Rychnov nad Nisou

18.11.2021
po roce 1922 (zdroj: https://wiki-genealogy-net.translate.goog/)
po roce 1922 (zdroj: https://wiki-genealogy-net.translate.goog/)
1899 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1899 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1908 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1908 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Rychnov u Jablonce nad Nisou, nádraží (archiv Václav Víšek)
Rychnov u Jablonce nad Nisou, nádraží (archiv Václav Víšek)
1953 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1953 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Ulice Tovární 500, Rychnov u Jablonce nad Nisou, "Žiletky" 1994 (archiv Luboše Beránka)
Ulice Tovární 500, Rychnov u Jablonce nad Nisou, "Žiletky" 1994 (archiv Luboše Beránka)

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

(německy Reichenau) se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, v kraji Libereckém, na horním toku říčky Mohelky asi 4 km jihozápadně od Jablonce nad Nisou. Ve městě žije přibližně 2 800 obyvatel.

Historie

První písemnou zmínku o vsi "Richnow" nalezneme v I. knize konfirmační pražského arcibiskupství z 25. ledna 1361. Osadu založili nejspíše ve 13. století cisterciáci z Mnichova Hradiště ve svém lesním revíru. Rychnov byl do konce 17. století výlučně zemědělskou obcí. Chudé výnosy podhorského kraje však obyvatelstvo nutily hledat způsoby dalšího výdělku. Počátkem 18. století se zde rozšířilo domácí předení a tkaní lnu. V době, kdy domácí výrobu vytlačila produkce textilních továren, zřídil zde rychnovský občan Johann Schöffel manufakturu na výrobu dóz z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Tyto rychnovské lakované dózy se staly známým obchodním artiklem a poskytly Rychnovu mnoho pracovních příležitostí. Zdobení jejich povrchu romantickými miniaturami pak dalo vzniknout rychnovské malířské škole, která se po úpadku výroby dóz na sklonku 19. století věnovala průmyslové výrobě kopií slavných obrazů pro církevní i světské účely. Rychnovská škola, která ze svých řad vydala i známé umělce, se stala základem jablonecké uměleckoprůmyslové školy.

V roce 1856 proťala rychnovskou kotlinu železniční trať, jejíž viadukt dal obci novou tvář. Rychnovská stanice na trati Pardubice - Liberec zajišťovala spojení celého Jablonecka se světem. I díky ní nastal koncem 19. století bouřlivý rozvoj jablonecké skleněné bižuterie, který přinesl bohatství i Rychnovu.

Na přelomu století se v Rychnově začaly stavět výstavné exportní domy a nová zástavba nabyla poněkud městského charakteru. V roce 1895 obdržela obec statut městysu s právem konání čtyř výročních trhů ročně. V roce 1911 pak byla povýšena na město. Znak, který obec dostala při povýšení na městys, je heraldickou kuriozitou. Namísto řeči heraldických symbolů nakreslil malíř na císařský dekret romantický obrázek údolní nivy bohatě porostlé křovinami, které dominuje kostel, v pozadí s horou Ještěd a v popředí s laní pijící z potoka.

Na počátku první světové války byla v Rychnově postavena továrna na výrobu galalitového zboží, patřící svým založením mezi technické kuriozity. Budova má základy ve velmi obtížném terénu rašelinové bažiny v hloubce asi sedmi metrů protkané sítí odvodňovacích kanálů. Část stavby spočívá na dřevěných pilotech (tovární komín na 75). Firma Haasis, která stavbu financovala, záhy zkrachovala. Poté byla stavba velmi málo využívána a teprve v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době 2. sv. války dodával továrně pracovní síly také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. V roce 1945 zažil Rychnov razantní zlom, neboť leží na bývalé jazykové hranici. Obyvatelstvo města, do roku 1918 prakticky výlučně německé, bylo v drtivé většině deportováno do Německa. Vzhledem k poloze na hlavní železniční trati se shromaždištěm pro deportace nejen rychnovských, ale všech jabloneckých Němců stal právě bývalý koncentrační tábor.

Vylidnění Rychnova po válce a zejména pak zestátnění soukromého vlastnictví v letech socialismu mělo za následek velký úpadek obce. Přes sto domů bylo zbouráno a většina státních objektů byla velmi špatně udržována. Necitlivé zásahy secesní a klasicistní vzhled architektury narušily, přesto tu lze dodnes nalézt několik skvostů stavitelského umění z počátku 20. století.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rychnově u Jablonce nad Nisou.
  • Kostel svatého Václava, postaven 1704 až 1712
  • Vězeňský tábor - pietní prostor s pomníkem
  • Socha svatého Jana Nepomuckého - u školy
  • Pomník obětem koncentračního tábora - v parku nad nádražím
  • Kamenný klenutý železniční most, postaven 1856 až 1859
  • Pomník obětem obou světových válek a násilí ve 20. století - před kostelem
  • Morový sloup sv. Prokopa 1702, nejstarší rychnovská památka - na křižovatce ulic Smetanovy a Na Zálesí
  • Přes Rychnov vede trasa Naučné stezky manželů Scheybalových.

