Mírové náměstí

Budova školy na Mirovém náměstí po roce 1827.

Nejstarší školou byla farní škola v Soukenné ulici. Vedle školy se táhlo školní pole zřízené pro obživu učitelů. Později posloužilo jako prostor pro vybudování všech tří jabloneckých náměstí. Škola brzy nepostačovala a tak byla roku 1827 postavena na dnešnim Mírovem náměstí škola nová (dnes pojišťovna). Ani tato budova však brzy nestačila růstu města a škola se záhy zase brzo stěhovala.

..color Fotočas

Pravá strana náměstí v roce 1916 s pozoruhodnou stavbou v popředí. Ta patřila podniku městských elektrických drah a bývala v ní čekárna s trafikou a později i knihkupectví. Vedle ní měly svá stanoviště koňské drožky. I když městem jezdily už od února roku 1900 tramvaje, drožkáři jim úspěšně konkurovali až do konce 1. světové války.

Spolu s povýšením na městys v roce 1808 obdržel Jablonec právo pořádat trhy. Proto bylo při tehdejší formanské cestě do Smržovky založeno prostorné tržiště ve tvaru obdélníku. Po jeho obvodu se začaly stavět první jednopatrové domy, a tak postupně vznikalo náměstí, nesoucí název Alter Markt - Starý trh. Jeho podobu z té doby, často poněkud idealizovanou, bychom mohli vidět na několika archivních obrazech a kresbách. Až fotografie a pohlednice z konce 19. a počátku 20. století nám věrohodně ukazují, jak s postupujícími lety náměstí měnilo svoji podobu.

V dolní části náměstí, na rohu dnešní ulice Lidické, stával od roku 1814 jednopatrový dům s obchodem, kde se prodávaly potraviny. Když v roce 1908 vyhořel, nahradil ho nárožní třípatrový bytový dům, vyprojektovaný architektem Robertem Hemmrichem. V přízemí byla velká prodejna lahůdek a v 1. patře secesní kavárna Café Habsburg, později Metzler a nakonec Jizera, po které nese dům své pojmenování dodnes. Naproti v dnešní ulici Komenského v přízemním objektu z roku 1875 měl vydavatel Emil Böhme své knihkupectví a redakci Jabloneckých novin. Reklama na nároží domu zvala do prodejny jízdních kol Wilhelma Löhnera. Dnešní třípodlažní obytný dům s historizující fasádou bohatě zdobenou secesními prvky a s nárožní věží zde byl vystavěn v roce 1908.

(zdroj: https://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/jablonecky-mesicnik/archiv/rocnik-2004/03-2004/mirove-namesti-puvodne-stary-trh.htm)

Levá strana náměstí v roce 1916. Přes týden tu bývalo jen pár trhovců, v pátek a v sobotu však jejich stánky náměstí zcela zaplnily. V neděli za pěkného počasí se náměstí stávalo korzem - místem, kde se odbývala společenská setkání zámožných i prostých jabloneckých dam a pánů

Na pohlednici pořízené od dnešního Corsa v roce 1930 vidíme, že horní stranu náměstí (tam, kde dnes je za radnicí zastávka autobusů MHD) uzavírala řada nízkých obytných domů s obchody a hostinci v přízemí. Uprostřed náměstí stála od roku 1870 kašna se sochou Průmyslu. Před stavbou radnice v roce 1931 byla kašna odstraněna a socha přemístěna do parčíku v Palackého ulici. Po důkladné restaurátorské opravě se na náměstí opět vrátila v roce 1998, kdy byla osazena do balustrády zábradlí před Českou spořitelnou.

Připravil Petr Kurtin

Alegorická socha Průmyslu 

byla původně součástí kašny na Mírovém náměstí v Jablonci nad Nisou. Vznikla už v roce 1870 a jejím autorem byl Leopold Zimmer, sochař z Krásné Lípy. Sochu na kašnu umístil obchodník Heinrich Fischer, čímž chtěl vyjádřit význam průmyslu pro město, které tehdy zažívalo rozkvět díky sklářství a bižuterii.
V roce 1931, při výstavbě nové radnice, byla kašna odstraněna a socha putovala nejprve do Máchovy ulice, později do Palackého ulice. Bohužel byla v roce 1945 poškozena, ale po roce 1990 se zrestaurovaná socha vrátila zpět na Mírové náměstí, i když už ne jako součást kašny, ale jako samostatný objekt.
Socha ztvárňuje průmysl jako ženu v šatech, stojící na odstupňovaném kvádrovém soklu. Je vytesaná z pískovce a dnes je chráněna jako kulturní památka České republiky.

text Copilot
color Fotočas

krásná P O H L E D N I C E
26. listopadu 1928 na jabloneckém Alter Marktu
.........................................
Jablonecký alter Markt, známý také jako Stará tržnice v Jablonci, odkazuje na historické tržiště v Jablonci nad Nisou, městě v České republice. Rok 1928 zařazuje tento trh do období mezi 1. a 2. světovou válkou, do doby významných politických a společenských změn v Cen.

