Rozstání
Rozstání (německy Rostein) je vesnice, část obce Světlá pod Ještědem v okrese Liberec. Nachází se asi 1 km na západ od Světlé pod Ještědem. Je zde evidováno 166 adres. Trvale zde žije 331 obyvatel.
Rozstání leží v katastrálním území Rozstání pod Ještědem o rozloze 5,27 km2. V katastrálním území Rozstání pod Ještědem leží i Dolení Paseky.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1547.
Rozstání
Obec
je, spolu se sousední Světlou pod Ještědem, srdcem Podještědí. Malebně
se rozkládá na strmých jižních svazích Ještědu. Staré německé průvodce
ji před sto lety uváděly jako "českou zemědělskou obec se silným
obchodem s drůbeží". Pěstovaly se zde zejména husy. Pohlednice odeslaná
roku 1900 ukazuje nejspodnější část obce zvanou Dolní Ves, a to bývalý
hostinec U Rybářů (i s kuželnou vpravo). Ten stával na louce u potoka
pod roubenou chalupou U Vacků. Ta je známější pod názvem U sedmi javorů,
podle stejnojmenné povídky Karoliny Světlé ze souboru Romanetta z
Ještěda I., která se v ní odehrávala. Statek U Šťárů, dějiště románu
Frantina téže spisovatelky z roku 1870, který byl v Rozstání nedaleko
odtud, ale již neexistuje. .
(archiv V.Hájek)
Škoda Octavia v Rozstání v roce 1963
V roce 1963 mladoboleslavská automobilka už čtyři roky chrlila nový vůz pod jménem Octavia. Jeden nablýskaný exemplář stojí před tzv. obecním domem v Rozstání. V té době v něm sídlil místní národní výbor, o několik let později se sem přestěhovala knihovna, do které mohou čtenáři docházet i dnes. Od staršího bratra Spartaka Octavii odlišovala nová přední náprava s teleskopickými tlumiči a vinutými pružinami namísto příčného listového pera, maska, přístrojová deska a další detaily. "Fous" na masce, dělený nárazník a zadní svítilny prozrazují, že vůz pochází z let 1959-61. Od modelového roku 1961 totiž "oktávky" měly charakteristická malá křidélka a zjednodušenou masku s mřížkou. Jejich výroba skončila v roce 1964, ale verze combi vyjížděla z továrny v Kvasinách až do roku 1971, kdy už se jednalo o značně archaické vozidlo. Počet vyrobených Octavií dosáhl za dvanáct let téměř 280 tisíc kusů.
(zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)
Pohlednice vydaná Sokolem kolem r. 1910 zachycuje nově vysazené stromy. Dřívější čtyři vzrostlé topoly zpřerážel v r. 1907 silný vítr.
Úryvek z Kříže u potoka:
Evička se náhle zastavila, ještě jednou pozorněji se ohlédla a polekaně ucouvla. Teď teprv viděla, že mezi vrbami právě proti ní vypínal se kamenný kříž, zvětralý a šedý … nebylo pochybnosti, dostala se v myšlenkách dále, než hodlala. To staré černé v sadě stavení bylo u Potockých, to zbořeniště na skále rodiště Józino, na těch vrbách byly se zachytily její kytky … ten kamenný kříž – její to náhrobek … Chtěla se na to všecko jen z daleka podívat, a teď stála uprostřed bývalého jeviště událostí osudných.
zdroj:https://www.karolinasvetla.cz/prochazet/kriz-u-potoka