Tichánkova rozhledna

03.05.2024
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro

Tichánkova rozhledna a Hornychova chata na Táboře

zdroj: https://muzeumlomnice.cz/pohlednice/
zdroj: https://muzeumlomnice.cz/pohlednice/
zdroj: https://muzeumlomnice.cz/pohlednice
zdroj: https://muzeumlomnice.cz/pohlednice
zdroj: https://muzeumlomnice.cz/pohlednice
zdroj: https://muzeumlomnice.cz/pohlednice

Tichánkova rozhledna se vypíná na vrcholu hory Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou a přináší svým návštěvníkům nádherný výhled do kraje. To si již uvědomovali naši předkové, a proto se Okrašlovací spolek z Lomnice n. Pop. rozhodl, že zde vybuduje rozhlednu.
První dřevěná rozhledna, vysoká 22 m, byla jilemnickým mistrem Pošepným postavena v r. 1888 u staré Sezimovy hospody na zděné podezdívce za 3200 K. Bohužel po 9 letech musela být rozhledna stržena, protože byla vlivem povětrnostních podmínek v havarijním stavu. Okrašlovací spolek se nenechal odradit a začal shromažďovat peníze na novou, již zděnou rozhlednu. Celkovou částku 25000 K na stavbu rozhledny a zakoupení Sezimovy hospody dával však obtížně dohromady. Přispívali nejrůznější instituce, okolní obce, mecenáši i členové spolku, neboť přes nejrůznější žádosti nakonec stát nepřispěl na rozhlednu ani korunou. S originálním nápadem přišel spolek v r. 1910, kdy v květnu při tradiční táborské pouti pod průhlednou rouškou sčítání účastníků vybíral od každého jeden jakýkoliv peníz – celkem tak získal 359,48 K.
Se stavbou rozhledny se začalo na jaře 1911 pod vedením stavitele V. Slaby. Jejím vzorem se stala žulová rozhledna na Černé Studnici u Jablonce n. N. z roku 1905. Táborská rozhledna se stavěla převážně z pulických cihel dovezených z cihelny knížete Colloredo-Mansfelda. Do výšky 26 m, kde je zasklená místnost s betonovým ochozem, vedlo původně 140 dubových schodů. Z vyhlídky se i dnes můžeme kochat čarokrásným pohledem na Krkonoše, Ještěd, Jizerské hory, České středohoří, Bezděz, Říp, Český ráj, Zvičinu, Kunětickou horu, téměř na čtvrtinu Čech.
Slavnostní otevření rozhledny se konalo o víkendu 16. - 17. září 1911. V sobotu večer bylo v městském divadle uspořádáno divadelní představení. V neděli v jednu hodinu odpoledne vyrazil slavnostní průvod z lomnického náměstí na Tábor, kde probíhala slavnost – zazpíval zpěvácký spolek Bořivoj se spolkem Hlasoň z Nové Paky, jménem okrašlovacího spolku promluvil Jindřich Crha a Josef Tichánek. Z hostů vystoupil MUDr. Matys z Nové Paky, který poblahopřál lomnickému okrašlovacímu spolku "k dokonalému krásnému dílu" a připomněl, že "… v okolí našem jsou dvě české rozhledny, a sice na Kopanině a na Žalém, k nim přibyla rozhledna třetí na hoře Tábor…" Závěrečného slova se ujal starosta obce Chlum, který převzal jménem obce rozhlednu pod svá ochranná křídla. Poté opět zazpívaly zpěvácké spolky, se svým vystoupením se představil dívčí dorost lomnického Sokola a slavnost ukončil koncert místní kapely. Večer se pokračovalo věnečkem v lomnickém hotelu pana Řeháčka. Veškerý výtěžek ze vstupného, které činilo 20 haléřů na slavnost a 1 korunu na večerní věneček, z prodeje kávy, čaje či chmeloviny putoval na stavbu rozhledny, protože stále nebyla splacena více než třetina jejích nákladů.
O dva roky později vyrostla vedle rozhledny turistická chata, a to na místě bývalé Sezimovy hospody. Její stavba byla zadána staviteli E. Peškovi za 21000 korun. Slavnostní otevření chaty proběhlo za slunného počasí 24. srpna 1913. Slavnost měla podobný program jako při otvírání rozhledny. Zajímavostí jistě je i to, že rozhlednu během dvou let jejího fungování navštívilo více než 16 000 výletníků a lomnický okrašlovací spolek byl v této době jediný v Čechách, kterému se z vlastních prostředků podařilo vybudovat takové turistické centrum s rozhlednou a chatou. V roce 1930 byla turistická chata rozšířena a opět slavnostně předána k užívání veřejnosti.
Obyvatelé Lomnice oba objekty pojmenovali po zasloužilých členech okrašlovacího spolku. Vyhlídková věž dostala jméno po řídícím učiteli, jednateli spolku, amatérském meteorologovi, astronomovi a nadšeném propagátorovi Tábora Josefu Tichánkovi, který se velkou měrou zapříčinil o výstavbu rozhledy i chaty, protože stále sháněl peníze na jejich splacení. Dokonce ještě v pokročilém věku neúnavně a ochotně provázel na rozhledně a seznamoval návštěvníky s historií našeho kraje. Turistická chata získala své jméno po předsedovi spolku Ignáci Hornychovi, majiteli lomnické továrny na tkalcovské potřeby, velkém propagátorovi turistiky, který přispěl svými velkorysými dary ke splacení dluhu, ale i k výstavbě silnice na Tábor.
V r. 1935 byly obě stavby předány Klubu československých turistů. Na počátku 90. let se rozhledna a chata dostaly do soukromých rukou a v r. 1995 byly uzavřeny. Jejich velmi špatný stav vedl i k úvahám o úplné demolici. Naštěstí noví majitelé v r. 2005 zahájili rozsáhlé opravy, a tak byla v r. 2006 otevřena restaurace a o rok později zpřístupněna i rozhledna.

