Fotografie Gottfrieda Wurbse

Gottfried Wurbs: Fotografický mistr na pomezí dvou kultur

Gottfried Josef Wurbs, rodák z Terezína, byl osobností, která svým životem a prací překračovala hranice – nejen geografické, ale i kulturní. Narodil se 20. září 1894 a jeho příběh je neoddělitelně spjat s historií Frýdlantska i severních Čech. Byl to muž mnoha talentů: profesionální fotograf, majitel dvou ateliérů, nakladatel, vydavatel a obchodník. Jeho životní cesta a dílo jsou fascinujícím svědectvím o době, ve které žil.
 Od Terezína do Frýdlantu
Po první světové válce se Wurbs přestěhoval do Frýdlantu, kde se oženil s Elsou Berthou Hausmann, dcerou místního fotografa Antona Hausmanna. Právě v jeho ateliéru se Gottfried vyučil fotografem. Již v roce 1921 pořídil své první fotografie a o dva roky později si otevřel vlastní ateliér. Brzy se stal mistrem svého řemesla a jeho práce si začaly získávat uznání nejen v regionu, ale i za jeho hranicemi.
Dvě značky, dvě kultury
Gottfried Wurbs tvořil pod dvěma obchodními značkami – "Helios" a "Lichtbildverlag Gottfried Wurbs". Zatímco "Helios" se zaměřoval na českou klientelu a vydával umělecké dopisnice s vlasteneckými motivy, "Lichtbildverlag" oslovoval německé zákazníky a nesl se v duchu tradiční Heimatfotografie. Tento dvojí přístup krásně ilustruje jeho schopnost pohybovat se mezi dvěma kulturami a vytvářet díla, která rezonovala s oběma komunitami.
Jeho fotografie zachycovaly jak české národní symboly, například husitství nebo památky jako Tábor či Zvíkov, tak i německé motivy – krajinu Frýdlantska, Jizerských hor nebo Šumavy. Tato pestrost dává jeho tvorbě jedinečný charakter a činí z něj významnou postavu nejen regionální, ale i evropské fotografie.
Umělec s citem pro dobu
Wurbsovy fotografie jsou nejen esteticky působivé, ale také citlivě reagují na společenské a politické změny své doby. Jeho kalendáře a pohlednice byly oblíbené nejen pro krásu zobrazených motivů, ale i pro schopnost zachytit atmosféru doby. Úspěchy na zahraničních fotografických soutěžích jen potvrzují jeho talent a ambice překročit hranice Frýdlantska.
Život po válce
Druhá světová válka přinesla pro Wurbse zásadní zlom. Po roce 1945 byl jako mnoho jiných Němců odsunut z Československa a nový domov našel v německém Lindau u Bodamského jezera. Ani tam však nezanevřel na své řemeslo a zřídil si nový fotoateliér, kde pokračoval ve své práci až do své smrti 16. srpna 1970.
Odkaz pro budoucí generace
Gottfried Wurbs po sobě zanechal rozsáhlé dílo, jehož význam stále roste. Jeho černobílé fotografie jsou dnes vyhledávaným sběratelským artiklem a zdobí jak státní, tak soukromé sbírky. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří kniha "Verklärte Welt - Die schönsten Bilder von Gottfried Wurbs" z roku 1931 a snímky v knize Roberta Herzoga "Das Isergebirge, die Landschaft Gustav Leutelts" z roku 1940.
Dílo Gottfrieda Wurbse je dnes považováno za jeden z klenotů německé předválečné fotografie na Frýdlantsku. Jeho cit pro detail, schopnost zachytit krásu krajiny i architektury a umění spojovat různé kulturní vlivy z něj činí osobnost hodnou obdivu a připomínání. Výstavy jeho fotografií nám umožňují nahlédnout do minulosti a zároveň ocenit nadčasovou hodnotu jeho práce.
Přestože jeho život poznamenaly dramatické historické události, Gottfried Wurbs zůstává inspirací pro všechny, kteří hledají krásu kolem sebe – ať už v krajině, architektuře nebo každodenním životě. Jeho příběh je připomínkou toho, že umění může překonat hranice času i národností.

Pakliže se ohlédneme zpět proti proudu času, můžeme nabýt dojmu, že Wurbsova celoživotní práce jako by odrážeJa jeho pohnuté osudy, zvláště reakce na léta 1938 a 1945 v Československu, ty se staly nejen pro nás jakýmsi stínem. Přitom zářivé okamžiky mezi oběma světovými válkami jsou zalité sluncem a tvoří pomyslnou nitku, která vede veškerou Wurbsovu fotografickou tvorbu. Oči dnešního diváka sledují precizní řemeslo a ambiciózní snahy stát se lepším, nejen regionálním fotografem. Nyní se Wurbs opět dostává na výsluní a je pomalu, opatrně přiřazován k tomu nejlepšímu, co na okraji nově vzniklé republiky po roce 1918 vznikalo. Jeho pendantem se zdá být jihočeský fotograf Josef Seidel... Wurbs se snažil překročit hranice Frýdlantska, o čemž svědčí nejen dochované kalendáře, které svým obsahem citlivě, jako lakmusový papírek, reagovaly na dobovou společenskopolitickou atmosféru, ale také úspěchy na zahraničních fotografických soutěžích. Wurbs, dalo by se říci napůl Čech a napůl Němec, se stává "sudetským" úkazem severních Čech, Frýdlantska. Přestože on sám pocházel z Litoměřicka, etabloval se tvorbou českou i německou současně, jednou Bohumír (Bohumil), jednou Gottfried, jednou fotografující motivy vlastenecky české (jako husitství, Tábor, Zvíkov, Praha), jindy motivy německé v duchu konzervativní Heimatfotografie (krajina Frýdlantska a Jizerských hor, lužické pohraničí, větrné mlýny, Alpy). Paleta Wurbsovy tvorby nejspíše byla ještě pestřejší, nejenže zřídil další pracoviště v Železné Rudě, ale začal fotografovat i Šumavu. Jeho tvorbu můžeme shrnout tak, že vedle snímků průměrných a pro obživu vznikaly kolekce velice zdařilých fotografií městské krajiny, krajiny domova a přírody s výrazným uměleckým akcentem. 

