Kořenov

23.12.2021

Kořenov

archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Chata na Vyhlídce, Kořenov. (archiv I.Mowaldová)
Chata na Vyhlídce, Kořenov. (archiv I.Mowaldová)
Kořenov lázně 1928 (archiv Lubomír Soukup)
Kořenov lázně 1928 (archiv Lubomír Soukup)
1942 (archiv Martin Hnilica)
1942 (archiv Martin Hnilica)
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz
Kořenov v Jizerských horach (Grünthal, Isergebirge) 1940 (archiv  Michal Kmínek)
Kořenov v Jizerských horach (Grünthal, Isergebirge) 1940 (archiv Michal Kmínek)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč

Obec Kořenov se nachází ve východní části Jizerských hor a její území zasahuje až do oblasti Krkonošského národního parku. Patří mezi největší horské obce České republiky. Málo se dnes už ví, že zde byly v minulosti vyhlášené lázně.

Kout plný zajímavostí a krás

Obec Kořenov tvoří Horní a Dolní Kořenov, Polubný, Příchovice s osadou Rejdice a malebná osada Jizerka. Kořenov od jara do podzimu nabízí bohaté turistické vyžití a v zimě se mění v ráj lyžařů. Kromě upravených sjezdovek v okolí je obec výchozím místem pro milovníky bílé stopy. Pro své návštěvníky má obec připraveno nejedno překvapení. Jedním z nich je známá železnice zubačka, která svůj provoz na trati Tanvald – Kořenov – Jelení Hora zahájila již v roce 1902. Současná trať končí ve stanici Harrachov-Mýtiny. Historií zubačky provází Muzeum ozubnicové dráhy, které je umístěno v budově kořenovského nádraží. Zajímavostí je také výjimečná církevní památka, bílými stěnami do daleka zařící osmiboká evangelická tesařovská kaple. Veřejnosti není běžně přístupná, je otevřena pouze v červenci a srpnu, v době konání nedělních bohoslužeb. Další známou církevní stavbou je v části obce Polubný kostel sv. Jana Křtitele. Magnetem Kořenova je však bezesporu malebná osada Jizerka, ležící pod vrchem Bukovcem. Bývalou sklářskou osadu tvoří typická stará stavení, mezi kterými se nachází muzeum umístěné v budově staré školy či Hnojový dům s množstvím kuriozit, který obýval cestovatel a dobrodruh Gustav Ginzel. Prostory dalších budov slouží jako ubytovací zařízení a restaurace. Osadou protéká říčka Jizerka a Safírový potok, který býval vyhlášeným nalezištěm drahých kamenů a rájem jejich hledačů. Jizerka, krásné a klidné místo je jako stvořené pro intenzivní odpočinek.

Zpátky do minulosti

Kořenov vznikl sloučením několika obcí v roce 1960. Obec byla kdysi známá jako Lázně Kořenov, které se specializovaly na léčbu pohybového aparátu. K léčbě byly využívány jak zdejší léčivé prameny, tak rašelina z kořenovských luk. Největšímu věhlasu se lázně těšily od 19. století po období první republiky. Jejich úpadek nastal po 2. sv. válce a v provozu byly do 50. let 20. století. Další zajímavostí, která zůstala propadlišti času, bylo vyhlášené Lesní divadlo, na jehož letní scéně vystupovali místní ochotníci i divadelní soubory z celé republiky.

Více zde: https://www.region-krkonose.cz/obce/korenov/
Kořenov 1908 přádelna (archiv Lubomír Soukup)
Kořenov 1908 přádelna (archiv Lubomír Soukup)

Zotavovna ROH Zvonice

archiv Martin Hnilica
archiv Martin Hnilica
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
zdroj: https://www.zlatakorunacz.cz
zdroj: https://www.zlatakorunacz.cz
archiv Martin Hnilica
archiv Martin Hnilica
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Zimní v šedesátých letech. (archiv Jiří Peterka)
Zimní v šedesátých letech. (archiv Jiří Peterka)

U chaty zvonice byl vybudován památník obětí Velké války. 

Pozústatky tohoto památníků jsou v blízkosti chaty patrné dodnes.  (archiv František Křůmal)

Předválečná podoba chaty Zvonice. V pravé části snímku je památník. (archiv František Křůmal)
Předválečná podoba chaty Zvonice. V pravé části snímku je památník. (archiv František Křůmal)
Na počátku minulého století byla na vrcholku kopce Glockenstein vybudována dřevěná chata. (archiv František Křůmal)
Na počátku minulého století byla na vrcholku kopce Glockenstein vybudována dřevěná chata. (archiv František Křůmal)
archiv Martin Hnilica
archiv Martin Hnilica
22.2.2025 foto Ivana Klesalová
22.2.2025 foto Ivana Klesalová

Rekreační chata Kovohutě

Kořenov 1968 ,rekreační chata Kovohutě. (archiv Milan Péč)
Kořenov 1968 ,rekreační chata Kovohutě. (archiv Milan Péč)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Lesní chata
Lesní chata
Lesní chata
Lesní chata
archiv M.Havrda
archiv M.Havrda
archiv M.Hnilica
archiv M.Hnilica

