Wache pod Luží

12.10.2021
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje krajinu kolem státní hranice mezi Luží a Hvozdem s rozhlednou v pozadí. Uprostřed obrázku vidíme skupinu domů na hraničním přechodu Wache mezi Dolní Světlou a Waltersdorfem. Pohlednice ze sbírek Vlastivědného muzea v České Lípě.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje krajinu kolem státní hranice mezi Luží a Hvozdem s rozhlednou v pozadí. Uprostřed obrázku vidíme skupinu domů na hraničním přechodu Wache mezi Dolní Světlou a Waltersdorfem. Pohlednice ze sbírek Vlastivědného muzea v České Lípě.
Hotel Rübezahlbaude na německé straně hranice.
Hotel Rübezahlbaude na německé straně hranice.
Wache pod Luží Letní terasa u zbořeného hostince "Zur Wache". Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Letní terasa u zbořeného hostince "Zur Wache". Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Budova bývalé německé celnice. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Budova bývalé německé celnice. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Vyhlídka u hotelu Rübezahlbaude. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Vyhlídka u hotelu Rübezahlbaude. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Památník československých hraničářů, připomínající přepadení české celnice 22. září 1938. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Památník československých hraničářů, připomínající přepadení české celnice 22. září 1938. Foto: Jiří Kühn.

Wache (Stráž, 571 m) je významné hraniční sedlo na jižním konci Waltersdorfu asi 700 m východně pod vrcholem Luže. Od severu sem přichází silnice z Waltersdorfu, která se větví do dvou směrů: k jihozápadu stoupá po zalesněném svahu Luže stará vozová cesta k Myslivnám, zatímco jihovýchodním směrem klesá bývalá silnice do Dolní Světlé. U této silnice je nedaleko od sedla chráněná mokřadní louka Brazilka s krátkou naučnou stezkou. Na německé straně se ze sedla rozbíhají také hřebenové cesty, směřující na západ kolem Luže k Weberbergu a východním směrem pod Sonnenbergem do Jonsdorfu.

Již ve středověku procházela zdejším sedlem z Čech do Lužice tzv. Vetešnická cesta (Plunderstrasse), jejíž využívání ale čeští panovníci obchodníkům zakazovali, aby jezdili přes Oybin. V září 1611 ale musel tuto cestu použít sám císař Matyáš II., aby se vyhnul morem postižené Žitavě.


V pozdější době tu vznikly dva hostince. Na české straně to byl prostorný hostinec "Zur Wache", nazývaný též "Deutsche Wacht", a poblíž něj byl postaven ještě obchod s tabákem. Jeho majitel se kromě legálního obchodu živil také pašováním. Na saské straně hranice stál výstavný hotel "Rübezahlbaude". V 1. polovině 20. století k oběma hostincům přibyly ještě dvě celnice. Budova českého celního úřadu byla postavena naproti hostinci Deutsche Wacht kolem roku 1925, zatímco německá celnice vznikla až v letech 1937 - 1938.

Po skončení 2. světové války v květnu 1945 začala v budově české celnice opět úřadovat finanční stráž, ale ostatní domy na české straně už zřejmě zůstaly prázdné. Někdy po roce 1947 byl hraniční přechod i s celnicí zrušen a v 50. letech bylo na české straně hranice vytvořeno zakázané hraniční pásmo, v němž byly všechny domy zbořeny. 

Zanikla tak nejen budova celního úřadu, ale i hostinec Zur Wache. Po roce 1966 sice zátarasy od hranic zmizely, ale k otevření hraničního přechodu mohlo dojít až po změně poměrů u nás i v Německu. Turistický přechod zde byl znovu otevřen 1. března 1996.


Dnes z budov na české straně hranice zůstaly už jen základy a u zaniklého hostince je stále dobře patrná letní terasa, zastíněná vzrostlými kaštany. Domy na německé straně se zachovaly dodnes. Stojí zde pěkně udržovaný hotel Rüberzahlbaude, od něhož je pěkný výhled údolím Waltersdorfu k severu, i bývalá německá celnice, upravená jako penzion.
Vedle Rüberzahlbaude stojí 1,7 m vysoký pískovcový památník od sochaře Wolfganga Dünnbiera, připomínající vyhnání německých obyvatel z České Lípy, Jablonného, Cvikova i menších okolních vsí v červnu 1945. Pomník nechal postavit Domovský spolek německých rodáků z bývalých okresů Jablonné a Cvikov a jeho slavnostní odhalení se uskutečnilo 16. září 1995.
Na české straně hranice byl 20. září 2003 odhalen pomník, věnovaný památce československých hraničářů, kteří v roce 1938 hájili svou vlast před útoky sudetoněmeckého Freikorpsu. Pomník připomíná přepadení zdejší celnice 22. září 1938 a vybudovala jej Mladoboleslavská jednota Československé obce legionářské s podporou Klubů vojenské historie z Bakova nad Jizerou a České Lípy.