autor článku Anna Dařbujánová

V Severočeském muzeu v Liberci je nyní vystaveno téměř 300 fotografií frýdlantského fotografa a nakladatele Gottfrieda Josefa Wurbse Výstava s názvem Světlem a stínem je cestou do světa fotografie, jak ji viděl Gottfried Wurbs, nejvýznamnější meziválečný česko-německý fotograf Frýdlantska, jehož práce se po roce 1945 ztratily v běhu dějin, podobně jako práce dalších německojazyčných autorů, aby byly v současné době znovu objevovány.

Gottfried Josef Wurbs (1894–1970), rodák z Terezína, byl muž širokého záběru. Do Frýdlantu přesídlil po roce 1918 za svou ženou Else, rozenou Hausmann. Jeho první fotografie nesou dataci 1921, ateliér začal provozovat v roce 1923 a záhy se stal mistrem svého řemesla, aniž by tušil, že jeho práce se jednoho dne stanou součástí historického odkazu. Povoláním profesionální fotograf, majitel dvou ateliérů (Frýdlant, Železná Ruda), nakladatel, vydavatel a obchodník patřil mezi aktivní občany Frýdlantu – působil například v komisi pro cizinecký ruch (Fremdenverkehrsabteilung) nebo jako technický dozor ve Spolku přátel fotografie Frýdlantu (Verein deutscher Lichtbildner Friedland). V jeho ateliéru se mimo jiné učil fotografovat starožitník a sběratel Josef Scheybal (otec etnografa Josefa V. Scheybala). Wurbs během svého života tvořil pod dvěma obchodními značkami – první značka "Helios", nakladatelství uměleckých dopisnic se zaměřovala na českou klientelu, a druhá, Lichtbildverlag Gottfried Wurbs, byla určena pro německé zákazníky.Výstava Světlem a stínem přináší výběr toho nejlepšího z Wurbsovy tvorby a představuje dosud největší kolekci jeho snímků, které vznikly ve 20. a 30. letech 20. století. Na fotografiích, dobových pohlednicích, a několika zvětšeninách, objevíte Frýdlantsko, Liberec, Jablonec nad Nisou a Jizerské hory ve světle, které Wurbs dokonale ovládal. Název výstavy odkazuje k pojmenování jedné z posledních obrazových edic, jež Wurbs stihl vydat před druhou světovou válkou.

Vernisáž proběhla v  Severočeském muzeu v Liberci  19. února 2025. Výstava bude přístupná až do 1. června 2025

Otevírací doba muzea: ÚT - NE / 10:00 - 19:00

zdroj: Enjoy Frýdlant

Dochovaly se série snímků stromů a rostlin, lesních zákoutí, svitu slunečních paprsků nebo horských mokřadů.
V portrétní tvorbě Wurbs uspěl velmi známou, neformálně působící podobiznou Františka hraběte z Clam Gallasu. Po roce 1945 byl nucen opustit svůj domov; zemřel v německém městečku Lindau 16. srpna 1970.

Výstava děl fotografa Gottfrieda Josefa Wurbse se koná jako připomínka 55 let od smrti tohoto neprávem pozapomenutého autora. Představí jeho zdařilé práce z let 1921–1945, zejména pohlednice a historické fotografie, jež pochází především ze sbírek Severočeského muzea v Liberci.

Lokalizace sochy sv. Jana Nepomuckého na fotografii Gottfrieda Wurbse - kapličku nechal postavit v roce 1859 mlynář Johann Wollmann. Stála vedle kostního mlýna v dnešní Hejnické ulici ve Frýdlantě. Později to byl obilní mlýn. Držitelé byli mj. Julius Walter nebo Václav Hrdina (v době pořízení snímku) Po válce byl správcem Pavel Tobiška. V 80. letech se zde vyráběly hračky. Dnes tu sídlí firma Tobiška.

(autor příspěvku Josef Kutílek)

Lokalizace 2. větrného mlýna z vyobrazení Gottfrieda Wurbse. Větrný mlýn je zachycen na fotografii od známého frýdlantské fotografa. Nacházel se u obce Dorrnhennersdorf (polsky Strzegomice).Celá oblast za naší západní hranici byla vytěžena 60.- 90.tých letech minulého století a dnes je tu navezená hora zeminy.

autor příspěvku Josef Kutílek