Hrad a zámek Frýdlant

















































**Frýdlant: Poklad Jizerských hor a první hradní muzeum ve střední Evropě**
Frýdlant, majestátní hrad a zámek, se tyčí na mohutné čedičové skále nad řekou Smědá v okrese Liberec. Tento unikátní komplex, který kombinuje středověký hrad a renesanční zámek, patří mezi nejvýznamnější památky České republiky. Jeho bohatá historie, působivá architektura a nádherné expozice přitahují návštěvníky z blízka i daleka.
### První hradní muzeum ve střední Evropě
Frýdlant se pyšní jedním prvenstvím, které ho odlišuje od ostatních hradů a zámků. Již v roce 1801 byl zpřístupněn veřejnosti jako první hradní muzeum ve střední Evropě. Dnes si zde můžete prohlédnout sbírky zámeckého nábytku, obrazárnu, kolekci zbraní i unikátní sbírku dýmek. Prohlídka vás provede nejen historií samotného hradu, ale také životem jeho bývalých majitelů.
### Začátek historie: Ronovci a pověst o věži Indice
Historie Frýdlantu sahá až do první poloviny 13. století, kdy byl hrad založen. Podle pověsti však na jeho místě stála již roku 1014 mohutná věž zvaná Indica, která sloužila jako maják pro obchodníky putující přes obtížně prostupný prales Jizerských hor. V té době byla oblast nazývána Záhvozdí a procházející obchodní stezky do Žitavy a Zhořelce si žádaly bezpečí. Hrad byl pravděpodobně vybudován Ronovci, významným českým šlechtickým rodem.
### Biberštejnové: Tři století prosperity
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1278, kdy ho český král Přemysl Otakar II. prodal Rudolfovi z Biberštejna. Tento rod držel Frýdlant téměř tři sta let a proměnil ho v prosperující panství. Biberštejnové nejen rozšířili samotný hrad, ale také vybudovali opevnění schopné odolat dělostřeleckým útokům. Město Frýdlant se pod jejich vedením stalo centrem řemesel a vzdělanosti.
### Redernové: Renesance na Frýdlantu
Roku 1558 koupil panství Bedřich z Redernu, jehož rod přinesl na Frýdlantsko renesanční rozkvět. Pod vedením Melchiora z Redernu se hrad proměnil v honosné sídlo s novým "horním zámkem" a kaplí svaté Anny. Na výzdobě pracovali renomovaní umělci té doby, jako Bartoloměj Spranger. Bohužel, rod Redernů byl po stavovském povstání roku 1618 označen za rebely a panství bylo zabaveno.
### Valdštejn: Šťastná země
Nejznámějším majitelem Frýdlantu byl Albrecht z Valdštejna, který panství získal roku 1622. Ačkoliv na hradě pobýval jen sporadicky, jeho vláda přinesla Frýdlantsku období prosperity i během třicetileté války. Oblast byla díky své strategické poloze ušetřena válečných útrap a získala přídomek "terra felix" – šťastná země.
### Gallasové: Opevnění proti Švédům
Po Valdštejnově smrti připadlo panství Matyáši Gallasovi, jednomu z významných císařských generálů. Éra Gallasů byla poznamenána válečnými konflikty třicetileté války. Hrad byl několikrát obléhán Švédy, kteří ho obsadili a výrazně posílili jeho opevnění. Přestože rod Gallasů čelil hospodářským obtížím, jejich vláda přinesla i významné stavební úpravy.
### Clam-Gallasové: Mecenáši umění
Roku 1757 přešlo panství na rod Clam-Gallasů, který se zasloužil o rozvoj kultury a umění. Kristián Filip z Clam-Gallasu byl velkým podporovatelem hudby a výtvarného umění. Jeho pražský palác navštěvoval dokonce Ludwig van Beethoven. Na Frýdlantu založil rozsáhlé sbírky, které zaplnily celý hrad. Tyto sbírky byly roku 1801 zpřístupněny veřejnosti.
