Jana Honzejková - Při spatření toho krasného snímku si vždy vzpomenu na Prvního nájemce celého hotelu. Byl jím můj otec Jan Červený. Maminka mi o té době vyprávěla a mně zbyly jen fotografie. Narodila jsem se až po válce.

Okresní hospodářská záložna 

................................
• Byla významnou finanční institucí s původním sídlem v Železném Brodě.
• Vznikla jako součást širšího hnutí kontribučních fondů, které měly za cíl podporovat zemědělce a drobné podnikatele levnými půjčkami.
• V Jablonci se záložna výrazně prosadila výstavbou paláce Merkur, což byla výjimka v době, kdy český kapitál měl v regionu slabší pozici.

Palác Merkur (Anenské náměstí, Jablonec nad Nisou)
• Postaven v roce 1932 podle návrhu pražského architekta Františka Jandy ve stylu funkcionalismu.
• Budova měla segmentový půdorys a byla elegantně zaoblená, s velkoformátovými okny a výrazným restauračním podlažím.
• V přízemí sídlila záložna a tři obchody, v patře pak moderní kavárna s restaurací, zbytek budovy tvořily byty.
• Po roce 1948 byla budova znárodněna, postupně chátrala a v roce 1987 byla odstřelena.
• Na jejím místě dnes stojí hotel Merkur, který však původní architektonickou kvalitu a společenský význam nedosáhl.

Je to fascinující příběh o tom, jak se český kapitál snažil prosadit v regionu ovládaném německým vlivem, a jak se architektura stala nástrojem kulturní identity.

text Copilot
fotoúprava z originálu color Fotočas

STARÁ KOVÁRNA
Bürgerstrasse/Budovatelů/ - dům zv. "Sacher-Schmiede".
stará kovárna původního Jablonce z konce 18. stol.
Později zde přesně na tomto místě bude postavena budova Okresni hospodářské záložny a restaurace MERKUR.
Ve starém Gablonci (dnes Jablonec nad Nisou) byla původní kovárna jedním z prvních řemeslnických provozů, které sloužily místním obyvatelům i rozvíjejícímu se průmyslu.
Kovárny měly zásadní roli v každé obci: vyráběly nástroje, podkovy, zemědělské vybavení, a později i součástky pro textilní a sklářský průmysl, který byl pro Jablonec typický.

color Fotočas Mirek

Objekt staré kovárny v Jablonci nad Nisou, známém dříve jako Gablonz, byl jednou z historických staveb města, která měla svůj význam zejména v 19. století. 

Tato kovárna sloužila především místním obyvatelům a byla součástí industriálního rozvoje města, které bylo tehdy známé především díky sklářství a bižuterii. Kovárna stála přibližně na místě, kde dnes stojí vysoký, také již nepůvodní a architektonicky do okolí nezapadající, hotel MERKUR. V průběhu 20. století mnoho starých průmyslových objektů v Jablonci zaniklo, byly přestavěny nebo zbourány, aby uvolnily místo pro novou výstavbu, a s nimi zmizely i památky na některé z těchto původních staveb, jako byla Stará kovárna..

color Fotočas

Nejdříve obyčejná chaloupka, později známá jako "Studená kovárna" – na rohu ulic Bürgerstrasse/Občanská, dnešní Budovatelů/ a Kirchberg/Kostelní/ čp. 5 .
Postaveno roku 1826 .
Na tomto místě bude v roce 1930 postaven tkzv. palác Merkur - okresní záložna hospodářská a jídelna s pohostinstvím.

color Fotočas Mirek

Někdejší hotel Merkur postavený v roce 1932, a odstřelen v roce 1987 patřil k tradiční městské zástavbě – nízká, klasičtější budova měřítkem i výrazem navazovala na okolní domy a vytvářela přirozenou uliční frontu. Jeho zbourání neznamená jen technickou demolici, ale i ztrátu kusu místní paměti, která se do těchto zdí otiskovala desítky let prostřednictvím hostů, svateb, podnikových oslav i běžného každodenního provozu.
Prázdné místo jako předěl
Na fotografii působí uvolněná parcela jako cizí těleso. Pohled do ulice je stále ještě formovaný starší městskou strukturou, ale už je v něm zřetelný pocit nejistoty: co místo původního domu přijde a jak se tím promění charakter okolí.
Nástup věžáku
Brzy zde vyroste nový hotel Merkur v podobě vysokého panelákového věžáku, který se od původní stavby radikálně odchýlí. Výšková, strohá hmota z prefabrikátů nebude mít s někdejší architekturou nic společného – místo navázání na tradici přinese zlom, dominantu prosazenou spíše technologií a dobovou ideologií než úctou k místu.
Ztráta měřítka a souvislostí
Nový Merkur tak naruší dosavadní měřítko čtvrti, kde kostel, starší činžovní domy i zeleň vytvářejí vyvážený celek. Věžový hotel do tohoto prostředí vstoupí jako cizorodý prvek, který bude město přetvářet spíše podle unifikovaných schémat panelové výstavby než podle jemné struktury historického Jablonce. Fotografie proto není jen dokumentem demolice, ale i mementem toho, jak snadno může jedno rozhodnutí změnit tvář celého místa.

