Zaniklá železniční trať Česká Lípa - Česká Kamenice
ZANIKLÉ TRATĚ: Šenovka byla v Česku nejklikatější. Její část možná ožije
3. března 2019
V 17. dílu seriálu Zaniklé tratě se vypravíme na pomezí
Lužických hor a Českého středohoří. Navštívíme zřejmě nejklikatější
dráhu u nás, která se kromě toho musela vypořádat se stoupáním až 34
promile. Zaměříme se na sklářskou lokálku, trať 8c z České Lípy - Střelnice přes Kamenický Šenov do České Kamenice.
Tamní podnikatelé chtěli zlepšit dopravu svého zboží, převážně skleněného, k zákazníkům. To se povedlo v roce 1886 právě směrem do Německa. Jenže jim po čase začalo chybět spojení s Čechami. Propojení Kamenického Šenova s Českou Lípou se povedlo až o 17 let později.
Nový úsek měl typicky horský charakter, vlaky musely z nejnižšího bodu za Českou Lípou vystoupat o 320 metrů výš, aby pak zase klesly o čtvrt kilometru níže do konečné stanice v České Kamenici. Navíc jen málokterá trať byla tak klikatá jako Šenovka, 60 procent trasy vedlo v obloucích.
Mapa trati 8c
Provoz na trati nikdy nebyl závratný, větší podíl měl náklad před cestujícími. V padesátých letech 20. století se osobní grafikon ustálil na devíti párech vlaků denně. Přesto to ale nestačilo. Šenovka byla v sedmdesátých letech vytipována jako jedna z nejztrátovějších v Československu a nakonec rozhodnutím federálního ministerstva dopravy určena k zániku. Poslední pravidelné vlaky trať projely 29. září 1979.
Zachován byl ale vlečkový provoz na nejstarším úseku Česká Kamenice - Kamenický Šenov. Vydržel až do roku 1992, kdy byl kvůli nevyhovujícímu stavu železničního svršku zrušen i ten. Už o dva roky později se ale na trať vrhli dobrovolníci z Klubu přátel lokálky, částečně ji opravili a začali provozovat prázdninové vlaky.
V roce 2009 dráhu nakonec od státu koupila společnost KŽC (Klub železničních cestovatelů), která rekonstrukci dokončila a zasadila se o návrat pravidelného provozu v rámci integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje. Od konce března do května a v říjnu jezdí vlaky o víkendech a svátcích, od června do září denně ve dvouhodinovém taktu. Vedení KŽC navíc plánuje opravit další kus šenovské dráhy z Kamenického Šenova přes zastávku Horní Prysk až k legendární Panské skále.
V našem seriálu uvidíte, jaké je využití tratě mezi Kamenickým Šenovem horním nádražím a Českou Lípou. Uvidíte, v jakém stavu jsou nádražíčka podél bývalé dráhy, ukážeme vám přesné umístění původní výtopny v České Lípě, projdeme se po kamenných viaduktech a objevíme řadu dalších opuštěných drážních staveb.
Autor: Jakub VráZdroj: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-17-ceska-lipa-kamenicky-senov.A190301_132050_po-cesku_vrja
Železniční trať Česká Kamenice – Kamenický Šenov – Česká Lípa o délce 25 km byla zprovozněna postupně v letech 1886–1903. V 70. letech měla trať označení 8c, pro muzejní osobní provoz nesla od roku 1997/1998 číslo 901, v jízdním řádu pro rok 2020 je označena číslem 082. Pravidelný osobní provoz na trati byl ukončen roku 1979 a úsek trati Kamenický Šenov – Česká Lípa byl snesen. Nákladní doprava v úseku Česká Kamenice – Kamenický Šenov skončila roku 1992, avšak v roce 1997 se podařilo na trati obnovit muzejní provoz. Do roku 2008 trať patřila státu a muzejní provoz zajišťovalo občanské sdružení Klub přátel lokálky. Roku 2007 trať odkoupil Klub železničních cestovatelů a dopravu zde provozuje KŽC Doprava.
Stanice a zastávky
Bývalé nádraží v Horní Libchavě a cyklostezka Varhany, která vede po tělese snesené trati v úseku Česká Lípa - Kamenický Šenov horní nádraží.- Česká Kamenice
- Kamenický Šenov (neoficiálně též Kamenický Šenov dolní nádraží)
- Horní Prysk
- Prácheň (později Kamenický Šenov horní nádraží)
- Nový Oldřichov
- Mistrovice
- Nová Ves
- Volfartice
- Horní Libchava
- Manušice
- Česká Lípa-městský sad (dnes Česká Lípa střelnice)
Historie trati
- 1. ledna 1869 byly zprovozněny obě tratě České severní dráhy (německá zkratka byla BNB) do Jedlové, do nichž později byla zaústěna trať Česká Kamenice – Česká Lípa střelnice
- 4. srpna 1885 dostala BNB koncesi pro výstavbu a provoz lokální dráhy Česká Kamenice - Kamenický Šenov
- 10. února 1886 byla trať Česká Kamenice - Kamenický Šenov uvedena do provozu. Úsek byl dlouhý 4 km.