Ve 20. letech 20. století byl Jablonec nad Nisou součástí Československa, země vzniklé v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska. Město bylo známé svým sklářským a šperkařským průmyslem, což přispělo k jeho hospodářské prosperitě. Trh by byl centrálním centrem obchodu a společenských aktivit, což by odráželo pulzující ekonomickou a kulturní situaci města

Architektonický styl budov obklopujících trh v roce 1928 by pravděpodobně zahrnoval kombinaci návrhů z konce 19. století a počátku 20. století, vyznačující se prvky secese a raného modernismu. V tomto období se mísily tradiční a nové architektonické trendy ovlivněné širšími evropskými hnutími.

color Fotočas

Kdybychom byli zvědaví na to 19.století, v kterém ke vzniku centra došlo, jeho známky nese dodnes jediný dům.
Odolávání rekonstrukcím patrně nahrálo to, že do obvodu Alter Marktu přibyl poslední; v době jeho vzniku byl nejmodernějším domem náměstí a dvě patra měl už od začátku.

autor příspěvku Jablečné město

tato fotografie zachycuje Alter Markt v Jablonci nad Nisou v desátých letech 20. století. Vidíme zde typickou architekturu městských budov té doby, včetně obchůdků, hotelu Erlebach a tramvajové linky, která byla důležitou součástí městské dopravy. Lidé na snímku jsou oblečeni v dobovém stylu, což podtrhuje autenticitu a historickou hodnotu fotografie, zachycující každodenní život v této části Jablonce před více než sto lety.
Fotografie je barevně upravena a zaostřena tak, aby přiblížila dobovou atmosféru na současné oči, zároveň však zachovává původní eleganci a detailnost starého snímku. Tento obraz je cenným svědectvím o podobě města a jeho životě v éře, která předcházela zásadním změnám 20. století.

text Copilot
color Fotočas Mirek

Když František I. v roce 1808 povýšil Jablonec na městys, mohly se tu konat trhy. Proto byl založen Starý trh a ten se postupně rozrostl v dnešním Mírovém náměstí. Vévodila mu kašna s alegorickou sochou Průmyslu. Na obou stranách náměstí změnily domy během své podoby. Řada domů na horní severní části náměstí byla zbořena v padesátých letech minulého století, aby mohl být rozšířen průjezd kolem nové radnice.

text Copilot

Krásná fotografie z jabloneckého Alter Marktu 30 let minulého století v největším kolejovém stoupání střední Evropy.
---------------
Jablonec nad Nisou se pyšní jedním z nejstrmějších tramvajových stoupání ve střední Evropě. A podle dostupných údajů dokonce nejstrmějším vůbec.
Největší tramvajové stoupání v ČR i střední Evropě:
• Nacházelo se v Kubálkově ulici nad Mírovým náměstím.
• Mělo sklon 108,5 ‰ (promile), tedy více než 10 %.
• Šlo o úzkorozchodnou trať (1000 mm) na trase Rychnov – Jablonec – Janov, provozovanou v letech 1900–1965.
Pro srovnání:
• Nejstrmější úsek pražské tramvajové sítě má sklon 80,15 ‰ (Holešovice – Stírka), ale je výrazně delší (470 m).
• Jablonecký úsek byl sice krátký (cca 60 m), ale extrémně prudký a technicky náročný.
Historický význam:
• Trať byla provozně velmi náročná, vyžadovala častou údržbu a měla charakter malodráhy.
• Dnes připomíná její existenci památník nad Mírovým náměstím a několik dochovaných prvků v terénu.

