Spořitelna v Železném Brodu
Historie spořitelny v Železném Brodě končí. Unikátní prostory osiří
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV
Arkádové podloubí, terasa s alegorickými
sochami Práce v podobě skláře (autor Jaroslav Brychta) a Spořivosti
(autor Ladislav Přenosil). Stropní okno kopírující zaoblení fasády.
Zařízení dvorany se zachovalo ve velice autentickém stavu včetně
spořitelních skříní či přepážek. Prostor pokladny s leptanými skly
s nápisem Kdo šetří má za tři, který obklopují tři mužské postavy zprava
a mince s pokladničkou zleva (autor návrhu Zdeněk Juna) a
paravanem/zástěnou s nápisem Pokladna. V centru dvorany je umístěna
skleněná fontána od Aloise Meteláka. Původní oboustranná lavice a lavice
s psacím pultem. Ředitelna je vybavena původním mobiliářem jen psací
stůl byl deponován do muzea. Zajímavá je také mozaika v přístupové hale
s motivem skláře zhotovená Janem Tumpachem podle návrhu Oldřicha Žáka.
První patro, až na prostor za fasádou Klemencovska, který byl vyhrazen
muzeu, sloužilo také potřebám spořitelny. Nacházela se zde honosná
zasedací místnost umístěná do předsazené části s leptanými skly
trojdílného okna s motivem alegorických postav na pozadí
železnobrodských motivů zhotoveného dle návrhu Zdeňka Juny. Na stropě se
nachází motiv zvěrokruhu v úpravě imitující kov.
V Železném Brodě se uzavře poslední bankovní pobočka, což vyvolává otázky o budoucnosti ikonické budovy na náměstí 3. května. Česká spořitelna se rozhodla ukončit provoz kvůli nízkému zájmu klientů, což znepokojuje místní obyvatele, zejména starší generace. Jaké budou další kroky města a jak se změní využití historických prostor?
Devadesát let. Své peníze v těchto místech šetřili, investovali a vybírali obyvatelé Železného Brodu a okolí. V lednu roku 2026 to skončí.
V Železném Brodě se uzavře poslední bankovní pobočka, což vyvolává otázky o budoucnosti ikonické budovy na náměstí 3. května. Česká spořitelna se rozhodla ukončit provoz kvůli nízkému zájmu klientů, což znepokojuje místní obyvatele, zejména starší generace. Jaké budou další kroky města a jak se změní využití historických prostor?
Devadesát let. Své peníze v těchto místech šetřili, investovali a vybírali obyvatelé Železného Brodu a okolí. V lednu roku 2026 to skončí.
"K rušení poboček přistupujeme v případě, že v lokalitě neidentifikujeme výrazný zájem klientů o využívání pobočkových služeb a počet klientů, kteří danou pobočku dlouhodobě využívají, se pohybuje pouze v jednotkách klientů denně," poznamenal František Bouc z tiskového oddělení České spořitelny.
Stavba
Na místě současné budovy stály tři roubené budovy (jedny z nejstarších ve městě), nazývané jako Klemencovsko. Byly postaveny roku 1792. Myšlenka vybudování spořitelny zde byla již v na začátku 20. let 20. století. Roku 1924 železnobrodská spořitelna zakoupila pozemky a chystala se na tomto místě postavit nový peněžní ústav. Snahy však brzdily snahy o zachování roubených domů ze strany města i dalších spolků (např. Svaz Československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny, Sdružení pro povznesení znalosti památek, Klub za starou Prahu).
Architektonickou soutěž vyhrála roku 1931 firma Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Památkový úřad o tři roky později udává souhlas ke stavbě nové stavby pod podmínkou, že dům čp. 197 bude rekonstruován s náležitou opatrností.Stavba proběhla v letech 1934 až 1936. Provedla ji firma ing. Matolína. Již po dokončení sloužila část objektu městskému muzeu.
Co s prostory v kulturní památce dál? "Vařil bych z vody. Určitě víme, že do těchto prostor nepustíme žádný obchod. Komunikujeme s Městským muzeem, zda by nebyla možnost využít i prostory spořitelny. Budeme o budoucnosti prostor teprve jednat," popsal František Lufinka.
Podle něj jde o další odtržení starších generací od služeb. Mnozí lidé starší 70ti let bylo zvyklých dorazit na pobočku osobně.
Mobilní a internetové bankovnictví dle České spořitelny využívá takřka 90 procent jejich klientů, a to včetně klientů v seniorském věku. "Víme, že 83 procent z našich klientů starších 65 let už využívá tyto moderní možnosti," doplnil František Bouc.
