Významní rodáci ze Stráže pod Ralskem
JEDNÍM Z RODÁKŮ ZE STRÁŽE POD RALSKEM JE ANTON VON JAKSON (ČESKO -RAKOUSKÝ LÉKAŘ)
Narodil se 11 .dubna 1810 Ve Stráži pod Ralskem.Jeho otec Ignác Jakson byl ševcovský mistr, který se přistěhoval z Hamru na Jezeře.Zde se seznámil s Marií Margarethou Schäferovou a vzal si ji roku 1801.Byla to dcera pletaře.Anton je křtěné jméno.Rodiče mu umožnili studovat v Litoměřicích.Po ukončení studia následovalo studium na Pražské univerzitě lékařství.Jeho profesor Julius Vincenc Von Krombholz, který byl rodák z Českolipska.Po ukončení studia v Praze, pokračoval studiem ve Vídni u věhlasných osobností tehdejší medicíny.Zkušenisti získával třeba od Josefa Škody,Karla Korytánského a Jakoba Kolletschky.Poté nastoupil jako asistent na II. lékařské klinice v Praze.Učil také jako profesor speciální patologie a terapie.Z Vídně si přivezl spoustu zkušeností a přispěl tak k rozvoji lékařské vědy v Čechách.
Byl jedním z prvních stoupenců nového pojetí fyzikální diagnostický na lůžku.Prosazoval metodu vyhodnocení poklepem a poslechem.Důležitý význam přikládal patologii.Je autorem několika odborných pojednání.Jeho odborných kvalit využívali příslušníci šlechtických rodin Údajně poskytoval domácí lékařské služby samotnému Ferdinandovi I .
V letech 1842-1846 byl ředitelem nově zřízeného plicního oddělení pro plicní choroby Pražské lékařské fakulty.Od roku 1849 a až do své penze 30. září 1881 řídil I. interní kliniku.Byl jmenován dolním radou a v roce 1858 a 1859 zastával úřad rektora Pražské univerzity.Pracoval vědecky v oblasti srdečních chorob V letech 1866-1867 získal významné zásluhy při boji s epidemií cholery.A 19. prosince 1871 povýšil do Rakouského rytířského stavu s predikátem "Von Wartenhorst" a obdařili ho erbem.Byl nositelem rytířského kříže a od roku 1875 komturského kříže Řádu Františka Josefa. V roce 1861 zakoupil statek Lazsko u Milína na Příbramsku, kde vystavěl malý zámeček.Po roce ho ale prodal.A v letech 1868-1872 získal statky Hracholusky, Dolany, Luhov,Třebobuz. Ženat byl dvakrát. První ženou byla Karolína Anna Barbara Von Helly.Byla to dcera staroměstského lékárníka.Měly spolu 11 děti, dospělosti se dožilo 8 z dětí Po druhé se oženil se Sofií Augustou Bärndorfovou Von Bauerhofst. (na 2 fotografii) Ta pocházela z protestanské Pruské velkostatkářské rodiny.Už v šestnácti letech se vydala na hereckou dráhu.Debutovala třeba roku 1846 v královském divadle v Berlíně.Profesor zemřel 2.září 1887 na zámku v Luhově.Pochován byl do rodinné hrobky v Hracholuskách,kde nechal pochovat svou první ženu.
autor příspěvku Zdeněk Kresáč
DALŠÍM VÝZNAMNÝM RODÁKEM ZE STRÁŽE POD RALSKEM JE ČESKO -NĚMECKÝ ARCHITEKT RUDOLF BITZAN
Narodil se 18. května 1872 v ulici Revoluční v domě č.p. 154, dům stojí do dnes a je na druhé fotografii. Jeho otec byl učitel.R udolf Bitzan vystudoval průmyslovou školu v Liberci v letech 1886-1890.Po té šel na Vysokou školu technickou v Mnichově.Praxi měl u Wilhelma Sträze, který byl specialista na technické stavby a pocházel z Frýdlantu.V roce 1903 se přestěhoval do Drážďan,kde zůstal až do konce svého života.Po celý život udržoval kontakty k Liberecku.Vzal si ženu, dceru Frýdlantského starosty Antona J. Aignera. Zpočatku pracoval pro kancelář Schilling & Gräbner.Po té nastoupil do ateliéru Lossow und Viehweger,kde se prosadil jako hlavní projektant.Získal mnoha čestných uznáních. A patřil v Čechách k nejvýznačnějším tvůrcům ranné moderny a geometrické secese.
Zemřel 2.liatopadu 1938 v Drážďanech. Uvádím ještě pár návrhů a staveb Rudolfa Bitzana. Budova Krematoria v Liberci,radnice Döhlenu v Německu, spolupráce na obytném domu v Drážďanech, návrh na Reálnou školu v Teplicích,kostel sv kříže v Zhořelci, Kutnohorské divadlo v Teplicích, kino v Novém Boru, divadlo v Ústí nad Labem a nespočet vil,j ako třeba Glückova vila. Na dalších fotografiích přidávám ukázky jeho práce jako architekta.
