Frýdlantské náměstí vzniklo pravděpodobně v souvislosti s rozvojem Frýdlantu jako centra panství a s jeho centrální polohou v osadě, kde se sbíhaly obchodní stezky. První zmínky o Frýdlantu jako osadě s hradem pocházejí z roku 1278 a náměstí jako hlavní náměstí ve městě je doloženo až v novější historii, konkrétně s výstavbou nové radnice v roce 1896, která nahradila starou radnici z roku 1897. V roce 1934 byla na náměstí umístěna bronzová socha Albrechta z Valdštejna, která tam stála do doby, než byla přesunuta do muzea a později do zámku.

• První zmínky o Frýdlantu: Osidlování Frýdlantu začalo kolem 6. století, kdy oblast obývali lovci a rybáři. V roce 1278 je poprvé zmíněn hrad a s ním i rozvoj osady.
• Vznik náměstí: Dnešní podoba náměstí se formovala s rozvojem města a výstavbou radnice. Dnešní radnice byla postavena v letech 1896-1897 na místě původní radnice, která stála v centru náměstí.
• Valdštejnské slavnosti: Dne 23. června 1934 byla na náměstí slavnostně odhalena bronzová socha Albrechta z Valdštejna, která byla osazena doprostřed kašny.

Frýdlant 1928
V neděli 20. května 1928 se konal velký výjezd Automobilového klubu, dříve Motoklubu, z Jablonce nad Nisou. Startovalo se mezi 9. a 10. hodinou na Horním náměstí. V poledne dorazili do Frýdlantu na náměstí, kde místní fotograf Gottfried Wurbs, také člen tohoto klubu, udělal z balkonu radnice vzpomínkové foto. Později dělal i další fotky jednotlivých skupinek jezdců. Z náměstí vyrazili ke Střeleckému domu, kde na velkém sále byl pro účastníky jízdy připravený oběd a hudba. Na cestu domů po trase Nové Město, Raspenava, Dětřichov, Albrechtice, Liberec vyrazili o půl sedmé večer.

autor příspěvku Petr Krause

měšťanský dům č.p. 2

dům Na panské zvůli

Objekt je nad úrovní terénu renesanční novostavbou z konce 16. století. Sklepy pod budovou jsou středověké, patřily patrně ještě roubenému stavení, které s největší pravděpodobností nepředstupovalo do náměstí. Dům byl výrazně klasicistně přestavěn po požáru města roku 1797. V roce 1940 byla do podkroví vestavěna obytná jednotka.

Objekt je nárožní, jednopatrový, vysunutý do náměstí o celý přední trakt. Hlavní průčelí je v patře čtyřosé, okna nepravidelně rozhozená. V přízemí se nacházejí výkladce a vstup. Průčelí je ukončeno lichoběžníkovým štítem s prohnutými boky, ve štítě se nacházejí čtyři okna, v jiném rytmu než v 1. patře. Fasáda objektu je členěna lisénovými rámci. Objekt má mansardovou střechu.

Objekt je obdélného půdorysu, natočený kratší stranou do náměstí a delší jihozápadní do úzké uličky Kostelní. Konstrukčně se rozpadá na tři příčně řezané trakty.

Využití objektu: v přízemí se nachází pobočka KB, patro je zobytněno.

Přední trakt zcela překračuje frontu náměstí a je zaklenut klasicistně plackami. Následující trakt je průchozí, navazuje organicky na loubí vpravo situovaného domu č.p. 3. Zde se nachází vstup do domu, nyní do prostorů banky. Třetí část objektu tvoří vlastní jádro domu, které má zhruba shodnou dispozici v přízemí i v 1. patře, včetně kleneb. Pod levou třetinou objektu se nachází sklep, zaklenutý valenou kamennou klenbou, jejíž patka je téměř u podlahy.

K tomuto domu se váže příběh, který se týká sporu měšťanů z Frýdlantu a Kateřiny z Redernů o práva várečná. Dle lidového podání se uvádí, že dům byl vystavěn ve zlém úmyslu Kateřinou z Redernů, tak aby vyčníval daleko z řady domů dopředu, aby hrubě porušil čtverec frýdlantského náměstí. Tohoto násilného přestoupení jednotné stavební linie by bývala šlechtična Kateřina z Redernů byla schopna, neboť byla náležitě známa její nenávist proti Frýdlantským. Je těžké zpětně určit přesné stavební rozměry tohoto domu před více než 300 lety, když v letech 1606, 1634, 1797 dům úplně vyhořel. Dům náležel panu Kryštofu Zestermannovi, který byl s malým přerušením mezi léty 1598 - 1615 purkmistrem města. Zemřel 24. ledna 1615 ve vězení frýdlantského zámku, jako jedna z obětí násilného smýšlení Kateřiny. Jeho synu bylo odňato právo dědičné na dům, dům byl posléze převzat hraběnkou Kateřinou do nucené správy. Tehdy prý hledala hraběnka ve vlastnictví města Frýdlantu prodejnu pro panské pivo. Před dům Zestermannův dala vystaviti přístavbu, sahající daleko do náměstí a ta byla zařízena jako hraběcí výčepna. Původní Zestermannův dům ležel ve správné stavební linii…

zdroj: https://m.mesto-frydlant.cz/cs/mesto/historie/kulturni-pamatky/mestansky-dum-c-p-2.html

