Lomnice nad Popelkou je město v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 5 500 obyvatel. Leží v širokém úvalu říčky Popelky ve zvlněné krajině na rozmezí Krkonošského podhůří a Ještědsko-kozákovského hřbetu, asi devet kilometrů jihovýchodně od okresního města Semily.

V současné době město nabízí sportovní a kulturní vyžití (divadlo, kino, zámek, městské muzeum a galerie, loutkové divadlo, sportovní hala, zimní stadion, letní stadion, horolezecká stěna, lyžařský areál v Popelkách s volně přístupným vyhlídkovým ochozem na skokanském můstku, sportovní letiště, koupaliště, lázeňský dům ad.). V okolí města lze navštívit díky husté síti pěších tras, cyklotras a lyžařských terénů mnoho turistických cílů jako např. rozhlednu, restauraci a sezónní informační středisko na hoře Tábor, kamenný posed s vyhlídkou-Allainovu věž v bývalé knížecí oboře se zámečkem ve švýcarském slohu či přírodní Smetanovu vyhlídku. Na území města se tedy nacházejí kromě mnoha přírodních vyhlídek nejen na Krkonoše a Český ráj tři umělé rozhledny.

Historie

Nejstarší zmínka o Lomnici je v Dalimilově kronice a týká se vpádu Tatarů roku 1242. Této události vděčí město za svůj znak. Jako vrchnost se střídaly slavné rody jako Valdštejnové, Morzinové a Rohanové. Počátkem 19. století zde započala výroba proslulých lomnických sucharů, oplatek a kulatek. V roce 1925 byl ve městě založen dodnes fungující Lyžařský sportovní klub.

Obecní správa

Části města

• Lomnice nad Popelkou
• Černá
• Dráčov
• Chlum
• Košov
• Morcinov
• Nové Dvory
• Ploužnice
• Rváčov
• Skuhrov
• Tikov
• Želechy

Město je centrem menší spádové oblasti, městský úřad je pověřeným obecním úřadem pro okolní obce. Město se při územní reformě nestalo sídlem obecního úřadu 3. stupně; tím se pro něj staly Semily.

Pamětihodnosti

Typické pro město a okolí jsou stavby lidové architektury (vesnická památková rezervace Karlov, vyhlášená v roce 1995, roubené domy, dřevěná zvonice), historické, církevní a kulturní památky. Historický střed města je od roku 2003 chráněn jako městská památková zóna. V lyžařském areálu v Popelkách jsou jak skokanské můstky, tak běžecké tratě, restaurace, ubytování v chatkách a vyhlídkový ochoz na můstku K-70.

Město

Na Husově náměstí se nachází novogotická radnice, pomník Mistra Jana Husa, barokní kašna, morový sloup, barokní kostel sv. Mikuláše z Bari, Městské muzeum a galerie, raně barokní zámek z 18. století a informační středisko. Významné je i Karlovské náměstí.

Pamětihodnosti města:

• raně barokní zámek (1737)
• pozdně barokní farní kostel sv. Mikuláše z Bari (1781)
• radnice ve stylu francouzské novogotiky (1864)
• hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele (1768) se dřevěnou zvonicí z roku 1654
• takzvaný Hrubý dům sídlo městského muzea (národopis, mineralogie, zoologie, historie města) a oblastní galerie (díla V. Komárka, Fr. Jiroudka, O. Oplta, J. Kábrta, Fr. Patočky, V. Bergra, J. Jíry, J. Klápštěho a Č. Suchardy)
• mariánský morový sloup (1713)
• kašny na náměstí (18. a 19. stol.)
• pomník Mistra Jana Husa
• roubená lidová architektura ve vesnické památkové rezervaci v městské části Karlov

Okolí

Asi tři kilometry jižně od města se nachází hora Tábor (678 m n. m.), na jejímž vrcholu je barokní kostel Proměnění Páně (1704) s Křížovou cestou (1898) a turistická chata s rozhlednou, postavená r. 1911 a rekonstruovaná r. 2006.

Další zajímavosti:

• Pod Táborem (jezírko, pramen řeky Cidliny, Alainova věž, Alainův kříž)
• Přírodní areál Obora (koupaliště, rybník, lovecký zámeček v alpském slohu)
• Košov, Hrádka, Ředice, Smetanova vyhlídka, zříceniny hradů Kumburk, Bradlec, Kozlov

Kultura

Kulturní život je významný, zastíní i sousední okresní města. Ve městě se nachází městské kino, zámek, Loutkové divadlo, Městské muzeum a galerie a Tylovo divadlo. V oblasti kultury zde působí řada spolků a organizací. Koordinátorem kulturních a společenských aktivit ve městě je Kulturní a informační středisko.

