Valdštejn

Pokud si položíme otázku, odkud se vzali Valdštejnové, jeden z nejslavnějších českých šlechtických rodů, při hledání odpovědí nemůžeme minout hrad Valdštejn. Ale ještě než vstoupíme mezi rozvaliny tohoto starého hradního sídla v severních Čechách, krátce nahlédneme do rodové historie.

Nejprve tady byl velký rod Markvarticů. Teprve ve 13. století se z něj odštěpili páni z Valdštejna. Jako všichni Markvartici měli i Valdštejnové ve štítu původně samotného modrého Iva ve zlatém poli. Později přijali čtvrcený štít se čtyřmi poli, kde se střídají modří a zlatí lvi, kteří jsou vždy v poli opačné barvy.

Prvním významnějším předkem byl pravděpodobně Jaroslav z Hruštice, královský purkrabí na hradě Boleslavi. Gotické hradní sídlo nedaleko Turnova, které dalo tomuto rodu jméno, založil jeden z jeho synů.

Valdštejnové byli odjakživa nadšení válečníci. V této rodové tradici pokračoval i jeden z nejproslulejších vojevůdců třicetileté války a jeden z nejznámějších Valdštejnů — Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský. Jak říká historik Peter Englund v knize Nepokojná léta. Historie třicetileté války: "... bezohledný, hamižný, ale neuvěřitelně vynalézavý český šlechtic, dobrodruh, schopný vojevůdce a oportunista, který velice zbohatl na zabavených protestantských statcích v Čechách a sám vlastnil většinu z toho, co je třeba k vedení války, od pluků až po manufaktury na munici. Byl to vysoký, hubený chlap vzbuzující děs, měl zachmuřený, pronikavý pohled a často chodil nápadně oblečený do tmavých šatů a dlouhého pláště šarlatové barvy."

Přízeň císaře si Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna získal také proto, že dokázal přeběhnout z tábora moravských stavů i s plukovní pokladnou. Následovala řada povýšení, až Albrecht skončil jako Vrchní velitel císařských vojsk. Jeho způsoby však nebyly vybíravé.Jedna stížnost střídala druhou, a tak ho císař roku 1630 ze svých služeb propustil. I když ho po čase povolal zpět, hluboce dotčený Albrecht hrál na obě strany, začal být tzv. problematický, a tak dal císař souhlas k jeho likvidaci. Albrecht z Valdštejna byl zavražděný v únoru roku 1634 v Chebu. Je třeba poznamenat, že řada novodobých historiků obecně rozšířenou představu o Valdštejnově obojakosti a zradě vyvrací a nazírá na tuto mimořádnou postavu českých dějin jako na jednoho z mála Čechů, kteří získali celoevropskou proslulost, a získali ji právem.

Hrad Valdštejn, nebo také Waldenstein, lze označit jako kolébku rodu Valdštejnů. Jde o jeden z nejstarších hradů v Českém ráji. Stojí na třech pískovcových skalních masivech, jež byly pospojovány soustavou padacích mostků a lávek. Hrad byl trvale osídlený až do 16. století a vystřídalo se na něm mnoho odlišných majitelů. Ve funkci hradního pána tu vystupoval Jindřich z Vartemberka nebo hejtman sirotků Jan Čapek ze Sán, a tak se po určitou dobu stal Valdštejn významnou oporou kališníků. Přebýval tu Jan Talfůs z Ostrova, ale také známí loupežníci jako dvojice lapků Kryštof Šof zvaný z Helfenburka a jeho druh Švejkar, kteří se stali skutečným postrachem kraje. Řádění loupeživých band bylo ukončeno až v roce 1440 dobytím hradu. Jedním z dalších majitelů byl Zikmund Smiřický ze Smiřic. V polovině 16. století, za panování Smiřických, hrad vyhořel, což ovšem pranic nevadilo bývalému varhaníkovi, baroknímu skladateli a básníkovi Václavu Karlovi Holanovi Rovenskému, který se v hradních rozvalinách usadil jako poustevník.

Po potlačení stavovského povstání hrad získal Albrecht z Valdštejna.

Za Valdštejnů byl v hradním areálu vybudovaný barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého, přibyly také dva kamenné mosty, které spojily předhradí s prvním nádvořím. Na jeden z těchto mostů byly přeneseny barokní sochy světců od bratří Jelínků z Kosmonos. Později byla dostavěná také vstupní brána a hostinec. Podle starých obrazů původního hradu vznikl nový pseudogotický palác a konírna, a mezi druhým a třetím nádvořím bylo postaveno kamenné schodiště. Na místě bývalé poustevny stojí výklenková kaple, kde je možné prohlédnout si na čelní stěně obraz sv. Jana Křtitele. Traduje se, že jde o portrét Karla Hynka Máchy, jednoho z mnoha ctitelů tohoto místa i zdejšího kraje. Totéž tvrdí i Svatopluk Čech v básni Na Valdštýně, kde říká, že z obrazu na něj hledí sám velký Jan Křtitel české poezie.

