Městské divadlo a kina


Trocha pravdy a HISTORIE..
...............................Starosta města A. H. Posselt provedl 23. července slavnostní výkop základů a v den sedmdesátých šestých narozenin císaře Františka Josefa I., v neděli 18. srpna 1906, byl slavnostně položen základní kámen městského divadla. Figurální výzdobu exteriéru navrhl vídeňský sochař Karl Hegenbarth. Na střeše divadla byla umístěna vítězná spřežení tažené lvy. Alegorické postavy vozatajů, múza Thalie a Komedie, jsou dnes bohužel ztraceny.
Postupnou rekonstrukcí procházelo v letech 1964-68 i městské divadlo. Tato rekonstrukce však nebyla nejšťastnější. Z dnešního pohledu tehdejší pojetí "modernizace" vážně narušilo architektonickou a výtvarnou koncepci stavby. Došlo k odstraňování zdobných prvků z exteriérů a interiérů. Uvnitř divadla došlo k pozměnění malby, k redukcím zlaceného štuku a úpravám vestibulu a foyeru. Z průčelí zmizely vrcholové dominanty - alegorické postavy vozatajů.
V roce 1990 rozhodla rada MěNV o změně názvu Divadla Julia Fučíka na Městské divadlo. V průběhu osmdesátých a devadesátých let se stavební a technický stav divadla natolik zhoršil, že bylo třeba začít uvažovat o rekonstrukci. Rekonstrukce začala v říjnu 1996. Vzniklo účelové sdružení stavebních firem Technoart s.p., Bak a.s. a První stavební s.r.o..
Nejprve byly umělecko řemeslné prvky odstrojeny a odvezeny do uměleckých a restaurátorských dílen. V říjnu začaly bourací práce, které pokračovaly do března následujícího roku. V lednu 1997 se začalo s vyzdíváním nových příček. Do května byly dokončeny všechny omítky včetně fasády. Současně probíhala rekonstrukce střechy a rozvodů topení, vody, kanalizace a elektrických rozvodů. Během března 1998 byl objekt předán městu, které pokračovalo v dovybavení. Konečné náklady na rekonstrukci činily 139 milionů korun. V dubnu 1998 byla založena obecně prospěšná společnost Městské divadlo Jablonec nad Nisou, jejímž vedením byla pověřena Ing. Jaroslava Syrovátková. Prvním veřejným představením byla 2. září 1998 "Prodaná nevěsta" Bedřicha Smetany v nastudování Divadla F.X.Šaldy Liberec. Od roku 1999 je ředitelem společnosti Mgr. Pavel Žur.
https://www.divadlojablonec.cz/historie-mestskeho-divadla













VRÁTÍ SE NA DIVADLO OCHRÁNKYNĚ UMĚNÍ?
Na střeše divadla se již přes sto let ženou vpřed dva páry lvic zapřažených do dvoukolových antických vozíků. Mnozí z nás už ani nepřipadá zvláštní, že vozíky jsou prázdné, že v nich vlastně cosi chybí. Jen pamětníci a znalci starých obrázků ještě vědí, že v každé dvoukolce stála alegorická socha múzy - jedné z devíti ochránkyň umění.
Dominantu budovy tvořily až do roku 1968 dvě plastiky: Thálie - múza komedie, básnictví a později i divadelnictví, a Euterpé - múza lyrické poezie a hudby. V letech 1964 - 1968, kdy procházelo jablonecké divadlo rekonstrukcí, byly obě múzy odstraněny. Říkalo se tehdy, že sochy bylo nutné sejmout, neboť ohrožovaly svojí statickou nestabilitou bezpečnost chodců. Čtyřicet let již tedy lvice uhánějí s prázdnými vozíky.
V současnosti uvažují zástupci města spolu s vedením divadla o navrácení múz na střechu této významné jablonecké budovy. Jistým problémem však je chybějící původní dokumentace tohoto díla. Na pomoc přišel již před lety kunsthistorik Dieter Klein z Vídně, který zjistil, že velmi podobné plastiky zdobí i sofijské Národní divadlo Ivana Vazova. Plány obou divadel vznikly totiž ve stejné době a ve stejném vídeňském ateliéru firmy Fellner & Helmer. Obě budovy byly dokončené v roce 1907. Je nepochybné, že architekti využili navržené umělecké dílo pro obě stavby, což v té době nebylo výjimečné. Rozdíl spočívá snad jen v tom, že s každým párem sofijských lvic je zapřažen i jeden lev.
