Bezděz

Bezděz

Teď za horami vycházela slunce vzdálených světů, — naše již zapadlo, a slavné noci tichá hrůznost lehla na prsa má v zřiceninách velkých. Tišeji a slavněji bylo kolem, lesy temně hučely, zdaleka bylo slyšeti hlasné houkání a štěkání psů; zrovna pod horou zněly zvonky vracejících se krav. Po hoře si zahrával chladný vítr a zanášel sem tam požloutlé listí. Mnohý list letěj dolů po hoře, bylo mu zde samotno, smutno, pusto v zřiceninách těchto; on letěl odsuď z chladné výše, aby zemřel dole mezi kvítím polním, blíže srdcí lidskému; tak sestupují králové v stáří šedém z trůnů zlatoskvoucích, aby sotva navrácení Životu zemřeli v náručí lásky mezi lidem svým..." píše Karel Hynek Mácha o Bezdězu.

Královský hrad Bezděz je jedním z nejvýznamnějších, ale také nejkrásnějších gotických hradů v Čechách. Jako jeden z mála se dochoval v původní, jiné neméně slavné hrady. Také proto se zde zachovala vzácná raně gotická hradní kaple a křížová cesta k hradu, kterou lemuje mnoho kapliček. Z věže Bezdězu, která měří 34 metrů, je neopakovatelný výhled do kraje. Pokud je jasno, je odtud možné spatřit Ještěd, České středohoří i Lužické hory.

Hrad založil přibližně v rozmezí let 1264-1278 "železný a zlatý král" Přemysl Otakar II. na vysokém znělcovém vrchu Velký Bezděz, který společně s vedlejším kopcem zvaným Malý Bezděz tvoří působivou dominantu již tak romantického kraje, nazvaného podle básníka Karla Hynka Máchy velmi poeticky "Máchův kraj". Přesto se Bezděz stal pro mnohé symbolem krutosti; byla zde vězněna mj. královna Kunhuta a její nezletilý syn Václav II., které na Bezdězu držel po bitvě na Moravském poli markrabě Ota Braniborský. Kdyby Přemysl Otakar II. tušil, že bude uvězněn na tomto hradě jako jeden z prvních právě jeho syn, možná by Bezděz vůbec nezaložil. Ale protože padl na Moravském poli, nemohl v této záležitosti už vůbec nic dělat.

Na Bezdězu často přebýval také Karel IV., který se zabýval převážně lovem v okolních lesích. Obecně se dá říct, že čeští panovníci měli tento hrad v oblibě, a tak si jej ponechávali ve své moci až do roku 1420. Za vlády Zikmunda byl Bezděz svěřený významnému rodu pánů z Michalovic. Poté, co v roce 1621 po bitvě na Bílé hoře dobylo hrad bavorské vojsko a vypálilo jej, přeše| Bezděz do majetku Albrechta z Valdštejna, který hrad nechal opravit a založil zde klášter emauzských benediktinů, kteří sem umístili obraz madony Montserratské, a tak se z Bezdězu stalo vyhledávané poutní místo. Třicetiletá válka poznamenala mnohé památky v Čechách, nevynechala ani Bezděz. V roce 1642 hrad dobyli Švédové a zpustošili ho. Částečně obnovy se hrad dočkal až roku 1661, ale pozdější nařízení Josefa II. o zrušení klášterů postihlo také Bezděz, hrad byl opuštěn a začal chátrat. Ovšem už od poloviny 19. stol. dochází na Bezdězu k významným restaurátorským pracím, díky nimž hrad přečkal do současnosti a stal se vzorovou ukázkou typické raně gotické architektury v rozsahu, jaký u nás najdeme jen málokde.

Hrad se rozkládá na vrcholu kopce Velký Bezděz, na jehož úpatí stojí první brána. U třetí brány se tyčí Čertova věž, která chrání přístup k Bezdězu. K této věži se pojí jedna z nejznámějších pověstí, vztahujících se k tomuto hradu. Vypráví o tom, jak se ve věži zalíbilo čertům, a tak se tu usadili, aby mohli rušit bohoslužby, které se na hradě konaly, a vyvádět všemožné jiné pekelné rejdy. Nikomu se nedařilo čerty vyhnat, až jeden mladý mnich přišel s nápadem, zasvětit kapli sv. Michalovi, který zvítězil nad ďáblem. A skuteč" ně, jakmile se tak stalo, čerti z Bezdězu zmizeli a nikdy víc už se neukázali.

Jiná pověst vypráví o tom, jak se na Bezdězu usadili čerti a jeden z nich nabídl Matce Boží sázku, kdo z nich vystaví do rána vyšší horu. Matka Boží sázku přijala a pustila se do díla. Usilovně kopala zem a nosila ji v košíku na hromadu, zatímco čert válel kameny a stavěl pevné základy k hoře. Pak odběhl na pole, kde oral sedlák s koňským spřežením, které si od něj vypůjčil a svážel jím zem a hlínu na vystavěné základy. A když se Matka Boží nedívala, kradl hlínu také na její čerstvě navršené hoře. Přesto Matka Boží sázku vyhrála. Jakmile se nad obzorem ukázalo slunce, přestali oba dva pracovat a změřili svoje hory. Bezděz — hora Matky Boží — byla mnohem vyšší. Čert musel s hanbou odtáhnout do pekla.

Vlastní hrad je vybudovaný na nejvyšším místě a má dvě nádvoří, která rozděluje válcová věž, jež dosahuje výšky 35 metrů a průměru 10,5 metru. Její zdi jsou 4 metry silné. Na nejzazším místě navazuje na královský palác hradní kaple, opravdový skvost českého raně gotického stavitelství, která činí z návštěvy Bezdězu skutečně mimořádnou událost. Jediné, co lze návštěvníkům doporučit, aby se Bezdězu vyhýbali ve vánočním čase, protože podle pověsti o sázce čerta a Matky Boží prý zejména v tomto období přichází čert, který prohrál sázku, zpět, aby se pomstil každému, kdo na "jeho" horu vstoupí.

Zdroj: Magdalena Wagnerová - Tajemství zřícenin v Čechách a na Moravě, 2011