zdroj:https://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmwachc

Wache pod Luží Památník, připomínající vyhnání německých obyvatel v červnu 1945. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Památník, připomínající vyhnání německých obyvatel v červnu 1945. Foto: Jiří Kühn.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje hraniční přechod na Wache u Dolní Světlé ze svahu Luže. Vpravo vidíme budovy dnes již zbořeného hotelu „Zur Deutsche Wacht“ na české straně hranice, vlevo je dosud stojící německý hotel „Rübezahl“. V pozadí je vrch Sonnenberg. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje hraniční přechod na Wache u Dolní Světlé ze svahu Luže. Vpravo vidíme budovy dnes již zbořeného hotelu „Zur Deutsche Wacht“ na české straně hranice, vlevo je dosud stojící německý hotel „Rübezahl“. V pozadí je vrch Sonnenberg. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Wache pod Luží Na této pohlednici vidíme bývalý hostinec „Zur Deutschen Wacht“, který stál na české straně hranice v sedle mezi Dolní Světlou a Waltersdorfem. Hostinec byl po 2. světové válce zbořen a dodnes z něj zůstaly jen zbytky základů. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka.
Wache pod Luží Na této pohlednici vidíme bývalý hostinec „Zur Deutschen Wacht“, který stál na české straně hranice v sedle mezi Dolní Světlou a Waltersdorfem. Hostinec byl po 2. světové válce zbořen a dodnes z něj zůstaly jen zbytky základů. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje bývalý hostinec na Wache z německé strany státní hranice. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje bývalý hostinec na Wache z německé strany státní hranice. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje bývalý hostinec na Wache z české strany hranice. Vpravo je vrch Sonnenberg a v pozadí krajina v okolí Grossschönau. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Wache pod Luží Tato pohlednice zachycuje bývalý hostinec na Wache z české strany hranice. Vpravo je vrch Sonnenberg a v pozadí krajina v okolí Grossschönau. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Wache pod Luží Na této zimní pohlednici vidíme horu Luž a bývalý hostinec na Wache (Zur Wache) z německé strany hranice. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Wache pod Luží Na této zimní pohlednici vidíme horu Luž a bývalý hostinec na Wache (Zur Wache) z německé strany hranice. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
zdroj: https://deutschboehmen.de/index.php?title=Datei:Lausche_grenzbauden.jpg
zdroj: https://deutschboehmen.de/index.php?title=Datei:Lausche_grenzbauden.jpg

Stráž (č. p. 145) - Lužice

cz+deGeograficky "Wache" popisuje sedlo ležící východně od Luže (571 m n. m.) v hřebeni Žitavských hor, nazývané také Lauschepaß. Silnice z Waltersdorfu do Nieder-Lichtenwalde zde překračovala hřeben tvořící státní hranici. Historie ulice sahá až do středověku jako "Plunderstraße". Ze sedla vede odbočka po jihozápadním svahu Luže mírně do kopce do Jägerdörfelu (okres Ober-Lichtenwalde). Přes sedlo vede také dálková turistická stezka "Kammweg", která vede po hřebeni. Dále se zde setkávala Hohlsteinweg z Jonsdorfu a cesta k Hubertusbaude.

Na české straně hranice byl postaven hostinec "Zur Wache", kterému se také říkalo "Deutsche Wacht". Kromě toho byla vedle hostince postavena trafika. V roce 1921 vlastnil hostinec Hugo Barth. Hostinský Hugo Barth se narodil 24.9.1879 v Rabenau u Drážďan, jeho manželka Selma, narozená 22.11.1881, pocházela z Wilknitzu u Großenhainu. Do rodiny patřili synové Hans, narozený 25.6.1904 v Olbernhau a Herbert, narozený 16.4.1907 ve Waltersdorfu. V domě bydlela služebná Frieda Buden, narozená 23. 3. 1889 v Ullersdorfu, a v den sčítání lidu host z Vídně, pan Josef Knopp. Obecně patřil hostinec "Zur Wache" jako jediná směna k Ober-Lichtenwalde v okrese Zwickau. Po odsunu německých obyvatel byl hostinec s hospodářskými budovami kolem roku 1946/47 zbořen.

Na saské straně byl před 1. světovou válkou postaven hotel "Rübezahl", který je dodnes využíván jako hotel a penzion Rübezahlbaude.

V roce 1894 se Hantschel o skupině domů nezmínil, ale v roce 1905 se objevila v Kammwegführer. V roce 1910 se o obou hostincích zmiňuje Korschelt/Kramer a 1911 v Meinholdově průvodci č. 6.

V první polovině 20. století byly k restauracím přistavěny dvě celnice. Budova české celnice byla postavena kolem roku 1925 naproti hostinci Deutsche Wacht a zbořena kolem roku 1948. Německá celnice vznikla až v letech 1937-1938 a nahradila starou celnici ve Waltersdorfu, proto se jí také říkalo Nová celnice. Budova obstála ve zkoušce času a je provozována jako "Ferienwohnung Sonneberg" .

Dne 22.9.1938 příslušníci sudetoněmeckého Freikorpsu zaútočili na československou celnici a na krátkou dobu ji obsadili. Střelba při opětovném zajetí československou finanční gardou si vyžádala 1 život a několik dalších zranila.

Po skončení druhé světové války, v květnu 1945, začala v budově české celnice působit domobrana a přes místní hraniční přechod bylo vyhoštěno velké množství německých obyvatel soudních okresů Zwickau a German-Gabel. Ostatní domy na české straně zůstaly z velké části nevyužity. Po roce 1947 byl zrušen hraniční přechod a celní úřad a v 50. letech 20. století bylo na české straně zřízeno ochranné pásmo hranic, v jehož rámci byly všechny budovy zbourány. Po roce 1966 byly hraniční zábrany odstraněny, ale turistický hraniční přechod byl znovu otevřen až 1. března 1996.

Z československé celnice a hostince Zur Wache se dochovaly jen základové zdi, ale stále je zde vidět bývalá pivní zahrádka zastíněná vysokými kaštany.

autor příspěvku Antonín Křivský

archiv J.Beneš
archiv J.Beneš
archiv J.Beneš
archiv J.Beneš
archiv J.Beneš
archiv J.Beneš

Přidám  dva snímky - vyřezávaný rozcestník na Wache, 

snímek s kočárkem je z doby války - 1942 nebo 43, ten druhý asi o něco starší. (archiv Jaroslav Beneš)

Před r.1945 (archiv J.Freier)
Před r.1945 (archiv J.Freier)
1945 (archiv J.Freier)
1945 (archiv J.Freier)