Harrachov
Harrachov za dávných časů - Podklady poskytl: www.schafer.cz
Kupodivu všechny domy ještě stojí. Harrachov tehdy a dnes. (autor příspěvku Heinrich Becker)
Harrachov 1918 vs 2025
(zdroj:Harrachov)
Ústřední tělovýchovné středisko ČSTV v Ryžovišti
O Penzionu Varšavjanka
Penzion Varšavjanka byl postaven na přelomu 19. a 20. století jako Hotel Erlebach, jehož majitel byl nejen úspěšným hoteliérem, ale také příznivcem lyžování. Jeho zásluhou vznikly první skokanské můstky na Čerťáku. Ve své době patřil hotel k nejvýznamnějším v Harrachově. Po druhé světové válce byl hotel přejmenován na Penzion Varšavjanka a byl velmi oblíbeným a vyhledávaným místem pro rekreaci.
V současné době nabízí penzion 10 pokojů od 2 lůžek po 5ti lůžka, celková kapacita penzionu je 32
lůžek. Je určen spíše pro nenáročnou klientelu, která ocení ducha
starých časů a rodinou atmosféru. Každý pokoj je vybaven umyvadlem.
Společné toalety a sprchy jsou umístěny na chodbě.
V penzionu je Vám k dispozici restaurace s provozní dobou 10.00 - 23.00 se širokou nabídkou jídel
převážně české kuchyně.
V penzionu se nachází stolní tenis, fotbálek, dětský koutek, v letních měsících dětské hřiště a
zahrádka s výhledem na skokanské můstky a samozřejmostí je i wifi.
Penzion Varšavjanka byl postaven na přelomu 19. a 20. století jako Hotel Erlebach, jehož majitel byl
nejen úspěšným hoteliérem, ale také příznivcem lyžování. Jeho zásluhou vznikly první skokanské
můstky na Čerťáku. Ve své době patřil hotel k nejvýznamnějším v Harrachově. Po druhé světové válce
byl hotel přejmenován na Penzion Varšavjanka a byl velmi oblíbeným a vyhledávaným místem pro
rekreaci.
Penzion Varšavjanka se nachází v centru Harrachova, přímo pod skokanskými můstky, 50m od
běžkařských tratí, které Vás napojí na krkonošskou magistrálu, 150 m od sedačkové lanovky na
Čertovu horu, ke které dojedete pohodlně na lyžích.
V současné době nabízí penzion 10 pokojů od 2lůžek po 5lůžka, celková kapacita penzionu je 32
lůžek.
Je určen spíše pro nenáročnou klientelu, která ocení ducha starých časů a rodinou atmosféru. Každý
pokoj je vybaven umyvadlem. Společné toalety a sprchy jsou umístěny na chodbě.
Součástí penzionu je restaurace, kde není problém zajistit celodenní stravování. V objektu se také
nachází sál o rozloze cca 200 m2, s dataprojektorem a ozvučením, vhodný k
téměř jakýmkoli společenským aktivitám. Zahrát si zde můžete stolní
tenis nebo fotbálek. Pro děti je zde rozsáhlý
dětský koutek.V letních měsících je na zahradě k dispozici dětské hřiště.
Harrachov je nejznámější turistické středisko západních Krkonoš se proslavilo především díky
sportovnímu areálu s několika skokanskými můstky, kde se konaly závody světového poháru v letech
na lyžích i mistrovství světa. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy.
Těšit se můžete i na zajímavá muzea, bobovou dráhu nebo sklárnu s minipivovarem.
V Harrachově uvidíte jednu z nejstarších českých skláren
Harrachovská Sklárna Novosad, založená na počátku 18. století, se řadí mezi nejstarší v Česku.
Dodnes se tu tradičním způsobem vyrábí nejen luxusní nápojové a užitkové sklo, ale i křišťálové
lustry.
Při prohlídce navštívíte historickou brusírnu a muzeum skla, součástí komplexu je i minipivovar s
restaurací, z níž lze přes prosklenou stěnu sledovat skláře při práci, a hotel s pivními lázněmi.
Zajímavým zážitkem je také prohlídka Hornického muzea s 1 km dlouhou podzemní štolou.
Po kom se jmenuje Harrachov?
V názvu Harrachova zaznívá jméno hrabat z Harrachu, české a rakousko-německé šlechtické rodiny.
