Riegrova stezka


Riegrova stezka
V místech, kde se vlévá úzký Filatův potok do Jizery, začíná nejstarší úsek proslulé Riegrovy stezky (za oficiální nástup však bývalo považováno brodské Malé náměstí). S nápadem vybudovat podél toku řeky turistický chodník, který by propojil Železný Brod, Podspálov a semilské Řeky vystoupil v roce 1904 člen místního odboru Klubu Českých turistů (KČT), ale také hostinský ze železnobrodského nádraží pan Josef Středa. Dne 7. května 1905 se sešli zástupci KČT s vlastníky dotčených pozemků a dohodli se na následujícím: "Zhora uvedení vlastníci se zavazují pozemky k úpravě a rozšíření zmíněné cesty potřebné darovati zdarma a beze vší jakékoli náhrady pod tou podmínkou, když cesta bude 2 m široká a upravená tak, aby po ní bezpečně se svými hospodářskými povozy svobodně a beze vší překážky mohli jezditi ... Směr zmíněné stezky jest veškerým účastníkům znám. Kteří jej také schvalují a k úplnému objasnění uvádí se, že stezka která se má upraviti počíná se na tzv. Krasotě vybočujíc z cesty kamenické do lesíka na půdu jmenovaných vlastníků kamenických až pod Spálov po pravém břehu Jizery až k ústí Kamenice". Technického řešení náročného úkolu se ujal znalec terénu traťmistr Faltys a ke konci roku byl celý úsek dokončen okresním cestmistrem Františkem Kousalem. Řádná cesta poprvé spojila Železný Brod s Podspálovem a prospěla nejen turistům, kteří se sem po dokončení stezky v roce 1909 sjížděli po tisících, ale také chalupníkům usazeným nad soutokem Jizery a Kamenice.
Na druhé straně řeky vede souběžně dvojice železničních tratí. První z nich Pardubicko - Liberecká (nebo také Jihoseveroněmecká spojovací dráha) byla budována v letech 1856 až 1859 a první vlak ze Semil do Železného Brodu po ní projel 21. říj na 1858 v deset hodin dopoledne. Druhá, spojující Železný Brod a Tanvald byla budována v letech 1873 až 1875 a provoz na ní byl zahájen 1. července 1875.
zdroj: https://www.geocaching.com/geocache/GC72657_zeleznobrodska-kolonada-vii
zdroj: https://www.ebay.com/


Riegrova stezka otevřená na počátku minulého století byla pro mnoho tehdejších turistů , ale i pro mnoho jiných lidí něco , co jim tehdy bralo doslova dech ... divoká soutěska s řekou tekoucí kaňonem skal a ještě k tomu neposkvrněná příroda ... byly vybudované vyhlídky , které skýtaly výhledy , které nám dnes zůstávají jen v představách , neboť bujná vegetace nám je upírá ... v zimních měsících , těch nepodobných dnešním , byly stezky pokryty sněhem a ledem , v daleko větším množství , než jsme my zvyklí ... jedno místo na této stezce bývalo a někdy i dnes je neprostupné , v místě , kde ze skal vedle ní prameny vody stékají po jejích stěnách a vytváří jimi jev , který dnes nazýváme ledopády ... to poté , když je hodně vody a především dlouhý a tuhý mráz , učiní z tohoto místa ledovou stěnu , a když dosáhne i galerie , ledovou cestu ... tento pohled z poloviny dvacátých let minulého století je pohledem z jedné zimní výpravy Arnošta Mojžíška do soutěsky Riegerovy stezky ... bohatost ledové krásy je nezměrná a nádherná , a když si vezmeme možnosti tehdejší zimní výbavy , byl to jistě obdivuhodný výkon , určitě s velikou opatrností ...
( autor článku Bohumil Přikryl )
Provizorní lávka, stavba jezu

Ondřej Stránský - Tam byla lávka i okolo Sokolí skály? Nebo to je nějaká provizorní trať? Stavba jezu?
Tomáš Sábl - To byla pracovní. Využívala se při ražbě železničních tunelů a při stavbě jezu pro vodní elektrárnu.
Karel Jakubů - lávka na snímku je pouze pro účely stavby jezu Masarykovy vodní elektrárny pod Spálovem. Od dob výstavby tunelů by se v takovémto kaňonu řeky dřevěná lávka skutečně tak dlouhou dobu nezachovala.





