Mumlavské vodopády
Mumlavskou boudu zřídil hrabě Harrach u příležitosti exkurze České lesnické jednoty v roce 1879 a bylo zde účastníkům exkurze podáváno občerstvení.
Spisovatel
Jaroslav Durych o Mumlavské boudě v roce 1899 napsal, že "si zde dává v
parných dnech dostaveníčko pražská společnost v Harrachově a Novém
Světě porůznu roztroušená. A v témž čase šumí zde i třetí vodopád: to
pražské paničky při pletení punčoch zapřádají besedu"
V roce 1909, když už ji vlastnil Franz J. Erlebach, majitel hotelu Rübezahl, vyhořela. Hoteliér boudu obnovil a početným turistům poté dlouho sloužila.
(zdroj: Protržená přehrada)
Mumlavský vodopád (německy Mummelfall) je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v Harrachovské kotlině na řece Mumlavě, asi 2 km od Harrachova, v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Jeho jméno pochází z německého slova murmeln, česky mumlat, což vystihuje zvuk tohoto vodopádu.
Z hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice a díky tomu je považován za jeden z nejkrásnějších a turisty nejvyhledávanějších vodopádů v Čechách. Zajímavostí vodopádu jsou pak tzv. obří hrnce a kotle, místně nazývané čertova oka, kterých se na toku nachází hned několik. Největší z těchto prohlubní, vytvořených erozí, dosahuje v průměru až 6 metrů a hloubky 3 metrů.
Okolí vodopádu je bohaté na typickou lesní flóru a faunu. Přístup
k vodopádu je možný po asfaltové cestě přímo z Harrachova po modré
turistické značce.
Základní údaje
Vodopád se nachází ve výšce 760 m n. m. Je vysoký v průměru 8,9 m, výška se liší na levé a pravé straně, kde se stěna mírně svažuje. Od nejvýše položené tůně je pak vysoký 9,9 m. Šířka dosahuje až 10 m, při nízkém průtoku se tok může rozdělit na několik menších ramen. Průměrný roční průtok činí 800 l/s. Plocha povodí je zhruba 19 km2. Mohutnost se udává 7120 m*l/s
Historie
První zmínky o Mumlavském vodopádu začínají s prvními turistickými výlety v Krkonoších. První věrohodné záznamy se objevují v díle J. K. E. Hosera z roku 1804, který říčku nazývá Muml. Další zmínky jsou od českých turistů; vodopád uvádí Řivnáčův Průvodce po království Českém z roku 1882, jenž je také nejstarším souhrnným průvodcem po Čechách. Přestože je Mumlavský vodopád jedním z nejvýznamnějších vodopádů v Česku, s jeho staršími obrazy či rytinami se z neznámých důvodů nesetkáváme.
Přírodní poměry
Přírodní podmínky jsou u Mumlavského vodopádu po většinu roku drsnější než bývají v údolí. Je zde horské klima, a tomu odpovídají chladnější teploty.
Geologický podklad Mumlavského vodopádu a přilehlé krajiny tvoří středně zrnitá biotická žula. Jedná se o strukturně-tektonickou, tj. kompaktnější horninovou partii se systémem podélných a příčných puklin. Významné jsou pak i šikmo příčné či příčně svislé pukliny.
Vodopád je ovlivněn zpětnou erozí a lokální erozí Harrachovské kotliny v důsledku tektonického poklesu. Tato lokální eroze proběhla v mladších třetihorách. Vznikla zde nerovnost, která se prohlubovala a dala vzniknout nynější Harrachovské kotlině. Není vyloučeno, že se tento proces neopakoval znovu i v pozdější době.
Mumlavský vodopád vytváří horská řeka Mumlava, která protéká Krkonošemi. Ta vzniká z Malé a Velké Mumlavy, které se ve výšce 1030 m n. m. u turistického rozcestníku Krakonošova snídaně spojují. Vodopád překonává až 12 m vysoké převýšení tvořené skalními bloky v žulovém řečišti. Mumlava pak protéká Mumlavským dolem a po 12,2 km se vlévá do Jizery. Tvoří tak hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami.
Mumlavský vodopád má po většinu roku stálý tok, a je tak jedním z nejvodnatějších vodopádů v Česku. Nejmohutnější je při jarním tání. V zimě proud vody někdy zamrzá a vytváří tzv. ledopád.
Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, nazývané také čertova oka. Jsou to prohlubně, které vznikly působením silného proudu řeky na žulové bloky, do kterých padající voda společně s kamínky vyhloubila díru, ve které pak cirkulovala. Tyto útvary zde dosahují až 6 metrů v průměru a až 3 m hloubky. Lze je najít přímo pod vodopádem, ale i jinde v řečišti.V létě při vysokých teplotách mohou tyto přirozeně vytvořené tůně lákat turisty ke koupání. Jsou však hluboké, velmi hladké a často v nich bývá silný proud, takže hrozí nebezpečí, že se člověku nepodaří vylézt a může se i utopit.