text Copilot
color Fotočas

Tramvaj na jablonecké Rathaus v roce 1930 byla součástí jednokolejné sítě s výhybnami, která tvořila páteř místní dopravy od roku 1900. V té době tramvaje v Jablonci spojovaly město s okolními obcemi po trati, která vedla přes centrální místa jako Staré náměstí (dnešní Mírové náměstí) a zahrnovala i úseky směřující k poště, divadlu a nádraží. Tramvaje na trase kolem Rathaus měly charakter malodráhy, které byly jak pro přepravu osob, tak pro účely nákladní dopravy, což bylo v oblastech s náročným terénem a průmyslovým pozadím typické. Elektrická tramvajová doprava, zahájená v roce 1900, byla jedním z významných dopravních prostředků ve městě a v roce 1930 stále plně využívala infrastrukturu vybudovanou na počátku století, což přispívalo k rychlé a efektivní dopravě v Jablonci nad Nisou.
ramvaj zachycená před jabloneckým Rathaus v roce 1930 je dvounápravový motorový vůz typický pro tehdejší městskou dopravu. Vozy tohoto období často pocházely z produkce vagónky Ringhoffer v Praze. Tramvaj má hranatou konstrukci s výraznými okny po stranách pro dobrý výhled cestujících, čelní štítek s označením trasy ("Rathaus") a číslo vozu (50), což odpovídá historickému číslování. Na bocích jsou patrné reklamní plochy, například zde je vidět reklama na Chlorodont, což bylo v meziválečných letech běžné.​

Vzhled tramvaje doplňuje dvojitý stožár sběrače elektřiny, typický pro období elektrifikace. Barevnost byla původně tmavší (nejčastěji zelená, červená nebo hnědá kombinovaná s světlými rámy oken a štítky), detaily byly provedeny ve světlé barvě pro lepší čitelnost informací. Interiér původně nabízel dřevěné lavice, jednoduché osvětlení, a vůz byl určen výhradně pro městskou osobní dopravu.​

Celkově jde o typickou meziválečnou tramvaj, která tvořila páteř jablonecké hromadné dopravy v tomto období.

text Copilot
color Fotočas Mirek

1910
Trhy na Alter Marktu (dnešní Mírové náměstí) v Jablonci nad Nisou se konaly pravidelně a byly důležitou součástí městského života. I přes probíhající první světovou válku si město zachovávalo určité rytmy každodennosti:
Typy trhů
• Týdenní trhy se konaly každý pátek a nabízely běžné zboží – potraviny, textil, domácí potřeby.
• Výroční a vánoční trhy měly slavnostnější charakter a přitahovaly větší množství návštěvníků.
• Trhy byly nejen obchodní událostí, ale i společenským setkáním – lidé se zde potkávali, vyměňovali novinky a udržovali kontakty.
Prostor náměstí
• Alter Markt byl původně založen jako tržiště už v roce 1808. Do roku 1915 se stal centrem městského života.

text Copilot
color Fotočas Mirek

Někdejší škola (Mírové náměstí č.p. 490/12) byla v letech 1884–1885 neorenesančně přestavěna pro potřeby jablonecké spořitelny na základě projektu významného libereckého stavitele a architekta Edmunda, uváděného někdy také jako Eduard, Trossina.Z historie jabloneckého školství

Od první zmínky do poloviny 19. století

První zmínka, která dokládá existenci učitele a tedy i školy v Jablonci, je zápis v bzovské křestní matrice z roku 1685. Tehdy sem byly zaneseny dva křesní záznamy o dětech narozených v Jablonci a k nim připojena poznámka: "tyto dvě děti je třeba hledat v knize jabloneckého učitele . Učitel, tehdy nazývaný Schulmeister, měl tehdy vedle školy na starost také vedení soupisu křtěných a zemřelých. Farář, do jehož působnosti tyto povinnosti běžně patřily, spravoval totiž velmi rozsáhlou farnost s pěti filiálními kostely s centrem ve Bzí.Vedle povinností skýtal tento stav věcí jabloneckému učiteli také výhody. Jako škola i byt mu sloužila fara. Hospodařil také na tzv. školním poli (Schulfeld), které se rozkládalo přibližně v prostoru dnešních tří hlavních jabloneckých náměstí. V roce 1740, krátce po zřízení samostatné jablonecké farnosti, mu však byly dvě třetiny tohoto pole odebrány a dány k užívání faráři. Protože k základním dovednostem učitele patřilo i hraní na hudební nástroj, přivydělával si často hraním po hospodách. Na podzim, když byla školní docházka špatná, spřádal len nebo opisoval modlitební knížky.