Frýdlant v roce 1906

Pohled na dům úspěšného podnikatele Franze Fettersche, který byl frýdlantským starostou v druhé polovině předminulého století. Svůj úřad zastával 17 let; v závěti rozlehlý dům odkázal budoucímu sirotčinci. K tomu ale pro dědické spory nedošlo a město dům od dědiců odkoupilo a užívalo jej pro své úřady.

(zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

FRÝDLANT, Redernovský dům na náměstí. pochází z konce 16. století. Lze předpokládat, že byl dílem stavební skupiny Marka Spazzia, která na přelomu století pracovala i ve městě. (zdroj: https://pastvu.com)

Frýdlant 1886 - nástup Střelců V neděli 25. července ráno se za krásného počasí Střelecký spolek z Nového Města vydal za doprovodu své kapely na cvičný pochod do Frýdlantu. Tato cesta byla spojena s představením se Okresnímu hejtmanovi. Cestou se k nim připojil Střelecký spolek z Frýdlantu. Před kanceláře hejtmanství dorazili v 11 hodin dopoledne. Spolky nastoupily a důstojníci, mezi kterými byli i důstojníci od jabloneckých střelců, uskutečnili u hejtmana obřadnou návštěvu. Po jejím skončení všichni odešli do Střeleckého domu, kde proběhlo přátelské odpoledne. K poslechu hrála novoměstská kapela. Čas pokročil a novoměstští se za doprovodu frýdlantských Střelců v 21 hodin vydali na cestu domů. Vlevo hrnčířství Johanna Krause, vpravo roh ( z dnešního pohledu staré ) radnice. (autor příspěvku Petr Krause)

Advent 2022

Projekt: 2004 

Realizace: 2009-11

Hlavní ideou návrhu rekonstrukce frýdlantského náměstí bylo vytvořit volnou svobodnou plochu, nezastavěný a výrazně nečleněný veřejný prostor, jednoduše náměstí, které umožní obyvatelům a návštěvníkům města konat zde všemožné aktivity.
Použitím tří typů dlažeb, dvou druhů kamene a kladení byly v ploše náměstí odlišeny různé typy prostorů. Náměstí bylo realizováno jako bezbariérové s výjimkou povrchů parkovišť .
Centrální část náměstí je z výše zmíněných důvodů zcela volná. Této obdélníkové ploše ale zároveň celému náměstí dominuje kašna se sochou Albrechta z Valdštejna. Kašna, přetékají obří mísa z liberecké žuly, ve své hladině odráží siluetu sochy Valdštejna, postaveného na samostatném žulovém podstavci vedle kašny. Bronzová socha z původní Valdštejnské kašny z roku 1914 spolu s novou kašnou tvoří nedílnou osvětlenou kompozici. Dominanta náměstí je situována při jeho severní straně na ose Kostelní ulice a opticky rozděluje centrální část na dvě poloviny. Rozdělení náměstí může být výhodné pro různé provozní využití, v případě konání trhů nebo pořádání koncertů a divadelních představení. Centrální část náměstí je jasně definována výraznějším typem tmavé čedičové dlažby, novým veřejným osvětlením a městským mobiliářem (informační tabule, lavičky, koše, stojany na kola, pítko...) umístěným po jeho odvodu. V jednolité čedičové ploše lze nalézt půdorysnou stopu bývalé radnice vyskládanou z původních čedičových kostek. Základy renesanční radnice byly objeveny při realizaci náměstí během archeologického výzkumu.
Prostor před současnou radnicí, v severozápadní části náměstí, je reprezentativní plochou pro shromažďování obyvatel. V jeho volné části vedle čtyř dřevěných stožárů vlajkoslávy se znakem města lze umístit mobilního pódium.
Opačná, jihovýchodní část náměstí s platany a lavičkami je pobytovou zónou, kde kavárny a restaurace provozují letní zahrádky. Obě protilehlé části jsou vydlážděny stejným typem velkoformátové žulové dlažby.
Do drobné žulové dlažby chodníků okolo centrální části náměstí se abstraktním způsobem promítá historická parcelace náměstí. Komunikace pro automobilovou dopravu a parkovací stání na severo-východní a jiho-západní straně náměstí jsou od pěších komunikací odlišeny jiným typem kladení žulových kostek.

zdroj: https://www.archiweb.cz/b/rekonstrukce-frydlantskeho-namesti