Z řady vynikajících osobností se o tento kraj zasloužil především v druhé polovině 19. století hrabě
Jan Nepomuk František Harrach, jemuž je věnována jedna ze stálých expozic Krkonošského muzea na
jilemnickém zámku. O Harrachovi se traduje, že stál u zrodu krkonošského lyžování, nechal také
opravit a vybudovat řadu cest, postavil rozhlednu na Žalém či železnici mezi Jilemnicí a Rokytnicí.
Ráj zimních radovánek
Zatímco v zimě je Harrachov vyhledávaný především pro sjezdovky na Čertově hoře a upravované
běžecké tratě, v letních měsících tu objevíte bobovou dráhu, golfové hřiště a spousty turistických
stezek a cyklotras. Na krásnou vyhlídkovou jízdu romantickou krajinou Jizerských hor a
Krkonoš s množstvím tunelů a viaduktů zve ozubnicová dráha do Tanvaldu, mezi oblíbená
výletní místa v okolí patří Mumlavský vodopád a Čertova hora, kam vás dopraví moderní
čtyřsedačková lanovka s celoročním provozem.
(zdroj: https://www.penzionvarsavjanka.cz/ )
Chata Lesní zátiší
Harcubova chalupa v Harrachově na Semilsku s domácí brusírnou skla. Roubenku, která je dokladem životního stylu sklářů zhruba před 100 lety
Harrachovský rodák Harcuba je známý zejména
jako sklářský výtvarník. Tvořil skleněné reliéfy s portréty slavných
umělců a jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách muzeí a galerií nejen v
Česku, ale i v zahraničí. Známý je také jako medailér, je mimo jiné
autorem pětikoruny. Byl také uznávaným pedagogem v oboru. Zemřel v roce
2013. Roubenka, v níž žil a pracoval už jeho otec, stojí v centru
Harrachova a je ukázkou jeho původní zástavby. Památku z 19. století s
původní brusírnou skla a ryteckou dílnou se proto rodina rozhodla
věnovat Libereckému kraji. Podmínkou je, že dům zpřístupní veřejnosti.
Loni tak dům převzalo Severočeské muzeum.
V roubence se zachovalo původní vybavení pro broušení a rytí skla. "Ten
dům je pořád zařízený, jako kdyby jen někdo vyšel ven na zahradu,"
poznamenala krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro
Liberecký kraj). Chceme tu chalupu zachovat v co nejpůvodnějším stavu,
takže fotograf muzea bude detailně dokumentovat, co kde je a co kde
visí. "Všechno se musí očistit, navíc jsme v přístěnku v prvním patře
našli velkou zásobu skla určeného ke zpracování, i to je třeba
zadokumentovat," řekla radní.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/10650-harcubova-roubenka-v-harrachove-se-zatim-verejnosti-neotevre.html?utm_source=copy
autor příspěvku Matyáš Gál
Harrachov-sklářská huť Nový svět-nedatováno.
Někdy kolem roku 1560 vznikla poblíž krkonošské osady Rokytnice malá sklářská huť. Soběstačná byla, dokud se nevyčerpaly zásoby dřeva v okolních lesích, potřebné k pálení dřevěného uhlí v milířích a k výrobě potaše. Pak bylo nutno sklárnu přestěhovat a postavit novou vysoko v horách, uprostřed tehdy téměř neprostupných lesů na panství Aloise Tomáše Rajmunda, hraběte z Harrachu. Osadě, která vznikla kolem sklárny, se začalo říkat Nový les – Neuwald.
Lidová výslovnost ale tento název brzo přichýlila k Neuwelt – Nový Svět.
autor příspěvku Jiří Peterka
Harrachov odstoupí od smlouvy na převod můstků: Ať se předvedou, co umějí
24. října 2025
Autor ČT sport
Harrachov odstoupí od smlouvy, na jejímž základě měl získat do svého vlastnictví lyžařské skokanské můstky v tomto městě a další majetek místního Národního sportovního centra pro zimní sporty (NSC). Kvůli převodu město čelilo žalobě.
Podle starosty Harrachova Tomáše Vašíčka se od smlouvy rozhodli odstoupit kvůli tomu, že Svaz lyžařů nepřijal podmínky města ohledně dalšího fungování NSC.
