Zahrádky u České Lípy
Obec Zahrádky (něm. Neugarten či Neuschloss) se nachází v okrese Česká Lípa, kraj Liberecký. Žije zde 719 obyvatel. Je u ní několik zřícenin, zámky, kulturních a technických památek, pískovcové skalní útvary i přírodní památky, ptačí rezervace. K Zahrádkám patří i vesnice Borek, Šváby a také zaniklá ves Mnichov, s barokním kostelem svaté Barbory a sochou ukřižované svaté Starosty. (zdroj: Wikipedia)
O obci
První zmínka o obci
je z r. 1376. V letech 1547 - 1550 zde byl postaven renesanční zámek
později barokně upravený. Součástí zámeckého parku se stal v 19. stol.
i skalní kaňon Robečského potoka zvaný Peklo, dnes národní přírodní
památka (bohatý výskyt bledule jarní), Valdštejnská lipová alej (stáří
300let), která vede k uzavřené oboře Vřísek, kde jsou chovány kozy
bezoárové a mufloni.
Zámek v lednu 2003 vyhořel a nyní prochází rekonstrukcí.
Dalšími zajímavostmi jsou: národní přírodní rezervace Novozámecký rybník se vzácnými druhy ptáků a s ve skále tesaným výpustním kanálem, kostel sv. Barbory z r. 1550, vousatá socha sv. Starosty z r. 1705 a Mnichovská průrva.
V obci najdete řadu lidových roubených stavení. V osadě Karba kromě roubenek i železniční viadukt 209 m dlouhý z r. 1898. Oblast Zahrádecka byla vyhlášena památkovou zónou. Obcí procházejí turistické trasy i cyklotrasy.
Romantičtí obdivovatelé přírodních malebností a poutníci po stopách minulosti objevili počátkem 19. století na Českolipsku své eldorádo. Rozvaliny dávných tvrzí, jako byl Rybnov, Jiljov, Vítkovec či Vřísek, byly opředeny pověstmi. Zbytky hradních sídel Sloupu, Jestřebí, Děvína i Ronova a Starého Bernštejna vstoupily několikrát do populárně historické literatury, jež k nim přivedla výpravy i zahraničních vyznavačů tehdy módního nadšení pro středověké pamětihodnosti. A nikdo z nich nebyl malebným prostředím Českolipská zklamán.
Po
lovcích i přírodovědci si oblibovali stále častěji širé hladiny
rybníků, v jejichž pobřežních rákosištích sídlilo vzácné ptactvo.
Turisté našli zálibu v cestování roztodivnými údolími a ve výstupu
na Vlhošť, Ralsko, Kozel, Tlustec, které okouzlily čarokrásným
rozhledem do nevšední krajiny i úbočími lučin s nevídanou květenou.
To vše učinilo Českolipsko cílem turistických výprav.
Z knihy Marie Vojtíškové a Rudolfa Novotného "Českolipsko" (1957)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1376. Na konci 14. století zde stála tvrz. Na stejném místě byl později postaven zámek, nazývaný Nový zámek a vesnička Zahrádky vznikla v jeho podhradí. Nejdříve byly postaveny hospodářské budovy, pak mlýn a pivovar, domky rolníků a lesáků. V roce 1550 se zdejší panství stalo majetkem Jana z Vartemberka, který se rozhodl postavit si nad Robečským potokem velký zámek.
Zámek patřil Vartenberkům až do roku 1622. Tehdy Jan Jiří, poslední příslušník slavného rodu, byl za účast na stavovském povstání zbaven svého majetku. Rok poté jej získal Albrecht z Valdštejna. V té době byl zámek vyzdoben, měl knihovnu i obrazovou galerii. Po zavraždění Albrechta v Chebu roku 1634 zámek připadl jeho manželce a pak dceři Marii Elišce. Ta se provdala za hraběte Rudolfa Kounice. Kounicům patřil do roku 1897, kdy vymřeli po meči. Na zámek jezdili známí Češi – Josef Dobrovský, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Božena Němcová.
