Tanvald

27.12.2021
(zdroj: https://www.europa1900.eu )
(zdroj: https://www.europa1900.eu )
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
zdroj:Aukro
zdroj:Aukro
Tanvald 1905 (archiv J.Peterka)
Tanvald 1905 (archiv J.Peterka)
archiv Čech Lands)
archiv Čech Lands)
1915
1915
Tanvald (foto Bachtík)
Tanvald (foto Bachtík)
Tanvald v roce 1915  (zdroj: Historické fotografie)
Tanvald v roce 1915 (zdroj: Historické fotografie)
Tanvald-Šumburk 1900 (archiv J.Peterka)
Tanvald-Šumburk 1900 (archiv J.Peterka)
NOVÉ NÁDRAŽÍ TANVALD Nádraží bylo uvedeno do provozu 1. července 1875 se zprovozněním trati ze Železného Brodu. Další trať, s dnešním označením 036, sem byla dovedena v rámci prodloužení z Jablonce nad Nisou v říjnu roku 1894. Dne 1. července 1902 byl zahájen provoz na Tanvaldské ozubnicové dráze, díky čemuž se stanice dočkala dalšího rozšíření provozu. (color Fotočas)
NOVÉ NÁDRAŽÍ TANVALD Nádraží bylo uvedeno do provozu 1. července 1875 se zprovozněním trati ze Železného Brodu. Další trať, s dnešním označením 036, sem byla dovedena v rámci prodloužení z Jablonce nad Nisou v říjnu roku 1894. Dne 1. července 1902 byl zahájen provoz na Tanvaldské ozubnicové dráze, díky čemuž se stanice dočkala dalšího rozšíření provozu. (color Fotočas)
Tanvald L.P. 1890 - 1900  (archiv Ladislav Vacek)
Tanvald L.P. 1890 - 1900 (archiv Ladislav Vacek)
foto André P. Schwarzkopf Profoa
foto André P. Schwarzkopf Profoa
Tannwald - Tanvald. Pohlednice prošlá poštou v roce 1915. (archiv Kamil Syrovátka)
Tannwald - Tanvald. Pohlednice prošlá poštou v roce 1915. (archiv Kamil Syrovátka)
Tanvald- Krkonošská (archiv J.Peterka)
Tanvald- Krkonošská (archiv J.Peterka)
Srovnávačka Tanvald-Vančurova ulice (archiv J.Peterka)
Srovnávačka Tanvald-Vančurova ulice (archiv J.Peterka)
Tanvald- ulice Poštovní 1915 (archiv J.Peterka)
Tanvald- ulice Poštovní 1915 (archiv J.Peterka)
archiv Lubomír Soukup
archiv Lubomír Soukup
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Zřejmě nejstarší dochovaná fotografie hotelu Koruna-Tanvald. (archiv J.Peterka)
Zřejmě nejstarší dochovaná fotografie hotelu Koruna-Tanvald. (archiv J.Peterka)
Tanvald- hotel Koruna. (archiv J.Peterka)
Tanvald- hotel Koruna. (archiv J.Peterka)
archiv Melleros Rudas Most přes řeku Kamenici, napravo nahoře v pozadí hotel koruna, nyní ubytovna. Němci jedou na Desnou. Je to foceno s nadjezdu železnice. (komentář Ing. Rudolf Kittler)
archiv Melleros Rudas Most přes řeku Kamenici, napravo nahoře v pozadí hotel koruna, nyní ubytovna. Němci jedou na Desnou. Je to foceno s nadjezdu železnice. (komentář Ing. Rudolf Kittler)
Tanvald 1962 (archiv J.Peterka)
Tanvald 1962 (archiv J.Peterka)
Tanvald - Horský hotel Panorama (1934) (zdroj: https://www.ebay.com )
Tanvald - Horský hotel Panorama (1934) (zdroj: https://www.ebay.com )
Tanvald 1901 (archiv Ludmila Čechová)
Tanvald 1901 (archiv Ludmila Čechová)

Město Tanvald ( Tannwald, "jedlový les") se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký Jeho původní osídlení bylo převážně německé národnosti.