v létě roku 1910 byla u stezky postavena jednoduchá turistická útulna s verandou , avšak ta poskytovala pouze nejjednodušší občerstvení ...
v sousedství této útulny byla v letech 1921 - 26 zahájena stavba nové Zemské hydrocentrály , kde byla kantýna , ovšem jen pro dělníky ...
Po dokončení výstavby Zemské hydrocentrály bylo proto přikročeno ke stavbě turistického zařízení , které by bylo důstojné pro všechny , kdo ho navštíví ...
a tak v místě bývalých hospodářských stavení byla v roce 1929 vystavěna zcela nová turistická chata s restaurací , která nesla jméno Josefa Crhy , jenž byl zasloužilým činovníkem semilským na poli turistickém ...
nikdo ji nemohl minout , neboť ležela a dosud leží v těsném sousedství Riegerovy turistické stezky ...
V této podobě a stavu vypadala tak až do čtyřicátých let minulého století , kdy byla celkově přestavěna a zvětšena a v posledních letech měla už i jiné pojmenování - hotel Pod Spálovem ..
. tak jak jsme ji znali my mnozí , tak vypadala až do roku 2021 , kdy změnou jejího vlastníka došlo k její celkové rekonstrukci a přestavbě ...
Dovolte mi pár osobních vzpomínek ...
až do roku 2005 sem , na Podspálov , se sjížděly a scházely za těch uplynulých patnáct let od roku 1990 a možná i dříve , mimo turistů a návštěvníků Riegerovy a Palackého stezky , mnohé trampské osady a samozřejmě i mnozí vodáci ...
tehdy zde hotel provozoval Honza Svoboda a byl k nám vcelku vstřícný , často se tady hrálo a zpívalo , nejen mezi námi všemi , ale i pro potěchu a uši ostatních ...
samozřejmě se zde hodně vypilo i projedlo a mnohokrát se nechal ujet i poslední vlak " flamendrák " do návarovského údolí , protože tady bylo dobře, panovala zde dobrá nálada a hodně legrace ...
a to se buď potom spalo po okolí nebo brzy ráno se šlapalo po kolejích nahoru do údolí , ne příliš vzdáleně jako v písničce Wabiho Daňka " Rosa na kolejích " ...
dodnes si moc dobře pamatuji , že k nám na srub na Návarově , který bohužel už nestojí , to bylo 10 592 pražců ...
ale postupně , se změnou doby a stárnutím a odchodem kamarádů buď jinam , nebo " nahoru na zelené pláně k velkému ohni " , začala tradice upadat , sice nezanikla , ale velmi hodně se omezila ...
tak mi zůstaly hezké vzpomínky na toto místo , na starý Podspálov ...A co k tomu , jak to tady vypadá dnes ...
nový majitel do přestavby vložil určitě nemalý peníz , samozřejmě vnitřní vybavení bylo poplatné minulé době ...
ale pranic se mi dnes hotel svou podobou vůbec nelíbí ...
z mého pohledu a když se vrátím k těmto fotografiím , z mého pohledu letitého návštěvníka tohoto místa sem svým vzhledem nezapadá , ani barvou ani svým současným uspořádáním ...
ale je jiná doba , mnozí lidé jsou jiní a dělají jiné věci a koníčky , než my , co je a byl pro nás les a život v něm druhým domovem ..
autor příspěvku Bohumil Přikryl
30.7.2021


Nedávno byl na Riegerově stezce zrekonstruován pramen Antala Staška ... škoda , že mimo něj také trochu nezrevitalizovali jeho okolní prostředí ... na jedné fotografii v jeho okolí , v roce 1932 , tehdejší správci stezky zřejmě nechtěli všechny připravit o zážitky z pohledů na přírodu a scenérie kolem dokola ... černobílé fotografie ukazují předchozí vzhled pramene ...
autor příspěvku Bohumil Přikryl