zdroj:https://www.lomnicenadpopelkou.cz/tichankova-rozhledna-a-hornychova-chata-na-tabore/d-8392

Nad Lomnicí nad Popelkou , na vrcholu kopce Chlum , stojí dodnes dominantní stavba , zvána některými " maják Lomnicka " ... Jde o kamennou rozhlednu , z níž lze říci , lze obhlédnout takřka čtvrtinu Čech ... Nejdříve tu stávala rozhledna dřevěná , v letech 1888 - 97 , s vedle stojící chatou ... ale tu začala napadat dřevokazná houba a bylo ji nutno strhnout ... V roce 1911 místo ní vyrostla nová rozhledna z cihel , které byly vypáleny v Pulicích u Dobrušky ... bylo to na popud zdejšího lomnického Okrašlovacího spolku a zejména řídícího učitele Josefa Tichánka , po němž je pojmenována a který byl inspirován rozhlednou na Černé Studnici v Jizerských horách ... byla uspořádána finanční sbírka ... stavba byla zadána staviteli Václavu Slabovi , stála tehdy 22 000 korun a konečná výška rozhledny byla 35 metrů ... vedle ní byla v roce 1913 postavena také nová turistická chata , pojmenovaná po Ignáci Hornychovi , lomnickému textilnímu podnikateli , který mimo to v roce 1898 nechal postavit na Tábor poutní křížovou cestu o 13 zastaveních ... Vedle rozhledny stojí dodnes barokní chrám Proměnění páně ... ten nechala postavit v roce 1704 hraběnka Konstancie z Morzinů ... předtím tu stál dřevěný kostelík postavený Albrechtem z Valdštejna v roce 1527 a ještě dříve dřevěná kaple z poloviny 14. století ... Odkud ale vzala hora Tábor své pojmenování - kvůli podobenství z jižního svahu s horou Tabor v Galilei u jezera Kineret ... a jelikož se na stejnojmenné hoře v Izraeli odehrála biblická událost , zapsaná do Nového zákona a na její paměť byl na té hoře postaven chrám , obojí bylo " přeneseno " na tento kopec a to doslova , jak jeho pojmenování , tak i chrám ... ( Dobové turistické pohlednice )

autor příspěvku Bohumil Přikryl