Vesnice Lvová leží v údolí Panenského potoka pod Lemberkem asi 2,5 km severovýchodně od Jablonného v Podještědí při hlavní silnici do Liberce. Její součástí jsou také osady Kněžičky, Kunová, Zpěvná a Židovice, spolu s nimiž byla roku 1981 přičleněna k Jablonnému. K 1. lednu 2011 měla Lvová 51 domů a 137 obyvatel.

Základem Lvové byl zřejmě poplužní dvůr, vystavěný jako hospodářské zázemí hradu Lemberka už při jeho založení. Původní osada, nazývaná stejně jako hrad "Lämberg", ležela v jeho těsné blízkosti. Poprvé je doložena roku 1241 a až do počátku 19. století měla jen 7 domů. Z připojených osad je už roku 1362 zmiňována Kunová se statkem, ležící asi 1,2 km východně od zámku, která měla ještě počátkem 20. století 16 domů, ale dnes už z nich stojí jenom dva. Kněžičky, ležící asi 1 km západně od Lvové, byly údajně zničené za husitských válek a ještě roku 1518 byly pusté. Poprvé se uvádí jako Kniežewes až roku 1547, kdy je majitel lemberského panství nechal znovu osídlit, a po roce 1900 měly 19 domů a 86 obyvatel. Židovice se 43 domy, rozložené v okolí hlavní silnice, jsou poprvé doložené roku 1574 a až roku 1790 je poprvé zmiňována Zpěvná, jejíchž asi 10 domů leží na východní straně Dvorního rybníka za železniční zastávkou Lvová.

Zdejší obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, které ale moc nevynášelo, takže už od 17. století se stala nejvýznamnějším zdrojem obživy podomácku provozovaná výroba příze a plátna. V 18. století tu byl panský pivovar a další hospodářské provozy, jako například kovárna, pekárna nebo masné krámy, a od 19. století je doložený i lihovar. Z řemeslníků se tu uváděli dva tkalci, zámečník, řezník, truhlář a soustružník. Roku 1843 měla Lvová 191 obyvatel, ale v pozdějších dobách jejich počet klesal, protože domácká textilní výroba s výstavbou továren postupně zanikla a obyvatelé pak museli docházet za prací do Jablonného nebo Markvartic, kam se řada z nich časem odstěhovala natrvalo.
Při reformě státní správy v roce 1850 byly do té doby samostatné osady Lemberk, Kněžičky, Kunová, Zpěvná a Židovice sloučeny do jedné obce. O 20 let později byla přes obec postavena silnice z Jablonného do Rynoltic a Liberce a v roce 1900 byl zahájen provoz na železniční trati z České Lípy do Liberce. V té době žilo v celé vsi 153 obyvatel. V roce 1910 proběhla regulace břehů Panenského potoka a v letech 1918 - 1922 byla postavena silnička ze Lvové přes Kněžice do Petrovic. V letech 1922-1923 sem byla zavedena elektřina a ve vsi vznikla továrna na cementové výrobky.
Po vzniku samostatného Československa přišla do obce řada českých státních zaměstnanců a pro jejich děti byla od 20. listopadu 1922 v jedné třídě židovické školy zahájena výuka českého jazyka. Škola v Lemberku ale byla německá a většina českých dětí proto chodila do české školy v Jablonném. Teprve v září 1929 byla v Lemberku otevřená jednotřídní česká škola, kterou navštěvovalo asi 15 žáků, a fungovala až do 24. září 1938. V roce 1933 nechali místní hasiči ve vsi postavit pomník padlým z 1. světové války, odhalený 23. července 1933. Po skončení 2. světové války byl ale pomník zničen.

Ještě roku 1930 ve vsi žilo 151 obyvatel, ale po odsunu Němců se obec vylidnila a v roce 1950 tu žilo už jenom 42 lidí. Po válce byl zlikvidován veškerý místní průmysl a po komunistickém převratu v roce 1948 byly zrušeny i soukromé živností. Ve vsi pak fungovalo už jenom Jednotné zemědělské družstvo, založené kolem roku 1950, které se ale potýkalo s četnými problémy a k 1. září 1960 bylo začleněno do státního statku Jablonné. Na přelomu 50. a 60. let bylo ve vsi zbořeno asi 40 opuštěných a nevyužitých domů. Stálí obyvatelé odtud ale odcházeli i později, protože tu nebyly prakticky žádné pracovní příležitosti. Roku 1977 byla kvůli malému počtu dětí zrušena místní škola a o dva roky později i mateřská školka. K 1. lednu 1981 byla Lvová společně s dalšími vesnicemi v okolí připojena k Jablonnému v Podještědí.

