Hrad a zámek Frýdlant
HRAD A ZÁMEK FRÝDLANT
Středověký hrad na čedičové skále nad řekou Smědou vybudovali v polovině 13. století Ronovci. Jeho původní vzhled dnes dokládá jen mohutná válcová hradní věž s renesanční bání. Roku 1551 vymírá rod Biberštejnů, v jejichž držení je hrad od roku 1278, a v roce 1558 kupují hrad Redernové, kteří roku 1558 povolávají italského stavitele Marka Spazzia di Lancio a na dosavadním podhradí dávají zbudovat renesanční zámek s osmibokou schodištní věží a kaplí. V západním průčelí je budova pokryta černobílým sgrafitem s figurálními motivy a rostlinnými arabeskami. Melchior Redern dává zároveň upravit dosavadní hradní budovy. aby splynuly s novostavbou v jednotný celek.Roku 1622 kupuje zkonfiskovaný majetek Albrecht z Valdštejna. vévoda frýdlantský. Po jeho smrti získávají Frýdlant Gallasové (od roku 1759 Clam-Gallasové), kteří jej drží až do roku 1945. I za nich byly, zejména v letech 1767 a 1869, na Frýdlantě prováděny některé přestavby (kastelánské křídlo) a stavební změny a celý areál hradu a zámku dostal tak dnešní vzhled.
Prostory frýdlantského hradu byly zpřístupněny jako hradní muzeum již v roce 1801. Zachycují doby starších držitelů. Doba Redernů a Albrechta z Valdštejna má samostatnou expozici. Dále jsou zde umístěny uniformy, zbraně, osobní památky na generála Eduarda Clam-Gallase a řada portrétů. V podkroví Dolního zámku jsou umistěny sbírky měděného a cínového nádobí, porcelánu, keramiky a skla. V druhém. tzv. dámském patře je řada nainstalovaných salonů a malá zámecká obrazárna s řadou vynikajících obrazů. Bohatě jsou vybaveny i pokoje tzv. pánského patra.
Frýdlantsko se stálo v roce 1640 ohniskem velkého selského povstání, do jehož čela se postavil kovář Andreas Stelzig. Událost připomíná pamětní síň A. Stelziga, která je zároveň vstupní historickou síní.
(zdroj: Dobová litografie severočeských zámků, 1986)
Hrad a zámek Frýdlant
Frýdlant jako hradní sídlo je poprvé zmíněn v roce 1278, ale podle všech indicií existoval už mnohem dříve.
Není proto divu, že je opředen mnoha pověstmi. O jednom z majitelů, pánu Bedřichovi z Biberštejna, se traduje, že prý to byl vášnivý karbaník, který se pustil do hry v kostky se satanášem. Svoji duší prohrál a ďábel na oplátku zoral kouzelnými vraníky skálu pod hradem. Když Bedřicha pohřbívali, rakev prý byla podezřele lehká... Kdo ví, jak to tenkrát bylo, ale určitě nezůstávejte na hradě po setmění. To se tam prý zjevuje přízrak Melchiora z Redernu, který údajně ovládal černou magii a dokázal ze zasetého obilí vypěstovat celé vojsko, a jeho žena Kateřina - krutá a despotická paní, která jako černá vdova zámkem obchází, vyhlíží z oken a sténá.
zdroj: Radka Srněnská, Lubomír Sedlák a CBS Flying Team, 2023