Trosky - další zajímavosti

04.12.2021

Vznik dvouvrcholového čedičového sopouchu Trosek před 17. mil.

Ikonický symbol Českého ráje majestátně dominuje svému okolí. Skalní útvar Trosky s charakteristickou siluetou je výsledkem vulkanické aktivity, která v oblasti Českého ráje probíhala před 19-16 miliony let. Sopka Trosky, stará 17 mil. let, je natolik zajímavá, že k jejímu zkoumání se vedle českých geologů přidali také odborníci z Francie a USA. Výsledkem komplexního výzkumu pak byla kompletní rekonstrukce vulkanického vývoje Trosek, při níž detailní vulkanologický výzkum doplnilo studium toku magmatu, založené na měření magnetických vlastností hornin. Brožura Trosky z edice Výpravy do geologické minulosti seznámí čtenáře s jednotlivými stádii vzniku Trosek, ale navíc obsahuje fotografie s rozšířenou realitou! Fotografie se zobrazí pomocí aplikace Geology AR (https://play.google.com/store/apps/de..., kterou lze zdarma stáhnout z Google Play do chytrého telefonu či tabletu. © Česká geologická služba

2 hradní věže Trosky mají!

Nikdy nedobytý hrad střeží svůj kraj - kterého symbolem se stal - od 14. století, ze skalnatého útvaru sopečného původu, osídleného již v době pravěku, a jehož dva jednotlivé lávové sopouchy vyvřelé z nitra země před 17. mil. lety v období třetihor do dnešní podoby přetvořila neúnavná umělkyně eroze.
Nižší (47 m) rozložitější nazvána byla Babou, dle pověsti proto, že při útoku Žižkovými vojsky roku 1424 se její posádka vzdala, naopak protější vyšší (57 m) a štíhlejší věž, byla pro chrabrost svých obránců nazvána Pannou Věrohodnými písemnými prameny však tato událost doložena není!
Věže nebyly zdolávány jen vojensky, místní kronikář popisuje výkon jistého Josefa Zemana, který za pár krejcarů předváděl návštěvníkům výstup na věž Pannu bosýma nohama. I ve Světozoru z roku 1869 se píše o lezení na Pannu: "Na Pannu vedou asi do polovice točité, pohodlné schody, čiperní hoši z vůkolí vystupují ještě nad schody až do koruny Panny. Na Babu vystoupiti jest velmi nesnadno." O snaze zpřístupnit věž Pannu a o protilehlé Babě pak A. Sedláček dále píše: "Hrabě Alois Leksa z Aehrenthalu, tehdejší držitel panství Skalského, dal vystavěti roku 1841 na úpatí skaliska věžovaté stavení, odkudž se mělo na skálu Pannu vystupovati. Když stavení to do jisté výšky vyzdviženo bylo a také k dokonání jeho drahně potřeb svezeno, zemřel, bohužel, šlechetný hrabě.'' Smrt Jana Lexi v roce 1843 stavbu zastavila a schodiště tak končilo na místě dnešní hradní - aehrenthalské - vyhlídky. Se stavbou ocelové konstrukce schodiště na věž Babu se začalo v roce 1999. Již v květnu 2000 bylo schodiště slavnostně zpřístupněno. V dalších letech byl potom dobudován vyhlídkový ochoz ve věži.
Dvě byly, dle pověsti, i ženy žijící na Troskách v 15. století. Na Bábě bydlela Markéta - katolička, vdova po Otovi starším z Bergova, na Panně její vnučka, jménem Barbora - kališnice. Vedly spolu dlouholeté spory, hádaly se, hlavně kvůli neshodám v názorech na svou víru. Když Markétka odešla na věčnost, Barbora si uvědomila, že ztratila svého bližního, kterého měla ráda, steskem krátce nato zemřela. Z dob husitských válek a vlády Oty z Bergova, pochází i pověst o ukryté části opatovického pokladu v nitru Panny.
Výjimečnost ukázkového dvouvrcholového čedičového sopouchu - názorné video vzniku zde: https://youtu.be/jvWAw_riOe4 - se těší světovému zájmu, na počátku 19. století německý přírodovědec a cestovatel profesor Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt Trosky označil za osmý div světa!
"Mohutný dvojhrot a na něm jako orlí hnízdo v závratné výši trčí k nebesům velebné a imposantní zříceniny, kterým se snad žádná starobylá památka na celém širém světě nevyrovná. Jsou to památné velebné Trosky, které opravdovým údivem naplňují každého, kdo v tyto malebné končiny ve svém životě vkročil..." - potvrzuje slovem svým český historik JUDr. Václav Vladivoj rytíř Tomek.
Písemně doloženy: v roce 1396 v přídomku majitele Čeňka z Vartemberka "z Trosk"
Kde: Troskovice, 12 km od Turnova
Nadmořská výška: 488 m n. m.
Národní kulturní památkou: od roku 2001
Přírodní památkou: od roku 1998 s rozlohou 3,47 ha
Fotogalerie s podrobnou historií a popisem hradu: https://1url.cz/KKfT2 včetně Podtroseckých údolí zde: https://1url.cz/kKfTq
Foto.: Petr Kotek - www.instagram.com/petrkotekphoto

Pověst

Hrad Trosky má dvě veže se jmény Panna a Baba. A právě k pojmenování se váže lidová pověst. Pán z Bergova chtěl mít z Trosek slavné sídlo pánů a knížat, ale jednoho dne musel odcestovat a nechal si povolat svou matku Marii a dceru Karolínu a pověřil je správcovstvím hradu Trosky. Pevně věřil, že hrad budou spravovat stejně dobře jako on.

