neděle ráno, Špitálská kaple připravená na modlitbu. Rok neznámý. (archiv Enjoy Frýdlant)
Ulice ČSA ve Frýdlantě.  (archiv Enjoy Frýdlant)
Ulice ČSA ve Frýdlantě. (archiv Enjoy Frýdlant)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
ulice ČSA (archiv R.Jelínek)
Fotografie z roku 1938, pohled na Frýdlant, (archiv Enjoy Frýdlant)
Fotografie z roku 1938, pohled na Frýdlant, (archiv Enjoy Frýdlant)
zdroj: https://www.ansichtskartenversand.com
zdroj: https://www.ansichtskartenversand.com
Frýdlant v Čechách v roce 1940 (zdroj: https://www.ebay.com/ )
Frýdlant v Čechách v roce 1940 (zdroj: https://www.ebay.com/ )
Rybářská ulička podél řeky Smědé, dnes zde najdeme stromovou alej v parku. Ulička byla bohužel zbourána v roce 1948.  Foto: archiv muzea Frýdlant
Rybářská ulička podél řeky Smědé, dnes zde najdeme stromovou alej v parku. Ulička byla bohužel zbourána v roce 1948. Foto: archiv muzea Frýdlant
Kostelní ulička (archiv Enjoy Frýdlant)
Kostelní ulička (archiv Enjoy Frýdlant)
Svatopluka Čecha - Fotografie byla pořízena okolo roku 1960. (archiv Enjoy Frýdlant)
Svatopluka Čecha - Fotografie byla pořízena okolo roku 1960. (archiv Enjoy Frýdlant)
Husova ul. a zabočuje v levo do ul. V Úvoze. Je tam vidět rohový dům, dnes Železářství Čulaga. (archiv Enjoy Frýdlant)
Husova ul. a zabočuje v levo do ul. V Úvoze. Je tam vidět rohový dům, dnes Železářství Čulaga. (archiv Enjoy Frýdlant)
Hrnčířské náměstí. (archiv Enjoy Frýdlant)
Hrnčířské náměstí. (archiv Enjoy Frýdlant)
Frýdlant - Žitavská ulice  (archiv Ladislava Šípa)
Frýdlant - Žitavská ulice (archiv Ladislava Šípa)
Náhradní provozy (archiv Ladislava Šípa)
Náhradní provozy (archiv Ladislava Šípa)
Frýdlant kolem roku 1910. Záběr z Kodešovy ulice do středu města. (archiv J.Peterka)
Frýdlant kolem roku 1910. Záběr z Kodešovy ulice do středu města. (archiv J.Peterka)

Frýdlant

Nedatovaná pohlednice nám ukazuje průhled dnešní Husovou ulicí přes roh frýdlantského náměstí na děkanský trojlodní kostel Nalezení sv. Kříže. Kdysi se ulice jmenovala Zhořelecká, protože z náměstí stoupala ke škole a nemocnici a odtud dál přes hraniční Habartice mířila až do staroslavného německého (dnes již polsko-německého) města Zhořelce na řece Nise. Z náměstí vidíme jen nízký, úzký dům na rohu Děkanské ulice, kdysi zvané Kirchgasse. Bývala v něm prodejna nábytku, která ustoupila snack-baru. Kostel je starodávný, postavený roku 1498 na základech původní kaple sv. Barbory zmiňované již roku 1346. Jsou zde pohřbeni první majitelé frýdlantského panství Bibrštejni (poslední zemřel roku 1551), renesančním skvostem chrámu je pohřební kaple jejich nástupců Redernů, kteří vládli panství do roku 1621. Jejich sochy jsou ulity z jizerskohorského cínu.

archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský
A tady by byla ta Želvička, prosím... (archiv Ladislav Hanslik)
A tady by byla ta Želvička, prosím... (archiv Ladislav Hanslik)
archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský
Vojáci 44. pěšího pluku Liberec ppor. Kreislingera na frýdlantském náměstí 22. září 1938 při likvidaci sudetoněmeckého povstání. Odkaz a printscreen který jsem sem postnul níže je podle skutečnosti, jeden "statečný" obyvatel Frýdlantu pořídil fotografii obrněného automobilu ČS. armády tzv. "Želvy" přes zavřené okno. (archiv Ladislav Hanslik)
Vojáci 44. pěšího pluku Liberec ppor. Kreislingera na frýdlantském náměstí 22. září 1938 při likvidaci sudetoněmeckého povstání. Odkaz a printscreen který jsem sem postnul níže je podle skutečnosti, jeden "statečný" obyvatel Frýdlantu pořídil fotografii obrněného automobilu ČS. armády tzv. "Želvy" přes zavřené okno. (archiv Ladislav Hanslik)
archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský
archiv R.Jelínek
archiv R.Jelínek
2023
2023
vpravo hotel Habsburg a kostel Máří Magdaleny (archiv Petr Krause)
vpravo hotel Habsburg a kostel Máří Magdaleny (archiv Petr Krause)

Most v ulici Míru 

(autor příspěvku Ivan Růžarovský)

1908
1908
1920
1920
2010 (foto Jan Zejda)
2010 (foto Jan Zejda)

Větrov 1900 – most

Ke stavbě dřevěného mostu bylo použito dřevo z panských lesů. K ochraně mostu a Rybářské uličky byly v letech 1888 až 1892 stavební firmou Stärz a Neißer vystavěny v korytu řeky kamenné zdi. Na přelomu 19. a 20. století už byl most natolik poškozen, že se musel stavět nový. Povolení na stavbu mostu železného přišlo roku 1908.Uprostřed je bývalá zubárna ( bývalá Zdravotní pojišťovna ), vedle ní hudební škola, úplně vpravo hotel Habsburg. Před ním štít hostince Zur Stadt Zittau, vpravo úplně nahoře střecha vlakového nádraží.

autor příspěvku Petr Krause

Dle fotografie si myslíme, že je to most v Kodešově ulici přes řasnický potok.  (autor příspěvku Enjoy Frýdlant)

Zdena Kocianova - Myslím, že ano, stála zde údajně socha sv. Václava a tak se mu říkalo Václavův most, ale původní obyvatelé spíše užívali název Kravský most ( Kuhbrücke), pojmenování vzniklo asi proto, že zde vedla dobytčí stezka...

Zdena Kocianova - sv. Václav je v muzeu na radnici a obraz, jak most vypadal dříve také.


Frýdlantská ordinace lékaře  před 100 lety (foto G.Wurbs)
Frýdlantská ordinace lékaře před 100 lety (foto G.Wurbs)

Fotka z roku 1975/76. 

Místo každý pozná, ale asi málokdo ví co tam před 50ti lety bylo a k čemu to sloužilo.

autor příspěvku Alesz Prochaszka

V pozadí škola Husova,kdysi Rudé armády, kam jsem chodila a naproti rybník, kam jsme chodili hrát hokej s učitelem Laiblem.

Vedle ještě stále stojí kaštan (komentář Taťana Brožíková)

rybník, na kterém vyrostla bytovka a vznikla ulice Dvořákova (komentář Káťa Novotná)

Tohle je fotka z let kolem roku 1930 cca. Podle mne je to prostranství za nebo před Střeleckým domem ve Frýdlantu. Nebo mne ještě napadá stará plovárna vedle Purkyňačky. (archiv Alesz Prochaszka)
Tohle je fotka z let kolem roku 1930 cca. Podle mne je to prostranství za nebo před Střeleckým domem ve Frýdlantu. Nebo mne ještě napadá stará plovárna vedle Purkyňačky. (archiv Alesz Prochaszka)
2016 (foto Jaroslav Honzík)
2016 (foto Jaroslav Honzík)

Frýdlantský betlém, jeden ze skvostů našeho města.
Mechanický betlém, umístěný v podstávkovém domku, s mimořádně dochovanou původní mechanikou, vyrobenou samotným tvůrcem. Autor Gustav Simon jej tvořil 60 let. Na plochu o rozměrech 4x2 metry umístil 130 pohyblivých a 50 statických figur. Celý objekt byl zrekonstruován, betlém prošel rukama restaurátorů v Třebechovicích pod Orebem. V podkroví domku je možné navštívit expozici, věnovanou historii, rekonstrukci a restaurování Frýdlantského betlému.

Otevírací doba v září:

ÚT - NE: 10:00 - 12:00, 14:00 - 16:00 (autor příspěvku Enjoy Frýdlant)

Motocykl či motocykleta?

