Vesnice, které na severu Čech, po válce zmizely

18.05.2023

V Jablonci u Mimoně napočítali v roce 1930 celkem 105 domů a 432 obyvatel, z nichž se 406 hlásilo k německé národnosti. Pohlednice zachycující střed Jablonce byla odeslána roku 1915.

Hivězdov a Ploužníce na sebe bezprostředně navazovaly. Meziválečné pohledníce je představuje ještě jako letovisko, kterému dodávala půvab dodnes zachovaná soustava několika rybníků. Na počátku třicátých let žilo ve Hvězdově ve 101 domě 561 obyvatel (z toho 55 Čechů). Hvědov ani Ploužníce síce z mapy nezmizely, ale původní zástavbu zde už téměř nenajdeme = vystřídaly ji vojenské objekty a ubytorny v blízkosti hradčanského letiště. V pozadí záběru se zvedá Ralsko.

Svébořice jsou největší z obcí, které pohltil vojenský prostor. Při sčítání obyvatel v roce 1930 zde ve 141 domě žilo 615 lidí 577 Němců a 32 Čechů. Fotografie z první poloviny dvacátých let zachytila střed obce, za níž se v pohledu směrem na východ rýsuje na obzoru zleva Hamerský Špičák, dále kuželovitý vrch s pozůstatky vartemberského hradu Stohánek z 15.století, vytesaného napůl ve skále, a táhlý hřbet Dlouhé stráně, dnes rezervace. Dnes tu najdete jen objekty bývalé svébořické střelnice.

Nejvíce obcí pohltil vojenský prostor na Mimoňsku, budovaný postupně od roku 1946, jenž v konečné podobě zabíral na 250 km². Zákon o zřízení vojenského újezdu Ralsko nabyl účinnosti 1.7. 1950.

Aby spadal celý do okresu Česká Lípa, došlo ke změně hranic se sousedními okresy. Zcela vysídleny byly obce Svébořice, Černá Novina, Holičky, Náhlov, Okna s osadou Kracmanov, Olšina, Palohlavy, Židlov, Horní Krupá. Záborem zemědělské a hlavně lesní půdy, ale též vysídlením části obyvatel, byly postiženy další obce — Cetenov, Hamr, Chrastná, Jablonec s osadami Prosička, Chlum a Pytlíkov, Křída, Hradčany, Hvězdov, Kuřívody s osadou Strážov, Kundratice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Osečná, Ploužnice, Proseč s osadami Kostřice a Nový Mlýn, Stráž pod Ralskem, Vranov, Zábrdí a z mnichovohradištskéhe okresu Horní Rokytá, Jezová a Mukařov. Ve vojenském prostoru byla zřízena střelnice, tankodrom a především letiště, s jehož stavbou bylo započato již za nacistické okupace. V roce 1948 pre ně bylo povoleno odlesnit plochu o více než 300 hektarech. V září 1950 byla dokončena železniční vlečka z Mimoně k vojenskému letišti u Hradčan, určená především pro přepravu pohonných hmot.

Po roce 1968 rozšířila Sovětská armáda kolejiště tak, že poblíž letiště vedlo celkem 18 km kolejí pro cisternové vozy, z nichž se přečerpával benzin a nafta do nepříliš dobře izolovaných podzemních nádraží.

Obce a osady mizely také v příhraničním pásmu, i když naštěstí ne v takovém roz- sahu, jako tomu bylo na Šumavě. Na severu Čech potkal takový osud například vesnice v nejzápadnějším výběžku Jizerských hor. Nedosídlení pohraničí po odsunu Němců se však projevilo v poklesu počtu obyvatel i domů prakticky všude, nejvíce ovšem ve Frýdlantském a Rumburském výběžku. Šťastnější obce se změnily na chalupářské, na méně atraktivních místech ovšem staré domy stále ubývají.

zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čxwech 1900/2000, 2001

Snímek ze třicátých let zachycuje Vysoký, rozložený pod pohraničním Lysým vrchem, korunovaným od roku 1828 věží mohutného větrného mlýna, přeměněného později na rozhlednu. Ještě v roce 1930 zde stálo 11 domů, v nichž bydlelo 64 obyvatel. Brzy po válce bylo několik domů zbořeno a další postupně podlehly zubu času. Dodnes se zachovala jen dvě stavení. Oficiálně byl Vysoký polu s Kristiánovem a Filipovem (do té doby místní části Dětřichova) zrušen z důvodu záníku osídlení usnesením pléna ONV ze dne 19.9. 1985 o slučování obcí. Vedle ruiny větrného mlýna vyrostly v devadesátých letech odpudivé stožáry pro mobilní telefonii, které přispěly k další devastaci vrcholu. Možnost rekonstruovat pro tyto účely zatím ještě stojící mlýnské zde zůstala nevyužita.