Světlá pod Ještědem
Světlá pod Ještědem (německy Swetla) je vesnice a spolu s dalšími 7 vesnicemi též obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží asi 7 km jihozápadně od Liberce, 2 km jižně od vrcholu Ještědu v Ještědsko-kozákovském hřbetu. Světlá je patrně nejznámější obcí Podještědí, je známá hlavně jako místo pobytu Karolíny Světlé. V této obci je mateřská a první stupeň základní školy. Žije zde 958 obyvatel.
Historie
Části obce
- Dolení Paseky
- Hodky
- Hoření Paseky
- Jiříčkov
- Křižany (pouze malá osada, nikoliv celá sousední samostatná obec Křižany)
- Rozstání
- Světlá pod Ještědem
- Vesec
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Zděný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1643, roku 1730 na něm proběhla barokní přestavba během které byla přistavěna také cibulovitá věž. Kostel vyhořel roku 1899, během požáru se mimo jiné roztavil středověký kostelní zvon.
- Před kostelem byl roku 1931 odhalen pomník Karolíny Světlé od sochaře J. Bílka. Pomník byl v r.1939 nařízením okupačních úřadů určen k sešrotování. Péčí vlasteneckých občanů byl ale během války uschován a v r. 1945 opět instalován na původním místě (Podještědí v Hitlerově třetí říši; Tomáš Edel).
- Antošův statek (dnešní hostinec U Richtrů) z roku 1835 je dějištěm Vesnického románu Karolíny Světlé. Spisovatelka zde žila v letech 1853-1865 se svým manželem Petrem Mužákem (který se v obci r. 1821 narodil) a místní reálie zapracovávala do svých románů.
- Kříž u potoka na pomezí Rozstání a Doleních Pasek, dějiště stejnojmenného románu Karolíny Světlé.
- Lom Basa v obci Padouchov známý hojným výskytem netopýrů.
- Mazova horka a Skalákovna, severní konec Čertovy zdi
- Přírodní památka Terasy Ještědu, pozůstatky mrazového zvětrávání
(zdroj: Wikipedia)
Světlá pod Ještědem
Pohlednice z časů, kdy obyvatelé nejstarší podještědské obce nemuseli chodit do Českého Dubu již pěšky. Za první republiky je tam dovezla autobusová linka pana J. Tomsy. Kdo ví, není-li to on, kdo sedí za volantem. Zastávku měl autobus přímo u kostela sv. Mikuláše a před autobusem vedle houfu zevlujících kluků stojí prý sám světelský pan učitel. Pohlednice zachycuje i část dnes již zbourané rychty zvané U Mužáků, kde se roku 1821 narodil Petr Mužák, budoucí profesor kreslení a manžel pražské spisovatelky Johanny Rottové (1830-1899). Ta si manželovu rodnou ves, její malebné okolí a svérázné české domorodce zamilovala natolik, že si zvolila název obce za svůj umělecký pseudonym a pod jménem Karolina Světlá jej proslavila. Podještědí věnovala sedm románů a téměř třicet povídek. Ve Světlé pod Ještědem stojí od roku 1931 její socha vytvořená hořickým sochařem J. Bílkem.
Světlá
pod Ještědem v roce 1933
Fotografická pohlednice odeslaná roku 1933 zobrazuje střed nejstarší podještědské obce. Světlá je poprvé uváděna již roku 1291. Kostel sv. Mikuláše byl zbudován roku 1643 a roku 1730 přestavěn do nynější podoby. Před kostelem vidíme dodnes stojící školu z roku 1884, vlevo vzadu za kostelem pak světelskou faru. Strmá světlá střecha, zčástí skrytá za kostelní střechou, patří známé hospodě U Prokopů z roku 1835, dnes U Richtrů. Do ní umístila Karolina Světlá děj svého Vesnického románu (1867). Vpravo od kostelní věže, která svůj špičatý tvar získala až po požáru v roce 1899, dodnes stojí obrovská chráněná lípa Karoliny Světlé, nazvaná po spisovatelce původním jménem Johanna Rottová (1830-1899), která obec i celé české Podještědí proslavila svými romány. Rychta a zároveň rodný dům jejího manžela Petra Mužáka stával vpravo od kostela. Vlevo nahoře se vypíná strmá Mazova horka.
Světlá
pod Ještědem
Prastará obec v českém Podještědí, jejíž dějiny sahají až do 13. století
a jsou úzce spojeny i s historií kláštera johanitů v Českém Dubu.
Přestože pohlednice byla odeslána v roce 1901, zobrazuje světelský
kostel sv. Mikuláše ještě s cibulovitou věží, tedy ještě před požárem
kostela 23. července 1899. Teprve poté dostal kostel dnešní
charakteristickou špičatou věž. Novější dějiny obce jsou neodmyslitelně
spojeny s Karolinou Světlou. Pražská spisovatelka, vlastním jménem
Johanna Rottová, si oblíbila rodiště svého manžela Petra Mužáka (narodil
se v domě č.p. 4) natolik, že zde trávila po smrti své dcerky po roce
1853 dlouhé měsíce a Čerpala zde i náměty pro své romány a povídky.
Název obce zvolila také za své umělecké příjmení, křestní jméno pak po
své světelské neteři, dcerce manželova bratra.
Podještědí
Černobílá pohlednice severozápadní části českého Podještědí z roku 1932 ukazuje, jak vypadal ramní zemědělský kraj před třemi čtvrtinami století. Polnosti tehdy sahaly mnohem výš k hřebenům než je tomu dnes. Zřejmě i podle tehdejšího pravopisu by bylo lepší označit zdejší vst spíše za bydliště než bidliště proslulé spisovatelky. Ta si podle obce Světlá pod Ještědem, která byla rodištěm jejího manžela, zvolila i svůj umělecký pseudonym. Její původní dívčí jméno bylo Johanna Rottová. V Podještědí trávila, zvlášť po úmrtí své jediné dcerky, řadu letních období, a to buď přímo ve Světlé pod Ještědem nebo později v Doleních Pasekách. Místní lidé nazývají obce Hoření a Dolení Paseky a nikoli tak, jak Je psáno na pohlednici.
Světlá pod Ještědem
Mohutné stavení z roku 1835 je jednou z nejkrásnějších staveb Podještědí a dodnes stojí uprostřed nejznámější obce tohoto kraje, Světlé pod Ještědem. Právě do tohoto domu umístila spisovatelka Karolina Světlá děj svého Vesnického románu vydaného poprvé roku 1867. Stavení je staletým hostincem zvaným U Prokopů či U Richtrů a svému účelu slouží dodnes. V jeho bezprostřední blízkosti se nacházejí další památky na spisovatelku, která v předminulém století tak proslavila Podještědí: pomník od J. Bílka z roku 1931 a památná "lípa Karoliny Světlé". V těsném sousedství je i barokní kostel sv. Mikuláše. Ten pochází z roku 1643, přestavěn byl roku 1730.
(archiv Václav Honzejk)