### Moderní éra: Památka pro všechny
Po roce 1945 byl Frýdlant konfiskován státem a stal se oblíbeným cílem turistů. Postupně byly zpřístupněny další části komplexu, jako dolní zámek či kastelánské křídlo. V posledních desetiletích probíhají rozsáhlé restaurátorské práce, které památce vracejí její původní podobu.
### Tajemství Jantarové komnaty?
Frýdlant občas zahaluje aura tajemství. Někteří badatelé věří, že by se zde mohla nacházet ukrytá Jantarová komnata – legendární dílo nevyčíslitelné hodnoty. Ačkoliv dosavadní průzkumy byly neúspěšné, záhada nadále láká dobrodruhy.
### Návštěva Frýdlantu
Pokud hledáte místo plné historie, krásné architektury a zajímavých příběhů, Frýdlant je ideálním cílem. Procházka nádvořím, pohled na Jizerské hory z hradní věže nebo obdivování renesančních sgrafit vás přenesou do minulosti plné dobrodružství a romantiky.
Frýdlant je nejen skvostem českých dějin, ale také místem, kde se historie potkává s přítomností v harmonickém souznění. Přijďte se přesvědčit sami!



















HRAD A ZÁMEK FRÝDLANT
Středověký
hrad na čedičové skále nad řekou Smědou vybudovali v polovině 13.
století Ronovci. Jeho původní vzhled dnes dokládá jen mohutná válcová
hradní věž s renesanční bání. Roku 1551 vymírá rod Biberštejnů, v
jejichž držení je hrad od roku 1278, a v roce 1558 kupují hrad
Redernové, kteří roku 1558 povolávají italského stavitele Marka Spazzia
di Lancio a na dosavadním podhradí dávají zbudovat renesanční zámek s
osmibokou schodištní věží a kaplí. V západním průčelí je budova pokryta
černobílým sgrafitem s figurálními motivy a rostlinnými arabeskami.
Melchior Redern dává zároveň upravit dosavadní hradní budovy. aby
splynuly s novostavbou v jednotný celek.
Roku 1622 kupuje
zkonfiskovaný majetek Albrecht z Valdštejna. vévoda frýdlantský. Po jeho
smrti získávají Frýdlant Gallasové (od roku 1759 Clam-Gallasové), kteří
jej drží až do roku 1945. I za nich byly, zejména v letech 1767 a 1869,
na Frýdlantě prováděny některé přestavby (kastelánské křídlo) a
stavební změny a celý areál hradu a zámku dostal tak dnešní vzhled.
Prostory
frýdlantského hradu byly zpřístupněny jako hradní muzeum již v roce
1801. Zachycují doby starších držitelů. Doba Redernů a Albrechta z
Valdštejna má samostatnou expozici. Dále jsou zde umístěny uniformy,
zbraně, osobní památky na generála Eduarda Clam-Gallase a řada portrétů.
V podkroví Dolního zámku jsou umistěny sbírky měděného a cínového
nádobí, porcelánu, keramiky a skla. V druhém. tzv. dámském patře je řada
nainstalovaných salonů a malá zámecká obrazárna s řadou vynikajících
obrazů. Bohatě jsou vybaveny i pokoje tzv. pánského patra.
(zdroj: Dobová litografie severočeských zámků, 1986)









































































Hrad a zámek Frýdlant
Frýdlant jako hradní sídlo je poprvé zmíněn v roce 1278, ale podle všech indicií existoval už mnohem dříve.