První zmínka o dřevařské osadě na levém břehu Kamenice pochází z druhé poloviny 16. století, kdy pravděpodobně byla součástí Smržovky; samostatnou vsí se stal začátkem 17. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1611.

Zpočátku se obyvatelstvo živilo poddanskou lesnickou a zemědělskou prací. Začátkem 18. století se zde začal pěstovat len a vyrábět příze, v polovině 18. století se v Tanvaldě uchytilo i tkalcovství. Osídlena byla tehdy oblast dnešního Horního Tanvaldu. Počátkem 19. století byly v Tanvaldě i dva mlýny, dvě brusírny skla a dvě bělidla prádla. V roce 1828 ke zdejšímu textilnímu průmyslu přibyla strojová přádelna bavlny, poháněná vodním kolem. Opravárenská dílna přádelny se stala základnou místní strojírenské výroby. V roce 1845 zahájila provoz první tanvaldská mechanická tkalcovna. V rámci konjunktury po prusko-rakouské válce (1866) došlo k dalšímu rozvoji textilní, sklářské a strojírenské výroby, ke snižování pracovní doby z 15 na 12 hodin a snižování podílu dětských dělníků, hospodářská krize roku 1870 vyvolala vlnu nezaměstnanosti a stávek, z nichž nejznámější byla svárovská stávka (Svárov tehdy patřil k Šumburku). Zchudnutí oblasti bylo způsobeno nedostatkem bavlny za první světové války a protržením přehrady na Bílé Desné roku 1916. Roku 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba. Vysokou nezaměstnanost a zastavení výroby v některých továrnách způsobila světová hospodářská krize v letech 1929-1933.

V roce 1869 měl Tanvald i s osadou Žďár asi 2400 obyvatel, počátkem 20 století asi 3500 obyvatel, převážně Němců V letech 1848-1928 byl Tanvald samosprávným okresem, od roku 1848 soudním okresem. V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na městys a v roce 1905 na město. Od roku 1897 měla hlavní ulice Tanvaldu a Šumburku elektrické veřejné osvětlení. Od roku 1908 byla v Krkonošské ulici budova okresního soudu s věznicí a roku 1909 byla dokončena secesní budova radnice. Z roku 1930 pochází městské koupaliště a z roku 1931 městské kino. Roku 1942 byl nařízením německých říšských úřadů Šumburk připojen k Tanvaldu a zároveň byl od Šumburku odtržen Svárov a připojen k Velkým Hamrům.

Mezi převážně německým obyvatelstvem Tanvaldu získala ve 30. letech vliv Sudetoněmecká strana, v rámci Sudet byl Tanvald roku 1938 připojen k Německu a bylo zrušeno české vyučování. Místní textilní firmy vyráběly výstroj pro německou armádu a od roku 1942 zde byl pracovní tábor pro nuceně nasazené Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince.

Po roce 1945 byla většina původního obyvatelstva vysídlena a domy obydleli Češi z vnitrozemí. Znárodněním zde vznikla textilní firma SEBA, strojírenská firma TOTEX a elektrotechnická firma Elektro-Praga.

V Tanvaldě bylo koncem roku 1947 novinářům předvedeno techniky Československého rozhlasu a Vojenského technického ústavu, kteří navázali na pokusy německých výzkumníků z továrny Palme-Stumpe, první československé televizní vysílání - další vývoj pak převzal podnik Tesla a další výzkumné ústavy. Ve znárodněných Riedlových sklárnách se vyráběly první československé televizní obrazovky.

V 60. až 80. letech vzniklo panelové sídliště Výšina, v 80. letech malé panelové sídliště Šumburk (144 bytů).

