Heřmanička

29.05.2021
na konečné ve Frýdlantu v Čechách
na konečné ve Frýdlantu v Čechách

Frýdlant - Heřmanice - (Reichenau - Zittau)


Frýdlantské obchodní dráhy vznikaly postupně v 90. letech 19. století. Tento text sleduje pouze trať Heřmanickou.

Vzniku tratě z Frýdlantu do Heřmanic nejvíce napomohly textilní továrny v Dětřichově a cihelna s výrobou šamotového zboží v Kunraticích. Již v roce 1864 bylo zřízeno komité na výstavbu dráhy ze Zittau přes Reichenau do Frýdlantu. Vzhledem k složitým jednáním mezi Rakouskem a Saskem celý projekt ztroskotal. Pruská strana, aby uspokojila zájem o železnici, vybudovala úzkokolejku ze Zittau do Reichenau. Úzký rozchod byl zvolen pro to, aby dráha mohla vést do továren a co nejblíže obcí. První jízda proběhla 17.10.1884. Z Reichenau do Frýdlantu pak fungovalo nějaký čas dostavníkové spojení.
Zájem o propojení obou měst však neutuchal. Nejprve v roce 1895 byla udělena předběžná koncese na normálně rozchodnou trať Frýdlant-Větrov-Kunratice-Reichenau. Již v průběhu přípravných prací bylo nutné provést změnu trasy přes Dětřichov a Heřmanice. Oficiálním účelem dráhy byl dovoz českého uhlí pro výše zmíněné podniky v Kunraticích, Dětřichově a Heřmanicích, odvoz jejich výrobků a spojení míst s okresním městem. Rozhodnuto bylo ve prospěch rozchodu 750 mm. Projektant Reimherr zpracoval podklady již v roce 1895 a odhadl stavební náklady na 442 000 zl. Saské ministerstvo vnitra povolilo předběžné práce 4.3.1895 pro trať Reichenau - Kunratice - Frýdlant. V lednu 1896 bylo uloženo provést stavbu Saským státním drahám. Přičemž úsek Reichenau - Heřmanice měl být postaven na státní náklady (saské strany).

Revize české strany trasy proběhla ve dnech 22. a 23..7.1896, kdy bylo rozhodnuto o jediném společném nádraží s normálně rozchodnou železnicí. Dalším problematickým úsekem bylo vedení trasy okolo Dětřichova. Problém se podařilo částečně vyřešit až stavbou úvratě, která se ale objevuje na plánech až v roce 1898. Peníze pro trať měly poskytnou Zemská banka království Českého v Praze a Rakouský úvěrní ústav.
Stavba začala v dubnu 1899. V pátek 24.8.1900 proběhla technicko policejní zkouška se zkušební jízdou. V půl osmé ráno vyjel zvláštní vlak z Zittau do Reichenau a dále do Heřmanic. Zde se setkali úředníci ze Saska se svými kolegy Rakouskými, kteří přijeli z Frýdlantu. Trať byla předána do provozu 25.8.1900 pouze s malou bezvýznamnou oslavou. V soukromém provozu byla trať v letech 1900 až 1924. Dráha přešla 1.1.1925 pod správu státu a byla podřízena ředitelství drah v Hradci Králové. Po mnichovském diktátu byla heřmanička pod správou DRB. Na začátku byly ze strany DRB nasazeny moderní motorové vozy. Jejich provoz ustal 2.9.1939. Průběžná nákladní doprava byla vedena stroji 99.59. Dne 2.5.1945 byla přerušena trať mezi Zittau a Heřmanicemi. Osvobozovací vlak s železničáři ČSD přijel do Heřmanic 30. května 1945. Vlaky s uprchlíky jezdily pro správou DRB až do 21.6.1945 a tímto dnem skončila mezinárodní doprava navždy. Po válce dochází k oživení průmyslu. Otevřeny jsou opět čedičové lomy v Heřmanicích. V roce 1947 byla zrušena pro nerentabilitu osobní doprava. Náhrada spočívala v dvou párech autobusové linky. Již v dubnu 1948 žádají obce nejen udržení nákladní dopravy, ale i zpětné zavedení osobní dopravy. Autobusy sice byly rychlejší, ale nevyhovovaly kapacitně. Obce protestují i nadále. Dnem 28.5.1951 je dráha prohlášena za neveřejnou (vlečku) podniku Severočeský průmysl kamene. I v roce 1955 je nařízeno neobnovovat osobní dopravu. Nepomáhaly ani interpelace v parlamentu. Teprve v březnu 1957 dochází ke změně a následuje nařízení obnovení osobní dopravy. A tak 14.7.1957 se opět po trati rozjely vlaky s cestujícími.