(zdroj: Wikipedia)

R Y CH N O V u Jablonce nad Nisou - za viaduktem. (color Fotočas)
R Y CH N O V u Jablonce nad Nisou - za viaduktem. (color Fotočas)
RYCHNOV - NÁDRAŽÍ Když vyjdeš z rychnovského nádraží po schůdcích na silnici, vidíš před sebou otočku městských autobusů do Jablonce. Dříve tam stála tahle oblíbená hospůdka všech rychnováků, hlavně těch, kteří chodili z fabriky na tramvaj. Často se stávalo, že domů jeli až tou poslední, nebo vůbec..😃 (color Fotočas)
RYCHNOV - NÁDRAŽÍ Když vyjdeš z rychnovského nádraží po schůdcích na silnici, vidíš před sebou otočku městských autobusů do Jablonce. Dříve tam stála tahle oblíbená hospůdka všech rychnováků, hlavně těch, kteří chodili z fabriky na tramvaj. Často se stávalo, že domů jeli až tou poslední, nebo vůbec..😃 (color Fotočas)

REICHENAU /RYCHNOV/

Vítání císaře F. J. I. v roce 1906.
"Pro školní mládež jakož pro obyvatelství z místa i širokého okolí povznášející vlastenecká slavnost byla dopřána 24. 6. t. r.
V tento slavný den bylo umožněno veškerému obyvatelstvu pohledět našemu nejvznešenějšímu monarchovi, Jeho Výsosti F. J. I., tváří v tvář.
V 10 hodin 20 minut přijela Jeho Výsost v doprovodu svého dvora do Rychnova, aby odtud císařským vlakem nastoupila zpáteční cestu do sídelního města Vídně. Celý Rychnov, zvláštně Nádražní ulice a ulice od kostela počínaje, byly bohatě vyzdobeny prapory i domy byly obsažně vyzdobeny. Na náměstí před mostem přes Mohelku byla zřízena nádherná uvítací brána. Přímo impozantně a marnotratně bylo vyzdobeno nádraží, kde samo obecní zastupitelstvo a 50 bíle oblečených školních dívek očekávaly Jeho Výsost k slavnostnímu přijetí. Od náměstí k nádraží byly nastoupeny obecní spolky z Rychnova a Pulečného, stejně jako děti ze zmíněných obcí a z Rádla, zatímco slavnostně naladěný a rozradostněný lid obsadil všechny ulice a okna domů od kostela a daleko před něj ke Kokonínu.
Za nejkrásnějšího císařského počasí dorazila Jeho Výsost, za nadšených a bouřlivých ovací všeho shromážděného lidu, který lemoval jeho cestu, k nádraží. Na nádraží, kde se uskutečnilo slavnostní a oficiální uvítání, pozdravil Jeho Výsost rychnovský starosta Anton Hübner následujícím projevem: "Jako starosta městyse Rychnova předávám Vašemu Veličenstvu nejupřímnější pozdrav obyvatelstva na uvítanou s nejponíženější prosbou, aby Vaše Veličenstvo ráčilo co nejmilostivěji přijmout ujištění nezvratitelné věrnosti a poddanství našemu nejmilostivějšímu vládci a císaři F. J. I."
Poté pozdravila žačka 2. třídy měšťanské školy K. Preisslerová Jeho Veličenstvo při předání krásné kytice rudých růží slovy: "Našemu milostivému a dobrotivému panovníkovi předávají děti z Rychnova tyto růže v nejvroucnější lásce a úctě." Za zdravici obdržela od císaře zlatý šperk. Pak byli představeni funkcionáři městyse a císař položil každému z pánů několik otázek o věcech obecních. Ředitele školy se císař zeptal, kolik žáků má na starosti. Ředitel odpověděl: "Vyjma mateřské školy je v obou školách zapsáno 650 dítek." "No, tak to máte co dělat." konstatoval císař. V rozhovoru se starostou A. Hübnerem prohlásilo Jeho Veličenstvo: " Nyní jsem v Rychnově již podruhé." Starosta bez bázně odpověděl: "Nikoli, Výsosti, potřetí – bylo to v letech 1866, 1891 a dnes." Císař jen pokýval hlavou. Starého veterána Birnera, kterého kvůli nemohoucnosti donesli na nádraží na židli, aby alespoň jednou v životě viděl císaře, se Jeho výsost zeptala, jak si vysloužil svá vyznamenání. Birner odpověděl: "Vaše Výsosti v roce 1864 v Holštýnsku a v roce 1866 v Itálii." Po představení místních potentátů se panovník odebral na perón, hovořil zde ještě nějaký čas s jabloneckým starostou Posseltem a pak nastoupil do vlaku. Salónní vlak se za tónů národní hymny a bouřlivých ovací lidu na peronech i v okolí dal do pohybu. Jeho Veličenstvo, z přijetí a spontánních projevů viditelně příjemně a přívětivě naladěné, se loučilo stojíce u otevřeného okna vlaku, několikrát zamávalo na rozloučenou. Tak tato nesmírně krásná a povznášející slavnost a císařská návštěva byly pryč. Ve věrných a citlivých srdcích obyvatelstva z naší milé obce zanechala hrdost a milou vzpomínku na Jeho Výsost rakouského císaře a českého krále F. J. I."
zdroj : kronika Rychnovský Svatováclavský půlmaraton
(color Fotočas

