Gablonz a. N. – Wustung-Bräuhausgasse / dnešní Revoluční ulice – křižovatka s Pivovarskou ulicí (Bräuhausgasse)
Pohled do živé městské scenérie z počátku 20. století zachycuje rušnou křižovatku tehdejší Wustungergasse a Bräuhausgasse, dnes známou jako Revoluční a Pivovarská ulice v Jablonci nad Nisou. Vpravo dominuje roh ulice honosná budova restaurace Wenzel Scholze, vystavěná v bohatém neobarokním stylu s výraznou fasádou z červeného a béžového zdiva, zdobenou štukovými prvky, obloukovými okny a dekorativními římsami. Nad vstupem je zlatým písmem vyveden nápis "WENZEL SCHOLZE – RESTAURANT", který svědčí o tehdejší oblíbenosti podniku mezi místními i návštěvníky města.
Tato budova později sloužila jako kino "Jabloň", které se stalo kulturním centrem pro několik generací Jablonečanů. Na ulici se pohybují chodci v dobovém oblečení – muži v tmavých oblecích a kloboucích, ženy v dlouhých šatech s klobouky a slunečníky, děti v bílých šatech a čepičkách. Atmosféra je klidná, ale zároveň svěží, typická pro městský život v období rozkvětu Gablonze jako centra sklářského průmyslu a městské elegance.
V pozadí se táhne řada měšťanských domů s červenými střechami, štíty a členitými fasádami, které dodávají ulici rytmus a hloubku. Stromy lemující chodník naznačují péči o veřejný prostor, zatímco dlážděná vozovka a kamenné obrubníky podtrhují tehdejší urbanistický standard. Tento snímek je nejen dokumentem architektonické krásy, ale i svědectvím o každodenním životě v Gablonci na přelomu století.

text Copilot
color Fotočas

Kino "JABLOŇ" v podobě, jak ho v pivovarské ulici pamatuji já

 ............................ Ve 40. letech jablonecká kina doplnilo Invaliden-Lichtspiele (Kino Invalidů) zřízené Bund der Kriegsverletzten. Budova na rohu Wustungergasse 40 a Braühausgasse (Revoluční a Pivovarská) skýtala 300 míst a po přejmenování ve 40. letech na Wustungerhof-Lichtspiele se v poválečné době proměnilo na Bio (od slova biograf) Jabloň.(color Fotočas)

H O Ř Í

Horská ulice

Historie obchodní akademie se začíná psát od roku 1891, v roce 1901 získává název Gemeinde Handelsakademie. S ředitelem dr. Ewaldem Gleisbergem působí ve stávající budově na Horním náměstí / tehdy na Gewerbeplatz / tři p rofesoři, jeden suplent, čtyři pomocní učitelé. Ve škole studuje 39 žáků obchodní akademie, 151 žáků tříleté obchodní školy a 22 dívek v jednoročním obchodním kursu. Mezi žáky je pouze 13 Čechů, vždyť Jablonec je tehdy, i přes své české okolí, ryze německý. Teprve v roce 1889 se díky odkazu pilníkáře Chvojky otvírá v budově v Kamenné ulici česká matiční jednotřídka. Myšlenka na otevření české střední školy dozrává až v nových poměrech po válce.

V roce 1920 Svaz českých průmyslníků a vývozců jabloneckého zboží, reprezentující tehdy již 50 procent jabloneckého vývozu, iniciuje zřízení české obchodní akademie. Ministerstvo školství povoluje školu z podnětu ustaveného kuratoria a prvním ředitelem je jmenován profesor Antonín Šípek. Akademie je umístěna v budově po matiční škole , tedy v Kamenné ulici. Ani v novém státě nebyla existence takové školy samozřejmostí, v tu dobu je v Čechách 6 českých obchodních akademií a ani jedna z nich v pohraničí.

Po prvních přijímacích zkouškách bylo přijato 100 žáků a 16. září 1921 začalo vyučování. Už u prvního zápisu byl počet zájemců vysoký, proto bylo přistavěno další patro / v této podobě slouží budova dodnes /.