Smrkovo-bukový les v okolí vodopádu je již nepůvodní. Ve snaze přiblížit se původnímu složení lesa na ochranu proti škůdcům a negativním vlivům se zde vysazují především listnaté stromy, jelikož jsou odolnější. Jsou to např. buky, jasany, javory nebo jilmy, z jehličnanů jedle, které zde také bývaly původní.
Hojně se zde vyskytují různé druhy lišejníků, mechorostů a hub. Např.: dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), pukléřka islandská (Cetraria islandica), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) aj.
(zdroj: Wikipedia)
Mumlavský vodopád 1922 (německy
Mummelfall) je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v
Harrachovské kotlině na řece Mumlavě, asi 2 km od Harrachova, v
ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Jeho jméno pochází z
německého slova murmeln, česky mumlat, což vystihuje zvuk tohoto
vodopádu.Z
hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejmohutnějších vodopádů v
České republice a díky tomu je považován za jeden z nejkrásnějších a
turisty nejvyhledávanějších vodopádů v Čechách. Zajímavostí vodopádu
jsou pak tzv. obří hrnce a kotle, místně nazývané čertova oka, kterých
se na toku nachází hned několik. Největší z těchto prohlubní,
vytvořených erozí, dosahuje v průměru až 6 metrů a hloubky 3 metrů.Okolí
vodopádu je bohaté na typickou lesní flóru a faunu. Přístup k vodopádu
je možný po asfaltové cestě přímo z Harrachova po modré turistické
značce.
archiv Jiří Peterka
Pro představu jaké obrovské množství vody se valí dolů z kopců je porovnání Mumlavského vodopádu v Krkonoších před velkou vodou a teď....
(14.9.2024) autor příspěvku Jiří Kouřil)
Vodopád Kamieńczyka
Nejvyšší vodopád v polské části Krkonoš.
Práh vodopádu se nachází v nadmořské výšce 843 m. Vodopád se skládá z trojstupňové kaskády o celkové výšce 27 m a padá do nádherné soutěsky Kamieńczyka,
dlouhé asi 100 m. Její kolmé skalní stěny dosahují více než 25 m výšky, šířka v některých místech nepřesahuje 4 metry.
Za prostřední kaskádou se nachází, Valony částečně uměle zvětšeny, jeskyně – tzv. Złota Jama (Zlatá jáma),
kde se vyskytuje pegmatit a ametysty. U vodopádu je turistická chata " Kamieńczyk" a "Szałas Sielanka".
Přístup:
z centra města červenou turistickou značkou (hlavní sudetská hřebenovka) – od křižovatky značek Szklarska Poręba– centrum ul. Sikorskiego nebo černou turistickou značkou,
která míjí dolní stanici lanovky na Szrenici.
Další přístup je ze záchytných parkovišť, která se nachází na hlavní cestě z Jakuszyc.
A to nedaleko příjezdu do Szklarke Poreby.
Na těchto záchytných parkovištích můžete nechat auto ( placené parkování).
Najdete zde několik stánků se suvenýry.
Na cestu k vodopádům se můžete vydat pěšky, nebo se svést Koňským povozem.
Samotná cesta k vodopádům vede po dřevěné soutězce.
Dostanete helmu a vyrazíte na krátkou zajímavou cestu.
zdroj:https://poznejpolsko.cz/properties/vodopady-2/
Vodopád Kamieńczyka (polsky Wodospad Kamieńczyka, německy Zackelfall) je nejvyšší vodopád v polských Sudetech. Tvoří ho řeka Kamieńczyk, která stéká po třech kaskádách z výšky 27 m. Za prostřední kaskádou se nachází grota, jeskyně, částečně zvětšená Valony, kteří v ní před lety těžili ametysty a pegmatit. Grota má jméno Zlatá jáma (polsky Złotą Jamą).
Bobří kameny v Jizerských Horách
(Die Biebersteine im Isergebirge), sklízení sena, senoseč.
(archiv Otto Rikitan Ečer)
Bobrowe Skały - žulo-rulové skály na severovýchodním svahu hory Ciemniak
(699 m n. m.) v Jizerských horách, ve východní části Kamienicki
Grzbiet. Skalní skupina vysoká asi 25–30 m Na vrcholu je dobrý výhled na
Krkonoše (zejména jejich západní část) a v dálce do Jelení Hory a
Rudawy Janowickie. Na vrchol skal vedou kovové schody. Nedaleko se zde
ve 30. letech 20. století nacházela oblíbená restaurace a vyhlídková
věž, dnes zbyly jen zbytky základů.
Vedle Bobrowe Skały vede modrá
turistická značka z Rozdroże Izerskie do Rybnice. Zde začíná zelená
turistická značka do Piechowic.
zdroj: https://turystyczna.szklarskaporeba.pl/cs/1218-szklarskaporeba-bob-skly