Matka mu připomenula, jak moudře a spravedlivě před lety vládla a dcera příslíbila a těšila se na jeho brzký návrat domů. První měsíce šlo vše sobře, poté sem zavítala slavná knížata a Marie a Karolína si oblíbily vládu.

"Proč bych nemohla vládnout sama?" říkala si jednou Karolína, dívala se do zrcadla a zhodnotila, že je krásná a určitě si ji vezme za ženu zajímavý muž a společně budou Trosky spravovat. Marii nebudou potřebovat.

Marie listovala kronikami a tvrdila si, jak je Karolína ve vladaření nezkušená a jakmile se objeví nějaký nápadník, přijde určitě o svou vládu a to nechtěla dopustit. Ještě tentýž den se obě strašlivě pohádaly, kdo bude zastupovat pana z Bergova.

"Já jsem krásnější a mladší. Mám na Trosky větší právo," křičela Karolína.

"Já jsem chytřejší a starší. Panování si zasloužím já," oponovala Marie.

Každá si zabrala jednu věž, nevycházely, jen na sebe malými okýnky pokřikovaly, dohadovaly se a láteřily na vše kolem. Okolí Trosek mezitím chudlo, nikdo významný sem už nechtěl jezdit. Lidé na borůvkách nebo malinách často slyšeli nekončící hádky mezi Marií a Karolínou o vládu. Pán z Bergova zůstal v cizině, nikdy se nevrátil a nikdo nemohl vztah matky a dcery urovnat. Jednou veškeré hašteření ustalo. Vypravil se tedy na Trosky chasník a nikoho nenašel. Nikdo netušil, kam ženy zmizely. Lidé krajinu zvelebovali a věže pojmenovali po hašteřivých ženách.

zdroj: https://www.hradtrosky.eu/povest/

Nejtajemnější na hradě Trosky není poklad nebo podzemí, ale příběh Baby a Panny

Hrad Trosky, symbol Českého ráje na severu Čech, přitahuje pozornost turistů nejen svými typickými věžemi - Babou a Pannou, které jsou vidět zdaleka, ale i spoustou pověstí, které hrad dělají ještě tajemnějším. Dva sopečné kužely z černého čediče, na kterých hrad stojí, už samy o sobě představují tajemné kulisy. A tak se říká, že je pod Troskami ukrytý poklad, a také že je zdejší podzemí bránou do jiné dimenze.

Pravda je, že kdysi na hradě žili loupeživí rytíři, kteří prý ukradli a posléze kdesi ukryli poklad z Opatovického kláštera. Jenže nikdo neví, jestli je pod hradem, v podzemí Trosek, anebo někde v okolních vesnicích či nedalekých Prachovských skalách.

Stejně tak nikdy nikdo nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, že vede několik vstupů do podzemí Trosek a jeden z nich je dokonce bránou do jiné dimenze.

Tajemná je i pověst, která se váže ke jménům obou věží - Babě a Panně. Matka s dcerou prý kdysi měly během cest pána z Bergova společně hrad spravovat. Jenže ženy se rozhádaly, každá se usadila ve "své" věži, ze které na tu druhou jen pokřikovala nadávky. Panství zchudlo, služebnictvo uteklo, a když utichly na hradě i hádky, nikdo prý už ani jednu z žen nenašel. Někam se prý propadly.

Zajímavý je i geologický příběh Trosek

Zřícenina gotického hradu se stala symbolem Českého ráje. Připomíná unikátní přírodní útvar. Podobně výrazné čedičové suky, na kterých se tyčí stavba, najdeme nejblíž ve Francii. Není proto divu, že se do Českého ráje sjíždějí geologové a stále Trosky zkoumají.

A tak teprve nedávno, když Chráněná krajinná oblast nechala odstranit náletové dřeviny, odhalili zahraniční vědci, kteří měli zkušenosti s mladým sopečným materiálem, že i tady jsou tzv. lávové tunely - tedy místa, kudy si láva prorazila cestu ven.

Díky tomu jsou pod Troskami, přesněji na úpatí věží, vidět malé otvory. Největší má sotva metr, přesto si ho geologové velice cení. Pro ně je tak nejtajemnější příběh této sopky, která má dva sopouchy. Baba je o něco starší a vyšší, Panna mladší a menší. Řeč je ovšem o stáří více než 17 milionů let.

Na bizarní čedičové vyvřelině si ve 14. století postavil hrad rod pánů z Vartenberka, a když zanikl, zůstaly z něj opravdu jen trosky a už koncem 19. století byl oblíbeným cílem začínající turistiky.

Jenomže Trosky se hrad jmenoval ještě v době, kdy tu hradní páni hodovali. Výraz "trosky" totiž pochází ve staročeštině od sopečné strusky. Struska neboli troska a od ní dvě trosky neboli Trosky. A tak je i další záhada rozluštěna.

Více na www.hrad-trosky.eu.

autor: Jiřina Šmídová