Brzy získává obchodní akademie výbornou pověst a postupně se orientuje na vývozní problematiku. V roce 1930 je ředitel pověřen vypracováním osnov tehdy jedinečné školy - Exportní obchodní akademie. Již tenkrát šlo o školu výběrovou, zájem uchazečů z celé republiky nebylo možno uspokojit. I tak do roku 1938 absolvovalo na 500 maturantů a dalších 500 žáků obchodní školy - všichni našli dobré uplatnění v republice i ve světě.

Svět se však změnil a změnila se i situace školy: 23. září 1939 se musí odstěhovat do Turnova a zde zůstává až do roku 1946. Jakmile válka skončila, jeden z prvních profesorů,pan Pavel Jánský, se vrací z koncentračního tábora přímo do Jablonce. Okamžitě usiluje o obnovu své školy. Bývalí žáci mu pomáhají přenést se přes první těžkosti . Přebírá budovu původní německé akademie a zahajuje výuku v pěti třídách. Správou nového ústavu byl pověřen František Ráček. Nový ředitel a staronoví profesoři však směř ují výš: z řizují opět akademii pro zahraniční obchod, jedinou toho druhu v ČSR.

Nadějné vyhlídky však přerušila reorganizace školství 1948. exportní typ zrušen, neboť začaly vznikat jednotné vyšší hospodářské školy té naší po odchodu ředitele ráčka hrozila likvidace. profesorský sbor byl vystaven zásahům zvenčí: několik výborných učitelů muselo odejít. teprve 1957 se podařilo dalšímu řediteli jiřímu tschorn-brindlerovi za podpory místních podniků a představitelů města definitivně odvrátit zamýšlené zrušení školy. v následujícím roce je zřízena větev mezinárodních vztahů, opět přístupná studentům z celé republiky.

Nabídka, kterou škola poskytovala veřejnosti, se ovšem dle potřeby rozšiřovala: v roce 1959 se otvírá specializace provoz a ekonomika spojů, od konce padesátých let probíhá večerní studium a na nějakou dobu i studium dálkové. Na konci osmdesátých let přibývá na denním studiu specia lizace cestovní ruch. Po celou dobu ovšem trvá i studium všeobecné ekonomiky, které tvoří trvalou páteř školy.

Školní rok v roce 1989 začal tradičně, ale listopadové události rozvířily dosud poklidný tok času. Tento rok přinesl mnoho změn. Učitelé i studenti se živě účastnili veřejných událostí, diskutovali o budoucích změnách. Listopadový převrat zasáhl i do vedení školy: do jejího čela byl nejdříve zvolen, pak i konkurzem potvrzen Josef Hrbotický. V září 1990 se opět změnil název školy na původní obchodní akademii, změnila se i délka studia, a to na pět let. Sametová revoluce však pro nás byla především otevřením dveří k novým možnostem, nové kvalitě výuky i výchovy.

Ve školním roce 1993/1994 zahájilo svoji činnost pomaturitní Vyšší odborné studium zahraničního obchodu, pojišťovnictví a cestovního ruchu. Zájem o studium značně převýšil naše možnosti. Nově zavedené 3,5leté studium je zakončené absolutoriem a titulem diplomovaný specialista /DiS/. První zkušenosti ukazují, že to byl krok správným směrem.

Školním rokem 1997/1998 se délka studia vrací opět ke studiu čtyřletému, což koresponduje s prodloužením povinné školní docházky na 9 let.
V říjnu roku 2000 byla slavnostně otevřena nová přístavba školní budovy na Horním náměstí, se kterou získala škola aulu pro 91 studentů, studovnu, 8 nových učeben včetně jedné počítačové učebny a pro vyučující také 9 nových kabinetů.

Od 1. srpna 2001 stojí v čele školy nový ředitel Mgr. Jiří Kabelka.

V současné době zaměřuje škola své aktivity na další zlepšení kvality výuky jak na obchodní akademii, tak na vyšším odborném studiu, včetně zkvalitnění technického zázemí.

https://www.vosmoa.cz/o-skole/historie-skoly/

Horní náměstí - já mu stále říkám Ruďák (autorem posledního snímku je Ladislav Vacek )

(archiv David Pavlis)

H I S T O R I E  Š K O L.