1906 (archiv T.Majer)
1906 (archiv T.Majer)
Tady je to původní “nádraží”. Tedy spíše zastávka pro Rychnov, Jablonec a Rádlo. Ale podle všeho, nebylo u koupaliště, ale až o zářez dál, blíže k Rádlu. (autor komentáře a archiv Lukáš Pleticha)
Tady je to původní “nádraží”. Tedy spíše zastávka pro Rychnov, Jablonec a Rádlo. Ale podle všeho, nebylo u koupaliště, ale až o zářez dál, blíže k Rádlu. (autor komentáře a archiv Lukáš Pleticha)
1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)

Původní nádraží na úseku Turnov – Liberec

V minulém roce si mohli čtenáři Rychnovského zpravodaje přečíst o výstavbě a některých zajímavostech, které provázely budování železnice z Pardubic do Liberce.
V roce 150. výročí, kdy trať dospěla do Rychnova a vlastně až do Liberce, ač oficiálně byl provoz povolen k 1. máji 1859, bych se chtěl zmínit o rychnovských nádražích. Vědomě píši o nádražích. Není mi totiž známo, že by stanice měnily tak výrazně svoji polohu, jak k tomu došlo právě u nás.

První nádražní stanice stávala v místě "Gründloch" poblíž koupaliště pod Rádlem, kde se mezi Rychnováky vžilo označení "u Králových". Nesla honosné označení Reichenau–Gablonz. Jeho fotografii jsem neviděl, ale jednalo se o přizemní domek, kterých bylo na trati zřízeno několik, asi takových, jak je spodobnil bývalý učitel kreslení na naší škole pan Hlava.

Druhé nádraží v Rychnově v letech 1886 – 1895
Od Pardubic bylo vzdáleno 144,7 km v lokalitě vzdálené od Rychnova i Jablonce n. N. Proč právě v tomto poměrně pustém prostoru? To bylo diktováno především opatrnickou politikou rychnovských zastupitelů, kteří se obávali, že nádraží přímo v obci může v případě válek lákat projíždějící vojenské jednotky. To se potvrdilo v sedmdesátých letech v době konfliktu mezi Prusy a Rakušany. Jabloneckým nevyšla představa zřízení trati velkým obloukem na Dobrou Vodu a odtud složitým způsobem do Jablonce. A tak Rychnováci, pokud chtěli někam cestovat vlakem, museli po svých až do Gründlochu, Jablonečtí využívali koňských spřežení, která na nádraží vozila cestující v kočárech.

S konjunkturou 80. let, rozvojem podnikatelské činnosti na okrese i v místě se stále více ukazovalo, že je třeba postavit zastávku na daleko přístupnějším místě, kde by mohla vzniknout lepší staniční budova a kde by byl prostor pro výstavbu skladiště, další kolej, která by umožňovala křižování vlaků i odstavné koleje pro nákladní vagony. Příhodnou se ukázala lokalita na konci tehdejší vesnice na okraji Planského lesa. Nové nádraží se přiblížilo 1,4 km k Pardubicím, vyrůstalo poblíž viaduktu /jedné z nejkrásnějších staveb trati/, v místech, kde začínalo největší stoupání celé železnice. Stavba to byla dvoupodlažní, měla symetrickou neorenesanční podobu. Dostavěna byla 19. 7. 1886 a zažila velkou slávu při průjezdu Františka Josefa I. do Liberce roku 1891. Přítomní představitelé Jablonce nad Nisou i místní honorace neúnavně provolávali slávu císaři, stejně se činili i prostí obyvatelé, kteří však stáli v uctivé vzdálenosti za plotem, jak ukazuje dobová fotografie. Císař nevystoupil, možná jen milostivě pokynul "svým národům" rukou.