Už dříve Harrachov pozastavil rekonstrukci velkého skokanského můstku za 70 milionů korun, ani v ní nebude pokračovat. "Svaz lyžařů by měl mít v květnu příštího roku konferenci. Do té doby jim dáme čas, ať si sami určí, jakou cestou se chtějí dát a jak najít peníze na závazky za provoz sportovního centra," uvedl starosta.
Svaz lyžařů se zatím nechce vyjadřovat k tomu, proč odmítl požadavky města. Nejprve to chce projednat na členské schůzi NSC, která bude příští týden ve středu a jejímiž členy jsou jak město, tak svaz. "V tuto chvíli k tomu vyjádření dávat nebudeme. Pro nás je stěžejní členská schůze a to, co z ní vzejde," řekl mluvčí Svazu lyžařů Tomáš Haisl.
Činnost národního sportovního centra, které se mělo stát hlavním tréninkovým místem v ČR pro lyžařské sporty, je ochromená od léta. Na jedné straně sporu je město a na druhé zbývající dva zakládající členové NSC. Kromě lyžařského svazu jím je ještě místní Bucharův spolek, který inicioval před lety záchranu skokanského areálu.
Na počátku sporu byla dohoda NSC s radnicí, že na město formou darovací smlouvy bezplatně převede můstky a další svůj majetek. Zástupci lyžařského svazu a Bucharova spolku uspěli u soudu s žádostí o vydání předběžného opatření zakazující převod a následně na Harrachov podali i žalobu. Argumentují tím, že o převodu dopředu nevěděli, což radnice odmítá.
Městu také vadí, že ho lyžařský svaz veřejně nepodporuje při jednání o tom, aby získalo do dlouhodobého pronájmu státní pozemky v harrachovském areálu. Vašíček už dříve tyto majetkoprávní kroky zdůvodnil tím, že bude jednodušší pro město do areálu investovat a nebude muset řešit omezení v souvislosti s takzvanou veřejnou podporou. A argumentoval také tím, že bude snazší žádat o státní dotace na provoz centra.
Právě souhlas svazu s převodem majetku NSC na město a podpora svazu k žádosti radnice na dlouhodobý pronájem státních pozemků patřily mezi stěžejní podmínky Harrachova vůči vedení lyžařů. Vašíček řekl, že po jejich odmítnutí zaujmou ve spolku pasivní roli. "Není tak důvod, abychom ten majetek vlastnili. Rozhodli jsme se, že uděláme vstřícný krok a odstoupíme od uzavřené darovací smlouvy. Nechť se předvedou, co umí," uvedl starosta. Podle něj nechají na lyžařském svazu i zajištění investic do NSC.
Ohrožená je tak i rekonstrukce zchátralého můstku K-120, která začala letos v červenci a měsíc poté ji město zastavilo. Radnice na ni měla příslib sedmnáctimilionové dotace od kraje a zatím neúspěšně se snažila získat dotaci i z Národní sportovní agentury.
Zdroj:https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/lyzovani-a-snowboarding/sp-ve-skocich-na-lyzich/harrachov-odstoupi-od-smlouvy-na-prevod-mustku-at-se-predvedou-co-umeji/68fb9d7f04cd4bad85cf7e3c?
Skokanské můstky v Harrachově tvoří areál můstků určených pro skoky na lyžích, které se nacházejí na svazích Čertovy hory (1023 m n. m.) v Harrachově. Celý areál se skládá z pěti můstků, světovou raritu představuje zdejší mamutí můstek určený pro lety na lyžích, který je jedním z pěti funkčních můstků tohoto typu na celém světě. Lidově se tento můstek nazývá "Čerťák"
Harrachov se řadí mezi několik středisek v Evropě, kde se pořádají světové poháry ve skocích a letech na lyžích. Je zde několik lyžařských můstků od K30 po K185. Nejstarší skokanský můstek v Harrachově pochází z roku 1920,[3] tzv. Teufelsschanze postavil německý Wintersportverein z iniciativy hoteliéra Erlebacha. Stál na Čerťáku a skákalo se zde okolo 30 metrů. Konalo se zde několik významných podniků mistrovství HDW, závody o Štít ˇČerťáku". Postupně se můstek zvětšoval (nejdále se zde skákalo přes 60 metrů), o dva roky později stál další můstek na Ptačinci. Na prvním můstku se od roku 1945 konal závod o Pohár Harrachovských skláren a potom v letech 1954-68 velké mezinárodní závody v klasických disciplínách. Postupně se stavěly další, až nakonec vyrostl i slavný mamutí můstek.