Historie OBCHODNÍ AKADEMIE

se začíná psát od roku 1891, v roce 1901 získává název Gemeinde Handelsakademie. S ředitelem dr. Ewaldem Gleisbergem působí ve stávající budově na Horním náměstí / tehdy na Gewerbeplatz / tři p rofesoři, jeden suplent, čtyři pomocní učitelé. Ve škole studuje 39 žáků obchodní akademie, 151 žáků tříleté obchodní školy a 22 dívek v jednoročním obchodním kursu. Mezi žáky je pouze 13 Čechů, vždyť Jablonec je tehdy, i přes své české okolí, ryze německý.
-------------------------------

Střední UMĚLECKO-PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA

a Vyšší odborná škola v Jablonci nad Nisou byla založena roku 1880 v reakci na potřeby rozvíjejícího se bižuterního průmyslu. Původně řemeslná škola zaměřená na výuku kreslení, modelování a cizelování rozšířila postupně nabídku svých oborů o pasíře, rytce, dekoratéry a výrobce bronzového zboží. Přes komplikovaný historický vývoj, kterým škola procházela, se podařilo udržet vysoký standard přípravy umělců specializujících se na oblast bižuterního průmyslu.
zdroj: wikkipedia
(color Fotočas)

Starokatolický kostel - Náměstí Boženy Němcové

(archiv David Pavlis)

"Feixův Mlýn" - Náměstí Boženy Němcové

(archiv David Pavlis)

Faixův mlýn ...
v Jablonci nad Nisou (dříve Gablonz) je historická technická památka, která má své kořeny hluboko v minulosti města. I když se o něm v běžných turistických průvodcích moc nepíše, jeho příběh je fascinující.
Co je na Faixově mlýně zajímavého?
• Historie sahající do 18. století: Mlýn byl jedním z prvních vodních mlýnů v oblasti, využívající sílu říčky Nisy k mletí obilí. Sloužil nejen místním obyvatelům, ale i okolním vesnicím.
• Rodinné dědictví: Mlýn nesl jméno po rodině Faixových, která ho vlastnila po několik generací. Mlynářské řemeslo se zde dědilo z otce na syna.
• Technické řešení: Mlýn byl vybaven klasickým vodním kolem, později modernizovaným na turbínu. Voda byla přiváděna náhonem, který vedl podél lesa a silnice.
• Kulturní význam: V době svého provozu byl mlýn centrem místního dění. Lidé sem chodili nejen kvůli mouce, ale i kvůli novinkám, které se šířily mezi mlynářem a zákazníky.
• Zánik a památková ochrana: Mlýn byl v polovině 20. století zbořen, ale jeho pozůstatky byly dlouho vedeny jako kulturní památka. Na místě dnes najdete jen stopy po náhonu a základy stavby.
Je to krásný příklad toho, jak technické stavby formovaly život v českých městech.

text Copilot
color Fotočas

rozhledna a restaurace Petřín

(autorem posledního snímku je Eva Sedláková)

(archiv David Pavlis)

"Belveder"- Mlýnská ulice

(archiv David Pavlis)

z ulice Generála Mrázka - Rehavital

srovnání Rehavitalu nic moc, ale na snímku z 80.let jsem se našel (klučina úplně vzadu, do ulice, na kraji snímku )

(archiv David Pavlis)

V době vzniku fotografie chybělo k založení nové církve Dr. Farským ještě 13 let. 

Náměstí se v té době jmenovalo, jak je uvedeno na pohlednici. Kostel byl původně evangelický, zkonfiskovaný po roce 1945. Samotná církev mnoho kostelů nepostavila. Většina jejich kostelů byly dříve nekatolické kostely a synagogy.

autor příspěvku Zbyněk Prokopič

V rámcích možností tato barevně upravená a vyčištěná stará fotografie, zachycuje rušnou atmosféru jablonecké ulice Gebirstrasse ve 20. letech 20. století, kdy se zde odehrával každodenní městský život v jedinečném architektonickém prostředí meziválečného období(see the generated image above). Na fotografii jsou vidět elegantní historické domy v pestrých fasádách, tramvajové koleje, obchody s typickými vývěsními štíty i skupinky lidí v dobových oděvech, což podtrhuje tehdejší dynamiku a význam této důležité městské třídy v centru Jablonce nad Nisou. --------------------------------------