S jídlem, jak se říká, roste chuť. Rychnov vzkvétal, přibývalo domů i lidí, dařilo se manufakturní výrobě obrazů, kvetla řemesla, jen výrobě dóz pomalu, ale jistě zvonil umíráček. Přes nádraží plynula i převážná část zboží, ať se již jednalo o export nebo import z Jablonecka. Radní toužili po tom, aby vesnice získala alespoň titul městyse. A nové nádraží jistě bylo i pádným argumentem pro připravovanou žádost. Ve spolupráci s c.a k. železnicemi bylo proto přistoupeno k náročné přestavbě stávající poměrně jednoduché stavby. K ní byly provedeny přístavby, takže vznikla budova se čtyřosou štítovou stranou s rizality, se zakrytým nástupištěm i vchodovou částí. Stanice byla dokončena v roce 1895, ale práce pokračovaly dál. Pro zboží na export a import bylo vystavěno skladiště, na nádraží se objevila restaurace i sociální zařízení. Zástavba areálu byla dokončena r.1903.

Nádraží v Rychnově po úpravách po roce 1895. Jádro tvořila původní budova, ostatní jsou pozdější přístavby.
Význam nádraží ještě vzrostl v r. 1900, kdy 7. února byl zahájen provoz tramvají z Jablonce a později až z dalekého Janova. Elektriky umožnily rychlý přesun cestujících i zboží.
Dny své slávy stanice prožila v červnu 1906, kdy od nás cestoval z liberecké výstavy sám veliký František Josef I. s celou svojí suitou. Do Rychnova přijel císař z návštěvy Vratislavic a Jablonce nad Nisou. Nadšené ovace lidí po celé trase i na nádraží ho přiměly k výroku, že rychnov je krásné místo a možná ho vedly i k tomu, že na základě další žádosti se městys stal v roce 1911 městem Rychnov u Jablonce nad Nisou.
Stavba nádraží byla realizována architektem Stixem, novou ulici k nádraží stavěl stavitel Womatschka z Jablonce nad Nisou. Kolem ní vznikla řada výstavných budov, jež se svojí výškou vymykaly z rychnovské zástavby dané převážně přízemními domky. Rychnov zažil i snahu celé řady podnikatelů z Jablonecka o umístění svých vývozních domů, ale u místních majitelů pozemků nenalezli adekvátní odezvu. Škoda! Kdepak jsme dnes mohli být.
Rychnovská nádraží
Mgr. Jindřich Kurfiřt 18.08.2008