Lesní chata

Nedovedete si představit, kolik práce mi dala tahle pohlednice. Lesní chata je i dnes, po nedávné rekonstrukci, kouzelné místečko v náruči lesa, kde se nemusíte bát vypustit dítě nebo psa. Kolem nevede žádná silnice, auta sem dojedou pěkně pomaloučku úzkou polní cestou a zastaví na parkovišti. Ale právě tahle odlehlost mi ztěžovala práci. Ať jsem pátrala sebevíc, nenašla jsem pamětníka, který by přispěl nějakou pikantností. "To bylo daleko," řekl mi každý. Takže, jestli vám nepostačí procházka lesem, vydejte se cestičkou, která vás dovede na nádraží do Zeleného údolí. Tam se v železničním muzeu už jistě nějaká zajímavost najde.

Zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmanovou a dobovými pohlednicemi, 2012

Kořenov lesní bouda. (archiv Martin Hnilica)
Kořenov lesní bouda. (archiv Martin Hnilica)
Kořenov 624 v roce 1917 (archiv Lubomír Soukup)
Kořenov 624 v roce 1917 (archiv Lubomír Soukup)
archiv Oskar Holata
archiv Oskar Holata
současnost (archiv Honza Wojčík)
současnost (archiv Honza Wojčík)

Historické foto chaty Sport Ski Kořenov

Chata Sport Ski leží v osadě, která se nazývala Hoffnungsthal, dnes česky Údolí naděje.

V průběhu posledních 300 let se ocitla postupně ve čtyřech státech Rakousko, Prusko, Polsko a Česko, přesto, že svoji polohu nezměnila.

Do roku 1710 patřila osada Hoffnungsthal k jilemnickému panství Harrachů. V 18. století se stala jednou z částí rozlehlé slezké obce Schreiberhau, dnešní Sklářské Poreby. Po 2. světové válce připadlo toto území Polsku a v osadě měli polští pohraničníci kasárna.

Aby mohlo být obnoveno spojení s Harrachovem na bývalé mezinárodní železniční trati mezi českým Tanvaldem a pruským Petersdorfem z roku 1902 došlo v roce 1958 k vzájemné výměně českého a polského území.

Údolí naděje a blízké Mýtiny /se stanicí Harrachov/ se tak ocitly po 250 letech znovu v Čechách. Po opravě 25m vysokého viaduktu přes Jizeru a 280m dlouhého tunelu byl provoz znovu zahájen roku 1963. Dál do Polska z Harrachova vlaky nejezdily. Úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější tratí a jedinou zubačkou v Česku.

Údolí naděje vzniklo jako sklářská osada. Sklárna zde pracovala v letech 1793 - 1868 a využívala okolní lesy nejen jako topidlo, ale i pro přípravu potaše nezbytné pro výrobu skla. Opuštěná huť shořela 1884, poté se zde pálilo dřevěné uhlí. Osada se pak stala významným pruským letoviskem. Hostinec Ferninanda Hoyera tehdy proslul podávaním pstruhů ulovených v Jizeře. Hrabě Schaffgotsch nechal v roce 1888 postavit most přes tehdejší hraniční řeku Jizeru a turisticky pak propojil pruské Údolí naděje se sousedním českým Martinským údolím.

(zdroj: https://www.chata-sport-ski.cz )

Kořenov 1928 přádelna (archiv L.Soukup)
Kořenov 1928 přádelna (archiv L.Soukup)
Kořenov 1961 (archiv L.Soukup)
Kořenov 1961 (archiv L.Soukup)
KOŘENOV - Jizerka - zotavovna (zdroj Aukro)
KOŘENOV - Jizerka - zotavovna (zdroj Aukro)
zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
1982 (archiv Jiří Peterka)

Řidiči, kteří holdují alkoholu, jsou přímými škůdci budování socialismu v naší vlasti!


Jedním z takových je i řidič Poustecký z jablonecké provozovny ČSAD, který v den svátku pracujících, Prvního máje, svojí neodpovědností zničil autobus. Před odjezdem na linku Jablonec n. N - Harrachov vypil určité množství alkoholu a potom v Kořenově nezvládl řízení a autobus převrátil se strmé stráně do řeky Jizery. Na štěstí vezl pouze tři cestující, z nichž jeden utrpěl lehčí zranění. Zato na vozidle způsobil škodu přes půl milionu Kčs.

Článek z 1. máje 1952
Text laskavě poskytl ze své sbírky Oskar Holata z Desné.
Josef Průcha

Autobus jel po staré silnici směrem na Mýto a nehoda se stala níž, než je dnes Kořenovský most. Jizera v té době tvořila hranici mezi Československou republikou a Polskem

Pavel Balatka: "když tam spadl ten autobus, tak levá strana po proudu byla polská a hranicí byla Jizera. Poláci tam dlouho nechtěli naše pustit, aby ten bus vytáhli, to mi vyprávěl můj otec silničář."


zdroj: Protržená přehrada

novinový článek od Oskar Holata
novinový článek od Oskar Holata