Frýdštejn

12.11.2021
1855 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1855 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1880 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1880 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1904 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1904 (zdroj: https://fotohistorie.cz )

Torzo skalního hradu leží na pískovcové vyvýšenině nad Jizerou a stejnojmennou obcí nedaleko od Malé Skály v půvabné krajině Českého ráje. Dodnes mu dominuje vysoká válcová věž, jedna ze dvou, které patřily k původnímu hradnímu jádru spolu s palácem a dalšími budovami, které byly z převážné části vysekané do skály. Hradní jádro doplňovala dvě předhradí. Vstup zajišťoval dřevěný most, položený na pilířích, které byly rovněž vytesané přímo ze skály.

Založení hradu spadá do první poloviny 14. století, první zmínka pochází již z roku 1385. Na počátku 15. století hrad vlastnil Bohouš z Kováně, informátor protihusitské Lužice, a tak se nelze divit, že zakrátko Frýdštejn oblehli husité. Majitel ovšem zničehonic změnil vyznání, a tak husité hrad nezničili. Poté se na Frýdštejně vystřídalo ještě několik majitelů, mezi nimi páni z Hazmburka, páni z Dubé a Vartemberkové. V roce 1540 byl Frýdštejn připojený k českodubskému panství a začal chátrat. A tak si ho vyhlédly vyšší mocnosti...

Kdysi dávno seděli dva smutní chlapi v hospodě poblíž Malé Skály a vyprávěli si, koho postihlo větší neštěstí. Ten starší byl zdejší mlynář a stěžoval si, že mu bouřka zničila střechu nad hlavou. Jeho žena vzala děti a odstěhovala se k sestře. Nechce se vrátit, dokud nebude mlýn Jako dřív. Jenže on sám na to nestačí, a navíc musí od rána do večera mlít mouku, aby nepřišel o výdělek. Ten mladší byl tesař, který se zamiloval do dcery zdejšího sedláka. Ve dne v noci usilovně pracoval, aby našetřil na svatbu, ale její otec se prý nechal slyšet, že je tesař moc Chudý, a tak Boženu — svoji jedinou dceru — raději provdá za jednoho bohatého sedláka z Hruboskalska.

Slovo dalo slovo a mlynář s tesařem se dohodli. Mlynář za úplňku doDrovodí tesaře až na Frýdštejn, kam prý čerti nosí poklady. Tesař si vezme, kolik potřebuje, aby se mohl oženit s dívkou svého srdce, mlynář ho bude krýt, a na oplátku mu tesař opraví střechu mlýna. Tesař se zaradoval, poděkoval mlynáři a běžel za Boženou, aby jí všechno pověděl.

Brzy nastal úplněk. Mlynář s tesařem se vydali úzkou cestičkou mezi Pískovcovými skalami k starému hradu. Přešli nádvoří, prošli bývalý hradní palác, ale po pekelných pokladech ani vidu, ani slechu. Mlynář užuž chtěl odejít, ale pak tesaře napadlo, aby se podívali ještě do skle. pa. Sešli po vlhkých, kamenných a velice příkrých schodech až do temného hradního sklepení, kde vedle sebe ležely obyčejné pytle. "To má být nějaký poklad?" řekl zklamaně tesař, ale mlynář ho ujistil, že ví, co dělá, naložil jeden pytel mladému tesaři na záda a oba dva co nejrychleji opustili podzemí. Jakmile však vkročili na nádvoří, každý z nich dostal ránu palicí do hlavy. Oběma zajiskřilo před očima a skáceli se k zemi.

Mlynář s tesařem se probrali až za svítání. Všude okolo nich bylo pusto a prázdno, ptáci začali zpívat a po pytli ani stopy. Mlynář začal naříkat, že ho bolí hlava, že budou muset čekat na další úplněk, že se na něj bude žena zlobit, jestli pro ni brzo nepošle, a tak dále. Ale tesař jen pokrčil rameny. Beztak byl přesvědčený, že v pytli bylo leda staré uhlí.

Ještě téhož dne se vypravil k Boženě, aby jí o všem vyprávěl, ale na statku ho čekalo překvapení. Dívka ho ani nepozdravila. Místo toho se točila kolem sedláka od Hrubé Skály, který seděl s jejím otcem u stolu a počítali zlato. A na podlaze ležel starý pytel, který si v noci naložil tesař na záda. Tesař v mžiku pochopil, co se stalo. Ale ještě víc než ukradeného pokladu mu bylo líto, že ho jeho milá zradila.

Zakrátko se slavila svatba. Sedlák z Hruboskalska si vzal Boženu a mladá paní se začala chystat, že se odstěhuje do nového domova. Ale novomanžel s odjezdem stále otálel. A pak se přiblížil další úplněk. Sedlák přiznal, že má se svým statkem poblíž Hrubé Skály velké plány, a velké plány vyžadují hodně peněz. V tomto ohledu našel u Boženy pochopení. A tak se novomanželé rozhodli, že se vydají na Frýdštejn na vlastní pěst.

Jakmile se na oblohu vyhoupl zakulacený měsíc, vyrazili na hrad i s koňským povozem. V hradním sklepení bylo právě tolik zlata, kolik se vešlo na vůz. Ale při cestě zpátky se přetížený vůz rozjel, koně se splašili a všichni skončili v rokli. Když je druhý den našli na dně rokle už mrtvé, měli co dělat, aby je vůbec poznali. Jediné, co se nenašlo, bylo zlato. Prý si ho čerti vzali zase zpátky. A protože byla jejich skrýš na Frýdštejnu prozrazená, našli si jinou.