Po druhé světové válce došlo v obci k vysídlení původního německého obyvatelstva. Dne 19. prosince 1967 proběhlo na zámku za přítomnosti rektora Univerzity 17. listopadu v Praze prof. J. Martinice a děkana fakulty prom. ped. F. Kopeckého slavnostní otevření fakulty v Zahrádkách. Studijní středisko sloužilo komunistickému režimu k získávání studentů ze zemí Třetího světa skrze poskytovaná stipendia, následně na ně marxisticko-leninsky působil. Univerzita v roce 1974 zanikla a středisko v Zahrádkách převzala Univerzita Karlova, která zde zahraniční studenty vzdělávala až do roku 1992. Dne 30. ledna 2003 zámek vyhořel. Příčina vzniku požáru nebyla nikdy jednoznačně potvrzena. V roce 2015 vlastník zámku vyjádřil záměr objekt rekonstruovat a vytvořit zde regionální institut celoživotního vzdělání UK. Podle zpracované studie by si však záchrana zámku vyžádala náklady ve výši až 600 miliónů korun.
zdroj: Wikipedia
Čtvrtek 30. ledna 2003 večer. Ve 20 hodin a 12 minut dostává operační středisko hasičů ne úplně přesnou zprávu o ohni v areálu zámku v Zahrádkách u České Lípy.
Nikdo v tu chvíli netuší, že se devastující oheň šíří na střeše zámku už tři nebo tři a půl hodiny. Nikdo netuší, že požár zámku bude tak velký, že minimálně na dalších deset let udělá z barokní perly Českolipska jen chátrající, dožívající dům.
Od požáru zámku, jehož škody přesáhly devadesát dva milionů korun, uplynulo v těchto dnech přesně deset let. Co se tehdy stalo a jak to probíhalo? "Zažil jsem několik velkých požárů, ale když hoří zámek, to je výjimečná situace," říká českolipský profesionální hasič Radomír Kolaja. Je jedním z mála pamětníků v současné jednotce, kteří požár zámku v Zahrádkách zažili.
Oheň napáchal škody za 87 milionů korun na budově zámku a za 4,5 milionu na vybavení. Příčina požáru: zřejmě elektrická svítilna
Zdroj: https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/deset-let-od-pozaru-zamku-zari-od-plamenu-jsme-videli-uz-z-dalky-20130130.html
Základní škola a Mateřská škola
Zahrádky
Historie školy
Snaha o zřízení české školy v Zahrádkách byla až do roku 1918 marná. V té době žilo v obci 900 obyvatel, z toho asi 200 Čechů. Němci zde měli v r. 1871 nově vystavenou trojtřídní školu. České děti byly tedy nuceny chodit do školy německé.
Po dosažení naší státní samostatnosti v r. 1918 se začali zahrádeční Češi důrazně hlásit o své právo na českou školu. V září 1921 byla otevřena první česká státní obecná škola v Zahrádkách. Docházelo do ní 41 dětí. Protože byla škola v nevyhovujících podmínkách hospodářského stavení, bylo v r. 1924 započato se stavbou nové české školy.
4. října 1925 byla slavnostně otevřena nová budova České státní národní školy v Zahrádkách. Učilo se ve dvou třídách. Byla zde umístěna i česká knihovna.
Od r. 1938 do 1945 se ve škole nevyučovalo.
Prvním poválečným ředitelem školy byl jmenován pan Evžen Vronský. Škola byla válečnými událostmi velmi poškozena. Ale 1. září 1945 zde byl již zaveden vodovod, telefon, v každé třídě stál klavír. Ve školním roce 1946 - 47 bylo ve škole zapsáno již 106 dětí. Byly mnoha národností – Poláci, Slováci, Maďaři, Rumuni. Škola byla trojtřídní.
V r. 1958 došlo k velké změně. Z naší školy se stala osmiletá střední škola s 246 žáky. Ministerstvo zahraničních věcí zřídilo v obci internát pro děti, jejichž rodiče pracovali v zahraničí. Tento stav trval až do r. 1967. Potom se škola opět stává trojtřídní a od roku 1970 se vyučuje ve dvou třídách.
V roce 1982 začala celková rekonstrukce školní budovy. V době oprav se vyučovalo v náhradních prostorách budovy č.p. 4 v blízkosti zámku. Žáci se do zmodernizované budovy vrací v r. 1983. Počty dětí se pohybují kolem 30.
V roce 2003 byl zaveden pátý postupný ročník.
K datu 1. 1. 2003 se škola stává právním subjektem a spojuje se do jednoho zařízení se školou
mateřskou. Nejprve každá škola ve své budově, v r. 2005 jsou sestěhovány do budovy základní školy.
zdroj: https://www.skolazahradky.cz/index.php?page=historie
Výpisy z kroniky Základní školy školy v Zahrádkách z let 1921 – 1977
Snažili jsme se o co největší přesnost výpisů, takže slohové obraty nebo zdánlivé gramatické nepřesnosti jsou uvedeny podle skutečného zápisu v kronice. Dodatečné poznámky jsou v závorkách psány kurzívou.
