60 - 80 léta v Jablonci











VÝSTAVIŠTĚ mého mládí...fotky z : 2003 / 2004
...možná že zrovna ty tohle jablonecké Výstaviště už vůbec nepamatuješ...!
autor příspěvku Fotočas Mirek














































Začátek osmdesátých let na křižovatce u jablonecké remize.
Všichni jablonečáci poznávají místo kde dnes je kruhový objezd, ale
kde už dávno nestojí hospůdka "U Zeleného stromu" , ani stará jabloň,
podle které dostalo město kdysi své jméno, jak říká legenda..!
...............................
1356 - 1643
V
údolí čisté říčky, při křižovatce cest, stávala rozložitá jabloň.
Pověst vypráví o tom, že právě tady nacházely skupiny pocestných a
formani s povozy místo k odpočinku po dlouhé a namáhavé cestě. Není
divu, že tady později přibyla hospoda a také kovárna. Zkazka se stala
též základem pro vznik městského znaku. Skutečná historie je však
složitější.
Původní Jablonec se
pravděpodobně nacházel v lesích u Kláštera Mnichovo Hradiště a patřil
řádu cisterciaků. Část obyvatel snad byla v průběhu časů přestěhována do
údolí Nisy. Nejstarší písemný pramen o Jablonci je spojen s rokem 1356.
Zmiňuje se o prvním fráteru Sebestianovi v místní dřevěné kapli a je
tady poprvé použito názvu "Jablonecz Nowum". Obyvatelé zde žili jistě
velmi nuzně, těžili dřevo a pálili z něj uhlí. Na kamenitých a málo
úrodných políčkách pěstovali obilí. Dřeva a vody bylo všude dost a dost.
O tom, jak těžký život tady lidé vedli, svědčí zápis z register
papežských desátků, kde je Jablonec zapsán v letech 1369, 1384 a 1399
jako chudý.
První písemná zpráva o
lidském sídlišti na řece Nise s názvem Jablonec pochází sice již z roku
1356, po celý středověk však Jablonec nedosáhl významu sídel vzniklých v
úrodnějších místech království.
color Fotočas
Archiv George Kutka


































P E R E S T R O J K A v Jablonci 70/80 léta
(archiv Fotočas Mirek)















































Sídliště Šumava v Jablonci nad Nisou na diácích v digitální sbírce Státního oblastního archivu v Litoměřicích.
zdroj: Diapozitivy v SOA Litoměřice (1971-1980). (autor příspěvku Ivánek Procházka)

Sídliště Šumava cca 1985.
Stavba garáží v ulici Pod Tratí a Vítězslava Nezvala.
Stavba "céčka" a trochu i "béčka" a "déčka".


Kdysi před rokem 1980
jsme šli s klukama vždy v pátek po práci do města a říkali: Tak co, dáme zase PVC?To znamenalo nejdřív do bufetu v hotelu Praha na plzenský, pak do vinárny Venuše a pak večer na taneček do Corsa (autor Ruda Hlousek)































































Roku 1963 začalo vznikat v prostorech bývalého hřbitova (přestal být využívaný r. 1892) velké Letní Kino. Amfiteátr nedaleko dnešního Horního náměstí může do dnešní doby pojmout více než 1000 diváků. V roce 1973 bylo upuštěno od pravidelné výměny plátna (jednou za dva roky) a na jeho místo byla postavena betonová zeď o šířce 20 a výšce 8,5 metrů. Digitalizace Letního Kina proběhla v roce 2013. Zajímavostí je, že promítací technika se na sezónu stěhuje z Kina Junior.




Brzdy z Jablonce sešlapují v celém světě


Někdejší Autobrzdy Jablonec byly za socialismu obrem českého autoprůmyslu. Spadala pod ně řada závodů, z nichž mnohé po revoluci nabraly vlastní směr. Dnes patří podnik do nadnárodního koncernu a opět roste.
Národní podnik Autobrzdy, to nebyla jen výroba brzd. Spadal pod něj závod na tlumiče v Hodkovicích nad Mohelkou, několik závodů na Slovensku, v Jilemnici, Rakovníku, Kraslicích nebo Hejnicích. Některé z nich už dnes neexistují, jiné prosperují pod jiným vlastníkem.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/socialisticky-obr-je-opet-veliky-brzdy-z-jablonce-seslapuji-v-celem-svete.A170905_160949_ln-auto_pave
1969 - foto Erwin Cettineo - Žižkův vrch