Hlavní předměty

Základ tehdejšího vyučování tvořilo hlavně čtení. Nebyly však žádné jednotné učebnice a děti se učily číst z modlitebních knížek nebo kalendářů. Psaní a počítání dlouho nepatřilo k obvyklým vyučovacím disciplínám. Docházka byla velmi chatrná a nezlepšila se ani po tereziánské školské reformě. Z roku 1781 pochází soupis, podle kterého navštěvovalo tehdy jabloneckou školu 122 dětí (76 chlapců a 46 děvčat). Mezi nimi bylo 24 těch, kteří se učili hláskovat, 42 dětí tuto dovednost již ovládalo, 11 čtenářů, 45 žáků, kteří zvládli psaní, a 30 jich umělo počítat. V témže roce probíhalo půldenní vyučování od 23. dubna do 29. září, celkem tedy 152 dní. Jen 21 dětí navštívilo školu více než stokrát. Dva nejpilnější měli "jen" čtrnáct absencí. Obvykle ale polovina dětí ve škole chyběla.

Významné změny

Nové organizaci školství předcházely úvahy a propracovávání nových vyučovacích metod. Velký význam pro tuto oblast měl příklad zaháňského opata Johanna Ignaze Felbingera. V habsburské monarchii významně přispěl k rozvoji školství rodák ze Šluknovského výběžku a pozdější litoměřický biskup Ferdinand Kindermann. V duchu reforem začal působit také frýdlantský kaplan, následně zakladatel a ředitel normální, neboli vzorné školy v Liberci a později také ředitel všech škol na Clam Gallasovských panstvích, Franz Scholz.Nový způsob výuky spočíval, narozdíl od předešlé samostatné výuky každého žáka, ve společném učení podle jednotného slabikáře. Dnes se nám výhody takového postupu zdají očividné, ale sdružování žáků do skupin a jednotná učebnice byly tehdy skutečnou novinkou.Liberecká normální škola napomohla šíření nových metod především prostřednictvím přípravného kurzu (Präparanden-Curs) pro preceptory i učitele. V roce 1776 se ho účastnil i jablonecký preceptor Augustin Wünsch. Nové vyučovací metody však na jablonecké škole zavedl až v roce 1782, kdy nastoupil na učitelské místo po svém dědovi Gottfriedu Wünschovi, který byl jejich zarytým odpůrcem.

Škola na Mírovém náměstí (1828)

Nová škola

Rok cca 1903.

Alter Markt - střed nám. s kašnou a sochou "Bohyně průmyslu" - před r. 1870 zde byla umístěna pumpa a sud a vedla tudy šikmo přes náměstí tak zv. "pasecká cesta" .
..............
V roce 1903 byl Alter Markt (dnešní Dolní náměstí v Jablonci nad Nisou) skutečně centrem města, a jeho podoba se tehdy výrazně lišila od dnešní. "Bohyně průmyslu" je obzvlášť zajímavá — šlo o alegorickou sochu, která symbolizovala rozkvět místního sklářského a bižuterního průmyslu. Byla umístěna na kašně, která tvořila dominantu náměstí.

Před rokem 1870:
• Na místě kašny stála pumpa a sud, což naznačuje, že šlo o praktické zařízení pro zásobování vodou.
• Tudy vedla "pasecká cesta", tedy stará spojnice mezi Jabloncem a Pasekami, která šikmo protínala náměstí. Její trasu lze dodnes tušit v některých urbanistických liniích.
Po roce 1870:
• Náměstí se začalo urbanisticky upravovat, čímž zanikla původní šikmá cesta.
• Vznikla kašna se sochou, která byla slavnostně odhalena jako symbol modernizace a průmyslového rozmachu města.

text Copilot
cololor Fotočas Mirek

Hotel Corso+ dobový interiér kavárny.

1 9 6 0
Hotel Corso v Jablonci nad Nisou je fascinujícím svědkem proměn města i doby. Jeho historie sahá až k hostinci "Zur Stadt Karlsbad" z roku 1822, který stál na místě bývalé cihlářské pece. Později zde vyrostl hotel Erlebach a nakonec Corso, které se v 60. letech stalo jedním z nejživějších míst ve městě.
Před 55 lety, tedy v roce 1970, byl hotel Corso už etablovaným centrem společenského života. V té době míval otevřeno nejdéle do noci, pořádaly se zde populární "čaje o páté" – paradoxně začínající v 16 hodin, kde se místo čaje pilo hlavně pivo. Vedle vchodu fungovala cukrárna a bufet, z druhé strany pak legendární Skleněnka, oblíbená mezi jabloneckou mládeží díky výzdobě ze skleněných tyčí a mačkářských kleští.
V kontextu komunistické šedi Jablonce nepůsobilo ani Corso jako ostrůvek života a stylu. Okolní urbanismus se utápěl v betonové uniformitě, Corso si uchovalo jistou noblesu a atmosféru starších časů – byť v socialistickém kabátě.
Dnes v budově sídlí fitness centrum, ale paměť místa zůstává živá.