Po roce 1989 byla průmyslová výroba privatizována a utlumena, na významu nabývá turistický ruch. Na Špičáku ve směru od Albrechtic a Jiřetína pod Bukovou (na jehož území je železniční zastávka Tanvaldský Špičák) je lyžařské středisko se sedačkovou lanovkou a několika lyžařskými vleky. Jeden lyžařský vlek je také nad Českým Šumburkem.

(zdroj: Protržená přehrada)

Slavnostní zahájení provozu a otevření stanice Tanvald - Šumburk nad Desnou / Tannwald - Schumburg an der Desse dne 30. 6. 1875 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
Slavnostní zahájení provozu a otevření stanice Tanvald - Šumburk nad Desnou / Tannwald - Schumburg an der Desse dne 30. 6. 1875 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/
Tanvald (zdroj: AKON)
Tanvald (zdroj: AKON)
Tanvald L.P. 1890 - 1900  (archiv Ladislav Vacek)
Tanvald L.P. 1890 - 1900 (archiv Ladislav Vacek)
Tanvald L.P. 1890 - 1900  (archiv Ladislav Vacek)
Tanvald L.P. 1890 - 1900 (archiv Ladislav Vacek)
KDO POD NÍM JEŠTĚ NEPROJEL JAKO BY NEBYL  😃 ................ Kamenný tanvaldský viadukt  - řekl bych rok 1945-50 ??!.  Ze skleněného čb. negativu. (color Fotočas)
KDO POD NÍM JEŠTĚ NEPROJEL JAKO BY NEBYL 😃 ................ Kamenný tanvaldský viadukt - řekl bych rok 1945-50 ??!. Ze skleněného čb. negativu. (color Fotočas)
archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek
T A N V A L D Krkonošská ulice v centru Tanvaldu v 50/60 letech. Není datováno, odhad díky staré Tatrovce.. 😃 (color Fotočas)
T A N V A L D Krkonošská ulice v centru Tanvaldu v 50/60 letech. Není datováno, odhad díky staré Tatrovce.. 😃 (color Fotočas)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peteka
archiv J.Peteka
Nemocnice Tanvald (archiv J.Peterka)
Nemocnice Tanvald (archiv J.Peterka)
Tanvald, hotel Koruna. Pohlednice nedatována. (archiv Kamil Syrovátka)
Tanvald, hotel Koruna. Pohlednice nedatována. (archiv Kamil Syrovátka)
Tanvald - Šumburk - cca 1937 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
Tanvald - Šumburk - cca 1937 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
archuiv J.Hůlka
archuiv J.Hůlka
1906 (archiv O.Musil)
1906 (archiv O.Musil)
Restaurace Linde (archiv Ludmila Čechová)
Restaurace Linde (archiv Ludmila Čechová)
U Dubu, Horní Tanvald (archiv Ludmila Čechová)
U Dubu, Horní Tanvald (archiv Ludmila Čechová)
Hotel Central 1931 (archiv Ludmila Čechová)
Hotel Central 1931 (archiv Ludmila Čechová)
Restaurace p. Herbiga (archiv Ludmila Čechová)
Restaurace p. Herbiga (archiv Ludmila Čechová)
letecký snímek z roku 1940 (zdroj: https://www.ebay.com/)
letecký snímek z roku 1940 (zdroj: https://www.ebay.com/)
Tanvald-Šumburk. (archiv J.Peterka)
Tanvald-Šumburk. (archiv J.Peterka)
Tanvald 1945 (archiv Ludmila Čechová)
Tanvald 1945 (archiv Ludmila Čechová)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Tanvald, celkový pohled na město, cca 1926  (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/)
Tanvald, celkový pohled na město, cca 1926 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/)
Tanvald v roce 1962 (archiv Lubomír Soukup)
Tanvald v roce 1962 (archiv Lubomír Soukup)
Tanvald Německý gymnastický spolek (1929)
Tanvald Německý gymnastický spolek (1929)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Demolice prodejny Maťátko😔 (archiv Šárka Pavel Krupovi)
Demolice prodejny Maťátko😔 (archiv Šárka Pavel Krupovi)
Tanvald  - novoroční přání (archiv M.Gergelčík)
Tanvald - novoroční přání (archiv M.Gergelčík)
Tanvald-Poštovní ulice kolem roku 1905. (archiv J.Peterka)
Tanvald-Poštovní ulice kolem roku 1905. (archiv J.Peterka)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Tanvald - Krkonošská - asi 1935 (archiv Ludmila Čechová)
Tanvald - Krkonošská - asi 1935 (archiv Ludmila Čechová)
Kousek od hřbitova na horním Tanvaldu. Hřiště, kde jsou každý rok 30.4. Čarodějnice (archiv Bohunka Hladíková)
Kousek od hřbitova na horním Tanvaldu. Hřiště, kde jsou každý rok 30.4. Čarodějnice (archiv Bohunka Hladíková)
Tanvald a pohled na Krkonošskou ulici. Nedatováno. (archiv J.Peterka)
Tanvald a pohled na Krkonošskou ulici. Nedatováno. (archiv J.Peterka)
1965
1965