Fotografie z roku 1921 která zachycuje poklidnou vesničku Rychnov u Jablonce nad Nisou, v novém Československu. Obec byla i je stále důležitá tím, že odsud z vlakového nádraží, se nejrychleji dá vycestovat třeba i do celého Světa a hlavně proto, že jsem za tím velkým žlutým barákem o pár let později dokonce 12 let bydlel.. 😂  color Fotočas
Fotografie z roku 1921 která zachycuje poklidnou vesničku Rychnov u Jablonce nad Nisou, v novém Československu. Obec byla i je stále důležitá tím, že odsud z vlakového nádraží, se nejrychleji dá vycestovat třeba i do celého Světa a hlavně proto, že jsem za tím velkým žlutým barákem o pár let později dokonce 12 let bydlel.. 😂 color Fotočas
Rychnovští krasobruslaři 👍🧐  color Fotočas
Rychnovští krasobruslaři 👍🧐 color Fotočas
Domeček, nebo chaloupka ?? takhle nějak říkali staří rychnováci téhle malebné hospůdce u nádraží, na konečné jablonecké tramvaje...😇🧐-Dnes je tady otáčka autobusů MHD.
Domeček, nebo chaloupka ?? takhle nějak říkali staří rychnováci téhle malebné hospůdce u nádraží, na konečné jablonecké tramvaje...😇🧐-Dnes je tady otáčka autobusů MHD.
Z RYCHNOVSKÉHO ALBA fotografie rychnovského nádraží z doby, kdy ještě nebyl prokopanej spojovací tunel od nádraží k fabrice, která mimochodem ještě furt asi nestojí... (color Fotočas)
Z RYCHNOVSKÉHO ALBA fotografie rychnovského nádraží z doby, kdy ještě nebyl prokopanej spojovací tunel od nádraží k fabrice, která mimochodem ještě furt asi nestojí... (color Fotočas)
Jeden z nejnáročnějších viaduktů na stavbu v Jizerských horách byl postaven v letech 1856-1859 v Rychnově u Jablonce nad Nisou na trati spojující Turnov s Libercem. Souvislá vrstva stálého podloží se podle měření nachází až v hloubce 140 metrů a tak byl viadukt ve zdejší bažinaté krajině vystavěn na dřevěných pilonech. Stavba z pískovcových kvádrů s deseti pilíři a devíti oblouky je dlouhá 118 metrů a na nejvyšším místě dosahuje výšky 19,3 metry. (color Fotočas)
Jeden z nejnáročnějších viaduktů na stavbu v Jizerských horách byl postaven v letech 1856-1859 v Rychnově u Jablonce nad Nisou na trati spojující Turnov s Libercem. Souvislá vrstva stálého podloží se podle měření nachází až v hloubce 140 metrů a tak byl viadukt ve zdejší bažinaté krajině vystavěn na dřevěných pilonech. Stavba z pískovcových kvádrů s deseti pilíři a devíti oblouky je dlouhá 118 metrů a na nejvyšším místě dosahuje výšky 19,3 metry. (color Fotočas)
Rychnovská doručovací služba 1910 color Fotočas
Rychnovská doručovací služba 1910 color Fotočas
Konec padesátek minulého století a 1. Máj v Rychnově před viaduktem...! Traktor "Svoboda" na jehož blatníku jsem se s dědou jako prcek něco naseděl při polních pracech v Chuchelně. Startoval se klikou velkým setrvačníkem na boku traktoru a do motorového otvoru se strčil zapálený knot. To bylo "retro" 😃  (color Fotočas)
Konec padesátek minulého století a 1. Máj v Rychnově před viaduktem...! Traktor "Svoboda" na jehož blatníku jsem se s dědou jako prcek něco naseděl při polních pracech v Chuchelně. Startoval se klikou velkým setrvačníkem na boku traktoru a do motorového otvoru se strčil zapálený knot. To bylo "retro" 😃 (color Fotočas)
1951 - 1.MÁJ v Rychnově u Jablonce n.N.   Motorkáři nejspíš odjíždí na seřadiště, anebo uzavírají průvod který už je před nimi, pokud seřadiště bylo u fabriky TOS.
1951 - 1.MÁJ v Rychnově u Jablonce n.N. Motorkáři nejspíš odjíždí na seřadiště, anebo uzavírají průvod který už je před nimi, pokud seřadiště bylo u fabriky TOS.
Železniční přejezd v Rychnově. Víte kde byl ?? (color Fotočas)
Železniční přejezd v Rychnově. Víte kde byl ?? (color Fotočas)
archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek
Drožka s cestujícími, jedoucí do Rychnova k vlaku... U třech pivovarských rybníků na Vrkoslavicích - kolem roku, spíš malinko po roce 1900.  (Color Fotočas)
Drožka s cestujícími, jedoucí do Rychnova k vlaku... U třech pivovarských rybníků na Vrkoslavicích - kolem roku, spíš malinko po roce 1900. (Color Fotočas)
Fotka kolem roku 1900+, když už po kolejích sice jezdila tramvaj směr Jablonec /Rychnov, ale silnice přes pulečenský les byla teprve ve výstavbě, původně zde byl jen les. V době před-tramvajové jezdily dostavníky s pasažéry a poštou k vlakům do Rychnova horem, kolem tkzv. "červeného domu".
Fotka kolem roku 1900+, když už po kolejích sice jezdila tramvaj směr Jablonec /Rychnov, ale silnice přes pulečenský les byla teprve ve výstavbě, původně zde byl jen les. V době před-tramvajové jezdily dostavníky s pasažéry a poštou k vlakům do Rychnova horem, kolem tkzv. "červeného domu".
Kostel, FARA a STARÝ HŘBITOV V RYCHNOVĚ Z MINULÉHO ČASU... (color Fotočas)
Kostel, FARA a STARÝ HŘBITOV V RYCHNOVĚ Z MINULÉHO ČASU... (color Fotočas)
Pod tou vodou to bude bejvala školka,teď už i bejvalý Korek. Vedle Kolomazníkovi. Ta stodole u kostela je Firma Taxus dnes.
Pod tou vodou to bude bejvala školka,teď už i bejvalý Korek. Vedle Kolomazníkovi. Ta stodole u kostela je Firma Taxus dnes.