Není proto divu, že je opředen mnoha pověstmi. O jednom z majitelů, pánu Bedřichovi z Biberštejna, se traduje, že prý to byl vášnivý karbaník, který se pustil do hry v kostky se satanášem. Svoji duší prohrál a ďábel na oplátku zoral kouzelnými vraníky skálu pod hradem. Když Bedřicha pohřbívali, rakev prý byla podezřele lehká... Kdo ví, jak to tenkrát bylo, ale určitě nezůstávejte na hradě po setmění. To se tam prý zjevuje přízrak Melchiora z Redernu, který údajně ovládal černou magii a dokázal ze zasetého obilí vypěstovat celé vojsko, a jeho žena Kateřina - krutá a despotická paní, která jako černá vdova zámkem obchází, vyhlíží z oken a sténá.
zdroj: Radka Srněnská, Lubomír Sedlák a CBS Flying Team, 2023




Město Frýdlant bylo častým cílem služebních cest německého spisovatele Franze Kafky (1883-1924).
Pobýval zde opakovaně v hostinci Bílý kůň. Záznamy v cestovním deníku ukazují, že tyto cesty podnikal oficiálně, a to ve službách Dělnické úrazové pojišťovny, jejímž byl úředníkem. Jako revizor měl na starosti velké textilní továrny na severu Čech. Když skončily pracovní povinnosti, trávil čas procházkami po městě a okolí.
K Frýdlantu si utvořil zvláštní vztah a své mladší sestře Ottle dokonce v dopise z 18. 9. 1918 doporučil studovat zdejší Hospodářskou zimní školu: "Takže pokud se nerozhodnete pro Vídeň, která by kromě nedostatku zemědělství byla zpočátku docela dobrá, zejména proto, že by vám ukázala i úplně nové podmínky, bylo by nejlepší, kdybyste se vypravili do Frýdlantu (zvláštní, krásné, smutné město v mé paměti, byl jsem tam čtrnáct dní) a promluvili si s lidmi."* Ottla se pak skutečně zapsala na zdejší školu, kde jako první a jediná studentka svého ročníku odmaturovala. *Zdroj: Kafka, Franz. Briefe an Ottla und die Familie. Frankfurt am Main: S. Fischer, 1966, s. 56. Zdejší kraj byl pro Kafku inspirací. Velmi si oblíbil atypický frýdlantský zámek, který připomíná skládačku několika architektonických stylů. Odkazy na tuto pozoruhodnou stavbu lze najít jak v Kafkových dílech, tak v jeho dopisech a denících, kde se zmiňuje, že se podíval mimo jiné i do tzv. "Kaiserpanoramatu", kde se promítaly fotografie z celé Evropy. Jedna z nich ho inspirovala k cestě do Verony.
------------------------------------------------------------------------
Maxi Brodovi (pohlednice, zámek Frýdlant). Razítko: 1. 2.1911:"Zámek je plný břečťanu, sahá až do poloviny lodžií. Jen padací most připomíná takové ty cetky, o jejichž řetězy a dráty se nechcete starat, protože jsou to jen cetky, a přitom jste si dali záležet na všem ostatním. Červené střeše dole nemusíte věřit.Franz"Zdroj: Kafka, Franz. Briefe 1902-1924. Frankfurt am Main: S. Fischer, 1958, s. 87. ------------------------------------------------------------------------
Deník z cesty do Frýdlantu a Liberce (leden-únor 1911)Popis zámku ve Frýdlantu naznačuje, že tento dojem později přetrval v představách jeho slavného románu "Zámek":"Zámek ve Frýdlantu. Tolik možností, jak si ho prohlédnout: z roviny, z mostu, z parku, mezi holými stromy, z lesa přes velké jedle. Překvapivě naskládaný zámek, který, když vstoupíte na nádvoří, dlouho nenabývá tvaru, protože tmavý břečťan, šedočerná zeď, bílý sníh, břidlicově zbarvený led pokrývající svahy, zvyšují rozmanitost. Zámek není postaven na širokém vrcholu, ale spíše špičatý vrchol je obklopen. Šel jsem po stezce a neustále klouzal, zatímco kastelán, s nímž jsem se setkal o kus výš, snadno vystoupal po dvou schodech.