autor příspěvku Zdeněk Kresáč
DALŠÍM VÝZNAMNÝM RODÁKEM ZE STRÁŽE POD RALSKEM JE FRANTIŠEK BAUGUT
Narodil se v březnu roku 1668. Byl to jezuista, sochař, řezbář a také truhlář.Jeho první známou práci je signovaný model sv.Rodiny v pražském UMPRUM v roce 1686.Od roku 1698 působil v jezuitské kolejí v Hradci Králové.V roce 1708 vytvořil spolu se svými tovaryši Janem Kostelníkem a Maxmiliánem Brabcem rozvilinoveé oltáře s figurální výzdobou pro jezuitský poutní kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumu u Luže.V roce 1709 přišel do Kutné Hory,kde vedl řezbářskou a truhlářskou dílnu.Zde působil do roku 1718.A vytvořil svá nejvýznamnější monumentální díla v piskovci.Tady postavil sousoší světců na terase jezuitských kolejí a tamní morový sloup.V roce 1718 se odstěhoval do Telče.Od roku 1719-1720 pracoval v Českém Krumlově.A v létě roku 1720 se přesunul do Českých Budějovicích.Tady byl jako znalec v oboru vodárenství. A ve stejném roce postavil Samsonovu kašnu v Českých Budějovicích.Roku 1723 odešel do Jihlavy,kde 16.února zemřel První fotka sousoší a kašna Jana Nepomuckého v Počátcích Další fotky už jsou ze sousoší světců na terase před jezuitskou kolejí v Kutné Hoře.
autor příspěvku Zdeněk Kresáč
DALŠÍM SLAVNÝM RODÁKEM ZE STRÁŽE POD RALSKEM JE SPISOVATEL DR.VILÉM GABLER
14.března 1821 se v domě č.p. 142 narodil Vilém Gabler.Jeho otec Josef Gabler byl Strážský obchodník, který si vzal 20.února 1819 Josefinu Trostomanovou.Byla to dcera myslivce a pražského mecenáše, který byl zakladatelem botanické zahrady.Vilém Gabler nejprve vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi.Poté nastoupil na filozofickou fakultu v Praze.Tam se seznámil se spolužákem Karlem Havlíčkem Borovským.Podnikali společně výlety za poznáním.O prázdninách roku 1849 před společnou cestou Českým Švýcarskem do Drážďan,tady v domě č.p. 142 u Gablerů přespal.Gabler měl nadání pro cizí jazyky.Právě díky Karlovy Havlíčkovi se naučil plynně francouzsky.Byl jako vychovatel ve šlechtických rodinách.
V roce 1843 získal v Praze doktorát.Roku 1846 odjel do Francie,kde studoval tamní systém školských a humanitních ústavů.Po návratu se stal vychovatelem u knížete Jana Lobkovice-Vrby.Havlíček v roce 1846 převzal redakci České včely a Gabler pro jeho zkušenosti byl jeho platným pomocníkem.V roce 1848 působil Gabler jako spol uredaktor Národních novin.V nich uveřejnil i článek o zdejším Strážském faráři Franzi Jakowitizovi.Ten totiž mluvil z kazatelny proti revolučnímu hnutí a strašil věřící v Praze tím, že Češi chtějí pobít všechny Němce v Praze.Gabler byl toho názoru, že oba národy by měly vést ke spolupráci a né je mezi sebou rozeštvávat.V roce 1848 opustil místo vychovatele a stal se tajemníkem Národního výboru v Praze.Překládal důležité dokumenty.Po té se stal na chvíli redaktorem v nově vydávaném časopise Union, který byl psán v němčině.Ale krátce na to,byl tento časopis vládním příkazem zastaven a sám Gabler byl na krátkou dobu ve vězení.
Po propuštění se začal věnovat společně s J.Čejkou,V.B. Nebeským a K .J. Erbenem přípravným pracem na českém encyklopedickém slovníku Ale roku 1851 od toho museli upustit kvůli odporu vlády.Roku 1852 nastoupil jako vychovatel v Bělehradě jako vychovatel v rodině Srbského knížete Alexandra Karaďorděvice.Ale už v roce 1854 musel odejít pro podezření pro svou účast na revolučních událostech v roce 1848.Koncem roku 1854 odešel do Vídně,kde studoval zeměpis a dějepis,ale i tady dopadl stejně a musel školu opustit.Od roku 1855 až do ledna roku 1863 byl opět vychovatelem.Učil v rodině továrníka Mannera a v té době se stále vzdělával a publikoval do českých a německých novin.V únoru roku 1863 přijal na požádání radou města Prahy aby vedl první Vyšší dívčí školu. Podnikl krátkodobou čtvrtletní orientační cestu po Švýcarsku a Německu.Chtěl tak zjistit nejnovější pokroky ve školství.Pro Vyšší dívčí školu vytvořil organizační status a stal prvním novým ředitelem školy.Škola zahájila své vyučování 1.řijna 1863.Napsal pro školu i několik publikací jako například francouzský slovník nebo historie Francie.V roce 1877 byl zvolen do českého sněmu a v roce 1880 do říšské rady.
Psal články do Matice lidu,Hlas národa,Osvěty a třeba také Nedělní listy.Byl spoluautor při tvorbě Riegrova naučného slovníku.Měl ženu Annu, která byla dcerou státního účetního kontrolora Karla Becky.Spolecně meli jedinou dceru Annu.Vilém Gabler umírá 27. února 1897 na královských vinohradech.
autor příspěku Zdeněk Kresáč