Rádlo

18.11.2021
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo

Historie obce

První písemná zmínka o obci zvané Rádlo je z r. 1419, kdy klášter v Mnichově Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna mimo jiné i faru Rychnov s Rádlem za 500 kop gr. českých. Osady Milíře i Dobrá Voda jsou zmiňovány až v 17. století.

Před rokem 1848 patřilo Rádlo k panství Svijany a faře Rychnov. Osada Milíře (obec Jeřmanice) k panství Starý Dub a faře Jeřmanice. Po roce 1948 bylo Rádlo součástí soudního a politického okresu Jablonec n.N., osada Milíře spolu s Jeřmanicemi patřila do politického a soudního okresu Liberec.

Tereziánský katastru dává, že v obci bylo 25 hospodářů, mlýn s pilou a obyvatelé se živili zemědělstvím, tkalcovstvím povoznictvím.

Rádlo, ležící poblíž silnice z Turnova do Liberce dodávalo i značné množství obilí na tamní trhy. Obživu dodávaly i hluboké lesy, obklopující Rádlo. V r. 1675 existovala v obci Rádlo papírna na řece Mohelce, později Grossmannova brusírna kamenů (čp. 222). Na Mohelce bylo i několik mlýnů, později byla v obci cihelna. Do první poloviny 19. stol. dávalo obyvatelům obživu i přadláctví a tkalcovství, později se podnikatelé v Rádle zapojili také do rozvoje bižuterní výroby. V obci se rozšířilo foukání perel. Později rovněž řezání kamenů (zprvu přírodních, pak broušení skleněných), známých pod názvem "rádelské kameny". Dále byli v obci 3 řezníci, 2 mlynáři, 2 kováři, 5 truhlářů, 1 kolář, 1 švec, 5 pekařů a 17 hospod. V roce 1939 bylo v obci celkem 35 výrobců bižuterie, 3 řezníci, 3 holiči, 2 krejčí, 4 trafiky, 3 pekaři, 8 obchodů s potravinami a 16 hospod.

Původní spojení Rádla se světem bylo obyčejnými cestami (do Jablonce nad Nisou, Rychnova a Jeřmanic), v roce 1890 (od 1.10.) se podařilo zřídit na železniční trati Turnov - Liberec zastávku Rádlo, v roce 1928 byla zavedena pravidelná autobusová doprava do Jablonce nad Nisou. V roce 1893 byla v Rádle zřízena pošta.

Obec Rádlo patřilo farnosti Rychnov. V obci byla v r. 1725-26 vybudována na místě bývalé zvonice kaple sv. Trojice, do ní byl přenesen r. 1730 oltář sv. Trojice z Rychnova. V roce 1829 byla ke kapli přistavěna věž, ale v r. 1931 byla kaple s věží zbourána a místo ní postaven dnešní kostel sv. Trojice podle návrhu architekta Rosslera z Jablonce nad Nisou. Hřbitov byl zřízen r. 1853, v r. 1863 byl vysvěcen a o deset let později postavena hřbitovní kaple. V roce 1930 byl na křižovatce do Milířů postaven pomník padlým z 1. světové války. V Rádle býval i soubor soch tzv. zahrada Getsemanstská, pořízený obchodníkem s přízí Hubnerem. Dnes jsou sochy umístěny v zahradě staré fary v Jablonci n. N. (od r. 1966).

Ve starých dobách bylo školní vyučování dětí spojeno s farou, a tak děti z Rádla chodily do farní školy v Rychnově a děti z Milířů do Jeřmanic. V roce 1783 byla v Rádle zřízena školní třída,
r. 1876 byla postavena pro školu budova. Roku 1861 byla postavena škola větší, a konečně r. 1891 dnešní budova ( po r. 1950 renovovaná).V Milířích byla postavena škola až v r. 1883.
Těsně před 1. světovou válkou byla r. 1914 otevřena plovárna s kabinami a občerstvením, v letech 1927-28 bylo u koupaliště zřízeno sportovní hřiště.

V současné podobě existuje obec od roku 1938, kdy byly spojeny Milíře, tehdy osada obce Jeřmanice, s místní částí Milíře v obci Rádlo do jedné osady a ta připojena k obci Rádlo. Obec Rádlo měla v roce 1930 tyto místní části (v závorce počet domů): Dolní Ves (53), Prostřední Ves(29), Horní Ves (61), Dolní Háje (15), Horní Háje (80), Hájek (6), Dolánky (29), U Turka (5), Brandl (2), Milíře (13), a Horní Dobrá Voda s myslivnou u Dolní Dobré Vody (21).