Břečťan je všude. Skvělý výhled ze špičatého vyčnívajícího místečka. Schodiště u zdi končí v půli cesty nahoře zbytečně. Řetězy padacího mostu visí zanedbané na hácích. Nádherný park. Protože leží terasovitě na svahu, ale částečně i kolem rybníka s různými skupinami stromů, nelze si vůbec představit jeho letní podobu. V ledově studené vodě rybníka sedí dvě labutě, jedna klade krk a hlavu do vody. ... "Kafka rád jezdíval v Berlíně na jednu atrakci, která se jmenovala "Kaiserpanorama", byl to vlastně takový hologram. Tuto atrakci navštívil i ve Frýdlantu. A ve svém deníku psal, jak skvělé by bylo spojit tenhle holografický obraz s kinematografickým. Což je vlastně virtuální realita."Císařské panoráma. Moje jediné potěšení ve Frýdlantu.
Neměl jsem v něm skutečný komfort, protože jsem nebyl vybaven tak krásným nábytkem, jaký jsem tam našel, vstoupil jsem do něj se zasněženými botami a teď, když jsem seděl před brýlemi, jsem se špičkami nohou dotýkal jen koberce. Zapomněl jsem na vybavení Panoramatu a chvíli jsem se bál, že budu muset přecházet z jednoho křesla do druhého. Celému dění vévodí starý muž u osvětleného stolu, který si čte svazek "Illustrierte Welt". Po chvíli mi zahraje Ariston. Později přicházejí dvě starší dámy a sedají si po mé pravici, pak další po mé levici. Brescia, Cremona, Verona. Lidé uvnitř jako voskové panenky, připevněné k chodníku podrážkami. Hrobové ticho: dáma s vlečkou, která se táhne přes nízké schodiště, trochu pootevře dveře a ohlédne se. Rodina, vpředu si chlapec čte, jednu ruku má na spánku, chlapec vpravo natahuje nenatažený luk. Pomník hrdiny Tita Speriho: opomíjený a nadšený, oblečení mu vane kolem těla. Halena, široký klobouk. Obrazy jsou živější než v kině, protože umožňují divákovi zažít klid reality. Kino dává divákovi neklid jeho pohybu, zdá se důležitější klid pohledu. Hladká podlaha katedrál před naším jazykem, proč se takto nekombinuje kino a stereoskop? Plakáty s "plzeňským Wührerem", známé z Brescie.
Vzdálenost mezi pouhým poslechem příběhu a viděním panoramatu je větší než vzdálenost mezi ním a viděním skutečnosti. Starý železný trh v Cremoně. Na konci jsem chtěl starému pánovi říct, jak se mi to líbilo, ale neodvážil jsem se. Mám další program. Otevřeno od deseti hodin do deseti."
Zdroj: Kafka, Franz. Tagebücher und Briefe. Prag: Heinr. Mercy Sohn, 1937, s. 123-125.
autor článku Státní hrad a zámek Frýdlant

Tentokrát hrad Frýdlant v Čechách v pravděpodobné podobě ze 13. století. Model vznikl tentokrát ve spolupráci s Josef Kestler - tak dlouho kňučel "já to chci taky zkusíííít.." až jsem povolil Ke vzniku modelu - průběh byl poměrně dramatický, neb zadavatel si podobu vycucal z prstu a ve finále šlo spíše o záchranu modelu
zdroj: Pip's Model Room - Hmotové rekonstrukce hradů
komentář Lou Lou - Ta
představa původní strohé stavby z té doby , identická realistická
podoba hradu doslova číší z historie,.Krásná syrově surová doba bez
možnosti odvolání, jakoby byla pořád s velkým respektem !

Znáte dílo anglického malíře Josepha Nashe?
Tento autor se v 19. století specializoval na ztvárnění historických budov a jejich interiérů, které nikdy nenechal prázdné a vdechoval jim život v podobě mnoha postav, které dotvářejí scény z rodinného života aristokracie. V našem depozitáři se nachází tři velká alba, kterými rádi listujeme. Pár nahledů přinášíme v dnešním příspěvku... Pěkný den z frýdlantského panství!
zdroj: Státní hrad a zámek Frýdlant