Nejvýznamnější památkou ve Lvové je zámek Lemberk, stojící na strmém návrší nad Panenským potokem, v jehož okolí je několik zajímavých domů bývalé osady Lemberk. Ty jsou podrobněji popsány v rámci krajinné památkové zóny Lembersko, která zde byla vyhlášena roku 1996. Na konci Židovic u hlavní silnice do Rynoltic a Liberce je velký památkově chráněný patrový dům č.p. 47, pocházející z doby kolem poloviny 19. století a asi 100 m před ním stojí u odbočky do severní části vsi 2,5 m vysoká barokní sloupová Boží muka z roku 1734. Tvoří je žulový sokl s hranolovým sloupem a vrcholovou kaplicí, v jejímž výklenku je novodobá soška Panny Marie.
V Kněžičkách jsou dva památkově chráněné domy z přelomu 18. a 19. století. Uprostřed osady stojí patrový roubený dům e.č. 11, tvořící usedlost s vedle stojící stodolou, a asi 180 m západně od něj je menší dům č.p. 12 se zděnou stodolou z roku 1925. Na katastru Kněžiček u silnice z Jablonného do Petrovic stojí další sloupová Boží muka, postavená roku 1726 Georgem Richterem.

zdroj: https://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=oblvovc

Lemberský panský poplužní dvůr

Kdo by dnes pohlédl z hradeb lemberského zámku, nespatřil by již panský poplužní dvůr, který ležel malebně na levém břehu Panenského potoka. Na pohlednici odeslané ve válečném roce 1914 ze "záložního vojenského špitálu", který byl tehdy na zámku, vidíme ještě uzavřený čtyřhran panského dvora se všemi budovami. V letech 1737-39 jej na rozkaz majitele panství hraběte Filipa Josefa Gallase postavilo jedenáct zedníků a patnáct tesařů. Cesta na zámek procházela, na rozdíl od dneška, dvorem dvěma bránami, střed dvora byl prý parkově upraven. Dnes z panského statku zbyly jen pobořené obvodové zdi vymezující neupravené a rozkopané travnaté prostranství, které slouží jako záchytné parkoviště pro motorizované návštěvníky státního zámku Lemberk. Dobře patrné je i malé nádraží v obci Lvová vpravo od aleje na trati z roku 1900. V pozadí pohlednice se zvedají Lužické hory.

Podle dochovaných písemných pramenů byl zděný hospodářský dvůr vystavěn v letech 1737-1739 na místě bývalého poplužního dvora. V 90. letech 20. století došlo pro havarijní stav k jeho demolici.

Z původního hospodářského dvora, umístěného u průjezdní komunikace směrem k zámku, se nezachovalo téměř nic. V SZ části se částečně zachovaly přízemní obvodové zdi z původních stájí s klenbebními oblouky a úzkými okennímio otvory ve špaletách. Z ostatních objektů zůstaly obvodové zdi nebo jen základové desky. Původní vzhled dvora: Obdélný půdorys na mírně se zvedajícím terénu. U průjezdní komunikace do zámku je vjezd, vpravo stáje, na pravé straně dvora rovněž stáje. Nalevo dvora vpravo u vjezdu byla novější část dílen, za nimiž se zvedá obytné stavení dvora. V pozadí celého areálu byla stodola. U obytného stavení v přízemí bylo 8 okenních os, uprostřed vchod, patro mělo 10 okenních os. Vchod byl tvořen prostým barokním kamenným portálem s nadsvětlíkem, fasáda byla zdobena jednoduchými lisénami. Uvnitř byla budova jednotraktová, s malou střední příčnou chodbou. Některé z přízemních místností byly sklenuty valeně či křížově, jiné byly plochostropé. Stodola měla troje vrata, pět okenních os s otvory podélně obdélnými s kamennými ostěními.

zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/zemedelsky-dvur-12121840