Historie ulice Gebirstrasse

Gebirstrasse sloužila ve 20. letech 20. století jako důležitá obchodní tepna v srdci Jablonce nad Nisou a představovala ekonomickou dynamiku tohoto významného českého města v meziválečném období. Německý název ulice odráží historický germánský vliv v Sudetech, kde německy mluvící obyvatelstvo tvořilo před druhou světovou válkou významnou část místní komunity.Ulice se vyznačovala integrovanou tramvajovou infrastrukturou, která spojovala různé čtvrti města a usnadňovala obchod i každodenní dopravu obyvatel. Doboví obchodníci vystavovali své zboží pomocí charakteristického značení typického pro středoevropské obchodní čtvrti, zatímco elegantně oblečení chodci v autentické módě 20. let 20. století zaplňovali chodníky a vytvářeli rušnou městskou scénu zachycenou v tomto historickém dokumentu.Architektura Jablonce 20. let 20. stoletíElegantní vícepodlažní budovy lemující tuto historickou třídu vykazují charakteristické architektonické rysy středoevropského urbanismu počátku 20. století s zdobenými fasádami natřenými zářivými barvami, které byly typické pro české obchodní čtvrti. Tyto stavby se vyznačovaly výlohami v přízemí s velkými výlohami a ozdobnými markýzami, zatímco horní patra sloužila k obytným účelům, čímž vytvářely víceúčelový developerský model běžný v meziválečných československých městech.Architektonický styl odráží prosperitu Jablonce nad Nisou v této době, kdy bylo město významným centrem výroby skla a šperků. Pečlivé proporce budov, dekorativní prvky a harmonické barevné schéma demonstrují občanskou hrdost a ekonomické sebevědomí, které charakterizovaly toto důležité průmyslové centrum v období první Československé republiky.

text Copilot color Fotočas

Jablonečákům známý rohový dům na "Gebirgstrasse (Podhorská), ve kterém já ještě pamatuji trafiku dnes prodejna DONNISSIMA..

"Bártlův kopec" - pohled do ulice Kokonínská (fotografováno z Lidické ulice)

(archiv David Pavlis)

v ulici Kokonínské

(archiv David Pavlis)

do ulice Bažantí

(archiv David Pavlis)

ulice Lipanská - U Tržnice

(archiv David Pavlis)

do ulice Kamenná z 5.Května

(archiv David Pavlis)

do ulice 5.Května - z křižovatky Mostecká, Lovecká

(archiv David Pavlis)

Původní stará Jablonecká pivnice, stála naproti Mostecké ulici

(archiv David Pavlis)

 Mostecká ulice

(archiv David Pavlis)

křižovatka ulic 5.Květen, Lovecká a Mostecká

(archiv David Pavlis)

na křižovatce ulic 5.Května a Luční - u Autobusáku za firmou Malina Safety

(archiv David Pavlis)

ulice 5.Května před školou

(archiv David Pavlis)

do ulice Slunečná z křižovatky SNP a Podhorská

(archiv David Pavlis)

na křižovatce ulic SNP, 5.Května a Růžová

(archiv David Pavlis)

Pohled do ulice Růžová

(archiv David Pavlis)

RŮŽOVÁ ulice

Tato malebná scéna zachycuje horní část Růžové ulice, tehdejší Rosengasse, jak vypadala pravděpodobně v první polovině 20. století. Dominantou snímku je tradiční roubený dům s hrázděnou konstrukcí, typický pro podhorské oblasti severních Čech. Jeho strmá sedlová střecha a členěná fasáda svědčí o pečlivé řemeslné práci a dlouhé stavební tradici regionu.
Ulice byla tehdy klidným místem, kde se odehrával každodenní život obyvatel – děti si hrály u plotu, dospělí se zastavovali na kus řeči. Stromy lemující cestu poskytovaly stín v letních dnech, zatímco dřevěné ploty a zahrádky vytvářely útulnou atmosféru. V pozadí lze zahlédnout další domy s typickými sedlovými střechami, které dotvářejí charakter této části města.
Zavedení elektrického vedení, patrné na sloupech podél cesty, naznačuje modernizační proměny, které Jablonec zažíval v meziválečném období. Růžová ulice byla tehdy součástí živého předměstí, kde se prolínala německá a česká kultura, což se odráželo i v dvojjazyčném označení ulic.

