Českodubské muzeum
Moje focení včera v Podještědském muzeu v Českém Dubu ve prospěch projektu "Objevte skryté skvosty II." ... děkuju za vstřícnost paní ředitelce a velké díky i panu Šrytrovi za veškerý informační servis.
foto Matyáš Gál
Z Českého Dubu do Podještědského muzea: Kde ožívá svět Karoliny Světlé i tajemní johanité
Tento pohled do hluboké historie Českého Dubu úzce navazuje na životní osudy a literární odkaz Karoliny Světlé, jejíž nezastupitelná stopa se táhne celým podještědským krajem. Právě zde, v malebném městečku s bohatou minulostí, se nachází jedno z nejvýznamnějších kulturních center regionu – Podještědské muzeum. Když bylo toto muzeum po druhé světové válce slavnostně znovuzřízeno a 14. července 1946 otevřeno pro veřejnost v nově uvolněných prostorách vily textilního průmyslníka Konrada Blaschky, upřely se zraky všech přítomných hostů především k síním věnovaným právě spisovatelce Karolině Světlé. Od samého počátku se tak stalo ústředním pilířem novodobé existence muzea, jež opatruje nejrozsáhlejší literárněhistorickou pozůstalost naší slavné autorky.
Samotná Blaschkova vila je architektonicky cennou historizující secesní stavbou, kterou v letech 1880 až 1881 nechal postavit významný českodubský textilní průmyslník Franz von Schmitt jako svatební dar pro svou dceru Marii a jejího manžela Konráda Blaschka. Interiér vily byl v roce 1906 náročně přestavěn podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga, který do původní neorenesanční budovy vložil monumentální halový prostor s mohutným schodištěm, ochozem a dominantním francouzským oknem. Část původního vnitřního vybavení, dřevěné obložení a historické místnosti se v budově dochovaly dodnes.
Muzeum má za sebou pohnutou historii. Založeno bylo na podzim roku 1919 a zpřístupněno o dva roky později díky obětavému úsilí mladého učitele Václava Havla, jenž v roli ředitele budoval rozsáhlé národopisné a historické sbírky plných čtyřicet let. Když v roce 1938 zabrali Sudety němečtí okupanti, nechal Havel cenné sbírky tajně odvézt do vnitrozemí, čímž je zachránil před zničením. Zpět do Českého Dubu se vrátily v roce 1945 a od zmíněného roku 1946 sídlí v Blaschkově vile, která se tak poprvé ve své historii stala důstojným domovem pro muzejní poklady.
Kromě pozůstalosti Karoliny Světlé, vzácných národopisných sbírek, krojů, podmaleb na skle, paleontologické Fendrychovy sbírky a knihovny se starými tisky ukrývá areál muzea celou řadu dalších památek. Výrazným obohacením se stal například osmnáctistetkový rumpál ze dvora v Druzcově, cenná technická památka, kterou se podařilo zachránit a přenést na muzejní nádvoří v roce 1977 díky iniciativě architekta Svatopluka Technika a jeho studentů z liberecké stavební průmyslovky. Po dvou náročných letech rekonstrukčních prací našel tento historický rumpál své místo na muzejním dvoře, kde jej návštěvníci mohou obdivovat dodnes.
Skutečný středověký poklad se navíc nachází v podzemí, kde na návštěvníky dýchá hluboká historie. Dlouho se mělo za to, že budovy johanitské komendy, založené roku 1237 velmožem Havlem z Lemberka a svatou Zdislavou za vlády krále Václava I., zanikly bez stopy během husitských válek při vypálení sirotky v roce 1425. Zásluhou stavebně-historického průzkumu pod vedením PhDr. Tomáše Edela však byla v roce 1991 v prostorách sklepů bývalého zámku znovuobjavena "zazděná" komenda. Turisticky nejatraktivnější částí obnovené památky je velký vstupní románsko-gotický sál klenutý třemi křížovými klenbami a unikátní románská kaple sv. Jana Křtitele z doby kolem roku 1240, která je jednou z nejstarších dochovaných staveb na severu Čech. Na jejích stěnách se dochovaly původní konsekrační kříže, v kryptě pod kaplí odpočívají ostatky johanitských řeholníků a k tomuto místu se váže i historická návštěva císaře Karla IV. z roku 1357.
Unikátní novodobou raritou Českého Dubu je také slavný Českodubský betlém, na jehož tvorbě se podílejí řezbáři Jiří Havelka a Jindřich Souček s švadlenou Janou Nejedlovou. Tento rozrůstající se dřevěný betlém s devadesáticentimetrovými figurami zachycuje postavy spojené s historií i současností regionu – od Karoliny Světlé a Bedřicha Smetany až po místní řemeslníky, lékaře či duchovní. Podještědské muzeum v Blaschkově vile tak dodnes tvoří živý a vzrušující památník, v němž se odkaz slavné spisovatelky přirozeně propojuje s dávnou rytířskou historií a nezaměnitelnou pamětí celého podještědského kraje.
HVĚZDA JOHANITSKÁ KOMENDA V ČESKÉM DUBU
Představte si, že máte sklep. Úplně obyčejný sklep, se vší vlhkostí, s policema plnýma trvanlivých potravin a nepotřebných krámů či nářadí. A jednoho dne někdo odsune konzervy s plechovkama, bouchne do zdi majzlíkem, ta se rozdrolí a objeví se další místnost.... Zní to trochu jako z filmu, že? Jenomže ono se to opravdu stalo. V roce 1991 tímhle způsobem objevil PhDr. Tomáš Edel Johanitskou komendu v Českém Dubu. Komendu, o jejíž existenci se vědělo po staletí, ale nikdo netušil, kde přesně a zda vůbec ještě existuje. A ona existuje, ukrytá v základech dnes činžovního domu v Českém Dubu. Zachoval se hlavně Velký sál s klenutým stropem v románsko-gotickém stylu a pozdně románská kaple sv. Jana Křtitele. Člověku to přijde na první pohled jako zázrak, jako kdyby si na pár století jen odskočil a zase se vrátil. Komendu zde založil po roce 1237 Havel z Lemberka, manžel svaté Zdislavy, patronky Zemí českých, chudých a nemocných. Komenda stála na obchodní stezce z Prahy do Žitavy. Komendy se tehdy stavěly ve vzdálenosti 50 km od sebe (to odpovídá jednodenní cestě) tak, aby mohly poutníkům poskytnout občerstvení a nocleh. Český Dub byl ve své době významným místem, také je jedním z nejstarších sídel v severních Čechách, o čemž svědčí i bohaté archeologické nálezy, kterými je Český Dub doslova prolezlý A svědčí o tom také skutečnost, že českodubskou komendu v roce 1357 navštívil sám Karel IV. Poté však komenda začala ztrácet na významu a během husitských válek zanikla. Na jejím místě byl pak v 16. století vystavěn zámek s pivovarem, který ale podlehl požáru roku 1858. Začátkem 20. století zde byl postaven činžovní dům, který stojí dodnes. Komenda je součástí Podještědského muzea a je přístupná v určené prohlídkové časy nebo po domluvě s průvodcem. Jestlipak jste někdy Komendu navštívili? Že ne? Tak to určitě musíte, napravit.
foto: archiv města Český Dub a Regionu Liberec
Johanitská komenda v Českém Dubu existovala před rokem 1260 a zanikla v roce 1425. Až do 90. let 20. století se nevědělo, co se z komendy dochovalo, až v roce 1991 došlo k odkrytí dodnes dochovaného malého i velkého sálu a kaple Jana Křtitele.
(autor příspěvku Jiří Peterka)