"Šestkrát změnili umístění motoru. Nakonec jej přestěhovali do středu rámu a zavrhli na všechny časy myšlenku bratří Wernerů: pohon na přední kolo. "Zaďní kolo, to je to pravé!" tvrdil Laurin,
a měl pravdu. Řízení bylo mnohem snadnější a vidlice se dala lebce ovládat." Psal se rok 1899. Zrodil se český motocykl. Řádky z Dědečka automobilu Adolfa Branalda ilustrují, že motor u motocyklu neměl vždy místo ve středu rámu a poháněné nebylo vždy zadní kolo, jako je tomu dnes a jak tomu bylo i u stroje, který třímá v roce 1912 Anton Adler, frýdlantský zámečník a opravář jízdních kol a motocyklů. Na počátku byla motocyklera bratří Wernerů, která nechala v prachu tricykl Francouzů De Diona a Boutona, slepou cestu vývoje. Měla ještě hodně much a jednu pěknou masařku — motor umístěný před řídítky nad vidlicemi, odkud vedla řemenová šňůra k náběhu předního kola. Jeden takový "splašený šicí stroj" přivezl Václav Klement roku 1899 z Paříže do Mladé Boleslavi. A dál už to znáte...
zdroj:
kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích, 2014

1939

archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský

1968

archiv Ivan Růžarovský
archiv Ivan Růžarovský

Oslavy 900 let Frýdlantu.

Eva Špačková - Bydleli jsme v tomto domě do mých školních let. Po válce, zde měl pekárnu děda s babičkou ...ještě si pamatuji, jak to tam krásně vonělo...Zámecká 447.

(archiv Enjoy Frýdlant)

Fotografie z oslav 900 let Frýdlantu.  Foto: archiv Městského muzea Frýdlant
Fotografie z oslav 900 let Frýdlantu. Foto: archiv Městského muzea Frýdlant
V roce 1916 zakoupil objekt Josef Hampel, mlýn nechal zbořit a na jeho základech vystavěl etážovou budovu továrny na obuv. Po roce 1945 zde byla výroba nábytku. Po roce 2010 přestavěno na byty.
V roce 1916 zakoupil objekt Josef Hampel, mlýn nechal zbořit a na jeho základech vystavěl etážovou budovu továrny na obuv. Po roce 1945 zde byla výroba nábytku. Po roce 2010 přestavěno na byty.
16. květen 1915

V neděli vypukl požár u Zámeckého rybníku ve mlýně Karla Bergmanna, který na budově a jeho vnitřním vybavení napáchal velké škody. Jen díky zásahu obyvatel města a hasičů se podařilo zabránit katastrofě v zásobování města potravinami. Ve mlýně bylo navezeno 8 vagonů obilí z městských zásob. Přibližně hodinu po poledni zpozoroval Karl Bergmann oheň v nejvyšším patře mlýna. Pokusil se ho pomocí ručního hasicího přístroje uhasit, ale marně. na to byli zalarmováni hasiči. Na místě byli městští a tovární hasiči firem Siegmund, Rolffs, Göldner, dále obecní hasiči Větrova, Raspenavy a Luhu. Mezitím už plameny prohořely střechou. Obětavou prací obyvatel města se podařilo zachránit zásoby obilí. Ohni padl za oběť asi 1 vagon mouky, který byl zničený vodou z hašení. Oheň ale z velké části poškodil nejvyšší patro mlýna a celou jeho střechu. Další těžké škody napáchal na vnitřním strojním vybavení, takže musel být mlýn na delší dobu odstaven. Majitel nebyl na požár pojištěný. Stará pojistka vypršela 6. května a ohledně nové Bergmann stále ještě s pojišťovnami vyjednával.

autor příspěvku Petr Krause

Prvomájové oslavy

(archiv Josef Kutílek)