O hradu Valdštejn se zmiňuje také Václav Vladivoj Tomek, který však staví do popředí zájmu spíše než fakta příběhy více či méně smyšlené: "Od památného hradu Valdštejna u Turnova až k Hrubé Skále táhne se obrovská skupina skal, která právem nadmíru jest obdivována i slavně vyhlášena a nazývá se Skalním městem. Jednotlivé skalní balvany, které se co do výše s mnohými věžemi měřiti mohou, stojí tu ojediněle a jsou na svém vrcholku v závratné výši porostlé borovicemi a všemi možnými směry rozeklány. V otvorech a dutinách skal hnízdí nesčetné množství kavek, vran, divokých holubův a dravého ptactva, které tu má útulek přímo pohádkový. Prastará pověst vypravuje nám, že tu vytáhl národní světec náš, svatý Prokop, čerta, jenž z mnoha ran strašlivě krvácel a o tyto divoké a srázné skály se řádně odřel a ve svém zmítání otiskl prý na nich i ruku a zadek svůj s ohonem." Dodnes prý v jedné z roklí nedaleko hradu lze na vlastní oči spatřit na skalní stěně červenavý otisk čertovy pazoury. 

zdroj: Magdalena Wagnerová - Tajemná historie hradů v Čechách a na Moravě, 2012

Na pokraji pískovcových útesů pohledem z Kozákova stojí další , původně skalní hrad Valdštejn , tak trochu z jeho historie ... byl postaven v létech 1260 - 80 Janem z Hruštice , z rodu Lemberků a z jedné větve Markvarticů ... první pánem hradu byl jeho syn Zdeněk , zakladatel linie Valdštejnů ... ti hrad vlastnili 100 let , po nich Vartenberkové ... v roce 1424 hrad dobyl Jan Žižka a až do roku 1438 zde byli vlastníky husitští páni ... poté s blízkými Kavčinami zde sídlili loupežníci , které v roce 1440 zlikvidovala Zemská hotovost ... hrad poté prošel rody Šofových , Smiřických a v roce 1550 vyhořel ... poté nejprve Valdštejnové a po nich Aehrentálové ze zříceniny učinili romantické poutní místo , dostavěli mosty , kapli , a budovy ...V roce 1923 v budově u prvního nádvoří otevřeli manželé Čihulkovi restauraci a měli ji v nájmu až do roku 1949 , po nich družstvo Vzlet ...

 A i tento hrad má za sebou jistou stopu , která se nese v duchu hnutí Brontosaurus , v kterém byli jak vysokoškoláci , tak i trampové , před rokem 1989 ... opravoval se pod dohledem kastelána Ladislava Kouckého svépomocí celý areál hradu , uklízelo se podhradí a okolí ... byli u toho i fundovaní řemeslníci , na odborné práce ... já se do téhle party dostal přes anketu v časopisu Mladý svět , přes pár otázek a najednou byl jsem tady , s těmi všemi ostatními ... Musím se zastavit u kastelána hradu ... Láďa , jak jsme mu časem mohli už tykat , byl srdcař , ten hradem žil a to doslova ... byl původně zedníkem u stavebního podniku , ale od mládí ho moc bavila historie a když v roce 1981 převzal kastelánství od předchůdce , čekalo ho obrovské množství práce ... on vlastně hrad zachránil před zchátráním , v celé jeho velikosti , věnoval tomu skoro úplně všechno , byl nám patronem , kamarádem , ale dokázal být i přísný a rozlobit se ... ale nedali jsme na něj dopustit , ani v nejmenším , dej mu pánbůh věčnou slávu ... udělali jsme pro něj a hrad , na co jsme stačili , byl pro nás pár let domovem ... hezky se na to vzpomíná , mnozí z nás i prováděli návštěvníky , naučil nás o hradě a jeho dějinách , co mohl a znal ... pomáhali jsme i při archeologických výzkumech na starém hradě nad Aehrentálským palácem ... je jeho zásluhou , že pro mnohé z nás je Valdštejn dodnes srdeční záležitostí ... od roku 2012 byla kastelánkou Andrea , jedna z jeho dvou dcer , leč její mateřství to přerušilo ... to už byl Láďa hodně nemocný ... A tak doporučuji všem , jděte se tam podívat , Láďa by byl rád a on tam vlastně je dodnes , v každém malém kousku hradu a jeho okolí ... dalo by se napsat více , o moc víc , tolik vzpomínek na hrad a něj mám , i všichni mě známí i neznámí kamarádi , kteří tenkrát u toho byli ...

 Láďo , moc rád na Tebe vzpomínám ... ( Fotografie z archivu autora článku Bohumila Přikryla )

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova.

Historie

Zakladatel

Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové.Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Snad první Rytířské turnaje na hradě Valdštejn ... to sáhla do svého fotoarchivu kamarádka Elvíra , mimochodem je to také Semilačka , která to tam tenkrát organizovala , všechno ...

O co se konkrétně jedná , na to se po těch dlouhých letech už těžce vzpomíná , leč byla kolem toho velká legrace ... prostředí hradu dokresluje ten stavební materiál všude kolem nás , neustále se něco opravovalo a dělalo ... dobová ústroj byla takovou představou bývalých časů , výzbroj , kdo co sehnal ... taky mne na fotografii zachytili , i s tím dřevěným mečem , který to nepřežil ... za zmínku stojí všichni , ale ten kamarád s věncem listí na hlavě , ten má nádherné staročeské jméno - Evžen Jeroným Foit a mimo toto hrál v loutkovém divadle ...

Vůbec některé akce byly trochu extravagantní , například Valdštejnské zimní olympijské hry , jen s tím dovětkem , že byly v dubnu , kdy už žádný sníh a mráz nebyl ... běželo se z hradu na Kavčiny , na lyžích , nebo aspoň na něčem , co je nahrazovalo , prkna , latě a podobně , na hradě bylo naštěstí kde brát ... i tady nastala jedna hodně kuriozní situace , Evžen Jeroným cestou ke Kavčinám potkal skupinu dívek ve sportovních overalech , všechny ve stejných ... to jsme se nasmáli , když se zjistilo , kdo to je - rakouský reprezentační tým ve sjezdovém lyžování na soustředění ... holky se válely smíchy , když se dověděly , o co kráčí ... jo , i takové situace občas nastávaly ... jsou to střípky vzpomínek na tehdejší " Hradní pány Valdštejnské " a kastelána Láďu Kouckého ...

autor článku Bohumil Přikryl

Od Brány do Českého ráje až na Valdštejn