do ulice - Slovenského národního povstání

(archiv David Pavlis)

ulice Budovatelů - lázně

(archiv David Pavlis)

70/80 léta jablonecké přestavby v ulici Budovatelů a Poštovní

Dnešní budova polikliniky byla postavena v letech 1923-1926 pro účely Okresní zdravotní a sociální pojišťovny. Stavba byla provedena na základě projektu místního architekta Alfreda Fischera. Dům je kvalitním reprezentantem neoklasicistních tendencí v rámci meziválečné architektury.
Zajímavé je, že v minulosti byl vchod do polikliniky i z boku nemovitosti. Tam kde je dnes silnice s tramvajovým pásem. Je škoda, že chodník kolem budovy a tento vchod již není zachován. Na tehdejší dobu se jednalo o impozantní stavbu.

Poštovní ulice s jabloneckou poliklinikou OÚNZ, sanitky ještě Škodovky1202, na pozadí kočárek "pérák" , takže fotka bude tuším někde kolem roku 1960+-.

color Fotočas

Pohled na divadlo - zezadu

(archiv David Pavlis)

ulice Komenského - hampýz

(archiv David Pavlis)

(zhruba naproti hotelu Praha, v místech bývalého papírnictví)

František Křůmal - Na snímku jsou zachyceny dvě největší restaurační a hotelpvá zařízení této doby. V pozadí se jedná o hotel Krone, který vznikl již v první polovině 19. století přestavbou z bývalé zájezdní hospody. Napravo je budova hotelu Geling, která byla postavena místo původní budovy na pozemku, který v roce 1879 zakoupil Gustav Geling. V roce 1883 zde již stál nový třípatrový objekt postavený v novorenesančním stylu. Na plánku z roku 1854 je místo, kde později stál hotel pod č.p. 446.

Jablonecká HAUPTSTRASSE ( Komenského), cca ve 30-tých letech.
------------------
Na snímku je vidět ještě koňský či povozo­vý provoz a koleje pouliční dráhy, které připomínají význam dopravy a průmyslu v tehdejším "severním Manchesteru". Ulice působí živě – po chodnících kráčejí muži v dobových oblecích a kloboucích, v dálce se soustřeďuje ruch u menších obchodů a hostinců.​

Ve srovnání s dneškem je patrné, jak si Komenského ulice přes všechny pozdější zásahy stále uchovává základní historickou osu a měřítko, přestože se změnily výlohy, dopravní prostředky i celkový charakter městského života.​

text ChatGPT
color Fotočas Mirek

HAUPTSTRASSE – tep meziválečného Jablonce"
------------------------
Na této kolorované fotografii ožívá hlavní městská třída Jablonce nad Nisou ve 20. letech. Dlážděná ulice s tramvajovými kolejemi se vine mezi elegantními měšťanskými domy, jejichž fasády zdobí vývěsní štíty obchodů, tiskárny a chemické prodejny. V popředí dominuje nápis "BUCHHANDLUNG & BUCHDRUCKEREI", zatímco pod ním se skví jméno "ANTON KONRAD", známé z dobových adresářů.
Postavy v kloboucích a kabátech, pouliční hodiny a atmosféra poklidného dne vytvářejí obraz města, které žilo obchodem, řemeslem i kulturním ruchem. Tato scéna je nejen dokumentem doby, ale i poetickým oknem do každodennosti meziválečného Jablonce.
text Copilot
color Fotočas

Kousek Komenské ulice v časech....

v ulici Lovecká

(archiv David Pavlis)

v ulici Lovecká

(archiv David Pavlis)

na křižovatce ulic Pivovarská a Jelení

(archiv David Pavlis)

na křižovatce ulic Pivovarská a Příčná

(archiv David Pavlis)