Přesto tesař udělal mlynáři novou střechu, kterou mu dlužil. Mlynář přece nemohl za to, že je cestou z Frýdštejna okradli. Zakrátko se do mlýna vrátila mlynářova žena i s dětmi, a mlynář pozval tesaře na oběd. A tak se chudý tesař seznámil s jeho nejstarší dcerou, kterou si do roka vzal za ženu. Ale tentokrát se to obešlo bez pokladu.

Říká se, že pověst o frýdštejnském pokladu, která existuje v několika odlišných verzích, údajně není smyšlená. Ve skutečnosti snad šlo o ukradený poklad z Hrubého Rohozce, který náhodou našel chudý brusič drahokamů. Brusič byl odhalený, zatčený, a prý jen velmi těžko dokazoval, že s loupeží na Hrubém Rohozci nemá nic společného.

zdroj: Magdalena Wagnerová - Tajemná historie hradů v Čechách a na Moravě

1905 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1905 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1917 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1917 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1919 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1919 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
archiv Renata Hoffmanová ·
archiv Renata Hoffmanová ·
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1923 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1923 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1935 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1935 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1938 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1938 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1957 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1957 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1963 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1963 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
2008 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
2008 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1875 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1875 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
Frýdštejn a rozhledna Kopanina. Pohlednice prošlá poštou v roce 1902. (archiv Kamil Syrovátka)
Frýdštejn a rozhledna Kopanina. Pohlednice prošlá poštou v roce 1902. (archiv Kamil Syrovátka)
1902 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1902 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1909 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1909 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1916 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1916 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
archiv Renata Hoffmanová ·
archiv Renata Hoffmanová ·
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1936 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1936 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1938 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1938 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1940 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1940 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1960 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1960 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://fotohistorie.cz
https://fotohistorie.cz
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
Frýdštejn (Maloskalsko). (foto Matyáš Gál)
Frýdštejn (Maloskalsko). (foto Matyáš Gál)
foto Miloš Reajmont
foto Miloš Reajmont
Frýdštejn v barvách podzimu... podzimní barvy vrcholí a příroda touto dobou vypadá naprosto úžasně. (foto Tomáš Kupec)
Frýdštejn v barvách podzimu... podzimní barvy vrcholí a příroda touto dobou vypadá naprosto úžasně. (foto Tomáš Kupec)
Frýdštejn. Z některého pohledu se může zdát že hrad je přímo ve vesnici. A ono je vše úplně jinak. 😃 To ale nic nemění na tom, že je to moc hezký hrad !!! 🌤️🌿 Mezi vesnicí a hradem je zalesněné údolí široké cca 500 m. (foto Miroslav Lubas)
Frýdštejn. Z některého pohledu se může zdát že hrad je přímo ve vesnici. A ono je vše úplně jinak. 😃 To ale nic nemění na tom, že je to moc hezký hrad !!! 🌤️🌿 Mezi vesnicí a hradem je zalesněné údolí široké cca 500 m. (foto Miroslav Lubas)
Marián Kábele, fotograf  · Hrad Frýdštejn mezi přeháňkami.
Marián Kábele, fotograf · Hrad Frýdštejn mezi přeháňkami.
(foto Jan Bavor)
(foto Jan Bavor)

"HRAD FRÝDŠTEJN"

 Hlavní dominantou a nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Měří 15 m, její průměr je 9 m a má dvoumetrovou tloušťku zdiva. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně. Do měkkého pískovce bylo vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna ze světniček sloužila jako kaple. Filmovala se zde pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

(foto Jan Bavor)

foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál

Frýdštejn.

Poslední den letošní zimy !!!
Hrad zavřený, ale plné parkoviště aut.
foto Miroslav Lubas
foto Miroslav Lubas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas

HRAD FRÝDŠTEJN

Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou.Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry.

HISTORIE

Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu. První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna. Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic.

Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec.

V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartenberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartenberskému panství. Adam z Vartenberka se účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I., a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu. Obě panství od krále odkoupil Jan z Oprštorfu. Jan si však za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu.

Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství katolické církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana.

Hrad je přístupný od roku 1892, kdy ho od tehdejších majitelů - rodu Rohanů - koupil turnovský okrašlovací spolek. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn.

(zdroj: Wikipedia)

foto Šelma Honza
foto Šelma Honza
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina
(fotil Marian Kábele)
(fotil Marian Kábele)

Za úplňku na Frýdštejn aneb pohledem létajícího ševce - Možná nějak takto viděl místo přistání létající švec, když letěl v pohádce za princeznou. Alespoň jsem se tak pokusil jeden z nejkrásnějších hradů Českého ráje vyfotit. Zároveň je to další kousek do mé série východů Měsíce v úplňku. Byla to rychlovka. Vyrazil jsem asi v 16:10 od domu, Měsíc se začal za Vranovským hřebenem vynořovat asi o 40 minut později. Mezitím jsem musel dorazit na Frýdštejn, zaparkovat na parkovišti pod hradem, vyběhnout nahoru a doběhnout na vhodné místo, které jsem si předtím naplánoval jen tak nahrubo. To pravé místo bylo vzdálené ještě asi kilometr přes údolí. Ale myslím, že se vyplatilo. Jasněnka: "Kde ses tu vzal?" Jíra: "Ale letím náhodou kolem a něco mi blejsklo do očí. Tak jsem si říkal, co to asi může být za krásu. Jak jsem tě viděl, tak jsem, tak jsem to, no."

(napsal a fotil Marian Kábele)

Frýdštejn z pod Suchých skal. Jsem rád, že i zde sehrál (ač jen epizodní roli) můj oblíbený rod Vartenberků. (foto Matyáš Gál)
Frýdštejn z pod Suchých skal. Jsem rád, že i zde sehrál (ač jen epizodní roli) můj oblíbený rod Vartenberků. (foto Matyáš Gál)
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas