Okres na severu aneb Jablonecká kina I

V návaznosti na svoji magisterskou práci, která se věnovala distribuci amerických a západních filmů na našem území v letech 1970-1989, tedy obdobím, které se obecně nazývá normalizace, jsem se zaměřil i na samotné uvádění filmů v kinech, a to přesněji v kinech v mém rodném Jablonci nad Nisou. Text, který z toho vzešel vám nyní nabízím v upravené podobě.

Stručná historie jabloneckých kin

Jablonec nad Nisou, dnes více jak pětačtyřicetitisícové město, bylo vždy i přes nepřízeň osudu městem vzkvétajícím a to jak po stránce ekonomické, tak po stránce kulturní.

První kina zde měla vznikat již před sto lety (tedy kolem roku 1907). Prvním stálým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11, poblíž Unterer Marktplatz, dnešního Dolního náměstí, kde stála Stará radnice, správní centrum města. V tomto kině 0 430 sedadlech byl promítán i první zvukový, resp. dodatečně ozvučený, film s názvem Atlantic.
Rozvíjející se město potřebovalo i větší správní budovu, která vznikla na prostranství nad Dolním náměstím. Prostory nazývané Alter Markt, tedy Starý trh, později Náměstí Adolfa Hitlera, následně dr. E. Beneše, po válce Stalingradské a konečně Mírové náměstí, se díky stavbě zmenšily z 8250 m2 na 3000m2. Budova mohutné funkcionalistické budovy podle návrhu architekta Karla Wintera byla zahájena v únoru 1931. Aby se snížily náklady, bylo rozhodnuto, že v rámci této stavby vzniknou mj. restaurace, kavárny a zejména již zmiňované kino, které se v této budově nachází (a funguje) dodnes.Původní hlediště kina Radnice
www.mestojablonec.cz Tak vzniklo kino Radnice, které bylo uvedeno do provozu 29. 10. 1932 a ve své době bylo jedno z největších kin v republice - s kapacitou 1006 míst, včetně několika temných loží, kam se diváci často uchylovali i za účely zcela nediváckými. Po zprovoznění kina Radnice bylo zavřeno kino Metropol a na jeho místě vzniklo Loutkové divadlo bratří Kiliánů. V té době však ve městě fungovala ještě další dvě kina – kino Invalidů (později Jabloň, na rohu ulic Revoluční a Pivovarská) a kino Fortuna (později Oko, v Podzimní 21). Tato dvě kina vznikla v průběhu 30. let a fungovala spíše jako okrajová kina. Kino Fortuna (s kapacitou 392 míst) se nacházelo severovýchodně od centra a kino Invalidů (s kapacitou cca 300 míst) na jižním okraji města (nedaleko městského pivovaru).

Konec druhé světové války a následující léta s sebou přinesly mnohé změny. V roce 1957 byla kina předána Československým státním filmem do správy národních výborů. V celém okrese Jablonec nad Nisou jich bylo v té době celkem 17. Vraťme se ale ke kinům přímo ve městě. Již uvedená kina Invalidů a Fortuna byla přejmenována na Jabloň a Oko.Kino Invalidů (Jabloň)
www.krajinazaskolou.cz Kino Radnice se pak od roku 1951 jmenovalo kino Stalingrad. Bývalé kino Metropol, později Loutkové divadlo bří. Kiliánů, bylo zabráno a změněno na Krajskou loutkovou scénu. Roku 1963 začalo vznikat v prostorech bývalého hřbitova (přestal být využívaný r. 1892) velké Letní kino. Amfiteátr nedaleko dnešního Horního náměstí může do dnešní doby pojmout až 1400 diváků. V roce 1966 bylo z technických důvodů zavřeno kino Jabloň a budova začala chátrat.

Oficiálním důvodem k zavření byla "příliš nízká návštěvnost", která v té době dosahovala údajně 150 tisíc, neoficiální vzpomínky pamětníků mluví však o zanedbaném a doslova zavšiveném kině. Mnohem později byla budova brutálně přestavena, historická fasáda byla stržena a z budovy se stal průmyslový provoz.

www.krajinazaskolou.cz V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec '65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy. Později bylo rozhodnuto o zachování tohoto kina, byly do něj přesunuty (kolem roku 1968) projektory ze zrušené Jabloně a vzniklo tak kino Výstaviště s kapacitou 175 míst. V tomtéž roce (tedy r. 1965) proběhla přestavba kina Radnice na "rozšířené plátno", přičemž byly odebrány první 3 řady a kapacita se tak snížila na 800 míst. O pět let později následovala v kině Radnice další přestavba a to na 70mm kino se šestikanálovým zvukem. Byly zrušeny boční balkóny, promítací místnost byla přesunuta do míst zrušených lóží, zvětšila se sedadla i jejich rozestupy a kino se tak "zmenšilo" na 439 míst.

V dubnu 2004 bylo do kina Radnice 70 instalováno zvukové vybavení Dolby-Digital EX. Kvůli surroundovým reproduktorům byly zrušeny poslední řady na balkóně a kapacita se snížila na 410 míst. Zrušila se 70mm technika a v projekční místnosti zůstal jeden stroj, který byl posléze přesunut do vestibulu kina.

V téže době vznikla spontánně Městská správa kin, která roku 1971 převzala správu kina Výstaviště a později i všech dalších kin. K jejímu oficiálnímu ustavení však došlo až mnohem později, a to 19.10. 1978.
Jak uvádí Materiál pro radu Městského národního výboru v Jablonci nad Nisou: "Od roku 1970 se soustředilo řízení a zabezpečování provozu městských kin do jednoho centra. V současné době je tímto způsobem řízen provoz kina Radnice 70, Oko, Junior a Letního kina. Tento způsob zabezpečování provozu výše uvedených kin se zatím plně osvědčil [...] odbor školství a kultury Měst.NV v Jablonci nad Nisou (navrhuje), aby byla legalizována [...] jako zařízení Městského národního výboru v Jablonci nad Nisou bez právní subjektivity, vystupující pod názvem "Jablonecká kina".

Činnost Městské správy kin skončila roku 2005 a kina byla začleněna pod nově vzniklé Eurocentrum s.r.o. jako středisko "Jablonecká kina". O dobrém fungování svědčí i Facebooková stránka.

Během 70. a 80. let docházelo k dalším změnám. V roce 1973 bylo kino Výstaviště přejmenováno na kino Junior. Tato změna nebyla bezdůvodná ani samoúčelná – vzniklo zde totiž specializované kino pro děti a mládež. V Letním kině bylo upuštěno od pravidelné výměny plátna (jednou za dva roky) a na jeho místo byla postavena betonová zeď o šířce 20 a výšce 8,5 metrů. Všechna kina byla postupně osazena projektory Meopton 5, posléze i vylepšeny xenonovými výbojkami a dále se vylepšovaly i možnosti zejména širokoúhlé projekce (tzn. zvětšoval se sklon sedadel v kině Oko a kino Junior mělo možnost promítat cinemascopické filmy od roku 1974).
Mezi lety 1970 a 1989 tak fungovala v Jablonci nad Nisou celkem čtyři kina – kino Radnice 70, Oko, Junior a Letní kino. V dubnu 1987 byl zahájen provoz videokavárny v prostorech Gastrocentra (šlo o jakýsi videoklub s několika televizory a videopřehrávačem). Vzhledem k tříštění zájmů (diváckých a gastronomických) však byl provoz této videokavárny v dubnu roku 1990 ukončen.

Jablonecká kina

Prvním stálým jabloneckým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11. Po zprovoznění kina Radnice bylo kino Metropol zavřeno a na jeho místě vzniklo Loutkové divadlo bratří Killianů. Později bylo zabráno a změněno na Krajskou loutkovou scénu.
V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec '65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy.
Později bylo rozhodnuto o zachování tohoto kina, byly do něj přesunuty (kolem roku 1968) projektory ze zrušeného kina Jabloň a vzniklo tak kino Výstaviště s kapacitou 175 míst.
Během 70. a 80. let docházelo k dalším změnám. V roce 1973 bylo kino Výstaviště přejmenováno na kino Junior. Tato změna nebyla bezdůvodná ani samoúčelná – vzniklo zde totiž specializované kino pro děti a mládež.
Digitalizace kina Junior proběhla v roce 2013. Zajímavostí je, že promítací technika se na sezónu stěhuje do letního kina.

autor příspěvku Pavel Killian

V kině Metropol bylo loutkové divadlo bratří Killianů
Prvním stálým jabloneckým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11. Po zprovoznění kina Radnice bylo kino Metropol zavřeno a na jeho místě vzniklo Loutkové divadlo bratří Killianů. Později bylo zabráno a změněno na Krajskou loutkovou scénu. V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec '65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy.

Roku 1963 začalo vznikat v prostorech bývalého hřbitova (přestal být využívaný r. 1892) velké Letní Kino. Amfiteátr nedaleko dnešního Horního náměstí může do dnešní doby pojmout více než 1000 diváků. V roce 1973 bylo upuštěno od pravidelné výměny plátna (jednou za dva roky) a na jeho místo byla postavena betonová zeď o šířce 20 a výšce 8,5 metrů. Digitalizace Letního Kina proběhla v roce 2013. Zajímavostí je, že promítací technika se na sezónu stěhuje z Kina Junior.