Zlatý vrch

Zlatý vrch

 je národní přírodní památka na stejnojmenném vrchu na severu České republiky, v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, přibližně 4 km severovýchodně od města Česká Kamenice, asi 1 km východně od její části, vesnice Líska, v západní části Lužických hor. Zlatý vrch byl vyhlášen chráněným územím 18. února 1964 vyhláškou ONV v Děčíně. Důvodem ochrany je dokonale vyvinutá sloupcová odlučnost v tělese olivínického alkalického čediče (kamenné varhany) s mimořádnou, až 30metrovou délkou kamenných sloupů. Péčí o území je pověřeno regionální pracoviště Liberecko AOPK ČR.

Vrch vznikl erozí původně podpovrchové struktury vypreparovaný ze svrchnokřídových pískovců březenského souvrství (Coniac). Lom odkrývá dokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost v tělese olivinického alkalického bazaltu s mimořádnou délkou sloupů.Masiv se skládá ze tří částí. Vrchní ve tvaru "čepice" je tvořena sklovitým olivinickým čedičem, její nepravidelné sloupce svědčí o tom, že k tuhnutí došlo rychleji. Podložní část je tvořena dlouhými sloupci olivinického čediče, které mohly vzniknout pouze v prostředí s pomalým ochlazováním magmatu a s tepelnými gradienty nijak nerušenými okolními vlivy. Podložní část (v severní části lomu) je tvořená nefelinickým bazanitem.

Lom byl na Zlatém vrchu otevřen kolem roku 1870. V roce 1940 byla v lomech (včetně sousedního Stříbrného vrchu) ukončena těžba a oba vrchy byly prohlášeny za chráněné podle říšskoněmeckého zákona na ochranu přírody. Ještě před koncem druhé světové války byla těžba obnovena a pokračovala i po roce 1945. Zlatý vrch byl podruhé vyhlášen chráněným přírodním výtvorem v roce 1964 na základě usnesení Rady ONV Děčín, ale již bez sousedního Stříbrného vrchu. Později byl Zlatý vrch přehlášen na národní přírodní památku. Těžba v lomu byla definitivně zastavena 27. listopadu 1973, kdy byla odkryta celá lomová stěna, kterou tvoří až 30 metrů vysoké, dokonale vyvinuté sloupce olivinického čediče. Čedičové sloupce Zlatého vrchu jsou až 2,5× delší než na populárnější Panské skále u Práchně, části obce Kamenický Šenov. Těžba v lomu v sousedním Stříbrném vrchu probíhala ještě o několik let déle než na Zlatém vrchu, dlouhé sloupce byly odtěženy a zbyly pouze krátké a nepravidelné zbytky.

Čedičové sloupy ze Zlatého vrchu se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.

Skalnatý vrchol Zlatého vrchu a sutěmi pokryté jeho svahy pokrývá přirozeně rozvolněný přibližně 120 let starý řídký bukový les s příměsí klenu, jasanu a ojediněle i dubu. V jeho podrostu bylo nalezeno 76 různých druhů rostlin, z nichž k nejzajímavějším druhům patří bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý a mařinka vonná.(zdroj: Wikipedia)