Luh
Luh leží v údolí vymezeném na jihozápadě Jizerskými horami a na východě Pekelským vrchem (487 m n. m.). Údolím protéká řeka Smědá, do níž se levostranně vlévá Sloupský potok. Prochází tudy také silnice číslo II/290 a neelektrifikovaná železniční trať číslo 038 spojující Raspenavu s Bílým Potokem, na níž je jednokolejná železniční zastávka pojmenovaná Luh pod Smrkem.
(zdroj: Wikipedia)
Město
Raspenavu tvořily tři samostatné obce: Luh a Lužec na pravém břehu
Smědé, Raspenava na břehu levém. Největší zdejší továrny, přádelny
česané příze, jsou v Luhu.
Budoval je od roku 1852 rod Richterů. Vpravo je původní továrna Antona
Richtera
(1805-1877) a jeho synů Josefa Antona a Gustava. Vlevo je přádelna
zakladatelova vnuka Gustava Alfréda z roku 1889. Budovy stojí, ale od
roku 1994 se v nich textil nevyrábí. (odesl. 1900)
Gustav Richter (1839-1914), syn zakladatele přádelen v Luhu a jejich tehdejší šéf, sí postavil v roce 1883 klasicistní vilu čp. 292 (vlevo). Gustav Richter byl pro své zásluhy povýšen roku 1908 císařem do šlechtického stavu s predikátem "z Wittbachu". Ve vile byly po roce 1945 tovární jesle a mateřská škola, dnes je dům zpustlý.
Pohled
na přádelny rodiny Richterů v Luhu s Vápenným vrchem v pozadí, tedy z
opačného směru než na předchozí straně. Původní přádelna je uprostřed,
nová továrna Gustava Alfréda leží vpravo. Vlevo je vila postavená v
Lužci roku 1894 Maxem Richterem, druhým vnukem zakladatele. Ten po smrti
svého strýce Gustava převzal roku 1914 rodinný podnik a řídil jej do
roku 1931. Vila, která je dnes v soukromých rukou, stojí v Hejnické ul.
čp. 311. Na této pohlednici je před vilou dobře patrná niveleta právě
budované (1899-1900) železnice z Raspenavy do Bílého Potoka,
Tato pohlednice zobrazuje "továrnickou vílu" Maxe Richtera podrobněji; park, který dům obklopoval, je dosud mladý. (odesl. 1889)
Zdroj: Miloslav Nevrlý a Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009