Restaurace/hotel "Koruna" z ulice Komenského

(archiv David Pavlis)

Restaurace/hotel "Koruna"

(archiv David Pavlis)

Komenského ulice -  vedle ČSOB

Střelnice

(archiv David Pavlis)

Miroslav Pačes:

Takto krásnou Střelnici pamatuji ještě dlouho po válce. Hospodský pan Bělský a jeho vlčák Blesk. Správce stadionu pan Vyhnal s podobným vlčákem. Hospoda neustále plná jak, příznivci tak sportovci a to jak fotbalisty, atlety a střelci, kteří měli své palposty mezi několika valy nahoře, v místech dnešní atletické haly....

v ulici Emilie Floriánové

(archiv David Pavlis)

v Máchově ulici

(archiv David Pavlis)

když Billa nebyla Billa nebo spíše Moneta Bank

(archiv David Pavlis)

"TUZEX"

(archiv David Pavlis)

před kinem Radnice

(archiv David Pavlis)

Budova soudu - před kinem Radnice

(archiv David Pavlis)

Vlakové nádraží - vchod

(archiv David Pavlis)

Vlakové Nádraží - kolejiště

(archiv David Pavlis)

Pivovarská ulice

(archiv David Pavlis)

"U Remíze"

(archiv David Pavlis)

HOSTINEC U MĚSTA VÍDNĚ v Jablonci
Jedním z oblíbených hostinců poskytující občerstvení byl dřevěný domek č.p. 190 v Pražské ulici. První zmínka pochází z roku 1867 se A.Wenzel stal majitelem roubeného domku.
V roce 1913 byl hostinec rozšířen o kantýnu.
V souvislosti s plánovanou stavbou reprezentační budovy elektrických drah a dílen, byl v roce 1925 domek stržen.
Po zboření hospody byla na volném prostranství postavena benzínová pumpa, která byla v provozu do začátku osmdesátých let.
(color Fotočas)

HOSTINEC U MĚSTA VÍDNĚ v Jablonci

Jedním z oblíbených hostinců poskytující občerstvení byl dřevěný domek č.p. 190 v Pražské ulici. První zmínka pochází z roku 1867 se A.Wenzel stal majitelem roubeného domku.
V roce 1913 byl hostinec rozšířen o kantýnu.
V souvislosti s plánovanou stavbou reprezentační budovy elektrických drah a dílen, byl v roce 1925 domek stržen.
Po zboření hospody byla na volném prostranství postavena benzínová pumpa, která byla v provozu do začátku osmdesátých let.
(color Fotočas)

Původní domek v ulici 5.Květen z dob založení Jablonce vedle hostince 'U Zeleného Stromu'

hospoda U Zeleného stromu

 v Jablonci nad Nisou (dříve Gablonz an der Neisse) je skutečně historickým místem s kořeny sahajícími hluboko do minulosti. Tady je pár fascinujících detailů, které ji činí výjimečnou:
Pověst a původ názvu
• Podle místní pověsti stála u brodu přes Nisu jabloň, pod kterou odpočívali vozkové mířící z Turnova, Železného Brodu nebo Malé Skály. Právě tato jabloň se stala inspirací pro název hostince i samotné ulice.
• Strom se dokonce dostal do městského znaku Jablonce, což ukazuje, jak silně byl zakořeněn v místní identitě.
Historie hostince
• Dům čp. 194, zvaný U Zeleného stromu, stál už před rokem 1800. Byl to roubený hostinec, který zasahoval až do ulice.
• V roce 1947 do jeho obvodové zdi narazilo nákladní auto, což vedlo k jeho zbourání. Tím skončila jedna z nejstarších hospod v Jablonci.
• Poslední známou majitelkou byla Karoline Neumann, která provozovala i přidružené sedlářství.
Lokalita dnes
• Ulice U Zeleného stromu stále existuje a je součástí městské struktury. Na adrese 910/2 najdeš objekty, kde sídlí firmy a provozovny, ale původní hostinec už bohužel nestojí.
Je to krásný příklad toho, jak se legenda, městská heraldika a každodenní život proplétají v jednom místě.