KRÁSA původního interiéru kavárny HOTELU MERKUR

😯 (color Fotočas) ---------

 HOTEL MERKUR Dalším významným střediskem života jabloneckých Čechů se stal Merkur. Tento ryze český hotel byl postaven roku 1930 dle projektu pražského architekta Františka Jandy. Stavitelem byl Karel Pokorný z Mnichova Hradiště a stavebním dozorem byl pověřen Albert Vosátka z Velkých Hamrů. Merkur se stal filiálkou Okresní hospodářské záložny v Železném Brodě. Nacházela se zde též vyhlášená kavárna s restaurací a Češi se tady scházeli i v těžkých dobách okupace. Po roce 1948 byl znárodněný Merkur spravován Bytovým podnikem. Místo zde našla závodní jídelna, byty i různé obchody a služby. Budova, která dříve byla významnou dominantou Anenského náměstí, bez údržby zchátrala natolik, že byla v roce 1987 odstřelena. Nový hotel stejného jména a na tomtéž místě již významu původního zařízení nikdy nedosáhl. zdroj: české hostince/Jablonec n.N

Anenské náměstí | Jablonec nad Nisou - Centrum

Český kapitál se v Jablonci příliš neprosadil a výjimkou potvrzující pravidlo je palác Merkur. Investorem byla Okresní hospodářská záložna se sídlem v Železném Brodě. Autorem atypické budovy na segmentovém půdorysu byl pražský architekt František Janda a jablonecká stavba, ovlivněná funkcionalismem, představuje jeho nejprogresivnější stavbu. Nárožní parcelu na Anenském náměstí architekt využil pro rozložitou, kaskádovitě komponovanou elegantní zaoblenou stavbu, s fasádami členěnými rastrem velkoformátových oken. Dominantním prvkem bylo mohutné předsazené restaurační podlaží, ohraničené dvojicí drobných rizalitů. Přízemí bylo z valné většiny vyhrazeno záložně a byla zde i trojice obchodů, situovaných do Kostelní ulice. V patře se nacházela rozlehlá restaurace s kavárnou, jedna z nejmodernějších v tehdejším Jablonci a zbylá podlaží byla obytná. Na každém se nacházely 4 byty, dva malé dvoupokojové vždy ve střední části domu a po stranách větší, třípokojový byt. Svou koncepcí měla jablonecká stavba poměrně blízko k o něco mladšímu hotelu Cristal v Železném Brodě, financovanému stejným investorem (1939-42). Po roce 1948 budova zchátrala natolik, že byla v roce 1987 odstřelena a její místo zaujal stejnojmený hotel, který nicméně svými robustními, utilitárními formami narušil tuto část města.

Tahle fotografie je skutečně výjimečná – nejen svou atmosférou, ale i historickým kontextem. Zobrazuje malou čerpací stanici, která ve 30. letech stála naproti tehdejšímu hotelu - restauraci Merkur v Jablonci nad Nisou, na dnešní křižovatce ulic Soukenná a ulice Budovatelů na Anenském náměstí..
Tato lokalita byla tehdy rušným dopravním uzlem, kde se potkávaly městské i dálkové trasy.
Čerpací stanice byla jednoduchá, elegantní konstrukce s vysokým černým stojanem, červenými hadicemi a nápisy "AUTOOIL" a "QUALITY SERVICE".
Byla to typická dobová pumpa, kde obsluha tankovala ručně a nabízela základní servis.

color Fotočas

1987 - JABLONECKÝ MERKUR KONČÍ

.Český kapitál se v Jablonci příliš neprosadil a výjimkou potvrzující pravidlo je palác Merkur. Investorem byla Okresní hospodářská záložna se sídlem v Železném Brodě. Autorem atypické budovy na segmentovém půdorysu byl pražský architekt František Janda a jablonecká stavba, ovlivněná funkcionalismem, představuje jeho nejprogresivnější stavbu. Nárožní parcelu na Anenském náměstí architekt využil pro rozložitou, kaskádovitě komponovanou elegantní zaoblenou stavbu, s fasádami členěnými rastrem velkoformátových oken. Dominantním prvkem bylo mohutné předsazené restaurační podlaží, ohraničené dvojicí drobných rizalitů. Přízemí bylo z valné většiny vyhrazeno záložně a byla zde i trojice obchodů, situovaných do Kostelní ulice. V patře se nacházela rozlehlá restaurace s kavárnou, jedna z nejmodernějších v tehdejším Jablonci a zbylá podlaží byla obytná. Na každém se nacházely 4 byty, dva malé dvoupokojové vždy ve střední části domu a po stranách větší, třípokojový byt. Svou koncepcí měla jablonecká stavba poměrně blízko k o něco mladšímu hotelu Cristal v Železném Brodě, financovanému stejným investorem (1939-42). Po roce 1948 budova zchátrala natolik, že byla v roce 1987 odstřelena a její místo zaujal stejnojmený hotel, který nicméně svými robustními, utilitárními formami narušil tuto část města.(color Fotočas)

JAK SE MERKUR "DOŽIL" pouze 55 let. díky opatrovnictví socialistickým 💩režimem. ----------------------- Budova postavena v roce 1932 !! Po roce 1948 byl znárodněný Merkur spravován Bytovým podnikem. Místo zde našla závodní jídelna, byty i různé obchody a služby. Budova, která dříve byla významnou dominantou Anenského náměstí, bez údržby zchátrala natolik, že byla v roce 1987 odstřelena. 1987-1932 = 55 let !

Kostelní ulice v Jablonci před hotelem Zlatý lev.