V 60. letech následovala modernizace některých staveb a zavedení motorového provozu. Ustávala i nákladní doprava a poslední manipulák jel 13.6.1964. Skutečný konec přišel jako hrom z nebe. Dne 5.4.1975 vydal traťmistrovský okrsek zprávu, kde uvádí velmi kritický stav svršku i spodku tratě. V návaznosti na to dne 13.1.1976 byl definitivně zastaven provoz. Trať byla úředně zrušena v roce 1984. V roce 1996 se objevila aktivita obnovit provoz až do polské Bogatyně. Místo toho však nastoupily Sběrné suroviny a zbytky tratě zlikvidovaly.

text O. Čížek, foto sbírka O. Čížek, Frýdlantské okresní dráhy)

Prameny: publikace Úzkorozchodná dráha Frýdlant v. Čechách - Heřmanice. Nakladatelství ing. Radek Sedláček

koloroval Jaroslav Honzík
koloroval Jaroslav Honzík
archiv Josef Kutílek
archiv Josef Kutílek
Dětřichov u Frýdlantu, nedatovaný snímek. (Foto: sbírka FOD)
Dětřichov u Frýdlantu, nedatovaný snímek. (Foto: sbírka FOD)
Archivní letecký snímek z roku 1938. Zachycen vláček Heřmaničky v jízdě před stanicí Rasl&syn. Zdroj: https://ags.cuzk.gov.cz/archiv/openmap.html? (archiv Aleš Procházka)
Archivní letecký snímek z roku 1938. Zachycen vláček Heřmaničky v jízdě před stanicí Rasl&syn. Zdroj: https://ags.cuzk.gov.cz/archiv/openmap.html? (archiv Aleš Procházka)

Frýdlant v Čechách. I když do Heřmanic se jelo naposledy v r. 1976, lokomotiva T47.008 byla vyfotografována v depu ve Frýdlantu 14.července 1981. (Foto: Petr Ovsenák)

Parní lokomotiva 310.0134 společně s úzkorozchodnou lokomotivou T36.002 před frýdlantskou výtopnou...18.10.2025
Parní lokomotiva 310.0134 společně s úzkorozchodnou lokomotivou T36.002 před frýdlantskou výtopnou...18.10.2025

Frýdlantské železniční muzeum 31. srpna 2025.

V neděli bylo muzeum mimořádně otevřené zejména při příležitosti výročí 125 let úzkorozchodné železnice Frýdlant v Č. - Heřmanice a normálně rozchodné trati Raspenava - Bílý Potok p. Sm.Dále jsme si připomněli 150 let trati Liberec - Frýdlant v Č. - Zawidów a 200 let první železnice světa Stockton - Darlington (Anglie).

Ve čtvrtek 24. ledna 1907 ráno došlo na trati Heřmanice – Frýdlant k železničnímu neštěstí, 

které si mohlo lehce vyžádat i oběti na životech. Když za panující silné bouře vyjel z kunratického nádraží na trať první ranní vlak č.201, převrátil za obcí náraz větru několik vagonů na konci soupravy. 

Ty se svezly po náspu trati a strhly s sebou i služební vůz a jeden vagon pro cestující. Lokomotiva zůstala naštěstí na kolejích. Ve vlaku byly lehce zraněny 4 osoby. Na místo neštěstí byl povolán obvodní lékař MUDr. Metzel, který zraněným poskytl první pomoc. Na místo se také rychle dostavila i soudní komise pod vedením JUDr. Jindricha, která měla sepsat zprávu o události a vzniklých škodách. Bylo velkým štěstím, že se z této nehody pasažéři vlaku, mezi kterými byli nejen zaměstnanci železnice, ale i velké množství školou povinných dětí, vyvázli jen s velkým leknutím.

autor příspěvku Petr Krause

Populární "Heřmanička" vozila od 25. srpna 1900 do roku 1947 av letech 1957-75 (31.12. poslední jízda) lidi i náklady mezi Frýdlantem a Heřmanicemi na úzkokolejné, 10,781 km dlouhé železniční trati. Ta byla do roku 1945 propojena, rovněž úzkokolejnou tratí, s německou Žitavou. K vykolejení Heřmaničky u Kunratic došlo 24. ledna 1907. 

zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009

Nádraží Heřmanice 48 let po ukončení provozu  (fotogalerie Mates Jandík)

Moni Filo: O dětřichovské koleje se s láskou a péčí stará železničářská rodina z domku na fotografii 💓 V barvě kříže na přejezdu mají stylově laděná okna i dveře 👌
Moni Filo: O dětřichovské koleje se s láskou a péčí stará železničářská rodina z domku na fotografii 💓 V barvě kříže na přejezdu mají stylově laděná okna i dveře 👌

Heřmanička

Úzkorozchodná dráha vedoucí z Frýdlantu, přes Kunratice a úvraťovou stanici v Dětřichově, kde musela lokomotiva objet vlak na druhý konec, aby mohla pokračovat dále do Heřmanic, měla jako jediná u nás díky napojení na systém žitavských úzkokolejek netypický rozhod 750 mm.Dráha, která měřila 10,5 kilometru byla slavnostně otevřena 25. srpna 1900. Heřmanička sloužila osobní i nákladní přepravě. Provoz na ní byl ukončen roku 1976. Koleje byly mezi lety 1996-1997 rozebrány a odvezeny do šrotu. Dodnes nikdo neví, kam se poděly dva mosty, které z úzkokolejky zmizely doslova ze dne na den. Malá část je zachována přímo v Dětřichově. Koleje pak můžete obdivovat i u nádraží ve Frýdlantu nebo u depa Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah, ale o tom zase příště .#technickepamatkyjizerskychhorRegion Liberec, Enjoy Frýdlant

