Hrad a zámek Frýdlant 

HRAD A ZÁMEK FRÝDLANT

Středověký hrad na čedičové skále nad řekou Smědou vybudovali v polovině 13. století Ronovci. Jeho původní vzhled dnes dokládá jen mohutná válcová hradní věž s renesanční bání. Roku 1551 vymírá rod Biberštejnů, v jejichž držení je hrad od roku 1278, a v roce 1558 kupují hrad Redernové, kteří roku 1558 povolávají italského stavitele Marka Spazzia di Lancio a na dosavadním podhradí dávají zbudovat renesanční zámek s osmibokou schodištní věží a kaplí. V západním průčelí je budova pokryta černobílým sgrafitem s figurálními motivy a rostlinnými arabeskami. Melchior Redern dává zároveň upravit dosavadní hradní budovy. aby splynuly s novostavbou v jednotný celek.
Roku 1622 kupuje zkonfiskovaný majetek Albrecht z Valdštejna. vévoda frýdlantský. Po jeho smrti získávají Frýdlant Gallasové (od roku 1759 Clam-Gallasové), kteří jej drží až do roku 1945. I za nich byly, zejména v letech 1767 a 1869, na Frýdlantě prováděny některé přestavby (kastelánské křídlo) a stavební změny a celý areál hradu a zámku dostal tak dnešní vzhled.
Prostory frýdlantského hradu byly zpřístupněny jako hradní muzeum již v roce 1801. Zachycují doby starších držitelů. Doba Redernů a Albrechta z Valdštejna má samostatnou expozici. Dále jsou zde umístěny uniformy, zbraně, osobní památky na generála Eduarda Clam-Gallase a řada portrétů. V podkroví Dolního zámku jsou umistěny sbírky měděného a cínového nádobí, porcelánu, keramiky a skla. V druhém. tzv. dámském patře je řada nainstalovaných salonů a malá zámecká obrazárna s řadou vynikajících obrazů. Bohatě jsou vybaveny i pokoje tzv. pánského patra.
Frýdlantsko se stálo v roce 1640 ohniskem velkého selského povstání, do jehož čela se postavil kovář Andreas Stelzig. Událost připomíná pamětní síň A. Stelziga, která je zároveň vstupní historickou síní.
(zdroj: Dobová litografie severočeských zámků, 1986)