Tichánkova rozhledna


Tichánkova rozhledna a Hornychova chata na Táboře





Tichánkova
rozhledna se vypíná na vrcholu hory Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou
a přináší svým návštěvníkům nádherný výhled do kraje. To si již
uvědomovali naši předkové, a proto se Okrašlovací spolek z Lomnice n.
Pop. rozhodl, že zde vybuduje rozhlednu.
První dřevěná rozhledna,
vysoká 22 m, byla jilemnickým mistrem Pošepným postavena v r. 1888 u
staré Sezimovy hospody na zděné podezdívce za 3200 K. Bohužel po 9
letech musela být rozhledna stržena, protože byla vlivem povětrnostních
podmínek v havarijním stavu. Okrašlovací spolek se nenechal odradit a
začal shromažďovat peníze na novou, již zděnou rozhlednu. Celkovou
částku 25000 K na stavbu rozhledny a zakoupení Sezimovy hospody dával
však obtížně dohromady. Přispívali nejrůznější instituce, okolní obce,
mecenáši i členové spolku, neboť přes nejrůznější žádosti nakonec stát
nepřispěl na rozhlednu ani korunou. S originálním nápadem přišel spolek v
r. 1910, kdy v květnu při tradiční táborské pouti pod průhlednou
rouškou sčítání účastníků vybíral od každého jeden jakýkoliv peníz –
celkem tak získal 359,48 K.
Se stavbou rozhledny se začalo na jaře
1911 pod vedením stavitele V. Slaby. Jejím vzorem se stala žulová
rozhledna na Černé Studnici u Jablonce n. N. z roku 1905. Táborská
rozhledna se stavěla převážně z pulických cihel dovezených z cihelny
knížete Colloredo-Mansfelda. Do výšky 26 m, kde je zasklená místnost s
betonovým ochozem, vedlo původně 140 dubových schodů. Z vyhlídky se i
dnes můžeme kochat čarokrásným pohledem na Krkonoše, Ještěd, Jizerské
hory, České středohoří, Bezděz, Říp, Český ráj, Zvičinu, Kunětickou
horu, téměř na čtvrtinu Čech.
Slavnostní otevření rozhledny se konalo
o víkendu 16. - 17. září 1911. V sobotu večer bylo v městském divadle
uspořádáno divadelní představení. V neděli v jednu hodinu odpoledne
vyrazil slavnostní průvod z lomnického náměstí na Tábor, kde probíhala
slavnost – zazpíval zpěvácký spolek Bořivoj se spolkem Hlasoň z Nové
Paky, jménem okrašlovacího spolku promluvil Jindřich Crha a Josef
Tichánek. Z hostů vystoupil MUDr. Matys z Nové Paky, který poblahopřál
lomnickému okrašlovacímu spolku "k dokonalému krásnému dílu" a
připomněl, že "… v okolí našem jsou dvě české rozhledny, a sice na
Kopanině a na Žalém, k nim přibyla rozhledna třetí na hoře Tábor…"
Závěrečného slova se ujal starosta obce Chlum, který převzal jménem obce
rozhlednu pod svá ochranná křídla. Poté opět zazpívaly zpěvácké spolky,
se svým vystoupením se představil dívčí dorost lomnického Sokola a
slavnost ukončil koncert místní kapely. Večer se pokračovalo věnečkem v
lomnickém hotelu pana Řeháčka. Veškerý výtěžek ze vstupného, které
činilo 20 haléřů na slavnost a 1 korunu na večerní věneček, z prodeje
kávy, čaje či chmeloviny putoval na stavbu rozhledny, protože stále
nebyla splacena více než třetina jejích nákladů.
O dva roky později
vyrostla vedle rozhledny turistická chata, a to na místě bývalé Sezimovy
hospody. Její stavba byla zadána staviteli E. Peškovi za 21000 korun.
Slavnostní otevření chaty proběhlo za slunného počasí 24. srpna 1913.
Slavnost měla podobný program jako při otvírání rozhledny. Zajímavostí
jistě je i to, že rozhlednu během dvou let jejího fungování navštívilo
více než 16 000 výletníků a lomnický okrašlovací spolek byl v této době
jediný v Čechách, kterému se z vlastních prostředků podařilo vybudovat
takové turistické centrum s rozhlednou a chatou. V roce 1930 byla
turistická chata rozšířena a opět slavnostně předána k užívání
veřejnosti.
Obyvatelé Lomnice oba objekty pojmenovali po zasloužilých
členech okrašlovacího spolku. Vyhlídková věž dostala jméno po řídícím
učiteli, jednateli spolku, amatérském meteorologovi, astronomovi a
nadšeném propagátorovi Tábora Josefu Tichánkovi, který se velkou měrou
zapříčinil o výstavbu rozhledy i chaty, protože stále sháněl peníze na
jejich splacení. Dokonce ještě v pokročilém věku neúnavně a ochotně
provázel na rozhledně a seznamoval návštěvníky s historií našeho kraje.
Turistická chata získala své jméno po předsedovi spolku Ignáci
Hornychovi, majiteli lomnické továrny na tkalcovské potřeby, velkém
propagátorovi turistiky, který přispěl svými velkorysými dary ke
splacení dluhu, ale i k výstavbě silnice na Tábor.
V r. 1935 byly obě
stavby předány Klubu československých turistů. Na počátku 90. let se
rozhledna a chata dostaly do soukromých rukou a v r. 1995 byly uzavřeny.
Jejich velmi špatný stav vedl i k úvahám o úplné demolici. Naštěstí
noví majitelé v r. 2005 zahájili rozsáhlé opravy, a tak byla v r. 2006
otevřena restaurace a o rok později zpřístupněna i rozhledna.
zdroj:https://www.lomnicenadpopelkou.cz/tichankova-rozhledna-a-hornychova-chata-na-tabore/d-8392