ELEKTRO- PRAGA asi tak v 50 letech

(archiv Bohunka Hladíková)

Socha Josefa II. stávala v Horním Tanvaldu. (archiv Bohunka Hladíková)
Socha Josefa II. stávala v Horním Tanvaldu. (archiv Bohunka Hladíková)

Pomník stával u školy v místní části Horní Tanvald a vévodila mu bronzová mocnářova socha. Představitelé mladé Československé republiky ji ale nechali roztavit a žulový podstavec skončil v suti za školou. Časem ho překryla zemina a lidé na pomník zapomněli.

Radnice v Tanvaldu objevila zakopané zbytky pomníku císaře Josefa II. a rozhodla se ho obnovit. Sotva ale těžké žulové kusy po téměř stovce let vyzvedla ze země, někdo je odvezl. Když případ začala vyšetřovat policie, přišli na radnici dva mladíci a omlouvali se, že chtěli torzo uchránit před zničením a zrestaurovat. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/mladici-odvezli-pomnik-josefa-ii-chteli-jsme-ho-zachranit-tvrdi.A111202_122951_liberec-zpravy_alh

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/mladici-odvezli-pomnik-josefa-ii-chteli-jsme-ho-zachranit-tvrdi.A111202_122951_liberec-zpravy_alh

Z tanvaldského pomníku Josefa II. se zachoval podstavec ze tří kusů.  MěÚ Tanvald, Ladislav Řezáč
Z tanvaldského pomníku Josefa II. se zachoval podstavec ze tří kusů. MěÚ Tanvald, Ladislav Řezáč

Hotel U Nádraží v Tanvaldě v roce 1917

Ačkoliv Krkonošská silnice vybudovaná v letech 1847—1857 a železnice, která přivedla do Tanvaldu první vlak ze Železného Brodu 1. července 1875, měly sloužit především pro potřeby průmyslu, nastala brzy i potřeba lidi cestující po nich někde nakrmit a ubytovat. Na Šumburku i v Tanvaldě vyrostlo několik hotelů a hospod. Hned u silnice proti nádražní budově stával hotel U Nádraží. Dnes už původní budova nestojí, na jejím místě je park s občerstvením v letních měsících a částečně i dům s malým bistrem. V těsné blízkosti stál ještě Hotel U Černého orla a Restaurant pana Millera.
zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014

Spalovací komora raketového motoru rakety V2 (A-4).


Vyráběly se v Tanvaldu a to dokonce ještě před srpnovým bombardováním Peenemünde v roce 1943. Na výrobě raket V2 se dále podílely firmy z Desné, z Chotyně, dvě z Jablonce nad Nisou, z Rychnova a čtyři podniky z Liberce. Celý popis tohoto kruhu výrobců bude v knize "Zbrojní průmysl a tábory", kterou chystáme na květen.

autor příspěvku Ivan Rous