První písemnou zmínku o vsi "Richnow" nalezneme v I. knize konfirmační pražského arcibiskupství z 25. ledna 1361. Osadu založili nejspíše ve 13. století cisterciáci z Mnichova Hradiště ve svém lesním revíru. Rychnov byl do konce 17. století výlučně zemědělskou obcí. Chudé výnosy podhorského kraje však obyvatelstvo nutily hledat způsoby dalšího výdělku. Počátkem 18. století se zde rozšířilo domácí předení a tkaní lnu. V době, kdy domácí výrobu vytlačila produkce textilních továren, zřídil zde rychnovský občan Johann Schöffel manufakturu na výrobu dóz z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Tyto rychnovské lakované dózy se staly známým obchodním artiklem a poskytly Rychnovu mnoho pracovních příležitostí. Zdobení jejich povrchu romantickými miniaturami pak dalo vzniknout rychnovské malířské škole, která se po úpadku výroby dóz na sklonku 19. století věnovala průmyslové výrobě kopií slavných obrazů pro církevní i světské účely. Rychnovská škola, která ze svých řad vydala i známé umělce, se stala základem jablonecké uměleckoprůmyslové školy.

V roce 1856 proťala rychnovskou kotlinu železniční trať, jejíž viadukt dal obci novou tvář. Rychnovská stanice na trati Pardubice – Liberec zajišťovala spojení celého Jablonecka se světem. I díky ní nastal koncem 19. století bouřlivý rozvoj jablonecké skleněné bižuterie, který přinesl bohatství i Rychnovu.

Na přelomu století se v Rychnově začaly stavět výstavné exportní domy a nová zástavba nabyla poněkud městského charakteru. V roce 1895 obdržela obec statut městysu s právem konání čtyř výročních trhů ročně. V roce 1911 pak byla povýšena na město. Znak, který obec dostala při povýšení na městys, je heraldickou kuriozitou. Namísto řeči heraldických symbolů nakreslil malíř na císařský dekret romantický obrázek údolní nivy bohatě porostlé křovinami, které dominuje kostel, v pozadí s horou Ještěd a v popředí s laní pijící z potoka.

Na počátku první světové války byla v Rychnově postavena továrna na výrobu galalitového zboží, patřící svým založením mezi technické kuriozity. Budova má základy ve velmi obtížném terénu rašelinové bažiny v hloubce asi sedmi metrů protkané sítí odvodňovacích kanálů. Část stavby spočívá na dřevěných pilotech (tovární komín na 75). Firma Haasis, která stavbu financovala, záhy zkrachovala. Poté byla stavba velmi málo využívána a teprve v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době 2. sv. války dodával továrně pracovní síly také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. V roce 1945 zažil Rychnov razantní zlom, neboť leží na bývalé jazykové hranici. Obyvatelstvo města, do roku 1918 prakticky výlučně německé, bylo v drtivé většině deportováno do Německa. Vzhledem k poloze na hlavní železniční trati se shromaždištěm pro deportace nejen rychnovských, ale všech jabloneckých Němců stal právě bývalý koncentrační tábor.

Vylidnění Rychnova po válce a zejména pak zestátnění soukromého vlastnictví v letech socialismu mělo za následek velký úpadek obce. Přes sto domů bylo zbouráno a většina státních objektů byla velmi špatně udržována. Necitlivé zásahy secesní a klasicistní vzhled architektury narušily, přesto tu lze dodnes nalézt několik skvostů stavitelského umění z počátku století.
ZDROJ :https://www.rychnovjbc.cz/historie/ds-1041
(color Fotočas)

color Fotočas
color Fotočas

Něco, co třeba nevíte o Rychnově u Jablonce .

......................................

Na přelomu století se v Rychnově začaly stavět výstavné exportní domy a nová zástavba nabyla poněkud městského charakteru. V roce 1895 obdržela obec statut městysu s právem konání čtyř výročních trhů ročně. V roce 1911 pak byla povýšena na město. Znak, který obec dostala při povýšení na městys, je heraldickou kuriozitou. Namísto řeči heraldických symbolů nakreslil malíř na císařský dekret romantický obrázek údolní nivy bohatě porostlé křovinami, které dominuje kostel, v pozadí s horou Ještěd a v popředí s laní pijící z potoka.Na počátku první světové války byla v Rychnově postavena továrna na výrobu galalitového zboží, patřící svým založením mezi technické kuriozity. Budova má základy ve velmi obtížném terénu rašelinové bažiny v hloubce asi sedmi metrů protkané sítí odvodňovacích kanálů. Část stavby spočívá na dřevěných pilotech (tovární komín na 75). 