Obyvatelstvo bylo do roku 1945 vesměs německé národnosti, (v r. 1930 žilo v Rádle jen 53 Čechů, na Milířích 8 Čechů). Jméno obce Rádlo, tedy v německém překladu Radl, česky kolo a to je znázorněno ve znaku obce. Milíře (německy Kohlstadtt) mají jméno zřejmě podle milířů, v nichž se pálilo dříví z okolních hlubokých lesů. Dobrá Voda odvozuje svůj název údajně podle velmi dobré a chutné vody, která byla ve studni u tehdejší hospody v Horní Dobré Vodě.

Velice čilý býval společenský život - v místě bylo 15 hostinců a fungovala řada spolků: veteráni (založeno 1871), čtenářský spolek (1872), divadelní (1879), pěvecký spolek Harmonia (1871), hudební spolek (1866), tělovýchovný (1885), hasičský (1883), který si postavil ve dvacátých letech i hasičskou zbrojnici, spolky hospodářské a řada dalších.

Charakteristika současného stavu obce

Rádlo je typickou příměstskou obcí v jádrovém území Liberecké aglomerace mezi městem Libercem a Jabloncem n.N. v těsném sousedství Rychnova n.N. Díky terénní konfiguraci si zachovala zcela autonomní postavení, i když leží ve spádovém území města Jablonec n.N., který má na ni dominantní vliv, a to jak dopravními vazbami, tak dojížděním obyvatel za zaměstnáním.

zdroj: obec Rádlo

Rádlo – malebná obec v srdci Libereckého kraje


Rádlo je malebná obec nacházející se v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Tato klidná vesnička, obklopená krásnou přírodou, je domovem přibližně 1 000 obyvatel. Historie obce sahá až do začátku 15. století a dodnes si uchovává svůj jedinečný ráz, který láká nejen místní, ale i návštěvníky z okolí.


  Historie obce


První písemná zmínka o Rádlu pochází z roku 1419, kdy klášter v Mnichově Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna mimo jiné i faru Rychnov s Rádlem za 500 kop grošů českých. V minulosti byla obec součástí panství Svijany. Významnou roli v historii Rádla sehrálo zemědělství, tkalcovství a povoznictví. V roce 1675 zde dokonce vznikla papírna na řece Mohelce, která později přešla na výrobu brusných kamenů.
V 19. století se v Rádle rozvinula bižuterní výroba, která přinesla obci nový rozměr. Foukání perel a broušení skleněných kamenů, známých jako "rádelské kameny", se stalo významným zdrojem obživy místních obyvatel. Kromě toho zde působilo mnoho řemeslníků, obchodníků a hospodských, což svědčí o bohatém společenském životě v obci.


Současnost a život v obci


Dnes je Rádlo typickou příměstskou obcí, která těží ze své výhodné polohy mezi městy Liberec a Jablonec nad Nisou. Přesto si zachovává svůj klidný venkovský charakter. Obyvatelé mají k dispozici mateřskou školku a první stupeň základní školy. V obci působí aktivní spolky jako Sbor dobrovolných hasičů, myslivci, chovatelé nebo turistický oddíl rádelské Šlapky.
Doprava je zajištěna četnými autobusovými spoji do Jablonce nad Nisou a Rychnova u Jablonce nad Nisou. V jihozápadní části obce se nachází vlaková zastávka na trati Liberec – Nová Paka.


Pamětihodnosti
Rádlo se pyšní několika zajímavými památkami, které stojí za návštěvu:
- **Kostel Nejsvětější Trojice**: Na místě původní zvonice byla v letech 1725–1726 postavena kaple svaté Trojice. V roce 1931 však byla kaple s věží zbourána a na jejím místě vyrostl současný kostel, který byl ještě v roce 1948 rozšířen.
- **Getsemanská zahrada**: Replika souboru soch z roku 2014 umístěná vedle kostela. Původní sochy z roku 1829 byly přesunuty do zahrady bývalé fary u kostela svaté Anny v Jablonci nad Nisou.
- **Pískovcový sloup před kostelem**: Tento krásný sloup s reliéfy Panny Marie Bolestné a svatých Františka Serafínského a Josefa s Ježíškem pochází z roku 1808 a je památkově chráněný.
- **Pomník padlým z první světové války**: Nachází se na křižovatce do Milířů a byl postaven v roce 1930.
- **Rohanův pomník**: Tento památník byl vztyčen v roce 1913 na počest dvacátých narozenin prince Alaina Rohana a šedesátin jeho otce, knížete Alaina Rohana.
## Přírodní krásy
Milovníci přírody si v Rádle přijdou na své. Obec je obklopena hlubokými lesy a malebnou přírodou. Přírodní památka Rádlo o rozloze 3,5 ha zahrnuje slatinné louky a podmáčené olšiny a březiny kolem Rádelského potoka. Oblast je ideální pro pěší turistiku i cykloturistiku.
Nedaleko se nachází také Císařský kámen – vrch vysoký 637 m n. m., který patří do katastru obce Vratislavice nad Nisou. Na jeho vrcholu byla v roce 2018 postavena nová rozhledna s výhledem na krásy okolní krajiny.