Před 60 lety se začalo stavět sídliště na Žižkově vrchu – první v Jablonci
V roce 1964 byla na Žižkově vrchu zahájena stavba prvního sídliště v Jablonci. Budování v té době unikátního projektu trvalo čtyři roky. Výstavba se plánovala od roku 1959 a první stavební práce započaly v roce 1964. Letos uplyne 60 let od zahájení této významné výstavby.
Příprava projektu
Kolem roku 1959 tehdejší vedení města schválilo vypracování a přípravu zastavovacího plánu a vypracování projektové dokumentace soustředěné bytové výstavby (tzv. sídliště) na Žižkově vrchu. "Výstavba měla, podle tehdejších záznamů, rychle a levně vyřešit naléhavý nedostatek nových bytů ve městě a zásadně zlepšit sociální a hygienické podmínky bydlení obyvatel," říká místní historický badatel Josef Kunc.
Podle schváleného SÚP (směrný územní plán) města Jablonec n. N. se území určené k zástavbě nacházelo v prostoru Žižkova vrchu, na severozápadním okraji města. "Jedná se o náhorní rovinu, která na jihovýchodní straně navazuje na stávající městskou zástavbu. Na jihozápadě je stráň zastavěna rodinnými domky při ulici Ještědská, na severozápadní straně je území ukončeno prudkým skalnatým srázem k železniční trati Liberec – Jablonec a k liberecké silnici," cituje popis místa z dobových záznamů Kunc.
Plány kreslil Stavoprojekt
Plány prvního panelového obytného sídliště vznikaly na rýsovacích prknech pobočky Krajského projektového ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Liberci tehdy nazývané Stavoprojekt. Na řešení se jako vedoucí projektu podílel architekt Karel Hubáček (držitel mezinárodní ceny architektů UIA Augusta Perreta), zodpovědnými projektanty byli Pavel Švancer a Jaroslav Poříz, stavbu dozoroval J. Sádovský.
První stála škola, pak paneláky
Do konceptu územního plánu výstavby sídliště Žižkův Vrch byla zahrnuta také stavba nové školy. Ta byla zahájena v roce 1961 v řídce zastavěném území v místech bývalého mládežnického hřiště, kde občas stával cirkus, když právě zavítal do Jablonce. "Pavilonová 27třídní škola pro 856 žáků byla slavnostně otevřena 2. září 1963, kdy do nové budovy 5. základní školy v Pasířské ulici 72 vstoupili první žáci s odhodláním a touhou po vzdělání," tvrdí Kunc.
Když první žáci zasedli v roce 1963 do školních lavic, nestál ještě ani jeden panelák. Škola byla postavena v technologií monolitického železobetonu a cihelného zdiva a měla zajímavé pavilonové řešení, které dnes tvoří sedm objektů vzájemně propojených spojovacími chodbami.
Zahájení stavby
V roce 1963 byla hotová dokumentace bytového sídliště na Žižkově vrchu a začala příprava staveniště demolicemi starých domů, které musely ustoupit nové výstavbě. První buldozery vyjely na jaře v roce 1964 a stavět se začalo ještě v témže roce (1. července). V první a druhé etapě šlo k zemi několik domů, a to v ulicích Na Kopci (4 domy), Na Výšině (8 domů), Pasířská (15 domů) a Řetízková (jeden dům). Plán výstavby v rozmezí čtyř let (1964–1968) s výstavbou domů, ve kterých bylo 584 bytových jednotek, a budov občanské vybavenosti (ZŠ, MŠ + jesle, prádelna, čistírna oděvů, samoobslužná prodejna + restaurace (64 míst u stolu), prodejna polotovarů, prodejna novin a časopisů atd.)
Žižkovo náměstí
Po bývalém staveništi a garážích stavební techniky se počítalo s vytvořením klidového společenského centrálního prostoru. To se ale nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce. Studie Žižkova náměstí počítala s upravenou plochou, vodní fontánou a uměleckými plastikami, jež ohraničuje květinová a zatravněná plocha. Terasová parková úprava prostoru měla navazovat na stávající vybavenost, tj. prodejnu potravin a restauraci. "Bohužel nejvýhodnější místo, kde mohlo být přirozené centrum sídliště, zabírá otočka autobusů městské dopravy. Nevhodně je vyřešena také situace před školou v Pasířské ulici, kde vznikla nebezpečná silniční křižovatka (ulice měla být původně zaslepena)," informuje dále badatel.
III. etapa – Lužická ulice
Sídliště Žižkův Vrch se nakonec stavělo ve třech samostatných etapách. Postupná výstavba byla spíš dána nárůstem požadavků na výstavbu bytů. Studie a výstavba III. etapy byla zpracována na základě objednávky odboru výstavby ONV v Jablonci n. N. Účelem bylo zahuštění stávajícího území dostavbou dalších cca 140 bytů + občanská vybavenost. Vedoucím atelieru byl architekt Eduard Adamíra, projektantem Jaroslav Poříz a stavbyvedoucím J. Sádovský. Dodavatelem byly Pozemní stavby Liberec a stavba byla realizována v letech 1972–1973.
Neuskutečněná IV. etapa
V plánu tehdejších budovatelů byla i čtvrtá etapa, která počítala se stávajícím občanským vybavením (škola, MŠ + jesle, parovod atd.). "Pozemek určený k zástavbě byl situován při ulici Plynární. Plán byl stanoven na cca 108 bytů a nezbytnou občanskou vybavenost, avšak tento projekt nakonec nebyl realizován," vysvětluje badatel Josef Kunc.
Žižkáč, nebo Poršák?
Nejstaršímu jabloneckému sídlišti se říká slangově Žižkáč, ale mnozí ho také znají pod názvem Poršák. Kde se vzal tento název? "To je otázka, historické prameny uvádějí toto místo jako Porscheberg. Údajně je to podle výrobce vaty továrníka Porsche z Harcova, ale může to být odvozeno i od Franze Porsche, který žil v domě čp. 750/62, nebo je tu ještě konstruktér automobilů Ferdinand Porsche. Ať je to tak, či onak, dnes nese místní část Jablonce nad Nisou pojmenování po husitském vojevůdci Janu Žižkovi – Žižkův Vrch. Avšak místní obyvatelé, zejména starší generace, jej stále nazývají Poršák," uzavírá Kunc. (red)
zdroj:https://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/o-meste/jablonecky-mesicnik/rocnik-2024/jablonecky-mesicnik-07-08-2024/pred-60-lety-se-zacalo-stavet-sidliste-na-zizkove-vrchu-prvni-v-jablonci.html



Jablonec nad Nisou ve filmu
(archiv Luboše Beránka)