Nad Lomnicí nad Popelkou , na vrcholu kopce Chlum , stojí dodnes dominantní stavba , zvána některými " maják Lomnicka " ... Jde o kamennou rozhlednu , z níž lze říci , lze obhlédnout takřka čtvrtinu Čech ... Nejdříve tu stávala rozhledna dřevěná , v letech 1888 - 97 , s vedle stojící chatou ... ale tu začala napadat dřevokazná houba a bylo ji nutno strhnout ... V roce 1911 místo ní vyrostla nová rozhledna z cihel , které byly vypáleny v Pulicích u Dobrušky ... bylo to na popud zdejšího lomnického Okrašlovacího spolku a zejména řídícího učitele Josefa Tichánka , po němž je pojmenována a který byl inspirován rozhlednou na Černé Studnici v Jizerských horách ... byla uspořádána finanční sbírka ... stavba byla zadána staviteli Václavu Slabovi , stála tehdy 22 000 korun a konečná výška rozhledny byla 35 metrů ... vedle ní byla v roce 1913 postavena také nová turistická chata , pojmenovaná po Ignáci Hornychovi , lomnickému textilnímu podnikateli , který mimo to v roce 1898 nechal postavit na Tábor poutní křížovou cestu o 13 zastaveních ... Vedle rozhledny stojí dodnes barokní chrám Proměnění páně ... ten nechala postavit v roce 1704 hraběnka Konstancie z Morzinů ... předtím tu stál dřevěný kostelík postavený Albrechtem z Valdštejna v roce 1527 a ještě dříve dřevěná kaple z poloviny 14. století ... Odkud ale vzala hora Tábor své pojmenování - kvůli podobenství z jižního svahu s horou Tabor v Galilei u jezera Kineret ... a jelikož se na stejnojmenné hoře v Izraeli odehrála biblická událost , zapsaná do Nového zákona a na její paměť byl na té hoře postaven chrám , obojí bylo " přeneseno " na tento kopec a to doslova , jak jeho pojmenování , tak i chrám ... ( Dobové turistické pohlednice )
autor příspěvku Bohumil Přikryl