"U Zeleného Stromu"

(archiv David Pavlis)

1979 _ J A B L O N E C nad Nisou

"U Zeleného Stromu" - křižovatka ulic 5.Května, Budovatelů, Pražská a Revoluční

(archiv David Pavlis)

v ulici Revoluční - kdysi Národní dům "Česká Beseda"

(archiv David Pavlis)

v ulici Revoluční - kdysi Národní dům "Česká Beseda"

(archiv David Pavlis)

v ulici Revoluční

(archiv David Pavlis)

do ulice Lovecká z křižovatky 5.Května a Mostecká

(archiv David Pavlis)

Lovecká ulice v Jablonci nad Nisou, zachycená na této historické fotografii, si dodnes uchovala svůj klidný charakter i mírné zakřivení terénu.
Dominantou snímku je kamenný památník se sochou Svatého Vavřince,
A samozřejmě zde nesmí chybět zástupci té nejmladší generace v nedělních oblečcích, pózující před panem fotografem, který kompozičně tuto fotografii jimi jemně a prakticky doladil..

text Copilot
color Fotočas

do ulice Lovecká z křižovatky 5.Května a Mostecká

(archiv David Pavlis)

ulice Mostecká a pohled do Lovecké

(archiv Zbyněk Prokopič)

"U Tří Kaprů"

(archiv David Pavlis)

Poštovní úřad

(archiv David Pavlis)

Poštovní ulice
OKRESNÍ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠŤOVNA v Jablonci.

Dnešní budova polikliniky byla postavena v letech 1923-1926 pro účely Okresní zdravotní a sociální pojišťovny. Stavba byla provedena na základě projektu místního architekta Alfreda Fischera. Dům je kvalitním reprezentantem neoklasicistních tendencí v rámci meziválečné architektury.

Zajímavé je, že v minulosti byl vchod do polikliniky i z boku nemovitosti. Tam kde je dnes silnice s tramvajovým pásem. Je škoda, že chodník kolem budovy a tento vchod již není zachován. Na tehdejší dobu se jednalo o impozantní stavbu.

autor příspěvku Fotočas Mirek

před "Výstavištěm" z Podhorské ulice

(archiv David Pavlis)

Na křižovatce ulic Podhorská a Spojovací směrem z Pasek - 2019

(archiv David Pavlis)

TENKRÁT GOTTWALDOVKA, DNES PODHORSKÁ ULICE v Jablonci.

Podhorská ulice

Když se Jablonci uváděla do provozu tramvaj - pokládání kolejí .  / skleněný negativ / (archiv Ladislav Vacek)

Třikrát Jablonec. Stejné místo v poněkud rozdílné době.

Podhorská ulice (archiv Vladimír Michal)

Význam a důležitost tepny "Gebirgstrasse" v Jablonci znamená každodenní soužití s jednou konkrétní ulicí – s jejím hlukem i tichem, proměnami ročních dob, staveb i lidí. Za ta léta člověk sleduje, jak se z někdejší průmyslové či řemeslnické čtvrti stává obytné místo, jak mizí staré provozovny a objevují se nové služby, jak se proměňují fasády, chodníky i stromy před domy. Takový dlouhý pobyt dává ulici rozměr "domova", kde každý detail – od zvuku ranního provozu po večerní světla oken – nese vzpomínky na konkrétní okamžiky i životní etapy.

text Copilot
color Fotočas

z ulice Lipanská - u Muzea Skla a Bižuterie

(autor druhého snímku Lada Zejda)

(archiv David Pavlis)

v ulici U muzea - vedle muzea a pódia výstaviště směrem Dolní náměstí

(archiv David Pavlis)

Dolní Náměstí

(archiv David Pavlis)

po levé straně ulice Polní na křižovatce do ulice Hřbitovní

(archiv David Pavlis)

Před "Výstavištěm" Jiráskova ulice

vlevo ulice Liberecká vpravo odbočka do Nemocniční

Liberecká ulice

(archiv Miroslav Matějček)