Areál velkých skokanských můstků byl vybudován v letech 1977-1980 na severním svahu Čertovy hory. Při stavbě byla odstřelena skála a bylo přemístěno více než 180 tisíc kubíků zeminy. Zde se nachází velký můstek K120 a mamutí můstek pro lety na lyžích K180 dnes označovaný jako HS 210, který umožňuje lety dlouhé přes 210 metrů. V areálu středních můstků postavených v roce 1952 jsou skokanské můstky K40 (kritický bod 40 m), K70 a K90.
Mimo to jsou v Harrachově na severním svaru Hřebínku (699 m n. m.) ve skokanském areálu Kaml dva dětské skokanské můstky s kritickými body 16 m a 24 m (K16, K24).
Sportovní areál Harrachov a.s. vlastní Česká unie sportu (56,5 % akcií), Svaz lyžařů České republiky (37,6 %), Město Harrachov (4,0 %) a Investiční společnost Sportlease s.r.o. Praha (1,9 %).
Skokanské můstky provozuje Areál skokanských můstků Harrachov, o.p.s. Jeden ze zakladatelů veřejné sbírky na záchranu skokanských můstků v Harrachově, projektant Josef Slavík, je od roku 2020 ředitelem ASMH, o.p.s. a též předsedou Lyžařského a turistického Bucharova klubu, který vlastní 75 % areálu skokanských můstků v Harrachově.
Mamutí můstek
Mamutí můstek byl dokončen v roce 1979 (K165), v roce 1982 byl upraven na K185 a konečně v 1992 byl zrenovován na HS205. Jeho konstrukční bod činí K185 m. Nájezd je dlouhý 122,5 m, průměrná nájezdová rychlost se pohybuje okolo 101 km/h. Vedle můstku vede jednosedačková lanovka, která vozila závodníky nahoru pod věž. Rekord můstku 214,5 m drží finský skokan Matti Hautamäki z 9. března 2002 a společně s ním rakouský skokan Thomas Morgenstern, který ho skočil 9. ledna 2011. Nejdelší skok 220 m skočil Jurij Tepeš ze Slovinska 2. března 2013 ale s pádem (neoficiální rekord).
Pravidelně se zde pořádalo mistrovství světa v letech na lyžích (1983, 1992, 2002, 2014) a závody světového poháru (1980, 1985, 1989, 1996, 1999, 2001, 2008, 2011, 2013). Poslední závod se měl uskutečnit 12. března 2016. Dvakrát zde padl světový rekord a v roce 1996 zde byla poprvé na světě překonána hranice 200 metrů v oficiálním závodě.
Skokanský areál je úzce spojen s Pavlem Plocem. Jeden z našich nejlepších skokanů v historii zde 18. února 1983 vytvořil světový rekord a také rekord tohoto můstku 181 m. O dva dny později obsadil druhé místo v závodech Mistrovství světa v letech na lyžích. V závodech světového poháru 3. místa obsadili Jiří Parma (1985), Jaroslav Sakala (1996), Roman Koudelka (2011) a Jan Matura (2013). Matura o dva roky později (2013) získal 2. místo.
Od roku 2014 je můstek pro špatný stav uzavřen, propadl se totiž rošt na bubnu a na dopadu. Problémem jsou i pozemky pod můstky, které patří státu a spravuje je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V roce 2020 Svaz lyžařů České republiky a Liberecký kraj uspořádaly výběrové řízení na realizaci projektu rekonstrukce areálu. Výběrové řízení vyhrála polská společnost Archigeum ze Zielonky poblíž Bydhoště. Svaz lyžařů ČR již v říjnu roku 2019 stáhl kandidaturu na pořádání MS v letech kvůli nevyřešeným majetkoprávním vztahům v harrachovském areálu. Mistrovství světa v letech na lyžích v roce 2024 se místo Harrachova uskuteční na Kulmu v rakouském středisku Bad Mitterndorf/Tauplitz.