Školství

Školství je ve městě zastoupeno mateřskými školami Dášenka, Klubíčko a Lvíček, Základní školou TGM, Základní školou praktickou a základní školou speciální, střední školou, základní uměleckou školou a Domem dětí a mládeže "Sluníčko".

Sportovní zařízení

Ve městě se nalézá kryté hokejové kluziště, letiště pro ultralehká letadla, skokanské můstky v lyžařském areálu v Popelkách (na blízkém vrchu Babylon byl jeden z prvních lyžařských můstků v Čechách), fotbalový stadion, lezecká stěna, tenisové kurty a malebné koupaliště s ostrůvkem. Jsou strojně upravovány i lyžařské běžecké stopy v délce cca 20 km. Novinkou je miniplanetárium. Již několik let se v červenci pořádá maraton horských kol, Krkonošský maraton.

Hospodářství

Největší věhlas městu přinesla výroba trvanlivého pečiva. Proslavila je firma "Antonín Jína", která byla založena roku 1810 a po dvě století ve velkém produkovala a vyvážela široký sortiment sušenek a především Lomnické suchary, po znárodnění pokračovala pod n. p. Čokoládovny, z dalších firem se například roku 1916 objevila firma Kodejškova. Po roce 1989 byly specializované čokoládovny zprivatizované firmami Nestlé a Danone záhy uzavřeny, ale byla obnovena soukromá malovýroba lomnických sucharů a roku 2007 dosáhla certifikátu PGI, chráněné zeměpisné označení Evropské unie.Ve 20. století se město profilovalo také jako průmyslové centrum: známá byla výroba stanů v podniku Technolen, textilní stroje produkovala firma Elitex.

Velké hospodářské jednotky se po roce 1989 postupně rozpadají, značně se redukuje výroba strojírenská. V současnosti je hlavním průmyslovým oborem ve městě výroba textilu: firma Technolen - technický textil vyrábí stany, požární hadice, syntetické a nánosované tkaniny (plachtoviny). Nicméně i Technolen zeštíhluje výrobu. Strojírenství je zastoupeno firmou TM Elitex. Ve městě dále působí několik menších firem. Těžko se podaří obnovit průmyslovou tradici. Podniky nenabízejí mnoho příležitostí pro kvalifikované pracovní síly. To se projevilo výrazným úbytkem počtu obyvatel v posledních 10 letech.

Doprava

První vlak přijel do Lomnice poměrně pozdě: v roce 1906, v době, kdy se již budovaly pouze lokální dráhy. Železniční trať do Lomnice (trať Stará Paka - Mladá Boleslav) je klikatá a sklonově náročná, stoupání od Libuně je až 35 promile. Tomu odpovídá i provoz. Na dráze jezdí motorové jednotky Regionova a jednotlivé vozy řady 810 Českých drah, rychlíková spojení (jako tradiční "Krakonoš" do Prahy) byla zrušena. Manipulační nákladní vlaky vozí hlavně dřevo, a to nově na úseku do Libuně, kde je třeba využívat postrk. Nádraží nyní funguje pro osobní vlaky v obou směrech jako konečná stanice.

Autobusová doprava spojuje město s okolními obcemi, dálkové linky spojují město hlavně s Libercem, Hradcem Králové, Rokytnicí nad Jizerou a Prahou.

