Dolní mlýn

Charakter mlýna podle síly vodního toku: mlýn na potoku (50 - 1000 l/s) Dispoziční typ mlýna: mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené Stavební etapy

• klasicismus do roku 1850
• historizující a architektura druhé pol. 19. století

Lázně Libverda čp. 17

První zmínka o mlýnu v roce 1577, zánik budovy v roce 1964

(zdroj:  https://www.vodnimlyny.cz )

Temný příběh

V temném srdci Lázní Libverda, kde se kdysi nacházel Dolní mlýn, se dnes tyčí nenápadný dům. Jen málokdo ví, že jeho základy skrývají stíny minulosti, které nikdy nezmizely.
Bylo to v roce 1577, kdy se poprvé zmínilo o vodním díle. Mlýn, poddanský a tichý, začal svou existenci. Voda tehdy zpívala svou píseň, ale v jejím proudu se skrývalo cosi temného. Mlynářská živnost vzkvétala, ale lidé mluvili o podivných věcech. V noci prý bylo slyšet šepoty, kroky a někdy i tiché volání zpod mlýnského kola.
V roce 1651, kdy byl prováděn soupis poddaných podle víry, zůstal v Libverdě jen jeden mlýn. Říkalo se, že ten druhý zmizel beze stopy. Lidé tvrdili, že mlynář prodal svou duši za bohatství, a když přišel čas splatit dluh, mlýn i s ním pohltila země. Od té doby se kolem Dolního mlýna šířila pověst o prokletí.
Čas plynul a mlýn přežil staletí. Ale v roce 1930 mlynářská živnost zanikla. Mlýn osiřel a jeho zdi začaly chátrat. Místní se mu vyhýbali. Říkalo se, že kdo vkročí dovnitř, uslyší tiché šeptání dávno mrtvých mlynářů. Někteří tvrdili, že viděli postavy bez tváří bloudit kolem budovy za měsíčních nocí.
V roce 1964 mlýn ještě stál, ale jeho konec byl blízko. Jedné bouřlivé noci budova zmizela. Nebylo slyšet žádný pád ani rachot. Ráno tam zůstala jen prázdná plocha. Lidé si oddechli, že je prokletí pryč.
Dnes na místě mlýna stojí dům s informačním centrem a poštou. Ale ti, kteří tam pracují dlouho do noci, tvrdí, že slyší podivné zvuky. Šepoty, kroky a někdy i tiché volání z hlubin. Někteří říkají, že cítí na krku chladné prsty nebo zahlédnou stín, který se pohybuje příliš rychle.
Dolní mlýn možná zmizel z povrchu země, ale jeho duchové nikdy neodešli. A kdo ví? Možná jednoho dne opět povstanou z temnoty, aby si vzali zpět to, co jim kdysi patřilo.

(příběh je vymyšlený, ale co kdyby...)

Horní mlýn 

v Libverdě nemá tak bohatou historii jako dolní mlýn. První zmínka o existenci vodního díla pochází z doby, kdy v roce 1650 byly v obci evidovány dva poddanské mlýny. Tento stav přetrval i v roce 1825, kdy soupis platů ze mlýnů opět uvádí dva mlýny v Libverdě.
Mlýn byl poddanského hospodářského typu a jeho existence byla spojena se vznikem mlynářské živnosti. Avšak během první republiky, konkrétně v roce 1930, již mlýn nebyl registrován, což naznačuje zánik mlynářské činnosti.
V období socialistického režimu, kdy docházelo k rozsáhlému znárodňování, mlýn již nestál. Poslední zmínka o jeho existenci uvádí, že budova mlýna zanikla před rokem 1953. Tím se uzavřela kapitola historie tohoto vodního díla v Libverdě.

Mlýniště se dnes nachází na soukromé zahradě. Poloha vůči obci 500 m východně od lázeňské kolonády u domu čp. 100.