O navrácení múz na střechu našeho divadla se uvažovalo již při generální opravě v 90. letech, to se však z různých důvodů nepodařilo. Zdá se ale, že nyní nastala nová příležitost. Město získalo grant z Libereckého kraje ve výši 130 tisíc korun a tato částka by měla posloužit k zjištění a zakonzervování současného stavu zbytku jabloneckých plastik a zdokumentování těch sofijských. To provádí pražská firma R.A.M.I. restaurátorské ateliéry.
(autor čláku Fotočas Mirek)
PŘÍPRAVA PARCELY PRO BUDOUCÍ JABLONECKÉ DIVADLO
Dne 22. prosince 1894 proběhlo ustavující shromáždění nově založeného Jabloneckého divadelního spolku Gablonzer Theaterverein, který usiloval od počátku své činnosti o založení stálého městského divadla. Na podporu svých snah uspořádal spolek věcnou loterii, ze které získal spolu s jinými finančními příspěvky do konce roku 1897 téměř sedmnáct tisíc zlatých. Původně byla pro novou budovu podle doporučení přizvaného Hermanna Helmera vyhlédnuta parcela na území Starého náměstí (Alter Markt) - na dnešním Mírovém náměstí.
V roce 1902 zakoupil spolek nové místo ke stavbě divadelní budovy v tehdejší Říšské ulici - dnešní ulici Generála Mrázka. Zanedlouho v roce 1903 byla vyhlášena nová architektonická soutěž, v níž zvítězil návrh Franze Krausse a Josefa Tölka. Není známo, zda do soutěže vstoupil také atelier Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, jimž divadelní spolek projekt nakonec definitivně zadal. Bylo to pravděpodobně především z důvodu limitu částky, kterou mohl spolek použít a kterou vítězné návrhy překračovaly. Členy spolku zřejmě inspirovala i úspěšná stavba divadla v nedalekém Liberci podle návrhu téhož ateliéru.
zdroj : wikkipedia
(coor Fotočas Mirek )












Vyjímečná fotografie DOSTAVBY JABLONECKÉHO DIVADLA
Historie
Dne
22. prosince 1894 proběhlo ustavující shromáždění nově založeného
Jabloneckého divadelního spolku Gablonzer Theaterverein, který usiloval
od počátku své činnosti o založení stálého městského divadla. Na
podporu svých snah uspořádal spolek věcnou loterii, ze které získal
spolu s jinými finančními příspěvky do konce roku 1897 téměř sedmnáct
tisíc zlatých. Původně byla pro novou budovu podle doporučení
přizvaného Hermanna Helmera vyhlédnuta parcela na území Starého náměstí
(Alter Markt) – na dnešním Mírovém náměstí.
Záhy si nově
založený divadelní spolek objednal u ateliéru Ferdinanda Fellnera a
Hermanna Helmera základní část projektu, která byla hotova v srpnu
roku 1895. Spolek však neměl dostatek finančních prostředků, takže další
práce na projektu musely být pozastaveny. Novým krokem byla soutěž
vyhlášená v roce 1900. K jejímu hodnocení spolek přizval například
Josefa Zítka nebo Angela Neumanna, ředitele Nového německého divadla v
Praze. Nejvyšší ocenění získal návrh vídeňského Rudolfa Krausze, druhé
místo obsadil W. Berger z Jablonného a třetí architektonická kancelář
Badstieber a Rainer z Vídně. K realizaci však nedošlo.
V roce
1902 zakoupil spolek nové místo ke stavbě divadelní budovy v tehdejší
Říšské ulici – dnešní ulici Generála Mrázka. Zanedlouho v roce 1903
byla vyhlášena nová architektonická soutěž, v níž zvítězil návrh Franze
Krausse a Josefa Tölka. Není známo, zda do soutěže vstoupil také atelier
Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, jimž divadelní spolek projekt
nakonec definitivně zadal. Bylo to pravděpodobně především z důvodu
limitu částky, kterou mohl spolek použít a kterou vítězné návrhy
překračovaly. Členy spolku zřejmě inspirovala i úspěšná stavba divadla v
nedalekém Liberci podle návrhu téhož ateliéru.