Obec a škola ve šk. roce 1921/22
Zahrádky u České Lípy (dříve se jmenovaly Nové Zámky, německy Neugarten). Náležejí k ní osady Sechstate (Šestidomí), Horšen (domy v okolí hráze Novozámeckého rybníka) a Karba, dále dvory Ramš, Nový Dvůr a několik samot. Dle posledního sčítání lidu má 902 obyvatelů, z toho Čechů je 186 duší, což znamená přes 20 %. V místě je pěkný zámek se starým krásným parkem, kostel sv. Barbory s hrobkou bývalých hrabat Kouniců, německá trojtřídní škola (budova bývalé mateřské školy, v současnosti obecního úřadu), nyní česká státní jednotřídní obecná škola, pošta, telefon, telegraf, četnická stanice, český a německý lékař, 9 hostinců, ale vesměs v německých rukou. Jest tu i menší pivovar, mlýn a správa velkostatku. Poměry národnostní jsou velmi neutěšené. Na stanici železniční není ani jeden český úředník a zřízenec, poštmistrem stal se zde v poslední době sice Čech, ale ze 3 listonošů jsou všichni Němci. Z dvoučlenné stanice četnické jest 1 Čech, a velitelem je Němec. Českou menšinu tvoří hlavně dělnictvo, zaměstnané na zdejším velkostatku a v okolních dvorech Ramš, Nový dvůr, Holany a Nedam. Dále jsou zde Češi: panský lékař, učitel, poštmistr, důchodní, hospodářský správce, vrchní porybný, 2 zahradníci, zámecký správce a klíčná v zámku. Pro zajímavost budiž uvedeno, že v poslední době zakročila odbočka Bundu der Deutschen v Č.Lípě u majitelky velkostatku, aby všechny české zaměstnance ze svých služeb propustila. Deputaci se však nevyhovělo a české zřízenectvo na velkostatku ponecháno. Ve zdejší obci býval na letním pobytu náměstek vrchního účetního Národní politiky z Prahy pan Josef Wiesner. Vybídnul některé občany, aby se postarali o založení české školy zde. Josef Krametbauer, kovář zde, obešel všecky české rodiče a učinil soupis českých dítek, jichž bylo zapsáno 41. To se stalo v měsíci květnu 1921. Zřízení české školy bylo povoleno 26.8.1921. Nejpalčivější bylo opatření školních místností, kde se teprve po důkladných opravách, jež vyžadovaly 30000.- Kč mohlo vyučovati v hospodářském stavení (dřívější sýrárně) náležející panství (to je, nyní již zbouraná, budova naproti bývalému pivovaru, také již zbouranému, kde bydlel p. Turza). Budova je zčásti osazena hospodářským zvířectvem, zčásti jsou v ní i byty deputátníků. Prvním učitelem a správcem školy stal se František Bubák, industriální učitelkou (ženské ruční práce) ustanovena Pavla Foglarová, učitelem římsko katolického náboženství ustanoven P. Bernard Brand. V měsíci lednu 1922 byla volba do místního školního výboru a za předsedu zvolen Josef Hudeček, šafář na Novém Dvoře. Nejradostnější a nejslavnější den pro každého uvědomělého Čecha, výroční den prohlášení naší státní samostatnosti, významný i tím, že jej již oslavily 28. října 1921 české Děti zahrádecké poprvé ve své české škole. Malé této rodinné slavnosti byli přítomni i hosté z Prahy a mnoho členů české menšiny z České Lípy. Z okna české školy zavlála ponejprv naše trojbarevná státní vlajka, odpoledne se zahrálo loutkové divadlo "Život za republiku". Pohoštění bylo umožněno laskavým přispěním pánů Soukupa a Zajíčka. Darovali k tomuto účelu potřebné mléko a máslo. Jiní darovali mouku a cukr, takže koupena byla pouze čokoláda, hrozinky a koření, Školní rok se ukončil 28. června 1922. České dítky, chodící ještě před rokem do německé školy zde, měly velmi nepatrný, skoro žádný, pojem o své vlasti. Byly zanedbávány duševně a vůbec málo všímány v německé škole. Těžko chápaly v české škole a i těžko se učily. Muselo se jíti ve vyučování i výchově krok za krokem velmi pomalu, by se jim vštípily základní pojmy o vlasti a řeči mateřské. Ve školním roce 1921/22 bylo na naší škole a) na počátku šk. roku 41 dětí b) na konci šk. roku 39 dětí c) ze Zahrádek chodilo 37 dětí..........