Osobnosti

• František Jiránek (1698-1778), houslista a hudební skladatel
• František Doubravský (1790-1867), hudební skladatel, sbormistr a varhaník
• Jan Antonín Vávra (1792-1866), spisovatel, překladatel a pedagog
• Vincenc Mastný (1809-1873), průmyslník, starosta města a poslanec
• Antonín Vincenc Šlechta (1810-1886), lékař, zakladatel a dlouholetý ředitel lázní Sedmihorky u Turnova
• Petr Doubravský (1841-1877), sólista, barytonista opery Prozatímního a později Národního divadla v Praze, syn Františka Doubravského
• Bedřich Fendrich (1843-1906), obuvník, emigroval do Brazílie, kde se stal prvním učitelem São Bento do Sul, a také zakladatelem a prezidentem rakousko-uherského klubu.
• Antonín Kosina (1849-1925), ředitel školy v Lomnici n. P., básník a spisovatel
• Marie Pštrossová-Nosková (1855-1927), herečka, členka ND v Praze
• Alois Buss (1858-1926), učitel, osvětový a turistický činitel na Křivoklátě
• Augustin Radimský (1862-1929), český soc. demokratický politik a novinář
• Vítězslav Chlumský (1867-1939), lékař světového významu - ortoped
• Čeněk Sucharda (1890-1977), malíř a grafik
• Josef Hlavnička (1897-1943), generální ředitel Baťových závodů ve Zlíně
• Josef Beyvl (1906-1978), český herec
• Franta Patočka (1909-1996), akad. malíř, grafik a ilustrátor
• Josef Mizera (1914-1951), továrník, odbojář, po válce předseda Revolučního národního výboru v Lomnici n. P.
• František Truhlář (1917-1946), vojenský pilot v bitvě o Británii
• Oldřich Oplt (1919-2001), akad. malíř, profesor Akademie výtvarných umění
• Josef Kábrt (1920-1989), akad. malíř, výtvarník a režisér animovaného filmu
• Zdenka Bergrová (1923-2008), básnířka, překladatelka a spisovatelka, manželka lomnického rodáka Věroslava Bergra
• Jaromír Zápal (1923-1984), akad. malíř, grafik, ilustrátor
• Jaroslav Vitáček (1924-1985), politik, publicista, signatář Charty 77, sběratel
• Věroslav Bergr (* 1928), malíř, grafik, ilustrátor a sochař
• Josef Motejl (1928-1997), profesor FAMU, hlavní kameraman Čs. televize
• Jiří Zahradník (1928-2020), entomolog světového významu, hudebník
• Ladislav Sehnal (1931-2011), fyzik, astronom světového významu
• Věra Plívová-Šimková (* 1934), filmová režisérka a spisovatelka
• Zdeněk Johan (1935-2016), mineralog světového významu
• Zdeněk Zahradník (*1936), hudební skladatel, hudební režisér, dramaturg a pedagog
• Jaroslav Krček (* 1939), hudební skladatel a dirigent
• Karel Steigerwald (* 1945), dramatik a publicista
• Jaroslav Šonský (* 1946), houslový virtuóz a hudební pedagog
• Aleš Jaluška (* 1947), farář církve československé husitské, kaplan věznice Valdice, publicista, překladatel z hebrejštiny, spoluzakladatel rváčovského stacionáře
• Jaroslav Bárta (* 1948), fotograf, výtvarník, galerista a nakladatel
• Vladimír Martinec (* 1949), hokejista
• Ivan Ženatý (* 1962), houslový virtuóz, profesor HAMU, Vysoké hudební školy v Drážďanech a Cleveland Institute of Music
• Jaroslav Rudiš (* 1972), novinář, spisovatel a hudebník
• Marie Fajtová (*1978), sopranistka, sólistka opery ND
• Roman Koudelka (* 1989) reprezentant ve skoku na lyžích

Významní návštěvníci města

V roce 1871 zde trávil dovolenou skladatel Bedřich Smetana. Jeho pobyt připomíná deska na lomnické radnici. Od srpna 1906 do března 1909 bydlel v Nové Vsi n. P. český malíř, krajinář František Kaván (1866-1941) a často zacházel do Lomnice n. P. Herec, člen ND v Praze, Zdeněk Štěpánek (1896-1968) měl v Lomnici n. P. svoji první štaci a to u Markovy společnosti v sále u Podlipných v roce 1913. A o 50 let později v březnu roku 1963 přijel na pozvání tehdejšího Závodního klubu Technolen a beseda s ním se konala v témže sále a na tomtéž jevišti.

Za druhé světové války v Lomnici n. P. pobýval i významný představitel domácího odboje prof. RNDr. Vladimír Krajina (1905-1993). Spolupracoval zde s lomnickými odbojáři Josefem Mizerou, Karlem Škopkem a Josefem Martínkem. V šedesátých letech zde bývali častými hosty spisovatelé Václav Kaplický (1895-1982), Jarmila Glazarová (1901-1977), dr. Miloš V. Kratochvíl (1904-1988), dr. Marie Kubátová (1922) a další.

Pověsti

V Lomnici bývá od 20. let 20. století spatřen Lomnický přízrak. Může být spatřen pouze v zimních měsících. Má jít o holčičku v modrých šatičkách, která bloudí mezi rodným domem a městem. Je-li oslovena, zmizí.Měla by jí být čtyřletá Marie Nosková, která za 1. republiky zemřela na záškrt. Protože rodina byla z chudých poměrů, byla holčička pohřbena bez rakve do hrobu vzdálených příbuzných. Když místní farář na jejím pohřbu dokončil svou řeč, údajně prohlásil, že duše malého děvčete bude po smrti bloudit. Po čase si místní začali vyprávět o bloudícím přízraku. Vyprávění shodně popisují malé děvče, které měl dokonce identifikovat svědek, jako Marii Noskovou, podle dochované fotografie z jejího pohřbu. Dalším přeludem má být žena neprávem odsouzená k smrti. Přízraky bývají spatřeny na místech, kde došlo k tragickým událostem - u šibenice, u stromu sebevrahů.

(zdroj: Wikipedia)