Přepeře a Ohrazenice
Obec Přepeře (německy Pschepersch) se nachází v okrese Semily, kraj Liberecký, v západním sousedství města Turnova, na pravém břehu řeky Jizery. Žije zde 1 000 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323.
Ve vsi Přepeře s 1050 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, 2 brusírny, cihelna, 2 cukráři, družstvo pro rozvod elektrické energie, galanterie, 4 holiči, 3 hostince, 2 koláři, Dělnický konsum, 2 kováři, 4 krejčí, malíř, obchod s mlékem, mlýn, obchod s obuví Baťa, 5 obuvníků, optik, 4 obchody s ovocem, 3 pekaři, pila, 2 řezníci, 2 sedláři, 2 brusírny skla, 3 obchody se smíšeným zbožím, Pojizerská záložna, 2 školky, švadlena, tkalcovna, trafika, 5 truhlářů, 2 zahradnictví
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Staršího
- Hřbitovní kaple
- Krucifix
- Socha svaté Agáty
- Fara
zdroj: Wikipedia
Všeň
Dnes je v těchto místech autobusová zastávka Všeň - Malá Strana.
A, ano, ten prcek jsem já, tady, v roce 1965, mi bylo necelých 8 let.autor Vlastislav Šnajdr
Všeň (německy Weschen) je obec v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde 617 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.
zdroj Wikipedia
Pyrám Ohrazenice
Roku 1813 byly v obci dostavěny tři státní silnice. Na památku toho byl postaven na jejich křižovatce sloup – pyrám (současná výška je 8,44 m) Jedná se o největší rozcestník svého druhu v naší republice.
Traduje se, že k slavnostnímu odhalení křižovatky silnic i pyrámu, přijeli tehdy od Jičína tři císařové. Dle pověsti to byli panovníci Rakouska, Ruska a Pruska. Ti se v té době v Jičíně, Opočně i nedalekých Ratibořicích na zámečku kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské, punktovali proti císaři Napoleonovi. Z těch tří se ale titulem "císař" pyšnil toliko náš rakouský panovník František I. Prusku tehdy vládl král Bedřich Vilém III. a Rusku car Alexandr I. Je ovšem historickým faktem, že se ti tři potentáti během protinapoleonského punktování nikdy nesešli v oné trojce, je proto nepravděpodobné, že by k tomu došlo zrovna v Ohrazenicích.
V roce 1819 byl u pyrámu postaven zájezdní hostinec Karla Berana. Ten sem přesunul svou hostinskou živnost z hostince U Divoké husy, který byl umístěm na 4 km vzdálené původní trase z Prahy do Frýdlantu. Na pyrámu byla stanice pošty, byly zde pokoje pro cestující a stáje pro koňská spřežení.
Ve válce 1866 táhl hlavní pruský sbor od Sychrova ke Svijanům západně od nás, ale do vsi zaletovaly dělostřelecké náboje a působily škody na majetku. Obyvatelé se tenkrát ukryli v lesích.
zdroj: https://ohrazenice.cz/obec/historie-obce/stoleti-19-te-pyram/
Pyrám neboli kamenný rozcestník leží na křižovatce tří starých císařských silnic - do Liberce, Jičína a Mladé Boleslavi. Byl postaven v roce 1813 na památku dokončení těchto tří silnic a vztyčení prý přihlíželi 2 císaři a car - rakouský, pruský a ruský. Díky své výšce 8,5 metru jde o největší pyrám v českých zemích. Obsahuje české a německé nápisy, v horní části sluneční hodiny. V roce 2003 byl zrestaurován.
datum vytvoření: 1813
architektonický styl: klasicismus
památkový status: kulturní památka
nadmořská výška: 279 m
Jiří Hofman staví v roce 1984 Pyrám z kusů nalezených kolem křižovatky v příkopech, kam byl kdysi stržen, když překážel a připomínal slávu monarchie. Písmo obnovil kameník pan Vokatý z Hrubé Skály.