## Zajímavosti
Rádlo má bohatou historii spojenou s různými řemesly a průmyslem. V minulosti zde fungovalo několik mlýnů, papírna i cihelna. Po ukončení těžby byly bývalé Rádelské lomy využívány k různým účelům, což se stalo předmětem zájmu veřejnosti i médií.
Obec se pyšní také Turistickou lávkou Rádlo, která je součástí projektu Euroregionu Nisa "Nová Hřebenovka". Tato lávka je skvělým výchozím bodem pro pěší i cyklistické výlety po okolí.
## Závěr
Rádlo je nádherným místem, které nabízí nejen bohatou historii a kulturní památky, ale také úžasnou přírodu a klidné prostředí. Ať už hledáte odpočinek od městského ruchu nebo chcete poznat kus české historie, Rádlo vás jistě nezklame. Přijeďte a přesvědčte se sami!

archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
archiv obec Rádlo
Rádelský mlýn v okénku vlevo nahoře, začátek 20. století
Rádelský mlýn v okénku vlevo nahoře, začátek 20. století
Křižovatka Rádelský mlýn - když se budovala poprvé ! Celá křižovatka byla dána motoristům do užívání v roce 1973 a tehdy se zde stýkaly silnice první a druhé třídy. (color Fotočas)
Křižovatka Rádelský mlýn - když se budovala poprvé ! Celá křižovatka byla dána motoristům do užívání v roce 1973 a tehdy se zde stýkaly silnice první a druhé třídy. (color Fotočas)
stavba křižovatky, mlýn stál vlevo, hospoda u Medvídka vpravo těsně před demolicí, 1972 © Zdeněk Buriánek
stavba křižovatky, mlýn stál vlevo, hospoda u Medvídka vpravo těsně před demolicí, 1972 © Zdeněk Buriánek

Starobylý Rádelský mlýn stával v údolí na pravém břehu řeky Mohelky nad jejím soutokem s Jeřmanickým potokem. Stál přímo uprostřed dnešní křižovatky rychlostní silnice R35 na Liberec a odbočující silnice na Jablonec nad Nisou. Před mlýnem se sbíhaly hranice katastrů 3 obcí - Rádla, Jeřmanic a Pelíkovic. Křižovatka nese dodnes název Rádelský mlýn.

(zdroj:  https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/5443-radelsky-mlyn-radelmuhle-radlermuhle  )

údolí Mohelky s hostincem U vinného hroznu a Rádelským mlýnem v pozadí, nedatováno
údolí Mohelky s hostincem U vinného hroznu a Rádelským mlýnem v pozadí, nedatováno

Rozestavěná křižovatka Rádelský Mlýn

(archiv Všichni Čermáci)

komentař Ing. R.Kittler: Silnice se otevirala 14.května 1975, tak tohle může být rok 1970, třeba. Tehdy se stavělo hrozně pomalu.

pohled do míst, kde stával mlýn - střed křižovatky, 2016
pohled do míst, kde stával mlýn - střed křižovatky, 2016
foto Boris Weinfurter 2021
foto Boris Weinfurter 2021
Na zastávce Rádlo mezi Turnovem a Libercem zastavil osobní vlak Os 5412 (Jaroměř - Liberec) vedený motorovým vozem 852.010-8 (v. č. 70303 z roku 1969) patřícím depu Hradec Králové. Vůz byl v srpnu 2004 přistaven na rekonstrukci a do půlky ledna 2005 byl přeměněn na 854.210-2 „Renátka“. 2. března 2002 © Marek Štěpánek photo
Na zastávce Rádlo mezi Turnovem a Libercem zastavil osobní vlak Os 5412 (Jaroměř - Liberec) vedený motorovým vozem 852.010-8 (v. č. 70303 z roku 1969) patřícím depu Hradec Králové. Vůz byl v srpnu 2004 přistaven na rekonstrukci a do půlky ledna 2005 byl přeměněn na 854.210-2 „Renátka“. 2. března 2002 © Marek Štěpánek photo
archiv Štědronský Petr
archiv Štědronský Petr
Pro milovníky funerální turistiky... hřbitov v Milířích. (foto Matyáš Gál)
Pro milovníky funerální turistiky... hřbitov v Milířích. (foto Matyáš Gál)