- 24. března 1902 byla vydána koncese jinému sdružení (složeného z sklářských podnikatelů v kraji) pro stavbu trati Kamenický Šenov – Česká Lípa.
- 29. srpna 1903 byl do provozu uveden zbývající úsek trati Kamenický Šenov - Česká Lípa. V České Lípě bylo pro tuto trať postaveno nedaleko dnešní stanice Střelnice městské nádraží. Brzy se ukázalo jako nepotřebné, bylo přestavěno na byty a vlaky jezdily až na hlavní nádraží v České Lípě.
- 29. září 1979 byla zastavena veškerá osobní doprava na trati a úsek Kamenický Šenov - Česká Lípa byl snesen. Úsek Česká Kamenice - Kamenický Šenov byl zachován a byla zde provozována nákladní doprava na vlečku závodu Lustry.
- Roku 1992 projel úsekem Česká Kamenice - Kamenický Šenov poslední nákladní vlak na vlečku Lustry a trať byla uzavřena.
- Roku 1997 byl na trati Česká Kamenice - Kamenický Šenov zaveden muzejní provoz historickými vozidly spolkem Klub přátel lokálky.
- Roku 2007 trať odkupuje od státu soukromá společnost KŽC, s.r.o. Provozovatelem dráhy se stává dceřiná společnost KŽC Doprava, s.r.o.
- 25. března 2016 začíná na trati provoz turistické linky T1 Kamenický motoráček.
Význam dráhy pro lokální průmysl
Jen málokterá lokálka severních Čech tehdy vykazovala podél trati takovou bohatost průmyslu a živností. Ve Volfarticích s 3 000 obyvateli se vyrábělo dřevěné, řešetářské a keramické zboží (Holz-, Sieb- und Tonwaren), kvetlo zde pasířství (Gürtlerei), drátenictví (Drahtweberei), mlynářství, výroba skleněných perlí (Glasperlenraffinerie Stefan Hellmich), jedna firma a přibližně na 40 soustružnických mistrů provozovalo výrobu dýmek a špiček, nacházely se zde pobočky na výrobu drátěných plotů a výrobu octa a stolního oleje (Plates de Menage), výroba částí bonboniér, dóz a košíčků na cukřenky z poniklovaného a pozlaceného plechu, dřevěných kuchyňských potřeb.
V Mistrovicích s 1 500 obyvateli se nacházela sklářská firma "J. Gürtler & Söhne", na export orientované firmy: "J. Vogel & Sohn", "Eduard Hegenbarth" a "Franz Martin", obchodující s barevným a zlatě dekorovaným sklem či s jinak luxusním skl. zbožím nebo firma "Josef Renelt" zaměřená na výrobu skleniček z křišťálu. Firmy "E. Pelikan", "F. Flügel", "S. Koeppelin" a "K. Keller" se specializovaly na sklářské výrobky pro české, německé a jinak ve světě proslulé lázně, kde měly také své pobočky. Firma "Johann Zeckert & Sohn" se zabývala luxusními bronzovými výrobky a sklářstvím, které vyvážela do celého světa, obdobně firmy "Renelt & Würfel". Firmy "Eduard Müller" a "H. Renelt" obchodovaly s brusnými kameny. Vzhledem k tomu, že sklářství se provozovalo po domech, existovala v obci celá řada malířů, rytců, brusičů, kuličů a pozlacovačů skla či pasířů.
V Novém Oldřichově s 900 obyvateli se firma "Clemens Rasch & Sohn" věnovala výrobě surového skla, "Franz Wagner" bronzovým a sklářským výrobkům. Mezi významné skláře patřil i "Hermann Müller". Sklářským sídlem byla též Prácheň s 1 100 obyvateli. Mezi ty význačné patřily firmy "S. Zinke & Söhne", "Melzer & Co.", "K. Uhle & Söhne", "Cajetan Mayr & Sohn", "Ernest Palme", "Emil Günter" a celá řada penzionovaných pasiřů.
Starobylé sklářské centrum Kamenický Šenov s 6 000 obyvateli se stávalo obzvláště v létě vyhledávaným turistickým cílem. Z renomovaných firem se staletou tradicí nelze vynechat firmy: "Gebrüder Palme-König", "Stelzig", "Kittel u. Co.", "Lazarus u. Rosenfeld", "Baws u. Dotter", "Josef Löhnert", "Josef Kelbel u. Co.", "I. F. Tschakert", "Czerney u. Co.", přičemž dvě naposledy jmenované se zaměřovaly na obchod s Orientem. Pánové "Adolf Nückl" a "Jilek u. Vetter" provozovali výrobu surového skla, firmy "Elias u. Palme" a "A. F. Frenzel" výrobu lustrů ve velkém stylu. V Horním Prysku se nacházela exportní sklárna "Josef Palme".
Koncentraci průmyslu vykazovala také menší sídla. V Nové Vsi provozoval "Josef Böhm" větší pasířství spojené se sklářskou výrobou, která nacházela odbyt ve Vídni a v zahraničí, dále pak celá řada sklářských rytců a brusičů, v Manušicích to byli malíři skla. Vedle sklářského průmyslu se v této oblasti nacházely cihelny, koželužny, obchodovalo se s dobytkem, se senem a dřevem. Velký význam měly panské lesy a zahradnictví v Horní Libchavě. Celá oblast pak patřila k turistickým cílům s letními byty.