Vídenští
architekti vytvořili pro jablonecké divadlo zcela nové pojetí projektu s
progresivní koncepcí, dispoziční i exteriérovou. Podoba stavby s
jednodušším, modernějším a účelnějším architektonickým výrazem nezakrývá
novodobé konstrukční principy. Secesní podoba stavby vede k domněnkám,
že k návrhu jabloneckého divadla pravděpodobně přispěl autorsky z velké
části Hermann Helmer mladší.
Dne 15. srpna schválila obecní rada
definitivně finanční plán na realizaci stavby a 18. srpna byl
slavnostně položen základní kámen. Stavbu provedla jablonecká firma
Emiliana Herbiga v rekordním čase – 2. září 1907 byla stavba
zkolaudována. Dne 21. září téhož roku proběhlo slavnostní otevření
divadla uvedením veselohry Husarská horečka (Husarenfieber) od Gustava
Kadelburga a Richarda Skowronka.
V roce 1928 se vedení divadla
rozhodlo z důvodů zvýšení kapacity diváckých míst pro zrušení středových
uliček, návrh však nebyl realizován. Podobně dopadla i myšlenka úpravy
hlediště z roku 1941 - tehdy měla být zřízena střední lóže pro oficiální
hosty na prvním balkoně



JABLONECKÉ DIVADLO
Letos
v srpnu uplyne sto osmnáct let od chvíle, kdy byl položen základní
kámen ke stavbě jabloneckého divadla. Dílo bylo dokončeno o rok později a
v září roku 1907 mohla být scéna slavnostně otevřena. Tehdy divadlo
nemělo větší konkurenci, neboť jiná zařízení hlubší kulturní zážitky
pravidelně nenabízela. Přestože dnešní nabídka a možnosti jsou zcela
jiné, patří naše divadlo dosud k nezastupitelným kulturním institucím
Jablonecka. Bez nadsázky se dá tvrdit, že mezi podobnými se trvale řadí
mezi nejpřednější.

Okres na severu aneb Jablonecká kina I
V návaznosti na svoji magisterskou práci, která se věnovala distribuci amerických a západních filmů na našem území v letech 1970-1989, tedy obdobím, které se obecně nazývá normalizace, jsem se zaměřil i na samotné uvádění filmů v kinech, a to přesněji v kinech v mém rodném Jablonci nad Nisou. Text, který z toho vzešel vám nyní nabízím v upravené podobě.
Stručná historie jabloneckých kin
Jablonec nad Nisou, dnes více jak pětačtyřicetitisícové město, bylo vždy i přes nepřízeň osudu městem vzkvétajícím a to jak po stránce ekonomické, tak po stránce kulturní.
Je třeba si uvědomit, že Jablonec nad Nisou byl vždy spíše německým městem s názvem Gablonz an der Neisse – a s tím byla spojena i dodnes poněkud problematická část československé poválečné historie, která byla poznamenaná odsunem německého obyvatelstva. Ten na Jablonecku probíhal však poněkud odlišně než jinde – ve městě z něj bylo totiž vyjmuto mnoho německých odborníků na bižuterní výrobu a tak se k německé národnosti v roce 1950 přihlásilo ještě celých 15% obyvatel. Pro zajímavost dodám, že většina odsunutých Němců založila v německém Kaufbeurenu čtvrť Neu Gablonz - s ulicemi jako je Mšenská, Liberecká, Rádelská, Vrkoslavická nebo Kokonínská)
První kina zde měla vznikat již před sto lety (tedy kolem roku 1907). Prvním stálým kinem bylo kino Metropol v
Kamenné č. 11, poblíž Unterer Marktplatz, dnešního Dolního náměstí, kde
stála Stará radnice, správní centrum města. V tomto kině 0 430
sedadlech byl promítán i první zvukový, resp. dodatečně ozvučený, film s
názvem Atlantic.
Rozvíjející se město potřebovalo i větší správní budovu, která vznikla
na prostranství nad Dolním náměstím. Prostory nazývané Alter Markt, tedy
Starý trh, později Náměstí Adolfa Hitlera, následně dr. E. Beneše, po
válce Stalingradské a konečně Mírové náměstí, se díky stavbě zmenšily z
8250 m2 na 3000m2. Budova mohutné funkcionalistické budovy podle návrhu
architekta Karla Wintera byla zahájena v únoru 1931. Aby se snížily
náklady, bylo rozhodnuto, že v rámci této stavby vzniknou mj.
restaurace, kavárny a zejména již zmiňované kino, které se v této budově
nachází (a funguje) dodnes.Původní hlediště kina Radnice
www.mestojablonec.cz
Tak vzniklo kino Radnice,
které bylo uvedeno do provozu 29. 10. 1932 a ve své době bylo jedno z
největších kin v republice - s kapacitou 1006 míst, včetně několika
temných loží, kam se diváci často uchylovali i za účely zcela
nediváckými. Po zprovoznění kina Radnice bylo zavřeno kino Metropol a na
jeho místě vzniklo Loutkové divadlo bratří Kiliánů. V té době však ve
městě fungovala ještě další dvě kina – kino Invalidů (později Jabloň, na rohu ulic Revoluční a Pivovarská) a kino Fortuna (později Oko,
v Podzimní 21). Tato dvě kina vznikla v průběhu 30. let a fungovala
spíše jako okrajová kina. Kino Fortuna (s kapacitou 392 míst) se
nacházelo severovýchodně od centra a kino Invalidů (s kapacitou cca 300
míst) na jižním okraji města (nedaleko městského pivovaru).
Konec druhé světové války a následující léta s sebou přinesly mnohé
změny. V roce 1957 byla kina předána Československým státním filmem do
správy národních výborů. V celém okrese Jablonec nad Nisou jich bylo v
té době celkem 17. Vraťme se ale ke kinům přímo ve městě. Již uvedená
kina Invalidů a Fortuna byla přejmenována na Jabloň a Oko.Kino Invalidů (Jabloň)
www.krajinazaskolou.cz
Kino Radnice se pak od roku 1951 jmenovalo kino Stalingrad.
Bývalé kino Metropol, později Loutkové divadlo bří. Kiliánů, bylo
zabráno a změněno na Krajskou loutkovou scénu. Roku 1963 začalo vznikat v
prostorech bývalého hřbitova (přestal být využívaný r. 1892) velké Letní kino.
Amfiteátr nedaleko dnešního Horního náměstí může do dnešní doby pojmout
až 1400 diváků. V roce 1966 bylo z technických důvodů zavřeno kino
Jabloň a budova začala chátrat.
Oficiálním důvodem k zavření byla "příliš nízká návštěvnost", která v té době dosahovala údajně 150 tisíc, neoficiální vzpomínky pamětníků mluví však o zanedbaném a doslova zavšiveném kině. Mnohem později byla budova brutálně přestavena, historická fasáda byla stržena a z budovy se stal průmyslový provoz.
www.krajinazaskolou.cz V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec '65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy. Později bylo rozhodnuto o zachování tohoto kina, byly do něj přesunuty (kolem roku 1968) projektory ze zrušené Jabloně a vzniklo tak kino Výstaviště s kapacitou 175 míst. V tomtéž roce (tedy r. 1965) proběhla přestavba kina Radnice na "rozšířené plátno", přičemž byly odebrány první 3 řady a kapacita se tak snížila na 800 míst. O pět let později následovala v kině Radnice další přestavba a to na 70mm kino se šestikanálovým zvukem. Byly zrušeny boční balkóny, promítací místnost byla přesunuta do míst zrušených lóží, zvětšila se sedadla i jejich rozestupy a kino se tak "zmenšilo" na 439 míst.
V dubnu 2004 bylo do kina Radnice 70 instalováno zvukové vybavení Dolby-Digital EX. Kvůli surroundovým reproduktorům byly zrušeny poslední řady na balkóně a kapacita se snížila na 410 míst. Zrušila se 70mm technika a v projekční místnosti zůstal jeden stroj, který byl posléze přesunut do vestibulu kina.
V
téže době vznikla spontánně Městská správa kin, která roku 1971
převzala správu kina Výstaviště a později i všech dalších kin. K jejímu
oficiálnímu ustavení však došlo až mnohem později, a to 19.10. 1978.