Velký můstek
Velký můstek byl dokončen v roce 1979, v letech 1992 a 2004 byl zrenovován. Na podzim 2004 prošel můstek menší rekonstrukcí, kdy byla dopadová plocha jinak zprofilována a přizpůsobena tak současným standardům FIS. Konstrukční bod byl posunut o 5 m na K125 m a HS na 142 m. Nájezd je dlouhý 107,8 m, průměrná nájezdová rychlost se pohybuje okolo 94 km/h.[10] Pořádaly se zde závody světového poháru. Rekord můstku 151,5 m drží rakouský skokan Martin Koch, který ho vytvořil při závodech Kontinentálního poháru 17. prosince 2004.
Závody světového poháru skokanů se zde uskutečnily v letech 1981, 1983-4, 1986, 1989-90, 1996, 1998-9, 2004-5 a 2011. Také tento můstek je po posledním závodě v roce 2011 uzavřen a bude opraven společně s mamutím můstkem.
Prvním československým vítězem závodu světového poháru v Harrachově byl Pavel Ploc, který zde vyhrál v roce 1983. O rok později zde zvítězil Jiří Parma. Mezi vítěze se zapsal v roce 2005 i Jakub Janda.
Střední můstek
V areálu středních můstků byl původní můstek v roce 1952 podle projektu Karla Jarolímka přestavěn. Zároveň byl vedle něj vybudován menší 50-metrový můstek a později i malý "Pionýr" pro žáky. V roce 1956 byl nejmenší můstek jako první v Československu a jako druhý na světě pokryt umělou hmotou. V 70- letech prošel největší ze středních můstků celkovou rekonstrukcí a od roku 1998 je pokryt novou hmotou. Střední můstek se používá především pro skokanskou část závodů i světového poháru v severské kombinace, ale konalo se zde v roce 1993 i Mistrovství světa juniorů a v roce 2002 Mistrovství světa veteránů. Konstrukční bod můstku činí K90 m, HS100 m. "Letní" rekord můstku 102,5 m drží český skokan Roman Koudelka, který jej skočil v létě na umělé hmotě.[2] Jako oficiální rekord se uvádí výkon norského skokana Wilhelma Brehma 101,5 m z roku 1997.[5] Poslední závod, který se na tomto můstku konal, byl závod Poháru FIS ve dnech 11. a 12. března 2016. V roce 2020 byl můstek díky úsilí mnoha dobrovolníků, veřejné sbírce, Svazu lyžařů ČR, Libereckému kraji, sponzorům a nadšeným fandům opraven (vč. sousedních K70 a K40) a opět jej využívají pro trénink reprezentanti ČR ve skocích i v severské kombinaci. Všechny tři můstky mají moderní profil navržený Josefem Slavíkem a odpovídají přísným pravidlům FIS. V únoru se zde měl na K90 uskutečnit závod MČR v severské kombinaci, ale vzhledem ke covidové situaci byl závod zrušen.[3] V neděli 16. března 2025 se v Harrachově uskutečnilo mistrovství republiky s mezinárodní účastí ve skocích na lyžích. Na středním můstku byli republikovými šampiony korunováni Roman Koudelka a Karolína Indráčková. Medaile byly rozdávány rovněž v juniorské kategorii, ve které zlato vybojoval David Rygl. R. Koudelka tak zopakoval na stejném můstku své vítězství z loňského roku (21. 2. 2024).[11] Ve skokanském areálu v Harrachově na "bubnu" středního můstku K90 uspořádal lyžařský oddíl HARRANTI Ski Team Harrachov 5. dubna 2025 otevřené mistrovství republiky v rychlostním lyžování (MR Speed Ski), kterého se zúčastnily i legendy jako Petr Záhrobský, Radek Čermák, Edvard Foldyna atd. Zvítězil Radim Palán před Karlem Lankem a Petrem Mudrou.
Další můstky
Kromě již tří zmíněných můstků se zde nacházejí ještě další dva. Rekord můstku s konstrukčním bodem K70 m/HS 73 m drží Jan Matura, který zde v roce 1996 skočil 77 m. V lednu 2021 (16.-17.) se na tomto můstku uskutečnily dva závody FIS Youth Cup v severské kombinaci.
Nejmenší můstek má konstrukční bod K40 m, rekord 43,5 m od roku 1999 drží František Vaculík.
zdroj:Wikipedia