T 211.1532 v Kamenickém Šenově v době působení spolku KPL na trati.Záchrana trati
- Roku 1994 byl založen Klub přátel lokálky, který si dal za cíl zprovoznit úsek tratě do Kamenického Šenova a provozovat na něm muzejní dopravu. Začala privatizace trati.
- Roku 1995 na lokálce nakonec začaly první brigády na obnovu.
- 1. července 1996 byla trať uvedena v usnesení vlády v seznamu tratí, které byly vyčleněny z celostátní dráhy a staly se samostatnými regionálními dráhami.
- Roku 1996 dostal Klub přátel lokálky licenci na provozování dopravy.
- 21. června 1997 vyjel z České Kamenice první muzejní vlak na trať do Kamenického Šenova.
- Roku 1998 Drážní úřad v Praze vydal Klubu přátel lokálky úřední povolení k provozování dráhy. Na základě tohoto povolení si klub regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov pronajal od Českých drah a stal se tak jejím provozovatelem.
Muzejní provoz
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit. Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.Klub přátel lokálky chtěl dráhu odkoupit od státu. V jeho plánu bylo zahájení investic do trati, kompletní rekonstrukce nádražní budovy v Kamenickém Šenově a obnova části snesené trati z Kamenického Šenova pod silnici I/13. Na zbytku trati do České Lípy podporoval myšlenku využití drážního tělesa cyklostezkou.
Muzejní dopravu Klubu přátel lokálky zajišťoval převážně motorovým vozem M 131.1441 "Hurvínek". Na trati byly provozovány i lokomotivy T 211.1532 "Kocour" s vlečným vozem nebo parní lokomotiva 423.0145.
V sobotu 5. srpna 2006 a v neděli 6. srpna České dráhy na základě vlastního interního nařízení znemožnily jízdy vlaků z muzejní železnice do stanice Česká Kamenice[zdroj?]. Podle tiskové zprávy Sdružení železničních společností České dráhy dopravci neposkytly žádné vysvětlení a tímto jednáním porušily platné smlouvy i Zákon o dráhách, který zaručuje dopravci s platnou licencí provoz i ve stanici, která leží na navazující dráze.
Pohled na opravený úsek trati Česká Kamenice - Kamenický Šenov na jaře 2020. Motorový vůz M152.0535 jede na pravidelném vlaku 2402 linky T1 z České Kamenice do Kamenického Šenova, v pozadí Zámecký vrch. Září 2019.V roce 2006 Drážní úřad svým rozhodnutím Klubu přátel lokálky odejmul licenci, jelikož zjistil, že Klub provozoval drážní dopravu na regionální dráze bez přidělené kapacity dopravní cesty, čímž porušil zákon 266/1994 Sb., o dráhách.
V závěru roku 2007 Správa železniční dopravní cesty vyhlásila výběrové řízení na prodej dráhy. Do soutěže se přihlásil Klub přátel lokálky a Klub železničních cestovatelů. Nabídka KPL byla vyřazena z důvodu dluhů organizace.
31. května 2008 Klub železničních cestovatelů převzal dráhu, 30. června 2009 proběhla na trati první jízda. Zahájení pravidelného provozu však bylo kvůli vandalismu a krádežím i kvůli dokončování některých technických úprav odloženo. Zahájení provozu neproběhlo ani v roce 2010, nýbrž až 5. července 2011.
Po pěti sezónách provozu Kamenického motoráčku v režii KŽC
Doprava za podpory Libereckého kraje a měst Česká Kamenice a Kamenický
Šenov došlo v roce 2016 k zásadními zvratu, kdy Ústecký kraj objednal na
trati pravidelné sezónní turistické vlaky provozované o sobotách,
nedělích a svátcích od dubna do října.
Tento provozní model byl v sezóně 2019 dále rozšířen tak, že od června
do září byl na trati každodenní provoz zajišťován 5 páry vlaků.
V železničním jízdním řádu pro rok 2020 byla trať Česká Kamenice -
Kamenický Šenov nově vedena pod číslem 082, provoz zůstával v rozsahu
roku 2019. Provoz zajišťuje KŽC Doprava vlastními vozidly, o víkendu je standardně
nasazován historický motorový vůz "Hurvínek", v pracovní dny pak
"Orchestrion". V roce 2022 bylo partou místních nadšencův a zaměstnanců
KŽC obnoveno železniční muzeum ve stanici.
Cyklostezka Varhany
Po zemním tělese zrušeného úseku dráhy mezi zastávkou Česká Lípa střelnice až do Kamenického Šenova byla vybudována cyklostezka Varhany. Investorem byl Svazek obcí Cyklostezka Varhany, založený v roce 2001. Výstavba prvního úseku byla zahájena v říjnu 2007 a celá akce na úseku 17 km byla dokončena v roce 2013.Zdroj: Wikipedia