3. celostátní spartakiáda ve Frýdlantu, okresní kolo 5. a 6. 6.1965.… (archiv Enjoy Frýdlant)
3. celostátní spartakiáda ve Frýdlantu, okresní kolo 5. a 6. 6.1965.… (archiv Enjoy Frýdlant)
Dnes se podíváme do historie a to přibližně do roku 1965, kdy na základní škole T. G. Masaryka ve Frýdlantě probíhal nácvik na Spartakiádu.  Tato masová tělovýchovná akce přinesla do škol pohyb, rytmus a společné nadšení tisíců dětí i dospělých po celé zemi. Na naší historické fotografii vidíte žáky, jak pečlivě trénují své sestavy – na velkou událost, kterou sledovalo celé město i okolí.  Pro mnohé to byla nezapomenutelná zkušenost plná kamarádství, týmového ducha a radosti z pohybu.  (archiv Enjoy Frýdlant)
Dnes se podíváme do historie a to přibližně do roku 1965, kdy na základní škole T. G. Masaryka ve Frýdlantě probíhal nácvik na Spartakiádu. Tato masová tělovýchovná akce přinesla do škol pohyb, rytmus a společné nadšení tisíců dětí i dospělých po celé zemi. Na naší historické fotografii vidíte žáky, jak pečlivě trénují své sestavy – na velkou událost, kterou sledovalo celé město i okolí. Pro mnohé to byla nezapomenutelná zkušenost plná kamarádství, týmového ducha a radosti z pohybu. (archiv Enjoy Frýdlant)
Rok 1965 nácvik okrskové spartakiády ve Frýdlantě ☺️ (archiv Enjoy Frýdlant)
Rok 1965 nácvik okrskové spartakiády ve Frýdlantě ☺️ (archiv Enjoy Frýdlant)

Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934

Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934 (archiv J.Kutílek)
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934 (archiv J.Kutílek)
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934
archiv Stefan Gesler (původní archiv Carmen Vieweg)
archiv Stefan Gesler (původní archiv Carmen Vieweg)
 U pŕíležitosti 300. výročí zavraždění Albrechta k Valdštejna se ve Frýdlantu konaly v roce 1934 první valdštejnské slavnosti. Při nich byla na kašnu z roku 1914 umístěna bronzová socha vévody, odlitá v Praze firmou Barták podle návrhu raspenavského sochaře Scholze.
Na realizaci přispěl starosta Kaulfersch 19 000 K, Živnostenský spolek 3 000 K. Po zrušení kašny v roce 1947 skončila část jejích kamenných dílů v základech později vystavěné samoobsluhy v Husově ulici a Valdštejnova socha měla přijít do sběru, odkud ji zachránil tehdejší vedoucí městského muzea Václav Mráz, který ji odkoupil a umístil v muzeu (později byla přenesena na dolní nádvoří zámku).
Kašna byla v roce 2007 zrestaurována a umístěna na nádvoří městské radnice. Od roku 2011 opět zdobí kašnu nově zrekonstruovaného frýdlantského náměstí.
Valdštejnské slavnosti byly v poslední době obnoveny a přitahují každoročně velké množství návštěvníků.
zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čech 1900 / 2000, 2001

Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934 - Husova ulice (archiv J.Kutílek)
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934 - Husova ulice (archiv J.Kutílek)
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934 - vojenské ležení (archiv J.Kutílek)
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934 - vojenské ležení (archiv J.Kutílek)
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934
Frýdlant - Valdštejnské slavnosti 1934

Valdštejnské slavnosti 2022 - 2023

třicetiletá válka na panství generalissima Albrechta z Valdštejna ve Frýdlantu. (foto Matyáš Gál)

Největším zážitkem Valdštejnských slavností pro mě byla zinscenovaná bitva třicetileté války mezi pěti sty muži rozličných národností. Mimochodem markytánky byly nádherné (foto Matyáš Gál)
Největším zážitkem Valdštejnských slavností pro mě byla zinscenovaná bitva třicetileté války mezi pěti sty muži rozličných národností. Mimochodem markytánky byly nádherné (foto Matyáš Gál)
Pochodňový průvod s vévodou (foto Jan Pešek)
Pochodňový průvod s vévodou (foto Jan Pešek)
Variantu ikonického snímku The Beatles, na které jdou po přechodu ve Frýdlantu čtyři protagonisté Valdštejnských slavností 2023, pořídil liberecký fotograf Jaroslav Appeltauer.
Variantu ikonického snímku The Beatles, na které jdou po přechodu ve Frýdlantu čtyři protagonisté Valdštejnských slavností 2023, pořídil liberecký fotograf Jaroslav Appeltauer.