Firma Haasis, která stavbu financovala, záhy zkrachovala. Poté byla stavba velmi málo využívána a teprve v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době 2. sv. války dodával továrně pracovní síly také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. V roce 1945 zažil Rychnov razantní zlom, neboť leží na bývalé jazykové hranici. Obyvatelstvo města, do roku 1918 prakticky výlučně německé, bylo v drtivé většině deportováno do Německa. Vzhledem k poloze na hlavní železniční trati se shromaždištěm pro deportace nejen rychnovských, ale všech jabloneckých Němců stal právě bývalý koncentrační tábor.Vylidnění Rychnova po válce a zejména pak zestátnění soukromého vlastnictví v letech socialismu mělo za následek velký úpadek obce. Přes sto domů bylo zbouráno a většina státních objektů byla velmi špatně udržována. Necitlivé zásahy secesní a klasicistní vzhled architektury narušily, přesto tu lze dodnes nalézt několik skvostů stavitelského umění z počátku století.

Autor Fotočas Mirek

Rok 1900 Pohlednice na které jsou přenádherně vyfocené PRVNÍ rychnovské "bílé vánoce" i s tramvají...! (archiv Fotočas Mirek)
Rok 1900 Pohlednice na které jsou přenádherně vyfocené PRVNÍ rychnovské "bílé vánoce" i s tramvají...! (archiv Fotočas Mirek)
Hotel "Rychnovský dvůr" v Reichenau u Gablonz a.d.Nise v roce 1915 (archiv Fotočs Mirek)
Hotel "Rychnovský dvůr" v Reichenau u Gablonz a.d.Nise v roce 1915 (archiv Fotočs Mirek)
Rychnovská "Nádražní ulice" v první čtvrtině minulého století, tedy podle mne, chybí letopočet...🥹  (color Fotočas)
Rychnovská "Nádražní ulice" v první čtvrtině minulého století, tedy podle mne, chybí letopočet...🥹 (color Fotočas)
1889_ RYCHNOVSKÉ NÁDRAŽÍČKO v dobách, kdy se k němu ze vzdálenějších míst pasažéři sváželi ještě dostavníky... (color Fotočas)
1889_ RYCHNOVSKÉ NÁDRAŽÍČKO v dobách, kdy se k němu ze vzdálenějších míst pasažéři sváželi ještě dostavníky... (color Fotočas)
Nejsem si jistý, jestli není ta fotografie stranově převrácená, nějak se nemůžu ani podle viaduktu zorientovat. Nicméně, je to přesně podle originálu...! Na tomto poli podle mne bude stát tedy jednou fabrika....! ?? 🤔🤫  color Fotoča
Nejsem si jistý, jestli není ta fotografie stranově převrácená, nějak se nemůžu ani podle viaduktu zorientovat. Nicméně, je to přesně podle originálu...! Na tomto poli podle mne bude stát tedy jednou fabrika....! ?? 🤔🤫 color Fotoča
Pohled z polí a luk na Rychnov v roce 1921 ... (color Fotočas)
Pohled z polí a luk na Rychnov v roce 1921 ... (color Fotočas)
Třináct let v této fabrice (1981-1994 / ZEZ Rychnov), patřilo k těm mým šťastnějším letům zaměstnanosti, i když ne k těm finančně nejvýnosnějším.. 😃 ( color Fotočas)
Třináct let v této fabrice (1981-1994 / ZEZ Rychnov), patřilo k těm mým šťastnějším letům zaměstnanosti, i když ne k těm finančně nejvýnosnějším.. 😃 ( color Fotočas)

Rychnovská továrna

Jedná se o rozlehlý areál s jedním majitelem. Původní historické budovy nevyužívány.