T47.0 + 2x Balm/ú (Foto: Ing. Jan Slavík, 1972)
T47.0 + 2x Balm/ú (Foto: Ing. Jan Slavík, 1972)
Fotka s bílou holubicí sedící na kolejnici (Foto: Štěpán Rejha 8.2009)
Fotka s bílou holubicí sedící na kolejnici (Foto: Štěpán Rejha 8.2009)
Fotka s jízdním řádem vlaku 20705 pro strojvůdce (Foto: Štěpán Rejha)
Fotka s jízdním řádem vlaku 20705 pro strojvůdce (Foto: Štěpán Rejha)

13. ledna 2026 je to přesně 50 let od zastavení provozu na naší úzkorozchodné trati z Frýdlantu do Heřmanic, tedy na tzv. Heřmaničce. Tehdy (také v úterý) 13. ledna 1976 byla od 10:00 hod. zavedena tzv. trvalá nepředvídaná výluka traťové koleje v celém úseku trati z Frýdlantu až do Heřmanic. Důvodem byl špatný stav železničního svršku.

Trať se již 7. ledna 1976, mj. po několika předchozích vykolejeních, přeměřila a poté už bylo jen v zápise sepsaném právě 13. ledna 1976 konstatováno, že jsou na mnoha místech překročeny dovolené odchylky rozchodu, že stav pražců, kolejnic a upevňovadel je velmi špatný a že tento stav nezaručuje bezpečný provoz. Zároveň bylo rozhodnuto o zastavení provozu.A tak tedy posledním vlakem toho dne byl osobní vlak č. 20705 s odjezdem v 7:09 z Heřmanic a s příjezdem do Frýdlantu v 7:50 hod.Od toho osudného dne místo vlaků do Heřmanic jezdily autobusy. Náhradní autobusová doprava trvala až do června 1984 (tedy přes 8 let...), kdy se trať úředně zrušila.

Železnice rychle zarůstala náletovými dřevinami, nádražní budovy v Kunraticích a posléze i v Dětřichově a Heřmanicích byly opuštěny a chátraly, železniční přejezdy se zaasfaltovaly.Kupodivu koleje, až na několik kratších úseků, zůstaly ležet na svém místě do roku 1997, kdy byly vytěženy do sběrných surovin.

Motorové lokomotivy T47.008 a T47.020 se odvezly na úzkokolejky v Jindřichově Hradci, lokomotiva T47.010 byla převezena do šumperských železničních dílen na rozebrání na náhradní díly a sešrotování.

Čtyři tehdy ještě zánovní osobní vozy řady Balm/ú chátraly několik let ve stanici ve Frýdlantu. Poté i ty byly v první polovině 80. let postupně sešrotovány. Ani pátý vůz řady Balm/ú, který se tenkrát vrátil z opravy, neunikl sešrotování. Postával několik let na normálně rozchodném voze ve Višňové, a pak se převezl do Jindřichova Hradce, kde byl rozebrán na součástky a vozová skříň sešrotována.Avšak naše úzkokolejka nezanikla zcela úplně. Několik místních železničářů a příznivců se se zánikem dráhy nikdy nesmířilo. Již od druhé poloviny 80. let 20. století klub frýdlantských turistů každoročně pořádal pochod "Po stopách Heřmaničky". Při této akci se vystavovaly zejména fotografie z historie provozu úzkokolejky.Nakonec byl v roce 2004 založen Spolek Frýdlantské okresní dráhy právě za účelem uchování památek a obnovy jedinečné trati s úzkým rozchodem 750 mm.

V červnu roku 2008 spolek otevřel ve frýdlantské lokomotivní výtopně železniční muzeum a v září 2024 se na obnoveném kolejišti nádraží úzkokolejky ve Frýdlantu uskutečnily první zkušební a předváděcí jízdy s lokomotivou T36.002.V současnosti cílem spolku je opět propojit nádraží úzkokolejky ve Frýdlantu s lokomotivní výtopnou (železničním muzeem) a následně i se zastávkou Frýdlant, která se nachází na okraji města při silnici z Frýdlantu do Žitavy.

A tak stále i po padesáti letech žije naděje, že bude aspoň na části trati obnoven historický a turistický provoz osobních vlaků.

Frýdlant - Dnes je to 50 let od zastavení provozu úzkorozchodné trati z Frýdlantu do Heřmanic, tzv. Heřmaničce...., viz https://www.facebook.com/SpolekFrydlantskeOkresniDrahy
Frýdlant - Dnes je to 50 let od zastavení provozu úzkorozchodné trati z Frýdlantu do Heřmanic, tzv. Heřmaničce...., viz https://www.facebook.com/SpolekFrydlantskeOkresniDrahy
Když má Heřmanička to výročí, tak si dovolím sem přidat jednu moji kresbičku 🙂. (Michal Najvrt)
Když má Heřmanička to výročí, tak si dovolím sem přidat jednu moji kresbičku 🙂. (Michal Najvrt)
Share