color Fotočas
text Copilot

G A B L O N Z a.d. Nise /1939

Jablonec měl i botanickou zahradu

Vedle cesty do dvorního traktu dnes již nefunkční budovy Telekomu stojí zajímavý strom. Jedná se o liliovník tulipánokvětý, který je poslední připomínkou jablonecké botanické zahrady. Ta byla součástí zdejšího městského muzea.

Městské muzeum jabloneckého Řemeslného spolku bylo otevřeno 25. března 1904 a patronát nad ním převzal muzejní výbor spolku. Jeho předseda - učitel Karl R. Fischer - se později stal jabloneckým starostou. Muzeum tehdy sídlilo v budově dívčí obecné a měšťanské školy, zvané dle fasády Zelená. Expozice se nacházela ve dvou přízemních místnostech.

Sbírky muzea byly rozděleny do tří oddělení: etnografického, průmyslového a vlastivědného. A protože se neustále rozrůstaly, přestaly po čase prostory stačit. Muzeum však obdrželo od města renovovaný dům s pozemkem ve Školní ulici 9 (dnes Generála Mrázka). Slavnostní otevření nové expozice se konalo 29. října 1911.

Ve spodní části muzejního pozemku, tvořícího roh dnešních ulic Gen. Mrázka a Máchovy, byla založena botanická zahrada. Jejími donátory byli exportér Emil Zimmer, spolumajitel firmy Zimmer & Schmidt, a známý jablonecký velkozahradník Robert Matuschek. Zahrada byla uspořádána dle plánu vyhotoveného ke 14. lednu 1923.

Tvořily ji hlavně ukázky domácího rostlinného světa. Oddělení jizerské a krkonošské flóry bylo umístěno na nově založené skalce, jinou část tvořil soubor léčivých i jedovatých bylin. Bahenní rostliny obklopovaly uměle založenou vodní nádrž. Kromě toho se zde nacházely i různé umělecké a historické plastiky a sochy. Při stavbě nové radnice sem byla přemístěna např. "Alegorie průmyslu", jež byla součástí rušené kašny, i smírčí kříž z roku 1666, který dnes stojí u kostela svaté Anny. Nový ráz pak dostala botanická zahrada úpravou v roce 1933.

Muzeum i botanická zahrada přečkaly bez větší úhony druhou světovou válku. V nesnadné situaci po válce ale péče o zahradu upadla.

Dne 17. října 1945 se na Místní správní komisi v Jablonci n. N. obrací dopisem Národní správa firmy Zimmer & Schmidt. Bývalý majitel firmy prosí, aby se město ujalo botanické zahrady a zajistilo vzácné rostliny před zimními mrazy a postaralo se o následnou péči, na kterou on už nemá peníze. Až 18. 1. 1946 odpovídá školský referát správní komise: "Potřebné pracovní síly zapůjčí na požádání zdejší stavební úřad, který již svého času provedl zabezpečovací práce před letošní zimou."

V roce 1946 bylo muzeum opět otevřeno a jeho správcem se stal profesor Řehák z Turnova. Ten se obrací na MNV dne 2. 11. 1946 s prosbou o opravu vrat do zahrady, která umožňují vstup nevhodným osobám (v dopisu nazvaných "přistěhovalci"), jež zde rvou velké množství různých květin a ničí popínavou vinnou révu. "Na zákrok dozorce se po delším holedbání se a po projevu despektu jich, konečně ze zahrady vzdálili."

Otevřením nového jabloneckého muzea, shodou okolností v budově bývalé exportní firmy Zimmer & Schmidt, upadl celý prostor do zapomnění a likvidace zvolna pokračovala. V polovině 70. let zde byla postavena budova Telekomu a rozsáhlé zemní práce zdevastovaly celý prostor až k bývalému hotelu Praha.

S použitím materiálů J. Kobra.
Václav Vostřák

V Jablonci nad Nisou existovala botanická zahrada .

zdroj: https://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/jablonecky-mesicnik/12-2009/jablonec-mel-i-botanickou-zahradu.html