Hohenwald - osada Vysoký

21.11.2021

HOHENWALD aneb osada Vysoký

obraz namalovaný r. 1950
Osada Vysoký, původním názvem Hohenwald, se nacházela na půli cesty z Albrechtic u Frýdlantu do Horního Vítkova. Ležela na západním úpatí Lysého vrchu (643 m n.m.), jen pár stovek metrů od česko-polské hranice. Osada mívala těsně před druhou světovou válkou více než 40 čísel popisných a v nich bydlelo na 136 obyvatel, pochopitelně německých. Ti byli po roce 1945 vysídleni a obec nebyla již nikdy obývána. Domy byly v prvopočátku vyrabovány, chátraly a v 50. letech 20. století byly z příkazu vlády ČSR zbořeny. Hohenwald neboli Vysoký je jedinou osadou na Liberecku, která nadobro zmizela z poválečné mapy. (autor příspěvku Jana Zahurancová)

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
adresní strana pohlednice s razítkem majitele hostince 1905.(archiv Jany Zahurancové)
adresní strana pohlednice s razítkem majitele hostince 1905.(archiv Jany Zahurancové)

Vysoký v roce 1930 a 17.4.2000

Na svahu Lysého vrchu, blízko zemské hranice, se rozkládala osada Vysoký. Její vznik spadá do počátku 17.století a je spojen se správou panství Kateřinou z Redernu. Ves poprvé těžce utrpěla v roce 1745, kdy se tudy z Čech vracela pruská vojska. Byla však obnovena a v roce 1834 zde v 31 domech žilo 185 obyvatel. Nad osadou stával větrný mlýn, později přeměněný na bizarní rozhlednu s restaurací. Po skončení druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva zůstala obec neobydlená. Z důvodu zániku osídlení byl Vysoký usnesením pléna ONV v Liberci ze dne 19.9.1985 oficiálně zrušen.
(zdroj: Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, František Mrva, Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Vysoký v roce 1929 a 16.6.2016

Jen poslední tři stavby zbyly po staré pytlácké a pašerácké osady Vysoký v nejzápadnější výspě Jizerských hor. Aní v jednom z nich ale dnes již nikdo nastálo nežije; v osmdesátých letech 20, století byla dokonce osada oficiálně prohlášena za zaniklou. Úhledná políčka se změnila na pastviny, mrtvou ves v nich měly připomínat jen zasuté studny a několik pokroucených ovocných stromů. Jenže lidé se sem vrátili - na kopci vztyčili řadu stožárů a větrných elektráren. Mezi nimi se pomalu rozpadají trosky větrného mlýna, který postavil roku 1830 Wenzel Zückler.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Vysoký v roce 1929 a 16.6.2016
Vysoký v roce 1929 a 16.6.2016

Něco o zmizelé obci Vysoký, která stávala nedaleko Chrastavy.

Po roce 1945 zůstala neobydlena, v roce 1985 byla oficiálně zrušena.Na pohlednici vidíme obec v celé její kráse kolem roku 1900 a bývalý mlýn. Zajímavá je i adresní strana pohlednice, kde se dozvíme, že byla odeslána z Chrastavy do Frýdlantu 11. IX. 1905 a dole je i razítko tehdejšího majitele mlýna (rozhledny) a hostince.

Trocha historie:

 Na horském hřebeni na Lysém vrchu postavil roku 1830 rychtář obce Vysoký Eduard Zücker větrný mlýn, který pracoval až do roku 1866, kdy jej pruští vojáci rozbili, a 30 let byl v ruinách. Až roku 1897 jeho tehdejší majitel Adolf Zücker kamennou stavbu opravil a přestavěl na 20m vysokou rozhlednu. V jejím sousedství začal provozovat výletní hostinec zvaný Wartburg. Rozhledna se stala velmi oblíbeným cílem výletníků s rozmachem turistiky na počátku 20. století pro nádherný výhled k Ještědu, na Jizerské hory a do Horní Lužice.

 (z knihy Vitalije Marka: Zapomenuté hospody, vinárny, kavárny a cukrárny na Chrastavsku) (autor příspěvku Jana Zahurancová)

Vysoký_U volné vyhlídky 1900 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký_U volné vyhlídky 1900 (archiv Jany Zahurancové)
Rozhledna ve Vysokém u Frýdlantu roku 1928 Zdroj: kalendář Z Jizerských hor do Českého ráje,  Podještědí,  Pojizeří,  2018
Rozhledna ve Vysokém u Frýdlantu roku 1928 Zdroj: kalendář Z Jizerských hor do Českého ráje, Podještědí, Pojizeří, 2018
Vysoký_hostinec U Věže-Wartburg 1920 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký_hostinec U Věže-Wartburg 1920 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký 2015 (archiv Jany Zahurancové)
foto Jaroslav Bien
foto Jaroslav Bien
Zaniklá osada Vysoký (Hohenwald) na litografii frýdlantského vydavatele Adolfa Scholze, odesláné 23.6.1902 (archiv Lukáš Suchomel)
Zaniklá osada Vysoký (Hohenwald) na litografii frýdlantského vydavatele Adolfa Scholze, odesláné 23.6.1902 (archiv Lukáš Suchomel)
Hohenwald_hostinec (archiv Jany Zahurancové)
Hohenwald_hostinec (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký 1915 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký 1915 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký_hostinec U Věže-Wartburg  (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký_hostinec U Věže-Wartburg (archiv Jany Zahurancové)

Na horském hřebeni na Lysém vrchu postavil roku 1830 rychtář obce Vysoký Wenzel Zücker větrný mlýn, který pracoval až do roku 1866, kdy jej pruští vojáci rozbili a 30 let byl v ruinách. Až roku 1897 jeho tehdejší majitel Adolf Zücker kamennou stavbu opravil přestavěl na 20 m vysokou rozhlednu. Rozhledna se stala velmi oblíbeným cílem výletníků, ale po poslední válce obec - zvaná v místním nářečí Huchwahl - rychle chátrala a s ní rozhledna. Dnes jsou z ní zarostlé trosky, připomínající spíš hradní ruinu. Hned za ní vyrostlo na Lysém vrchu v posledních letech šest větrných elektráren a tři retranslační stožáry.

(Zdroj: Miloslav Nevrlý - Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Vysoký 1908 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký 1908 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký-ruiny domu zmizelé vsi 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Vysoký-ruiny domu zmizelé vsi 2015 (archiv Jany Zahurancové)