Na počátku I. světové války nechal Richard Haasis postavit v blízkosti nádraží továrnu na výrobu galalitu, umělé rohoviny, ze které se vyráběly knoflíky a spony. Stavební parcela se nacházela v rašeliništi, jablonecký stavitel Corazza musel v základech stavby provést síť odvodňovacích kanálů v hloubce sedmi metrů a část stavby založit na dřevěných pilotech. Areálu, navrženému libereckým architektem Oskarem Rösslerem (1878-1928), dominuje pětipodlažní výrobní budova se sprinklerovou věží, na niž podélně navazuje strojovna a dále samostatná kotelna. V roce 1925 byla továrna Haasis ještě v provozu, po jejím krachu byla stavba využívána jako skladiště a od roku 1938, kdy zde měla pobočku berlínská firma Getewent (Gesellschaft für technisch-wirtschaftliche Entwicklung mbH), se zde vyráběly zaměřovací přístroje (radarová a sonarová technika) pro válečné účely. V roce 1958 byl areál továrny prohlášen kulturní památkou - památníkem práce vězňů koncentračního tábora Groß-Rosen. Památková ochrana byla redukována, dnes se zde v části areálu vyrábí kotle a slouží dalším různým funkcím. 1951 Závod byl zařazen pod TOS Čelákovice. V Rychnově vznikají vysokofrekvenční generátory a kalicí stroje systém Stivín. Rok 1953 se stal významným tím, že se podnik osamostatnil a rozběhla se zde výroba dřevozpracujících strojů. 1. ledna 1954 je zrušen závod v Hanychově a v místní továrně se opět mění výrobní program. Znovu dochází na vysokofrekvenční generátory, pneumatická zařízení a naprostou novinkou jsou rozprašovače proti hmyzu zn. Pulvis. Ale již roku 1956 je samostatný rychnovský podnik zrušen a doznal začlenění do Koh-i-noru Proseč nad Nisou. Mechanický a montážní cech produkují známé kalkulačky Nisa. I Koh-i-nor měl v našem městě jepičí život. Od počátku roku 1957 přichází do továrny staronový TOS Čelákovice. Výroba znovu směřuje k vysokofrekvenčním zařízením, k pneumatice a nově k výrobě skříni k soustruhům. Od počátku roku 1962 je závod začleněn do ZEZu Praha - Hloubětín. Veškerá produkce směřuje k výrobě strojů na středo a vysokofrekvenční ohřev. Po počátečních obtížích se situace v místní továrně stabilizuje a jsou vykazovány kvalitní pracovní výsledky. Místní ZEZ směřuje svoji obchodní politiku na export. Stává se monopolním výrobcem a vývozcem středofrekvenčních a vysokofrekvenčních zařízení nejen v rámci republiky, ale i bývalé RVHP. V produkci dominují stroje na povrchové kalení ocelových součástí, svařování plastických materiálů a nově podnik zasahuje zařízeními do zdravotnictví. Na vývoz jdou zmiňované kalicí soubory, svařovací linky pro autočalovnictví, stroje na svařování autoplachet a zdravotnická zařízení. Od roku 1980 se v naši továrně rozvijí vakuová technologie, jež se zaměřuje na iontovou nitridaci a úpravu povrchů kovových nástrojů nitridem titanu s cílem zvýšení jejich životaschopnosti.

zdroj: https://investujpodjestedem.cz/lokality/rychnovska-tovarna

Stará škola před novou, ve starém Rychnově.. (color Fotočas)
Stará škola před novou, ve starém Rychnově.. (color Fotočas)
To je boiler, vevnitř bude spirála. Jsou tam 2 trubky vlevo. Asi boiler na uhlí, výtop pro fabriku.
To je boiler, vevnitř bude spirála. Jsou tam 2 trubky vlevo. Asi boiler na uhlí, výtop pro fabriku.
ZE SKLENĚNÉHO NEGATIVU Co to tenkrát po roce cca 1910+-, asi dovezli doprostřed náměstí v Rychnově ?? Kotel pro lokomotivu nebo ponorku...? 😃
ZE SKLENĚNÉHO NEGATIVU Co to tenkrát po roce cca 1910+-, asi dovezli doprostřed náměstí v Rychnově ?? Kotel pro lokomotivu nebo ponorku...? 😃
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Rychnovská tělocvična Konráda Heileina (zdroj: deutschboehmen.de)
Rychnovská tělocvična Konráda Heileina (zdroj: deutschboehmen.de)
1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
REICHENAU Původní, před-stoleté exteriéry kolem rychnovského kostelíka... (color Fotočas)
REICHENAU Původní, před-stoleté exteriéry kolem rychnovského kostelíka... (color Fotočas)
zdroj: https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ebay.com
1941 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1941 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Tahle fotka je ze starého Rychnova, a nebo prý /Zb. Prokopič / z Maršovic, teď si už nepamatuju jestli je to stará škola, hospoda nebo co, ale od toho jsou tady mí přátelé, aby popsali fotku co a kde, to vlastně bylo 😃 Díky !!  (color Fotočas)
Tahle fotka je ze starého Rychnova, a nebo prý /Zb. Prokopič / z Maršovic, teď si už nepamatuju jestli je to stará škola, hospoda nebo co, ale od toho jsou tady mí přátelé, aby popsali fotku co a kde, to vlastně bylo 😃 Díky !! (color Fotočas)
Rychnov v roce 1941 (archiv J.Peterka)
Rychnov v roce 1941 (archiv J.Peterka)
archiv Michal Poláček po rekonstrukci...
archiv Michal Poláček po rekonstrukci...

Nejoblíbenější hospůdka v Rychnově vždy byla a asi je i dosud "BESEDA".

archiv Michal Poláček -  Před rekonstrukcí..
archiv Michal Poláček - Před rekonstrukcí..
A něco památného pro rychnovského majitele této krásné vilky 😉 (color Fotočas)
A něco památného pro rychnovského majitele této krásné vilky 😉 (color Fotočas)