Jak uvádí Materiál pro radu Městského národního výboru v Jablonci nad Nisou:
"Od roku 1970 se soustředilo řízení a zabezpečování provozu městských
kin do jednoho centra. V současné době je tímto způsobem řízen provoz
kina Radnice 70, Oko, Junior a Letního kina. Tento způsob zabezpečování
provozu výše uvedených kin se zatím plně osvědčil [...] odbor školství a
kultury Měst.NV v Jablonci nad Nisou (navrhuje), aby byla legalizována
[...] jako zařízení Městského národního výboru v Jablonci nad Nisou bez
právní subjektivity, vystupující pod názvem "Jablonecká kina".
Činnost Městské správy kin skončila roku 2005 a kina byla začleněna pod nově vzniklé Eurocentrum s.r.o. jako středisko "Jablonecká kina". O dobrém fungování svědčí i Facebooková stránka.
Během 70. a 80. let docházelo k dalším změnám. V roce 1973 bylo kino Výstaviště přejmenováno na kino Junior. Tato změna nebyla bezdůvodná ani samoúčelná – vzniklo zde totiž specializované kino pro děti a mládež. V Letním kině
bylo upuštěno od pravidelné výměny plátna (jednou za dva roky) a na
jeho místo byla postavena betonová zeď o šířce 20 a výšce 8,5 metrů.
Všechna kina byla postupně osazena projektory Meopton 5, posléze i
vylepšeny xenonovými výbojkami a dále se vylepšovaly i možnosti zejména
širokoúhlé projekce (tzn. zvětšoval se sklon sedadel v kině Oko a kino
Junior mělo možnost promítat cinemascopické filmy od roku 1974).
Mezi lety 1970 a 1989 tak fungovala v Jablonci nad Nisou celkem čtyři kina – kino Radnice 70, Oko, Junior a Letní kino. V dubnu 1987 byl zahájen provoz videokavárny
v prostorech Gastrocentra (šlo o jakýsi videoklub s několika televizory
a videopřehrávačem). Vzhledem k tříštění zájmů (diváckých a
gastronomických) však byl provoz této videokavárny v dubnu roku 1990
ukončen.

Jablonecká kina
Prvním stálým
jabloneckým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11. Po zprovoznění
kina Radnice bylo kino Metropol zavřeno a na jeho místě vzniklo Loutkové
divadlo bratří Killianů. Později bylo zabráno a změněno na Krajskou
loutkovou scénu.
V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec
'65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v
němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy.
Později bylo rozhodnuto o zachování tohoto kina, byly do něj přesunuty
(kolem roku 1968) projektory ze zrušeného kina Jabloň a vzniklo tak kino
Výstaviště s kapacitou 175 míst.
Během 70. a 80. let docházelo k dalším změnám. V roce 1973 bylo kino
Výstaviště přejmenováno na kino Junior. Tato změna nebyla bezdůvodná ani
samoúčelná – vzniklo zde totiž specializované kino pro děti a mládež.
Digitalizace kina Junior proběhla v roce 2013. Zajímavostí je, že promítací technika se na sezónu stěhuje do letního kina.
autor příspěvku Pavel Killian



V kině Metropol bylo loutkové divadlo bratří Killianů
Prvním stálým jabloneckým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11. Po
zprovoznění kina Radnice bylo kino Metropol zavřeno a na jeho místě
vzniklo Loutkové divadlo bratří Killianů. Později bylo zabráno a změněno
na Krajskou loutkovou scénu. V roce 1965 se ve městě konala 1. světová
výstava bižuterie Jablonec '65. Jako součást této výstavy vzniklo v
Krajské loutkové scéně kino, v němž se z 16mm projektorů promítaly
krátké tématické reklamní filmy.






Roku 1963 začalo vznikat v prostorech bývalého hřbitova (přestal být využívaný r. 1892) velké Letní Kino. Amfiteátr nedaleko dnešního Horního náměstí může do dnešní doby pojmout více než 1000 diváků. V roce 1973 bylo upuštěno od pravidelné výměny plátna (jednou za dva roky) a na jeho místo byla postavena betonová zeď o šířce 20 a výšce 8,5 metrů. Digitalizace Letního Kina proběhla v roce 2013. Zajímavostí je, že promítací technika se na sezónu stěhuje z Kina Junior.

