Do Frýdlantu se slevou

středa 10. srpna 2016

Přepadla mě pýcha, vymyslel jsem šikovný plán na cestu do Frýdlantu. Do toho na severu Čech, ne v Beskydech. V úvodu článku je radnice, aby nenastala mýlka.

Pokud někdo čeká pojednání o názorech pana majitele firmy, bude zklamán, já chci pohodlně a výhodně do Liberce.
Strávil jsem něco času u počítače, našel i možnost, že zaplatím o 10 korun méně, když si pořídím zdarma jejich kartu. Šílenství slev zasáhne občas každého.
Bydlím sám a není tudíž nikdo, kdo by mě pochválil, aspoň na oko.
Prostudoval jsem i radary. Kvůli počasí. Nad šmouhami na severu se jen v duchu pousměju.
Ráno nemůžu dospat, těším se, radary po noci nejsou příliš optimistické, zvláště na severu by mohlo pršet. Nemít výhodně předem koupenou jízdenku, asi bych raději znovu zalehl.
Cesta proběhla v cajku, v Liberci přestupuju na vláček, radostně sleduju krajinu Jizerských hor.
Vystupuju ve Frýdlantu, zamračeno, sucho, sem tam kapka. Snad nebude zle, v takovém ovzduší fotky vycházejí slušně.Než dojdu do města, začne poprchávat, chodit se v tom dá, fotit taky, ale publikaci s historickými fotkami ani tabletu poprchávání nesvědčí.Koupím si svačinu.Je to potrhané, za chvíli bude po dešti.Za chvíli lezu do kavárny, mají docela dobré víno.Tablet mi ukazuje, že nejen na severu, ale i jinde prší.Sice píšou drobný déšť, ale při pohledu z oken kavárny bych řekl, že chčije.Propil jsem v kavárně stovku.Prší.Srovnávací fotky nevytvořím, nejde o žádný zázrak, ale trochu přesnosti a klidu na focení potřebuju. Jsem spíš vínem rozveselený.

Poslechl jsem hlavu, odcházím na vlak.Na náměstí stojí v dešti vévoda frýdlantský. Valdštejn byl vojevůdce, musí něco vydržet.Takové příběhy se mi stávají od doby, kdy se starým dědkům začalo nadávat do seniorů.

Frýdlant v roce 1913 a 3.6.2000

Nejstarší část Frýdlantu v Čechách se rozkládá v klínu vytvořeném řekami Smědou a Řasnicí. Na levém břehu Smědé se z významných staveb nachází evangelický kostel Spasitele, který byl zbudován v letech 1902 až 1904. Stavbu navrženou bonnským architektem Rolffsem realizoval místní stavitel Hampel. V letech 1912 až 1913 byla přistavěna budova fary. Po roce 1945 začala kostel využívat Církev československá husitská. V letech 1987 až 1991 byla provedena celková oprava objektu. Není bez zajímavosti, že most spojující břehy Smědé byl posunut vzhůru proti proudu.
(Zdroj Jizerské hory včera a dnes)

Frýdlant v roce 1905 a 21.4.2015

Nábřeží řeky Smědé u kostela Nalezení svatého Kříže, který stojí na místě prastaré svatyně, zmiňované již V první polovině 14. století. V současnosti je o tomto chrámu častěji slyšet v souvislosti s restaurováním jedinečného mauzolea rodu Redernů, které se nachází v pohřební kapli při severovýchodní stěně. Stavba byla poškozena při sovětském bombardování města 8. května 1945. Sousední objekt školy tehdy letecké pumy pozničily natolik, že musel být úplně odstraněn. Světlejší místa v regulaci toku pod kostelem dodnes připomínají poškození při apokalyptické velké vodě v létě 2010.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)

Frýdlant – Hrnčířství Julia Krause, který převzal firmu po svém otci Johannovi a fotoateliér J.Pfeifera v dnešní Husově ulici ( dnes je na místě parkoviště před paneláky ). Hrnčířství ukončilo provoz roku 1916, kdy nastaly potíže s odbytem. Kachle nahradily litinová a železná kamna, keramika už nemohla konkurovat smaltovanému nádobí.

autor příspěvku Petr Krause